Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 52/2026-60
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Prostějově rozhodl soudcem Mgr. Věroslavem Řezáčem ve věci
žalobce:
Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované:
Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované
o 14.495,76 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci
a) 10.000 Kč,
b) 4.200,11 Kč,
c) 295,65 Kč,
d) úroky z prodlení z 14.200,11 Kč ve výši 12,75 % ročně za dobu od 29. 11. 2024 do zaplacení,
a to vše do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 2.815 Kč, k rukám zástupkyně žalobce Jméno advokátky, advokátky, a to do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcia) 10.000 Kč,b) 4.200,11 Kč,c) 295,65 Kč,d) úroky z prodlení z 14.200,11 Kč ve výši 12,75 % ročně za dobu od 29. 11. 2024 do zaplacení,a to vše do tří dnů ode dne, kdy tento rozsudek nabude právní moci.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 2.815 Kč, k rukám zástupkyně žalobce , Jméno advokátky, , advokátky, a to do tří dnů ode dne, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci.
1. Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne 23. 1. 2026, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci:
a) 14.495,76 Kč,
b) zákonné úroky z prodlení z 14.200,11 Kč od 29. 11. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 %.
Žalobce tvrdil, že mezi právním předchůdcem žalobce společností Anonymizováno. a žalovanou byla dne 29. 10. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č. anonymizováno, že na základě této smlouvy právní předchůdce žalobce dne 29. 10. 2024 poskytl žalované 10.000 Kč, že žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit do 28. 11. 2024, že žalovaná se zavázala zaplatit poplatek za sjednání úvěru ve výši 4.200,11 Kč, že žalovaná se zavázala zaplatit smluvní úroky ve výši 295,89 Kč, že právní předchůdce žalobce před uzavřením tvrzené úvěrové smlouvy posoudil úvěruschopnost žalované (žalovaná byla povinna doložit výplatní pásky za 2 měsíce, výpis z bankovního účtu nebo daňové přiznání; právní předchůdce žalobce žalovanou lustroval ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI), že pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek nynějšímu žalobci, že žalovaná před podáním žaloby byla vyzvána ke splnění dluhu, že žalovaná na dluh zaplatila 0,24 Kč, že žalovaná dluží:
- 10.000 Kč,
- poplatek za sjednání úvěru ve výši 4.200,11 Kč,
- smluvní úroky ve výši 295,65 Kč.
2. Písemným podáním ze dne 15. 5. 2026, které bylo Okresnímu soudu v Prostějově doručeno dne 18. 5. 2026, žalobce doplnil, že žalovaná souhlasila s nakládáním osobních údajů za účelem posuzování úvěruschopnosti, bonity a důvěryhodnosti prostřednictvím vyhledávání údajů na internetových stránkách www.nebankovni-registr.cz, že právní předchůdce žalobce ověřuje existenci exekucí prostřednictvím vyhledávání údajů na internetových stránkách www.ispis.cz, že právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalované ověřoval výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji žalované, že žadatelům o úvěr je ponechávána rezerva 10 % rozdílu mezi doložitelnými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, že právní předchůdce žalobce půjčky poskytuje tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů, že žalovaná právnímu předchůdci žalobce uvedla zdroj příjmů zaměstnání, výši příjmů 28.839 Kč, výdaje 11.500 Kč, že žalobce neuplatňuje nárok na zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 8.948 Kč, že žalovaná na dluh zaplatila 0,24 Kč dne 21. 9. 2024, že žalobce tuto platbu zohlednil v žalobním návrhu.
3. Dne 4. 5. 2026 vydal Okresní soud v Prostějově usnesení č.j. 5 C 52/2026-50, kterým vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení vyjádřila k žalobě, která jí byla doručována spolu s předmětným usnesením. Tímto usnesením byla žalovaná dále vyzvána, aby se ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání (ust. § 115a občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“), přičemž současně byla žalovaná poučena, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.). Předmětné usnesení spolu se žalobou bylo žalované doručováno do datové schránky žalovanou užívané. Zásilka byla žalované doručena dne 6. 5. 2026 do její datové schránky. Žalovaná se v soudem určené lhůtě (ani později) k žalobě nevyjádřila. Žalovaná se v soudem určené lhůtě (ani později) nevyjádřila, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil (žalobce v žalobě uvedl, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí) a souhlas žalované s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl, s ohledem na poučení, kterého se žalované dostalo, soudem předpokládán. Věc tak byla rozhodnuta bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř.
