Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 103/2025-39
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou tituly před jménem Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalovaného, IČO IČO sídlem Adresa žalovaného
pro zaplacení 214 826 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se v rozsahu, ve kterém se žalobkyně na žalované domáhá uhrazení zákonného úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 214 826 Kč za dobu od datum do datum, se zastavuje.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky ve výši 214 826 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12.00 % ročně z částky 214 826 Kč za dobu od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 3 150 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se v rozsahu, ve kterém se žalobkyně na žalované domáhá uhrazení zákonného úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 214 826 Kč za dobu od , datum, do , datum, , se zastavuje.II. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky ve výši 214 826 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12.00 % ročně z částky 214 826 Kč za dobu od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 3 150 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhá zaplacení částky 214 826 Kč představující majetkovou újmu v podobě ušlého zisku, která jí byla způsobena vydáním nezákonného rozhodnutí. Jako nezákonné označila rozhodnutí Orgán veřejné moci, ze dne datum, č.j. číslo jednací sp. zn. spisová značka (dále jen „nezákonné rozhodnutí“). Toto rozhodnutí bylo zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Plzni č.j. číslo jednací ze dne datum.
2. Žalobkyně dále uvedla, že je provozovatelem a vlastníkem výrobny betonových směsí včetně skládky kameniva a písku, včetně jejich prodeje, na adrese adresa (dále také jen „betonárna“). Užívání betonárny bylo povoleno kolaudačním rozhodnutím stavebního úřadu ze dne datum č.j. číslo jednací. Kolaudační povolení bylo vydáno na základě rozhodnutí o dodatečném povolení stavby stavebního úřadu č.j. číslo jednací ze dne datum. Žalobkyně následně provedla na betonárně několik změn, zejména upravil způsob dopravy kameniva do míchacího centra pro výrobu betonových směsí, kdy původní kóje na kamenivo hvězdicového tvaru byly nahrazeny řadovým zásobníkem kameniva. Stavební úřad narozdíl od žalobkyně považoval tyto změny za změny provedené bez rozhodnutí vyžadované stavebním úřadem, a proto nařídil rozhodnutím č.j. číslo jednací ze dne datum zjednání nápravy spočívající v ukončení užívání části stavby: „Výrobna betonových směsí adresa včetně skládky kameniva, skladu přísad, kotelny, skladu LTO, sedimentační jímky, velín, recyklink, komunikace kolem nové výrobny, skládka kameniva“ (dále také jen „prvoinstanční správní rozhodnutí“). Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí odvolala, o kterém rozhodl Orgán veřejné moci, když dne datum vydal nezákonné rozhodnutí, kterým změnil prvoinstanční rozhodnutí tak, že došlo k nařízení bezodkladného ukončení užívání celé stavby betonárny. Toto rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne datum a k tomuto dni žalobkyně betonárku uzavřela. Žalobkyně podala dne datum proti tomuto rozhodnutí správní žalobu. Správní soud pak druhoinstanční správní rozhodnutí jako nezákonné zrušil, z důvodu nedostatečného odůvodnění o potřebě uzavřít celou betonárku. Po zrušení nezákonného rozhodnutí byla věc vrácena druhoinstančnímu správnímu orgánu, který následně rozhodnutí stavebního úřadu zrušil a řízení zastavil. Toto rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne datum. Mezitím byla rozhodnutím stavebního úřadu ze dne datum č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci datum, dodatečně povolena stavba s názvem: Areál Anonymizováno – změna technologie skladového hospodářství na pozemku st. p. č.p., parc. č. č. parc. v k.ú. adresa. Rozhodnutím stavebního úřadu č.j. číslo jednací ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, došlo k povolení zkušebního provozu na dobu 12 měsíců. Veškerý provoz v předmětné betonárně tak byl nezákonně zcela uzavřen minimálně od datum do zahájení zkušebního provozu dne datum, tj. minimálně 203 dní. V důsledku tohoto uzavření došlo na straně žalobkyně ke vzniku škody v podobě ušlého zisku. Příčinnou souvislost žalobkyně dovodila.
