Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 128/2026-97

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně Jméno advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v rozsahu částky , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, .

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. Anonymizováno, která byla mezi účastníky uzavřena dne datum, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši částka. Žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal hradit v anuitních splátkách ve výši částka měsíčně počínaje dnem datum, a to společně s úrokem sjednaným ve výši 16,7 % p. a. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila, když bezhotovostním převodem peníze žalovanému poskytla, žalovaný však povinnost řádného a včasného splácení nesplnil, proto žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr zesplatnila, což žalovanému oznámila a vyzvala jej k jeho zaplacení. Žalovaný však dluh dobrovolně neplnil, proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud.

2. Stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že schopnost žalovaného splácet posoudila s odbornou péčí, zkoumala, zda má splatné nebo nezaplacené závazky, které by měly negativní vliv na schopnost dostát platebním povinnostem (vůči finančním úřadům, české správě soc. zabezpečení, zdravotní pojišťovně), zda nemá zástavní či jiná věcná práva krom těch, o kterých byla žalovaným informována, což stvrdil žalovaný svým podpisem. Dále ověřila žalovaného v insolvenčním rejstříku, v bankovních a nebankovních úvěrových registrech, kdy zjistila, že žalovaný není v prodlení s hrazením jakéhokoli závazku. Z uvedeného pak vyvodila závěr, že žalovaný je schopen splátku ve sjednané výši hradit.

3. K výzvě soudu stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v podstatném doplnila, že žalovaný v žádosti uvedl čistý měsíční příjem částka, pravidelné měsíční výdaje částka a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů částka (ověřeno, že se jednalo o jeden závazek). Z daného žalobkyně usoudila, že platební kapacita žalovaného je částka, přičemž rizikovost žalovaného byla vyhodnocena jako nízká. Při posuzování vycházela z informací dodaných žalovaným, tak i informací, které si sama zjišťovala a ověřovala ze zdrojů nezávislých na žalovaném, přičemž poukázala na fakt, že v obecné rovině není nastaven žádný konkrétní postup, jak detailně postupovat a zkoumat úvěruschopnost spotřebitelů. Žalobkyně upozornila také na skutečnost, že jako bankovní poskytovatel úvěrů je pod vyšší kontrolou než nebankovní poskytovatelé. K výdajům žalovaného pak blíže uvedla, že nelze na roveň postavit očekávané nezbytné výdaje žalovaného a debetní operace na účtu žalovaného, pokud by měl obstát požadavek obecných soudů, aby měl žalovaný na účtu vždy kladnou měsíční bilanci, neb pak by zcela zjevně žádný úvěr nepotřeboval. Po poskytnutí úvěru lze tedy dle žalobkyně nutností omezení stávajících výdajů na straně dlužníka, který musí zohlednit výdaj nově vzniklý. V závěru pak žalobkyně konstatovala, že žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku částka.

4. Žalovaný se k podanému žalobnímu návrhu vyjádřil v rámci podaného odporu, když v podstatném uvedl, že aktuálně není zaměstnán, úvěr se snažil hradit po menších částkách, avšak aktuálně jej již nemá z čeho splácet. Uvedl, že se léčí s psychikou. Požádal, aby mu bylo umožněno dlužnou částku splácet v měsíčních splátkách částka. V souvislosti se svým odporem upozornil na 5 řízení EPR (pozn. soudu – aktuálně probíhající řízení se žalovaným).

5. Žalobkyně na uvedené reagovala tak, že neakceptuje hrazení ve splátkách a požaduje, aby byla žalovanému stanovena platební povinnost jednorázová, přičemž uvedla, že žalovaný nijak nerozporuje výši či splatnost pohledávky.

6. Protože účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle , rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tato skutková zjištění:

7. Z výpisu z účtu ze č. Anonymizováno za období datum – datum bylo zjištěno, že žalovaný dne datum načerpal úvěr ve dvou platbách, a to ve výši částka a ve výši částka, tedy celkem částka.

8. Z přehledu splátek k účtu č. hodnota bylo zjištěno, že žalovaný částečně na poskytnutý úvěr hradil minimálně částku částka.

9. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky částka, a to ve lhůtě do 5 dnů od doručení výzvy. Výzva byla k poštovní přepravě dána dne datum (potvrzení o podání).

10. Z ostatních žalobkyní předložených důkazů soud při formulování skutkového závěru nevycházel, neb nebyly schopny zjištěný skutkový stav ovlivnit, případně vyvrátit.

11. Soud důkazy hodnotil podle , tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z tvrzení a dospěl k tomuto skutkovému závěru:

12. Dne datum poskytla žalobkyně žalovanému po provedeném kontraktačním jednání finanční prostředky v celkové výši částka, když žalovaný nedostál svému závazku peníze vrátit zpět a na splnění dluhu poskytl pouze částka. Žalovaný nereagoval zaplacením ani na následné výzvy žalobkyného.

13. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:

14. Podle , o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle , (dále jen „“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Soud se v dané souvislosti nejprve zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy z hlediska dostatečnosti a způsobu posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jakožto předsmluvní povinnosti žalobkyně. Žalobkyně byla soudem vyzvána usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka, nechť doplní skutková tvrzení a předloží důkazy k míře a způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

19. Žalobkyně rozvedla tvrzení, jak zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně však nedoložila ke svému tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žádné listinné podklady, důkazy, které by tuto skutečnost osvědčovaly, k výzvě soudu rovněž ničeho nedoložila. Obsahem spisu není žádná dokládající proces zkoumání úvěruschopnosti, tedy dokládající nějaké vstupní údaje pro toto zkoumání a odpovídající závěr odůvodňující úvěruschopnost. Žalobkyně soudu předložila pouzey, které se vstupními údaji pracují (příjem a výdaje), ale správnost uváděných tvrzení není soud bez dalšího schopen posoudit a ověřit, když k tomu nebylo nic doloženo. Žalobkyně pouze předložila výpis z účtu žalovaného za období datum – datum, ze kterého je zřejmé, že počáteční zůstatek na účtu byl částka, přičemž příjem byl tvořen nemocenskou ve výši částka, hotovostním vkladem ve výši částka a načerpaným úvěrem v této věci. Jako výdaj na účtu figurovala mj. splátka spotřebitelského úvěru ve výši částka. Pokud žalobkyně ve svém vyjádření uvádí, že není možné k tíží žalobkyně stran závěru o nedostatečném zkoumání úvěruschopnosti klást skutečnost, že žalovaný neměl na účtu kladnou měsíční bilanci, pak soud s tímto nemůže souhlasil. Povinností poskytovatele úvěru je zkoumat úvěruschopnost v takovém rozsahu, aby bylo možno na základě konkrétních dokladovaných skutečností bezpečně učinit závěr, že je žadatel o úvěr schopen budoucí splátky pokrýt, hradit. Pokud na běžném účtu žalovaného není vykazována kladná měsíční bilance, či potřebná finanční rezerva, nejsou pak ověřeny ani životní nezbytné náklady na bydlení, ošacení, stravu, hygienu, nelze vyházet z toho, že se žadatel v budoucnu může omezit natolik, aby na danou splátku „ušetřil“. Takový závěr by bylo možné učinit po řádném ověření všech takových běžných výdajů a ověření, zda existují výdaje žalovaného, které je opravdu možné si odpustit. Takový postup však z tvrzení žalobkyně nevyplývá. V intencích projednávané věci soud uzavřel, že žalobkyně nepostupovala při sjednávání úvěrové smlouvy s odbornou péčí, neboť v rámci kontraktačních jednání důsledně nezkoumala schopnost žalovaného, jakožto budoucího dlužníka, úvěr splácet. V dané věci nutno zohlednit dlouhodobě jednotné závěry soudů vyšších instancí, zde zejména viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , jakož i rozsudek NS ČR ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. . Soud v dané věci dospěl k závěru, že žalobkyně zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalovaného, resp. spotřebitele, aniž by se blíže jeho poměry zabývala (např. zkoumání výdajů na bydlení, jízdné, ošacení, jídlo), když soudu podklady, stran doklady prokazující příjmy a výdaje žalovaného, ke zkoumání úvěruschopnosti nedoložila a nebyla schopna doložit. Dle názoru soudu tak žalobkyně nesplnila povinnost s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikované úvěrové smlouvy v souladu s zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatné, a to absolutně.

20. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti. Ve smyslu cit. zákona o spotřebitelském úvěru byla úvěrová smlouva ze dne datum shledána ze shora nastíněných důvodů neplatnou. Je-li smlouva neplatná, odpadá právní důvod, na jehož základě si strany plnily ( ) a podle o. z. platí, že ten, kdo se na úkor jiného obohatil, musí ochuzenému obohacení vydat. Plnila – li strana bez existence platného závazku, má právo na vrácení toho, co plnila ( o. z.). Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, což žalovaný nerozporoval; na tento dluh hradil pouze částečně, vycházeje z tvrzení žalobkyně, konkrétně částku částka. Podle zásad o bezdůvodném obohacení ve spojení s dikcí věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru, byl žalovaný zavázán povinností k vrácení poskytnuté a dosud neuhrazené částky společně se zákonným úrokem z prodlení, tedy částky ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení. Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se totiž žalovaný ocitl v prodlení, čímž založil svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky dle o. z., kdy počátek prodlení s úhradou dané částky soud stanovil v souladu s předžalobní výzvou ze dne datum, a to dnem datum, když žalovanému byla poskytnuta lhůta k plnění do 5 dnů od doručení výzvy, a to při aplikaci o. z. (výrok I)

21. Co se týče zbylé části nároku, jak je uveden ve výroku II tohoto rozsudku, tak v této části shledal zdejší soud nárok nedůvodným, neboť plnění je požadováno z titulu úvěrové smlouvy, která byla soudem shledána absolutně neplatnou. Proto byl nárok v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, zamítnut.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 7,20 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 53,60 % a neúspěchu v rozsahu 46,40 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle , advokátní tarif (dále jen „“) ve výši částka (4 x částka dle . ve spojení s a) a d) ), 4 x částka režijní paušál dle a d) ve spojení s , náhrady DPH ve výši 21 %, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši částka. Podle je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

23. Co se týče úkonu – vyjádření ze dne datum stran zkoumání úvěruschopnosti, pak soud nárok na náhradu náklad řízení v souvislosti s uvedeným úkonem nepřiznal. Podání bylo učiněno na výzvu soudu, neboť měl soud za to, že nejsou dostatečně vykresleny okolnosti ohledně zkoumání úvěruschopnosti. Skutečnosti ohledně zkoumání úvěruschopnosti a tím doložení platného sjednání úvěrové smlouvy by měly být žalobkyní dostatečně tvrzeny již v samotném žalobním návrhu, v opačném případě, kdy by tyto skutečnosti doloženy nejsou, vede to k částečnému či úplnému zamítnutí žaloby. Soud je tedy toho názoru, že informace, k jejichž sdělení byla žalobkyně soudem vyzvána, měly být tvrzeny již v samotném žalobním návrhu, jedná se o doplnění návrhu, který je subsumován již pod úhradou za samotné podání žalobního návrhu. Nejedná se tedy o účelně vynaložené náklady, proto za něj soud náhradu nepřiznal, tím spíše, když žalovaná shodného dne zaslala soudu vyjádření se k odporu žalovaného, ze které jí náhrada nákladů řízení přiznána byla, a mohla tak učinit podání pouze jedno.

24. Soud na závěr odůvodnění tohoto rozhodnutí považuje za nutné podotknout, že se při vyhlášení rozhodnutí ve výroku I dopustil zjevné nesprávnosti, neboť v základu pro výpočet úroku z prodlení opomněl zohlednit částečné zamítnutí nároku, jak je správně uvedeno ve výroku II. a částka podléhající úročené měla činit částka. Protože však soud v dané souvislosti dospěl k závěru, že se nejedná o chybu, kterou lze napravit postupem dle , vycházel při výpočtu poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci ze závazných výroků rozhodnutí tak, jak byly vyhlášeny. Případná náprava tohoto pochybení je možná cestou řádného opravného prostředku.

25. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výroku I a III na základě , když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně, a to ve dvou vyhotoveních.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.