Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 44/2026-54

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Bojkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 45 824,98 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 500 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 861,20 Kč s 11,5% zákonným úrokem ročně z prodlení z částky 6 861,20 Kč za dobu od 3. 1. 2026 do zaplacení, 11,5% zákonný úrok ročně z prodlení z částky 3 500 Kč za dobu od 3. 1. 2026 do 11. 5. 2026 a 11,5% zákonný úrok z prodlení ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 3. 1. 2026 do 22. 6. 2026, a to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žaloba se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 463,78 Kč s 11,5% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 30 463,78 Kč za dobu od 21. 11. 2025 do zaplacení, 11,5% zákonný úrok z prodlení ročně z částky 6 861,20 Kč za dobu od 21. 11. 2025 do 2. 1. 2026, 11,5% zákonný úrok z prodlení z částky 3 500 Kč za dobu od 21. 11. 2025 do 2. 1. 2026 a 11,5% zákonný úrok z prodlení ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 21. 11. 2025 do 2. 1. 2026 zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 500 Kč zastavuje.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 861,20 Kč s 11,5% zákonným úrokem ročně z prodlení z částky 6 861,20 Kč za dobu od 3. 1. 2026 do zaplacení, 11,5% zákonný úrok ročně z prodlení z částky 3 500 Kč za dobu od 3. 1. 2026 do 11. 5. 2026 a 11,5% zákonný úrok z prodlení ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 3. 1. 2026 do 22. 6. 2026, a to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.III. Žaloba se co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 463,78 Kč s 11,5% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 30 463,78 Kč za dobu od 21. 11. 2025 do zaplacení, 11,5% zákonný úrok z prodlení ročně z částky 6 861,20 Kč za dobu od 21. 11. 2025 do 2. 1. 2026, 11,5% zákonný úrok z prodlení z částky 3 500 Kč za dobu od 21. 11. 2025 do 2. 1. 2026 a 11,5% zákonný úrok z prodlení ročně z částky 5 000 Kč za dobu od 21. 11. 2025 do 2. 1. 2026 zamítá.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v adresa dne 21. 1. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 45 824,98 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností jméno FOdříve jméno FO), a žalovaným došlo dne 6. 3. 2025 k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 45 824,98 Kč, který měl být žalovaným splacen nejpozději do 20. 11. 2025. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky převodem na bankovní účet č. č. účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátil. Žalobkyně s ohledem na dílčí platby ze strany žalovaného požaduje částku ve výši 45 824,98 Kč. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou zaslanou dne 19. 12. 2025, avšak dlužnou částku žalobkyni nezaplatil.

2. Žalovaný při jednání konaném dne 21. 4. 2026 uvedl, že s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru a že čerpal celkem částku 33 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že na tento úvěr uhradil dne 20. 5. 2025 částku 4 465,09 Kč, dne 25. 6. 2025 částku 4 369,44 Kč a dne 18. 7. 2025 částku 4 213,41 Kč, když tyto platby následně doloží. Dle žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně nikterak neověřovala jeho schopnost úvěr splácet, nezkoumala ani jeho příjmy ani jeho výdaje. Měsíční čistý příjem žalovaného činí 45 000 Kč a má jednu vyživovací povinnost vůči svému nezletilému dítěti, když žalovaný žádal, aby mu bylo umožněno dlužnou částku hradit ve splátkách.

3. Žalobkyně podáním soudu doručeným dne 12. 6. 2026 vzala svou žalobu zpět co do částky 3 500 Kč s příslušenstvím a následně podáním doručeným soudu dne 8. 7. 2026 vzala svou žalobu zpět co do částky 5 000 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaný dne 12. 5. 2026 uhradil toliko 3 500 Kč a dne 23. 6. 2026 částku 5 000 Kč. Soud v rozsahu tohoto zpětvzetí řízení výrokem I. v souladu s ustanovením , 3 zastavil. Souhlasu žalovaného se zpětvzetím nebylo třeba, neboť zpětvzetí bylo učiněno ještě před zahájením jednání.