3. Vznik škody a příčinnou souvislost žalobkyně dovozuje zejména z toho, že nemělo nezákonným rozhodnutím dojít k uzavření celého areálu, resp. nemělo dojít k uzavření provozu v rozsahu prodeje kameniva a písku. Výši škody pak žalobkyně vyčíslila s ohledem na to, že její zisk v daném období z prodeje písku a kameniva klesl na nulu, a to za období od datum do datum. Žalobkyně výši škody vypočetla za použití dat ze svého účetnictví, kdy tržbu z podnikání snížené o náklady, a to za stejné období roku, po kterou byla betonárna skutečně uzavřena (tj. od 14.11. do 11.6. dalšího roku). Použil zisk z prodeje za předešlé roky 2016/2017 (tj. datum až datum), 2017/2018 (tj. datum až datum), 2018/2019 (tj. datum až datum) a za následující roky 2020/2021 (tj. datum až datum) a 2021/2022 (tj. datum až datum), ze kterých učinil průměrný zisk za dané období.
4. Svůj nárok žalobkyně uplatnila u žalované dopisem ze dne datum, doručeným datum. Žalovaná nárok dopisem ze dne datum odmítla, pročež se žalobkyně obrátila na soud.
5. Žalovaná se na výzvu soudu k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává a navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. Zejména pak odkázala na svůj dopis ze dne datum, kterým nárok žalobkyně odmítla.
6. Žalovaná zopakovala, že důvodem odmítnutí měla být skutečnost, že předmětem kolaudačního rozhodnutí vydaného Orgán veřejné moci, č. j. číslo jednací zeAnonymizovánodne datum, bylo povolení užívání stavby jako výrobny betonových směsí včetně skládky kameniva a skladu přísad, nikoliv prodejny písků a kameniva. Kolaudačním rozhodnutím nikdy neměl být povolen prodej sypkých materiálů. Nařízením ukončení užívání výrobny v rozporu s kolaudačním rozhodnutím nemohlo dojít k omezení činnosti, která nikdy nebyla předmětem správních řízení, od kterých žalobkyně vznik škody odvozuje. Vzhledem k tomu, že správní orgány nikdy neřešily prodej písku či kameniva v daném areálu, nemohly pak jeho prodej ani zakázat, jak dovozuje žalobkyně. Žalovaná rovněž uvedla, že rozhodnutím krajského úřadu č j. číslo jednací ze dne datum bylo žalobkyni nařízeno „zjednání nápravy spočívající v bezodkladném ukončení užívání stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím č. j. číslo jednací ze dne datum“. Pokud se žalobkyně domnívá, že byla na základě výše uvedeného kolaudačního rozhodnutí oprávněna k prodeji písku, nemohlo být nezákonné rozhodnutí krajského úřadu příčinou k ukončení prodeje písku ze strany žalobkyně, protože rozhodnutím bylo nařízeno ukončení užívání, které je v rozporu s kolaudačním rozhodnutím.
7. Na výzvu soudu žalobkyně ještě doplnila svoje tvrzení ve vztahu na existenci příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem majetkové škody, kdy uvedla, že kolaudačním rozhodnutím ze dne datum bylo žalobkyni povoleno mimo jiné skladování kameniva na stavební práce a pokud by nezákonným rozhodnutím nedošlo k zákazu užívání celého areálu byla by žalobkyně nadále schopna a oprávněna provádět prodej kameniva a písku. Žalobkyně tedy svůj nárok odvozuje od toho, že skladování kameniva nemělo být nezákonným rozhodnutím zakázáno. V neposlední řadě žalobkyně uvedla, že jí byl zamezen přístup do celého areálu, pročež prodej kameniva nemohla realizovat. Žalobkyně potvrdila, že v roce 2021 došlo ke změně způsobu skladování kameniva z hvězdicového skladování na skladování v kójích o dvou řadách. Tato skládka kameniva se však týkala výlučně výroby betonu a není závislá na skladování materiálu pro prodej písku a kameniva.
