Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
40 C 62/2026-25
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Marcelou Vlčkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 27 454 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 934 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení:
- částky 18 520 Kč,
- úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 27 454 Kč od 3.9.2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 934 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení:- částky 18 520 Kč,- úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 27 454 Kč od 3.9.2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 6.5.20265 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 27 454 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 12.6.2026, když uvedl k žalobě, že se žalobou nesouhlasí a popírá její důvodnost i výši uplatněného nároku. Domnívá se, že žalobkyně nebere v úvahu skutečné okolnosti případu, zejména rozsah plateb, které v souvislosti s úvěry od původního věřitele v minulosti uhradil, a dále nepřiměřenost smluvních podmínek, které byly se sjednány. Úvěr, který je předmětem této žaloby, byl uzavřen dne 1. 5. 2024. K tomuto konkrétnímu úvěru uhradil dvě platby, a to částku 4 066 Kč dne 31. 5. 2024 a částku 5 000 Kč dne 15. 8. 2024. Tyto platby byly uhrazeny na základě prodloužení splatnosti úvěru. Přestože se nejedná o splátky jistiny, jde o platby, které musel uhradit výhradně proto, aby zabránil okamžitému zesplatnění úvěru. Tyto částky tak představují další finanční zatížení, které je nutné při posouzení věci zohlednit. Zároveň uvádí, že v minulosti uhradil původnímu věřiteli i další vysoké částky, které se týkaly předchozích úvěrů. Tyto platby nejsou předmětem této žaloby, nicméně dokládají způsob, jakým původní věřitel nastavoval své úvěrové produkty, a potvrzují, že byl dlouhodobě zatěžován velmi vysokými úroky, poplatky a platbami za prodloužení splatnosti. Tyto skutečnosti považuje za významné pro posouzení přiměřenosti smluvních podmínek i v tomto řízení.
3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání.
4. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru (bez data a podpisu účastníků), předžalobní výzvou ze dne 10.2.2026 spolu s podacím archem, potvrzením o provedené platbě, dvěma smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 23.1.2026. Ve zbytku soud důkazy pro nadbytečnost neprováděl.
5. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci:
6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba a žalovaným byla sepsána nedatovaná smlouva o spotřebitelském úvěru. U této smlouvy absentuje podpis žalovaného i úvěrující společnosti. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč (což vyplývá z potvrzení o provedené platbě). Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 23.1.2026 pak byla pohledávka za žalovaným postoupena společností právnická osoba na společnost právnická osoba touto dále na žalobkyni. K výzvě soudu pak bylo žalobkyní sděleno, že žalovaný na předmětný případ uhradil celkem 11 066 Kč.
7. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci.
8. Podle § 2991 odst. 1 č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla k soudu podána důvodně, nikoli však v celém rozsahu.
11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný jen částečně. Předně má soud za to, že po provedeném řízení nelze v žádném případě dovodit, že mezi stranami došlo k uzavření tvrzené smlouvy, ze které by pro jednotlivé strany smlouvy vyplývaly konkrétní práva a konkrétní povinnosti. Žalobkyně sice předložila v listinné podobě tzv. Smlouvu o spotřebitelském úvěru, která podle jejího tvrzení měla být mezi stranami uzavřena, ale listina neobsahovala podpis účastníků a ani jinak nelze z předložené listiny dovodit, že smlouva tvrzeného obsahu skutečně mezi stranami uzavřena byla, byť třeba v jiné, než písemné podobě. Z tohoto pohledu nemohla být na základě takto neexistující smlouvy uzavřena dohoda o poskytnutí finančních prostředků žalovanému s právy a povinnostmi tvrzenými v žalobě, tj. dohodnutou lhůtou k vrácení finančních prostředků. Pokud žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, jak vyplývá z předložených důkazů, aniž by mezi stranami existoval prokazatelně tvrzený platný právní důvod takovéhoto jednání, nelze než dospět k závěru, že se v tomto okamžiku žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a byl povinen tento majetkový prospěch žalobkyni vydat ve smyslu § 2991 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný na jistinu uhradil toliko 11 066 Kč, zbývá uhradit 8 934 Kč. Ohledně zbývající částky ve výši 18 520 Kč skládající se kapitalizovaného smluvního úroku 8 000 Kč a smluvní pokuty 10 520 Kč, tak na tyto nemá žalobkyně nárok, když mezi účastníky nebylo prokázáno, že by byla uzavřena jakákoli konkrétní smlouva s konkrétními právy či povinnostmi. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení zbytku neuhrazené jistiny ve výši 8 934 Kč. Ve zbývajícím rozsahu pak žalobě nevyhověl a žalobu výrokem II. zamítl. Jelikož dlužná částka byla žalovanému uložena k úhradě v nově stanovené lhůtě splatnosti, žalovaný se s její úhradou dosud nedostal do prodlení, a proto žalobkyni nebyl přiznán požadovaný zákonný úrok z prodlení (viz rozhodnutí KS Ostrava, č. j. 8 Co 5/2024-160).
13. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 ost. 2 o.s.ř. Ve věci byl procesně úspěšnější žalovaný, tudíž by měl právo na úhradu poměrné části vzniklých nákladů řízení. Z obsahu spisu však vyplývá, že tomuto v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly, soud tedy rozhodl výrokem III. rozsudku tak, že žádnému z účastník právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.