Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 Co 226/2026-186

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Milana Chmelíčka a soudců Mgr. Jitky Stibralové a Mgr. Martina Jachury ve věci

žalobce: Jméno žalobce“, IČ IČO žalobce

sídlem Adresa žalobce

zastoupený advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovanému: Jméno žalovaného., IČ IČO žalovaného

sídlem Adresa žalovaného

zastoupený advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

o určení neexistence zástavního práva, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 13. 5. 2026, č. j. -170,

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 5 021,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 5 021,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na určení neexistence zástavního práva k movitým věcem specifikovaným pod písmeny a) až qq) bodu I. žalobního petitu (výrok I) a žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení 40 172 Kč (výrok II).

2. Rozhodl tak již podruhé o žalobě podané dne datum, kterou se žalobce domáhal určení neexistence zástavního práva k movitým věcem zapsaného v Rejstříku zástav na základě zástavní smlouvy sepsané ve formě notářského zápisu dne datum. Soud I. stupně předně shledal, že žalobce jakožto vlastník movitých věcí, a tedy i případný zástavní dlužník má naléhavý právní zájem na požadovaném určení ( , , dále jen „ “), neboť spor účastníků o existenci zástavního práva a z toho plynoucí nedostatek součinnosti žalovaného znemožňuje žalobci dosáhnout výmazu zástavního práva z Rejstříku zástav. Po dokazování provedeném listinnými důkazy a výslechem jednatele žalovaného a bývalé jednatelky žalobce dospěl soud k závěru, že i když ve smlouvě není uveden právní důvod pohledávky a pohledávka je specifikována odkazem na konkrétní rozhodčí nález, i tak je označení zajišťované pohledávky ve smlouvě dostatečně určité, bez rizika záměny s pohledávkou jinou. Žalobce je smlouvou vázán, neboť jméno FO, která za žalobce jednala a smlouvu podepsala jako jeho jednatelka, byla z obchodního rejstříku jako jednatelka žalobce vymazána datum, tedy až po uzavření zástavní smlouvy, přičemž nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by žalovaný nebyl ohledně zástupčího oprávnění bývalé jednatelky žalobce v dobré víře ( , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve spojení s usnesení Orgán veřejné moci ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

3. Dle pokynu odvolacího soudu se soud zaměřil na výklad zástavní smlouvy podle výkladových pravidel v a násl. , , konkrétně na otázku, jaká pohledávka (jaké kvality) byla předmětem zajištění. Uzavřel, že zajištění pohledávky se týkalo jen pohledávky vykonatelné na základě vykonatelného rozhodčího nálezu. Vyšel ze slovního označení zajišťované pohledávky v zástavní smlouvě („vykonatelná pohledávka“), okolností uzavření zástavní smlouvy a výslechu bývalé jednatelky žalobce jméno FO, která uvedla, že zástavní smlouvu podepsala proto, aby žalobce ochránila před paralýzou vyvolanou exekučním řízením zahájeným na základě rozhodčího nálezu coby exekučního titulu, kdy žalobce měl zablokované účty a do měsíce by neměl na výplaty ani na nic dalšího. Součástí dohody tehdy bylo nejen odblokování účtů žalobce v exekučním řízení, ale i pronájem strojů žalovaným žalobci, což mu umožnilo zachovat výrobu a další fungování společnosti. Pokud jde o textovou zkratku „vykonatelná pohledávka“ užitou v zástavní smlouvě, bývalá jednatelka žalobce ji chápala tak, že pohledávka existuje a bylo možné ji uplatnit jako vykonatelnou (vynutitelnou) pohledávku.