8. Žalobkyně pak v rámci tohoto vyjádření vzala svůj původní návrh částečně zpět, a to ve vztahu na zákonný úrok z prodlení, který nově požadovala z žalované částky ode dne datum, kdy se žalovaná dostala do prodlení. Za období od datum do datum, ve kterém požadovala zákonný úrok z prodlení z žalované částky pak vzala návrh zpět. Žalobkyně ještě upřesnila, že ušlý zisk požaduje od datum, kdy již areál nemohla využívat.
9. Žalovaná k tomu ještě uvedla, že rozhodnutí Orgán veřejné moci, které se týkalo pouze užívání areálu v rozsahu kolaudačního rozhodnutí, tedy činnosti spojené s výrobou betonových směsí a k tomu využívaných technologii, prodej písku či kameniva neřešilo. Ani z protokolů z kontrolních prohlídek stavby nevyplývá, že by předmětem zjištění protiprávního stavu byl prodej písku či kameniva. Prodej tedy nemohl být správním orgánem ani zakázán. Žalovaná zdůraznila, že výrobny betonových směsí představují ve vztahu ke svému okolí častý zdroj nadlimitní hlukové zátěže a prašnosti. Z tohoto důvodu správní orgány (ochrana veřejného zdraví) při povolovacích procesech uplatňují zvýšené nároky na přesné a jednoznačné vymezení všech relevantních výrobních technologií, včetně technologických postupů a způsobů skladování kameniva. Žalovaná zároveň popřela, že by byl žalované znepřístupněn celý areál, když užívání komunikace jakožto komunikace není v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, tedy nebylo a ani nemohlo být rozhodnutím Orgán veřejné moci zakázáno.
10. Žalovaná ještě konstatovala, že to byla žalobkyně, kdo se zcela vědomě a dobrovolně rozhodl provádět úpravy areálu bez příslušného povolení či opatření stavebního úřadu. Ze spisového materiálu správních orgánů vyplývá, že tato nepovolená činnost měla za následek zvýšenou prašnost a hluk na sousedním pozemku, na němž se nacházejí tenisové kurty. Protokol z kontrolní prohlídky stavby ze dne datum dokládá, že žalobkyně si byla vědoma toho, že její činnost způsobuje překračování emisních limitů na sousedních pozemcích. Z tohoto důvodu sama deklarovala, že zajistí měření hluku a po konzultaci s Orgán veřejné moci, dle výsledků měření a zjištěných skutečností z kontrolní prohlídky zajistí zpracování projektové dokumentace a podá žádost o dodatečné povolení stavby, tedy zjedná nápravu.
11. Z předložených listinných důkazů a nesporných tvrzení účastníků soud učinil tyto skutkové závěry o průběhu správního řízení a navazujících řízení soudních:
12. Z kolaudačního rozhodnutí Orgán veřejné moci ze dne datum č.j. číslo jednací soud zjistil, že došlo k povolení užívání stavby Výrobna betonových směsí adresa včetně skládky kameniva, skladu přísad, kotelny, skladu LTO, sedimentační jímky, velín, recyklink, komunikace kolem nové výrobny, skládka kameniva. Stavba bude užívána k účelu, ke kterému byla kolaudována.
13. Z rozhodnutí Orgán veřejné moci ze dne datum č.j. číslo jednací soud zjistil, že dne datum se uskutečnila kontrolní prohlídka na stavbě výrobna betonových směsí adresa ve vlastnictví žalobkyně a byly zjištěny následující závady. Žalobkyně nesplnila výzvu stavebního úřadu ze dne datum k zjednání nápravy spočívající v bezodkladném zastavení prací prováděných bez rozhodnutí či oprávnění a bezodkladném ukončení užívání nepovolených staveb a změn staveb. Správní orgán přikázal žalobkyni ukončit užívání části stavby. Správní orgán zejména zjistil, že žalobkyně skladuje bez příslušného povolení kamenivo v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, kdy změnila hvězdicové skladování na dvě kóje ve dvou řadách. Zároveň žalobkyně bez příslušného povolení rozšířila skladován í kameniva i na další pozemek.