4. Listinou označenou „úvěruschopnost klienta“ (č.l. 5 soud. spisu) je prokázáno, že před uzavřením tvrzené úvěrové smlouvy žalovaná věřiteli prohlásila (mimo jiné), že zdrojem jejích příjmů je zaměstnanecký poměr, že její příjem činí 28.839 Kč, že měsíční výdaje činí 11.500 Kč, že nesplácí hypotéky, že nesplácí bankovní úvěry, že nesplácí nebankovní úvěry, že na bydlení vydá 11.000 Kč, že ostatní výdaje činí 500 Kč, že věřitel příjmy žalované věřil, že věřitel ověřil účet žalované.
5. Jak vyplývá z tvrzení žalobce právní předchůdce žalobce má vypracovaný matematický model výpočtu úvěruschopnosti, pomocí kterého posuzuje úvěruschopnost žadatelů o úvěr. Jelikož žalovaná k tomuto neposkytla žádného vysvětlení, není důvod mít pochybnosti o tom, že tohoto matematického modelu právní předchůdce žalobce využil i v případě posuzování úvěruschopnosti žalované (což ostatně vyplývá i z listiny označené „úvěruschopnost klienta“ – č.l. 5 soud. spisu). Při posuzování úvěruschopnosti žalované měl právní předchůdce žalobce k dispozici informace od žalované o výši jejího příjmu, přičemž jeho výši ověřil. Při posuzování úvěruschopnosti právní předchůdce žalobce dále vycházel z informací, které mu žalovaná poskytla, a to o výši výdajů. Jak vyplývá z tvrzení žalobce právní předchůdce žalobce dále provedl kontrolu ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI a NRKI. K těmto tvrzením žalovaná žádného vysvětlení neposkytla a není tak důvodné mít pochybnosti o tom, že právní předchůdce žalobce v případě žalované takto postupoval. Lze tak dojít k závěru, že právní předchůdce žalobce před uzavřením tvrzené úvěrové smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalované.
6. Smlouvou o spotřebitelském úvěru (č.l. 9-12 soud. spisu) je prokázáno, že dne 29. 10. 2024 byla mezi právním předchůdce žalobce společností Anonymizováno a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. anonymizováno, že touto smlouvou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované 10.000 Kč, že žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit a zaplatit úroky ve výši 295,89 Kč a poplatek ve výši 3.780,10 Kč do 28. 11. 2024, že pro případ nevrácení peněz a nezaplacení poplatku a úroku do 28. 11. 2024 byla sjednána výše poplatku ve výši 4.200,11 Kč, že žalovaná při uzavření předmětné smlouvy uvedla číslo účtu: č. účtu.
7. Zprávou právnická osoba. (č.l. 47-48 soud. spisu) je prokázáno, že ke dni 29. 10. 2024 byla žalovaná majitelem a disponentem účtu č. č. účtu, že dne 29. 10. 2024 byla na tento účet připsána částka ve výši 10.000 Kč od společnosti Anonymizováno
8. Výše uvedenou zprávou je tak prokázáno, že právní předchůdce žalobce splnil svůj závazek z úvěrové smlouvy, když žalované 10.000 Kč poskytnul.
9. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek (č.l. 15-23 soud. spisu), dílčí smlouvou o postoupení pohledávek (č.l. 13 soud. spisu), seznamem postupovaných pohledávek, resp. jeho částí (č.l. 8 soud. spisu) je prokázáno postoupení pohledávky z předmětné úvěrové smlouvy za žalovanou nynějšímu žalobci.
10. Oznámením o postoupení pohledávky (č.l. 29 soud. spisu) je prokázáno, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno písemným podáním ze dne 12. 12. 2025.
11. Předžalobní upomínkou (č.l. 29 druhá strana soud. spisu) a potvrzením o předání k poštovní přepravě (č.l. 30 soud. spisu) je prokázáno, že žalobce prostřednictvím zástupkyně Jméno advokátky, advokátky, před podáním žaloby vyzval žalovanou ke splnění dluhu, že předžalobní upomínka byla odeslána s využitím provozovatele poštovních služeb.
12. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána důvodnou.
13. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku – dále jen „o.z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle ust. § 419 o.z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
15. Podle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
18. Podle ust. § 1968 věta první o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
19. Podle ust. § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Podle ust. § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