4. Soud I. stupně označil žalobu za předčasnou, neboť i když je zajišťovaná pohledávka „vázána na existenci rozhodčího nálezu“ a probíhá řízení o jeho zrušení, v době vyhlášení rozsudku byl rozhodčí nález nezrušený, pravomocný a vykonatelný ( ). Po určitou dobu byla sice vykonatelnost rozhodčího nálezu v rámci řízení o zrušení rozhodčího nálezu odložena na základě pravomocného usnesení Orgán veřejné moci ze dne datum, č. j. spisová značka, ve spojení s usnesením Orgán veřejné moci ze dne datum, č. j. spisová značka, ovšem usnesením Orgán veřejné moci ze dne datum, č. j. spisová značka, byla obě uvedená usnesení zrušena a věc byla Orgán veřejné moci vrácena k dalšímu řízení, a následně byl návrh na odklad vykonatelnosti vzat zpět. Soud prvního stupně nepřistoupil k přerušení řízení dle do pravomocného skončení řízení o návrhu žalobce na zrušení rozhodčího nálezu, neboť odvolací soud uložil zvážit tento postup jen v případě, kdy bude rozhodčí nález pravomocný a nevykonatelný.

5. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně dle ve prospěch úspěšného žalovaného, kterému přiznal náhradu nákladů právního zastoupení 15 064,50 Kč, vycházeje při určení odměny advokáta z ustanovení vyhl. č.

6. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání a navrhl buď zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení, nebo přerušení řízení odvolacím soudem dle do skončení řízení o návrhu žalobce na zrušení rozhodčího nálezu. Klíčovou odvolací námitkou byla námitka nesprávného procesního postupu soudu prvního stupně spočívajícího v nepřerušení řízení dle do pravomocného skončení řízení o návrhu na zrušení rozhodčího nálezu. K tomu žalobce uvedl, že soud prvního stupně sice na jedné straně uzavřel, že předmětem zajištění je jen pohledávka opřená o vykonatelný rozhodčí nález, zároveň však nezohlednil, že běží řízení o zrušení rozhodčího nálezu. Dle odvolatele není rozhodné, zda aktuálně rozhodčí nález je či není vykonatelný; rozhodná je nejistota, zda v budoucnu vůbec bude existovat. Postup soudu I. stupně nevede k odstranění nejistoty účastníků, ale jen k tomu, že při případné změně stavu bude žalobce nucen zahajovat nové řízení o tomtéž, což je nehospodárné. Žalobce dále trval na tom, že zástavní smlouva je neplatná pro neurčité vymezení zajištěné pohledávky, když smlouva neuvádí hmotněprávní titul pohledávky, ale jen odkazuje na rozhodčí nález, který však není samostatným hmotněprávním zavazovacím důvodem. Soudu I. stupně vytkl, že závěr o určitosti zástavní smlouvy odůvodnil nedostatečně a tedy nepřezkoumatelně, když jen stručně odkázal na své závěry uvedené v předchozím zrušeném rozsudku z datum.

7. Žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Ztotožnil se se závěrem soudu I. stupně, že zástavní smlouva je platná a účinná. Neztotožnil se s dílčím závěrem soudu, že zajištění se týká jen vykonatelné pohledávky opřené o vykonatelný rozhodčí nález. Trval na tom, že zajištění pohledávky je nezávislé na rozhodčím nálezu, který slouží jen ke specifikaci zajištěné pohledávky, nikoli jako podmínka zajištění. Důvod přerušení řízení do skončení řízení o návrhu na zrušení rozhodčího nálezu proto není dán.

8. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle , , (dále jen „ “), se závěrem, že odvolání není důvodné.

9. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že zjištěný skutkový stav vede k meritornímu zamítavému rozhodnutí. Tento závěr lze učinit bez ohledu na to, zda pravomocný a vykonatelný rozhodčí nález je podmínkou zajištění pohledávky (jak tvrdí žalobce) či není (jak tvrdí žalovaný), neboť i kdyby podmínkou byl, byla by tato podmínka díky změně skutkového stavu v průběhu řízení splněna.