14. Z odvolání ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí odvolala.
15. Z rozhodnutí Orgán veřejné moci ze dne datum č.j. číslo jednací soud zjistil, že prvoinstanční rozhodnutí bylo změněno tak, že bylo žalobkyni nařízeno, aby zjednala nápravu spočívající v bezodkladném ukončení užívání stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím ze dne datum. V odůvodnění je pak uvedeno, že vzhledem ke zjištěným nedostatkům bylo dne datum zahájeno řízení o odstranění změn dokončených staveb, ktteré jsou provozovány bez rozhodnutí. Dne datum žalobkyně zároveň podala žádost o dodatečné povolení stavby: změna technologie skladování hospodářství – výměna řadového zásobníku kameniva a dne datum žalobkyně podala žádost o stavební povolení – rozšíření manipulační plochy a oplocení. Při kontrolní prohlídce dne datum bylo zjištěno, že stavba nepokračuje a je nadále užívána včetně změn. Správní orgán uvedl, že rozhodnutí prvoinstančního orgánu je postupoval v souladu se zákonem, jeho rozhodnutí je správné a došlo pouze ke zpřesnění výrokové části. Správní orgán vypíchl, že kolaudačním rozhodnutím ze dne datum byla zkolaudována výrobna betonových směsí včetně doprovodných staveb a tímto rozhodnutím byl dán i způsob užívání stavby jako celku tedy včetně technologie výroby. Způsob nakládky je tak technologií, která byla změněna a podléhá stavebnímu povolení.
16. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne datum č.j. spisová značka bylo zjištěno, že rozhodnutí odvolacího orgánu ze dne datum bylo zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Rozhodnutí bylo zrušeno rpo nepřezkoumatelnost, kdy soud seznal nedostatečné odůvodnění rozhodnutí o zákazu užívání celého areálu betonárky.
17. Z rozhodnutí Orgán veřejné moci ze dne datum č.j. číslo jednací soud zjistil, že bylo rozhodnuto o dodatečném povolení stavby areálu Anonymizováno změna technologie skladování hospodářství.
18. Z rozhodnutí Orgán veřejné moci ze dne datum č.j. číslo jednací bylo zjištěno, že rozhodnutí prvoinstančního rgánu ze dne datum bylo zrušeno a řízení bylo zastaveno z důvodu, že v mezidobý došlo k dodatečnému povolení užívání stavby.
19. Žalobkyně svůj nárok u žalované uplatnila přípisem ze dne datum a žalovaná ho přípisem ze dne datum odmítla.
20. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností, ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen ,,o.s.ř o.s.ř. “), tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků a jejich nesporná tvrzení. Soud naopak neprováděl k důkazu listin y předložené žalobkyní, které měly prokazovat výši ušlého zisku, a to z důvodu nadbytečnosti, neboť jak bude rozebráno níže, soud dospěl k závěru, že základ nároku není dán.
21. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, kdy bylo v rámci řízení před soudem prokázáno, že dne datum bylo kolaudačním rozhodnutím č.j. číslo jednací povoleno užívání stavby označené jako Výrobna betonových směsí adresa včetně skládky kameniv, skladu přísad, kotelny LTO, sedimentační jímky, velín, recyklink, komunikace kolem nové výrobny, skládka kameniva, na pozemcích st. p. č.p., č.p., č.p., č.p., č.p., č.p., č.p., č.p., č.p., parc. č. č. parc., č. parc., č. parc., č. parc., č. parc., č. parc. v katastrálním území adresa. Z kolaudačního rozhodnutí je zřejmé, že se jedná o stavbu určenou k výrobě betonových směsí, tedy s účelem užívání – výroba s exaktně definovanou technologií zásobování betonárny a vymezenými plochami pro skladování materiálů pro výrobu betonových směsí. Stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby dne datum zjistil, že v areálu výrobny vlastník provedl bez rozhodnutí, popřípadě opatření stavebního úřadu změny dokončené stavby výrobny a dále provedl další stavby vyžadující vydání rozhodnutí či opatření. Došlo k úpravě výrobny spočívající zejména v nahrazení původní hvězdice skládky kameniva s pěti kójemi a středového přihrnovače novými betonovými kójemi ve dvou řadách, kdy středem těchto nepovolených kójí procházejí kovové zásobníky pro dávkování kameniva. Nakládka kameniva a písků nyní probíhá pouze kolovým nakladačem. Dále bylo zjištěno, že kamenivo je skládkováno rovněž na pozemku parc. č. č. parc. v těsném sousedství s pozemkem parc. č. č. parc., Dále bylo kolaudačním rozhodnutím povoleno užívání příjezdové komunikace. Na základě výsledku kontrolní prohlídky ze dne datum vyzval stavební úřad výzvou k zjednání nápravy ze dne datum, spočívající v bezodkladném zastavení prací prováděných bez rozhodnutí či opatření vyžadovaného stavebním zákonem a k ukončení užívání nepovolených staveb. Současně stavební úřad oznámením ze dne datum vyrozuměl o zahájení řízení o nařízení odstranění stavby. Žalobkyně podala dne datum u stavebního úřadu žádost o dodatečné povolení stavby. Dne datum proběhla kontrolní prohlídka stavby, při které stavební úřad zjistil, že žalobkyně nepokračuje v provádění nepovolené stavební činnosti, a že je k výrobě betonové směsi přes výzvu stavebního úřadu ze dne datum užívána nepovolená technologie zásobování a skládkování kameniva. Na základě zjištění z kontrolní prohlídky stavby ze dne datum vydal stavební úřad rozhodnutí, kterým nařídil žalobkyni, aby ukončení užívání části stavby výrobny. Proti rozhodnutí Orgán veřejné moci podala žalobkyně dne datum odvolání. Krajský úřad v odvolacím řízení rozhodnutím ze dne datum změnil výrok rozhodnutí Orgán veřejné moci, tak že nařídil žalobkyni zjednání nápravy spočívající v bezodkladném ukončení užívání stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím ze dne datum. Proti rozhodnutí Orgán veřejné moci podala dne datum žalobkyně správní žalobu. Stavební úřad rozhodnutím Spis. zn. (č.j.) číslo jednací ze dne datum dodatečně povolil stavbu označenou jako AnonymizovánoAnonymizovánozměna technologie skladového hospodářství. Krajský soud v Plzni rozsudkem č.j. spisová značka ze dne datum zrušil rozhodnutí Orgán veřejné moci a věc vrátil krajskému úřadu k dalšímu řízení. V rámci nového projednání krajský úřad zjistil, že v průběhu řízení před krajským soudem došlo stavebním úřadem dne datum k povolení zkušebního provozu stavby změny technologie skladového hospodářství, dne datum bylo kolaudačním souhlasem povoleno užívaní této stavby. Krajský úřad došel k závěru, že odpadl důvod vést nařízení zjednání nápravy ve smyslu ukončení užívání stavby a rozhodnutím ze dne datum rozhodnutí Orgán veřejné moci zrušil a řízení zastavil.
22. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem: Žalobce svůj nárok na majetkovou újmu uplatnil dle zákona č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a to z titulu nezákonného rozhodnutí.
23. Dle § 5 písm. a) tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.
24. Dle § 7 tohoto zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.
25. Podle ust. § 8 odst. 1 tohoto zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.
26. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není pro právu.