21. Podle ust. § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.
22. Žalobce tvrdil uzavření smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobce (úvěrujícím) a žalovanou (úvěrovaným), přičemž ze žalobcem předložené smlouvy o úvěru vyplývá, že žalovaná byla spotřebitelem (ust. § 419 o.z.), když z předložené smlouvy lze dovodit, že žalovaná ji neuzavírala v rámci své podnikatelské činnosti či v rámci samostatného výkonu svého povolání a tuto smlouvu uzavírala s podnikatelem. Předmětná smlouva o úvěru tak naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., z čehož mimo jiné plynula povinnost právního předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb. Jak je výše uvedeno žalobce prokázal, že právní předchůdce žalobce předmětnou úvěrovou smlouvu uzavřel se žalovanou po posouzení úvěruschopnosti žalované poptávaný spotřebitelský úvěr splatit, když si od žalované vyžádal informace o tom, zda je zaměstnána, jaká je výše jejího příjmů, jaké jsou její měsíční výdaje, přičemž výši příjmů ověřil z potvrzení o příjmu. Při hodnocení, zda právní předchůdce žalobce úvěruschopnost žalované řádně posoudil nebylo možno přehlédnout tvrzení žalobce (k nimž žalovaná žádného vysvětlení neposkytla), že právní předchůdce žalobce má vypracovaný matematický model posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr a postup posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr (tak jak žalobce podrobně tvrdil) a není důvodu se domnívat, že právní předchůdce žalobce takto v případě žalované nepostupoval. A rovněž nebylo možno přehlédnout, že výše úvěru činila 10.000 Kč, přičemž zcela jistě posuzování úvěruschopnosti se vždy liší podle výše poskytované částky. To, že právní předchůdce žalobce porovnal příjmy a výdaje žalované, přičemž příjmy žalované ověřil, to, že právní předchůdce žalobce provedl lustraci žalované v nebankovních a bankovních registrech (jak žalobce tvrdil), je zcela jistě vzhledem k poskytované částce ve výši 10.000 Kč dostatečné.
23. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena (po posouzení schopnosti žalované poptávaný spotřebitelský úvěr splatit – viz výše) smlouva o úvěru (ust. § 2395 o.z.), kterou je třeba hodnotit jako spotřebitelský úvěr (ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb.), na základě, které právní předchůdce žalobce poskytnul žalované 10.000 Kč. Jelikož právní předchůdce žalobce svůj závazek z úvěrové smlouvy (poskytnout žalované 10.000 Kč) splnil (což vyplývá ze zprávy právnická osoba.), bylo povinností žalované přenechané peníze vrátit a zaplatit sjednaný poplatek a sjednané úroky. Žalovaná v řízení neprokázala, že žalobci či právnímu předchůdci žalobce vrátila více, než kolik bylo žalobcem tvrzeno, resp. že na jistině dluží méně, než žalobcem tvrzených 10.000 Kč, že na poplatku dluží méně než žalobcem tvrzených 4.200,11 Kč, že na smluvních úrocích dluží méně než žalobcem tvrzených 295,65 Kč. Jelikož žalovaná peníze ve sjednané lhůtě nevrátila a poplatek a úroky nezaplatila, ocitla se se zaplacením jistiny a poplatku v prodlení (ust. § 1968 věta první o.z.) a je tak její povinností zaplatit žalobci úroky z prodlení (ust. § 1970 o.z.). Počátek prodlení byl určen dnem následujícím po dni, do něhož měly být peníze vráceny a poplatek zaplacen. Povinnost žalované platit úroky z prodlení trvá do okamžiku splnění dluhu, tj. do zaplacení. Výše úroků z prodlení byla určena dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. při zohlednění výše repo sazby dle www.cnb.cz.
24. Uvedené povinnosti je žalovaná povinna splnit nynějšímu žalobci, jemuž byla pohledávka za žalovanou z předmětné smlouvy o úvěru postoupena smlouvou o postoupení pohledávek (ust. § 1879 a násl. o.z.).
25. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle úspěchu ve věci. Tak byla ve věci neúspěšné žalované uložena povinnost zaplatit ve věci úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalobce je tvořena:
1/ odměnou zástupkyně žalobce ve výši 400 Kč (ust. § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb.) za každý účelně provedený úkon právní služby do podání žaloby včetně, přičemž zástupkyně žalobce v tomto řízení takto provedla tyto úkony právní služby:
a) převzetí věci – ust. § 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb.,
b) výzva k plnění před podáním žaloby – ust. § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.,
c) podání žaloby – ust. § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.,
2/ náhradou hotových výdajů ve výši 100 Kč (ust. § 14b odst. 6 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) za každý výše uvedený úkon právní služby, tj. ve výši 3 x 100 Kč,
3/ zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 1.000 Kč.
K položce pod body 1/ a 2/ je dále třeba přičíst DPH ve výši 21 %. Náhrada nákladů řízení žalobce tak celkem činí 2.815 Kč.
26. O odměně a náhradě hotových výdajů zástupkyně žalobce bylo rozhodnuto dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť žalobu lze považovat za tzv. ustálený vzor, který žalobce opakovaně používá ve skutkově i právně obdobných věcech.
27. Uvedené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání. Odvolání se podává ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, CZ – 797 09 Prostějov, Havlíčkova 16.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.