právnická osoba soudnímu jednání konanému dne 4. 8. 2026 se žalobkyně omluvila, žalovaný se bez předchozí omluvy nedostavil, soud za užití ustanovení tak jednal v nepřítomnosti účastníků, kdy vycházel ze žalobních tvrzení, žalobkyní doložených důkazů a z obsahu spisu

5. Soud učinil na základě provedeného dokazování tato zjištění z níže uvedených důkazů:

6. Z úvěrové smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným ze dne 6. 3. 2025, bylo zjištěno, že jako věřitel byla označena společnost jméno FO, a jako klient byl označen žalovaný, a to jménem, příjmením, rodným číslem, e-mailem, telefonním číslem. Vě bylo ujednáno, že maximální úvěrový limit činí 30 000 Kč a termín splatnosti byl stanoven 15 dnů od data výpisu. Výpůjční úroková sazba byla stanovena na 146,949 % ročně, RPSN 299,98 %. Celková splatná částka činí 53 879,21 Kč.

7. Dále bylo zjištěno, že při uzavírání smlouvy měla žalobkyně k dispozici fotokopii občanského průkazu žalovaného vydaného pod číslem hodnota v platnosti do 22. 5. 2025.

8. Z dodatku o navýšení úvěrového limitu ze dne 21. 7. 2025 ke Smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne 6. 3. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dohodli na navýšení úvěrového limitu na částku 33 000 Kč.

9. Ze sdělení AirBank ze dne 20. 2. 2026 bylo zjištěno, že žalovaný má u společnosti právnická osoba veden bankovní účet č. č. účtu.

10. Z potvrzení o platbách kartou od společnosti právnická osoba., bylo zjištěno, že žalovaný z bankovního účtu č. č. účtu provedl platby ve prospěch společnosti Anonymizováno a to dne 25. 6. 2025 platbu ve výši 4 369,44 Kč, dne 18. 7. 2025 platbu ve výši 4 213,41 Kč, dne 20. 5. 2025 platbu ve výši 4 465,09 Kč, dne 23. 4. 2025 platbu ve výši 4 590,86 Kč, dne 12. 5. 2026 platbu ve výši 3 500 Kč.

11. Z listin označených jako Proof of payment bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému platby v celkové výši 33 000 Kč vždy na bankovní účet žalovaného č. č. účtu pod VS var. symbol, a to dne 21. 7. 2025 částku ve výši 3 000 Kč a dne 7. 3. 2025 částku ve výši 30 000 Kč

12. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek včetně dodatku a seznamu pohledávek, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost jméno FO, postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

13. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 17. 12. 2025 včetně potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne 19. 12. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň jej vyzvala k zaplacení dlužné částky do 3 dnů, s tím, že písemnost bylo podána na poště dne 19. 12. 2025.

14. Ze shodných tvrzení účastníků řízení vzal soud dále za prokázáno, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o revolvingovém úvěru včetně dodatku a na základě této smlouvy obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet částky v celkové výši 33 000 Kč.

15. Na základě shora uvedeného soud další důkazy nekonstatuje, neboť z nich nezjistil žádné relevantní právní skutečnosti, kdy dospěl k závěru, že žalobkyně řádně neprověřovala schopnost žalovaného čerpaný úvěr splácet před vlastním uzavřením smlouvy.

16. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu:

17. Žalovaný se dne 6. 3. 2025 a následně dne 21. 7. 2025 dohodl s právní předchůdkyní žalobkyní tak, že mu poskytne bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet č. č. účtu finanční prostředky v celkové výši 33 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku společně s dalšími platbami a úroky vrátit nejpozději do 20. 11. 2025. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom nezjišťovala, jestli žalovaný bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky žalobkyni vrátit. Žalovaný obdržel od žalobkyně částku 33 000 Kč a před podáním žaloby (tj. do dne 21. 1. 2026) uhradil 17 638,80 Kč a po podání žaloby uhradil 8 500 Kč. Žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 17. 12. 2025 odeslanou na adresu žalovaného dne 19. 12. 2025 vyzvala k zaplacení žalobou požadované částky do 3 dnů.