27. Žalobkyně dovozuje svůj nárok na náhradu škody na základě tvrzení, že v příčinné souvislosti s rozhodnutím Krajského úřadu Plzeňského kraje, odbor regionálního rozvoje, ze dne datum, č.j. číslo jednací sp. zn. spisová značka jí byla způsobena škoda, neboť jí bylo zabráněno v prodeji kameniva a písku. V rámci provedeného dokazování bylo zjištěno, že toto rozhodnutí bylo skutečně pravomocným rozhodnutím soudu zrušeno. Podmínka existence nezákonného rozhodnutí je tak dána.
28. Soud se tedy dále zabýval otázkou, zda jsou dány všechny další předpoklady nároku na náhradu škody, tedy v konkrétním případě vznik škody a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Za daného skutkového stavu soud žalobkyni poučilo, aby dotvrdila a prokázala existenci příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem majetkové škody v podobě ušlého zisku z důvodu zamezení její podnikatelské činnosti.
29. Soud dospěl k závěru, že v daném případě není dána jako jedna z podmínek nastoupení odpovědnosti státu, příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a tvrzenou škodou na straně žalobkyně v podobě ušlého zisku.
30. Žalobkyně ušlý zisk dovozuje z toho tvrzení, že na základě nezákonného rozhodnutí jí bylo zamezeno v prodeji kameniva a písku v předmětném areálu.
31. Na základě provedeného dokazování vyplynulo, že nezákonné rozhodnutí nařídilo žalobkyni zjednání nápravy spočívající v bezodkladném ukončení užívání stavby v rozporu s kolaudačním rozhodnutím ze dne datum. Kolaudační rozhodnutí ze dne datum pak bylo povoleno užívání stavby označené jako Výrobna betonových směsí adresa včetně skládky kameniv, skladu přísad, kotelny LTO, sedimentační jímky, velín, recyklink, komunikace kolem nové výrobny, skládka kameniva. Z kolaudačního rozhodnutí je zřejmé, že se jedná o stavbu určenou k výrobě betonových směsí, tedy s účelem užívání – výroba s exaktně definovanou technologií zásobování betonárny a vymezenými plochami pro skladování materiálů pro výrobu betonových směsí.
32. Z výše uvedeného tedy nelze dovodit existenci příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody na straně žalobkyně, když kolaudačním rozhodnutím bylo povoleno skladování kameniva pouze za účelem výroby betonových směsí a nikdy tímto kolaudačním rozhodnutím nebyl povolen prodej kameniva a písku, pročež důsledkem vydání nezákonného rozhodnutí nemohlo být omezení žalobkyně v této podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomuto závěru nemohlo být příčinnou vzniku škody na straně žalobkyně právě vydání označeného nezákonného rozhodnutí.
33. Pro úplnost soud dodává, že v řízení nebylo prokázáno, že by na základě nezákonného rozhodnutí byl žalobkyni zamezen vstup do předmětného areálu. Žalobkyně netvrdila a anion prokázala, že by disponovala kolaudačním rozhodnutím, které by jí opravňovalo k provozování prodejny kameniva a písku v předmětném areálu.
34. Soud dále pak řízení v souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. o.s.ř. zastavil, co do části příslušenství, a to v souladu se zpětvzetím žalobkyně, která v tomto rozsahu svůj nárok přehodnotila a nadále na něm netrvala.
35. Vzhledem ke všemu výše uvedenému soud nepovažuje nárok žalobkyně za po právu a žalobu, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku, zamítl.
36. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. §142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. , neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch a přísluší jí náhrada účelně vynaložených nákladů řízení ve výši Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. ve spojení per analogiam (jak plyne z usnesení Nejvyššího soud ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025 ) s § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z paušální náhrady ve výši 450 Kč za 7 úkonů (vyjádření ve věci ze dne datum, datum a datum a účast a příprava na jednáních ve dnech datum a datum). Celkem tedy 3 150 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu Praha, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.