10. Z podnětu odvolacích námitek uvádí odvolací soud následující: Námitka nepřezkoumatelnosti a nesprávnosti závěru soudu I. stupně o určitosti zástavní smlouvy není důvodná. Soud I. stupně odůvodnil závěr o určitosti smlouvy v bodě 38 napadeného rozsudku, a i když částečně odkázal na odůvodnění svého předchozího zrušeného rozsudku, zároveň výslovně a srozumitelně uvedl, co již v usnesení z datum, č. j. spisová značka označil za podstatné odvolací soud, totiž že i když není v zástavní smlouvě zajišťovaná pohledávka specifikována explicitním vyjádřením hmotněprávního důvodu vzniku pohledávky, ale odkazem na konkrétní rozhodčí nález, který žalobci ukládá povinnost tuto pohledávku zaplatit, je i takové vymezení zajišťované pohledávky možné a určité, neboť i tak ze zástavní smlouvy vyplývá, že se týká pohledávky, která je popsána (skutkově a právně) v rozhodčím nálezu, což pro vymezení „totožnosti“ pohledávky stačí. Odvolací soud nemá důvod odchylovat se od svého výše citovaného závěru, a dodává, co též již uvedl v usnesení z datum, č. j. spisová značka, totiž že ve smlouvě konkrétně označený rozhodčí nález je dostatečný a možný zdroj informací o pohledávce včetně právního důvodu vzniku pohledávky, a požadavek žalobce, aby platnost zástavní smlouvy byla závislá na tom, zda některé základní informace o pohledávce uvedené v rozhodčím nálezu jsou či nejsou zopakovány i v zástavní smlouvě, je zbytečný a přehnaný formalismus, který neobstojí z hlediska § 553 o. z., ani z hlediska § 574 o. z.

11. Důvodná není ani odvolací námitka nesprávného procesního postupu soudu prvního stupně spočívajícího v nepřerušení řízení dle Orgán veřejné moci v usnesení sp. zn. spisová značka k přerušení dle uvedl: „Důvody přerušení řízení jsou dány zejména v případech, kdy probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu. Musí jít o otázku, která má podstatný význam pro řešení daného případu, která se vztahuje k danému skutkovému stavu a kterou si soud podle může vyřešit sám. Hlavní důvod pro přerušení řízení spočívá v hospodárnosti řízení, tj. aby stejná otázka nebyla posuzována nadbytečně dvakrát.“ Řízení o žalobě na určení neexistence zástavního práva a řízení o návrhu na zrušení rozhodčího nálezu spolu sice jistým způsobem skutkově souvisejí, nejde však o řízení, ve kterých by byla řešena tatáž předběžná otázka ve smyslu V rámci řízení o určovací žalobě není totiž soud oprávněn sám předběžně „odklidit“ rozhodčí nález. Odvolací soud zároveň dodává, že není dán ani důvod přerušení dle , neboť rozhodnutí o určovací žalobě nezávisí na otázce, kterou řeší krajský soud v řízení o zrušení rozhodčího nálezu. Je to dáno tím, že požadavek žalobce vyčkat výsledku řízení u krajského soudu v podstatě znamená vyčkat, zda v budoucnu nastane zatím nejistá skutková okolnost, která – pokud nastane – změní nyní existující skutkový stav a se kterou žalobce spojuje i hmotněprávní účinky. Přerušení řízení dle však není prostředek k vyčkání případné změny skutkového stavu.

12. Soud I. stupně v bodě 40 odůvodnění výslovně uvedl, že žalobu zamítl pro její předčasnost (tzv. „pro tentokrát“), přičemž důvodem předčasnosti je stále trvající existence pravomocného a vykonatelného rozhodčího nálezu. Uvedené znamená, že v případě nové (další) skutečnosti nastalé po původním pravomocném rozhodnutí, která představuje odpadnutí dříve konstatovaného důvodu předčasnosti, nepředstavuje původní zamítavé meritorní rozhodnutí překážku věci pravomocně rozhodnuté. To platí i tehdy, spočívá-li závěr o předčasnosti žaloby na nesprávném nebo neúplném právním posouzení věci (např. Orgán veřejné moci sp. zn. spisová značka, spisová značka).

13. S ohledem na výše uvedené postupoval odvolací soud dle a napadený rozsudek potvrdil včetně věcně správného výroku o nákladech řízení.

14. Výrok o nákladech odvolacího řízení se opírá o , V odvolacím řízení byl úspěšný žalovaný, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Ty představují náklady zastoupení advokátem, tj. odměna určená dle vyhl. č. ve výši 3 700 Kč za jeden úkon právní služby (účast u jednání datum) a hotové výdaje 450 Kč, tj. celkem 5 021,50 Kč včetně DPH.

Poučení:

Proti rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení, avšak jen za podmínek a z důvodů stanovených v , tedy jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.