18. Podle a násl. , (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

24. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

25. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

26. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko částečně. Soud v prvé řadě konstatuje, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 6. 3. 2025 ve znění dodatku ze dne 21. 7. 2025 uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., když toto vyplývá z nesporných tvrzení účastníků, na kterou je nutno aplikovat rovněž ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, zejména § 86 a § 87 ZoSÚ upravující povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, jinak je uzavřená smlouva neplatná. S ohledem na výše uvedená zjištění však soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně podle § 86 odst. 1 ZoSÚ při uzavření předmětné smlouvy řádně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Spotřebitelský úvěr se poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, kterou se sjednal spotřebitelský úvěr dle § 87 tohoto zákona neplatná. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v prvé řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale i spotřebitele. Posouzení úvěruschopnosti je úřední povinností a též i v souladu s rozhodnutím ústavního soudu sp. III. US 4129/18. Soud však v daném případě dospěl k závěru, že byť žalobkyně v žalobě sice obecně tvrdila, že zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, když právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji a dále lustrací žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB, avšak k těmto svým tvrzením nepředložila soudu žádné důkazy. Za těchto okolností má soud za to, že beze zbytku nesplnila žalobkyně, resp. právní předchůdkyně povinnost řádného posouzení úvěruschopnosti, a proto soud vyhodnotil tuto smlouvu jako absolutně neplatnou pro nesplnění této povinnosti. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalovanému přesto poskytla, je nutno toto jednání brát výlučně k její tíži, a tedy v neprospěch platnosti celé smlouvy. Soud byl připraven v souvislosti s uvedeným žalobkyni vyzvat k doplnění tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy a poučit ji podle , 3 , žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u jednáních připravila o možnost tohoto poučení. Soud tak dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy pro rozpor se zákonem podle a ZoSÚ ve spojení s o. z., kdy k tomu je soud povinen přihlížet i bez návrhu ( o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti dané smlouvy vychází z eurokonformního výkladu shora citovaných ustanovení ZoSÚ (srovnej rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18).

28. Naproti tomu soud považuje provedenými důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 33 000 Kč, jak vyplývá ze samotného tvrzení žalovaného. Žalovaný na dlužnou částku uhradil toliko 26 138,80 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným v souladu s ustanovením § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek, když postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno spolu s výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 17. 12. 2025. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu bylo poskytnuto žalovanému, žalobu tak shledal důvodnou co do částky 6 861,20 Kč (po odečtení již uhrazené částky 26 138,80 Kč), jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

29. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. za dobu od 3. 1. 2026 do zaplacení. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy), žalovaný tak byl podle 1958 odst. 2 o. z. povinen dlužnou částku zaplatit k výzvě žalobkyně. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě výzvou ze dne 17. 12. 2025 zaslanou na adresu žalovaného dne 19. 12. 2025. Lze tak dovodit, že do dispoziční sféry žalovaného se tato výzva dostala ve smyslu § 573 o. z. třetí pracovní den po podání, a to dne 29. 12. 2025, přičemž v této výzvě byla stanovena lhůta v trvání do 3 dnů a tato takto uplynula žalovanému ke dni 2. 1. 2026, tudíž ode dne 3. 1. 2026 se žalovaný dostal se svým plněním do prodlení. Na základě výše uvedeného bylo tak žalobkyni přiznáno příslušenství, jak je uvedeno v odstavci II. výroku tohoto rozhodnutí, kdy ve zbytku z důvodů výše sdělených, byla shledána žaloba nedůvodná a takto zamítnuta, jak je uvedeno v odstavci III. výroku tohoto rozhodnutí.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. , podle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

31. Soud nevyhověl žádosti žalovanému, aby mu bylo umožněno splácet dlužnou částku ve splátkách, neboť žalovaný byl zavázán k úhradě 6 861,20 Kč s příslušenstvím, což vzhledem k tvrzenému příjmu žalovaného není nikterak nepřiměřená ani mimořádně zatěžující částka, která by odůvodňovala stanovení delší lhůty k plnění či povolení splátek.

32. Přiznanou částku včetně příslušenství, tak byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.