Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 142/2026-30

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Hluštíkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 23 108,07 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 23 108,07 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 345,19 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 798,20 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 255,66 Kč od datum do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a úrok ve výši 8 % ročně z částky 8 093,08 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 238 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 23 108,07 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 345,19 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 798,20 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 255,66 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a úrok ve výši 8 % ročně z částky 8 093,08 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 238 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 108,07 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba. (dále jen „předchůdkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný čerpal v hotovosti částku 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdkyni čerpanou jistinu spolu s úrokem ve výši 1 116 Kč. Dále se zavázal zaplatit za poskytnutí úvěru částku 10 780 Kč, za administrativní činnosti a vyhodnocení úvěrového případu částku 3 038 Kč a za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště částku 3 960 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 40 894 Kč se zavázal vrátit ve 14měsíčních splátkách po 2 921 Kč do datum.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. U ústního jednání dne datum, ke kterému se dostavila pouze žalobkyně, soud provedl dokazování listinami, a to:

 pracovní smlouvou ze dne datum, ze které soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán na dobu určitou do datum jako dělník u společnosti právnická osoba,

 dodatkem pracovní smlouvy ze dne datum, ze kterého soud zjistil, že žalovanému byl ze strany zaměstnavatele společnosti právnická osoba prodloužen pracovní poměr do datum,

 příchozími úhradami, ze kterých soud zjistil, že žalovanému byla od společnosti právnická osoba. vyplacena mzda ve výši 23 595 Kč v srpnu 2023, 27 334 Kč v červenci 2023 a 20 657 Kč v červnu 2023.

 odchozími úhradami, ze kterých soud zjistil, že žalovanému byla odečtena platba ve výši 9 000 Kč za měsíc srpen a červenec 2023 označená jako nájem,

 smlouvou o nájmu bytu ze dne datum, ze které soud zjistil, že tato svým obsahem je smlouvou podnájemní a tuto uzavřel žalovaný jako podnájemce k bytu na adresa, kdy výše podnájemného činí 9 000 Kč měsíčně,

 žádostí o úvěr ze dne datum, ze které soud zjistil, že žalovaný v ní uvedl, že má měsíční příjmy 23 862 Kč, měsíční výdaje 9 000 Kč na bydlení, 4 860 Kč na dopravu a jídlo a 5 000 Kč měsíční splátky,

 smlouvou o úvěru ze dne datum, ze které soud zjistil, že společnost právnická osoba. a žalovaný se dohodli, že tato společnost poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit a zaplatit úrok v celkové výši 1 160 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 3 038 Kč a inkasní poplatek ve výš 3 960 Kč, celkem 40 894 Kč ve 14 splátkách po 2 921 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal v hotovosti peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč,

 transakční historií, ze které soud zjistil, že žalovaný žalobkyni, resp. předchůdkyni, uhradil dosud celkem 27 000 Kč,

 oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, ze kterého soud zjistil, že společnost právnická osoba. oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy č. hodnota na žalobkyni,

 výzvou k plnění ze dne datum, včetně podacího lístku z téhož dne, ze kterých soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky,

 smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, ze kterých soud zjistil, že pohledávka společnosti právnická osoba. za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

4. Co se týče dalších žalobkyní navrhovaných důkazů, pak tyto soud neprováděl, neboť by podle přesvědčení soudu jejich provedení nemohlo přispět k hlubšímu objasnění skutkového stavu a případně odlišného posouzení věci. Soud má za to, že pro účely rozhodnutí s ohledem na právní posouzení viz níže byl skutkový stav zjištěn dostatečně.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.

6. Společnost právnická osoba. se dne datum dohodla s žalovaným, že mu poskytne peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, a žalovaný se zavázal vrátit tyto poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok v celkové výši 1 160 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 3 038 Kč a inkasní poplatek ve výš 3 960 Kč, celkem 40 894 Kč ve 14 splátkách po 2 921 Kč. Žalovaný v hotovosti obdržel částku 22 000 Kč. Žalovaný byl vyzýván k úhradě předžalobní upomínkou ze dne datum, odeslanou téhož dne. Pohledávka za žalovaným byla převedena ze společnosti právnická osoba. na žalobkyni.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle , (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z. Jelikož předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalovanému při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci které poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztahy mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i , jelikož jde o spotřebitelský úvěr. ( ).

13. Podle je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě předchůdkyně žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele - žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří, nebo neověří dostatečně, pravdivost uváděných výdajů, implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. .

14. Pokud jde tedy o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně uvedla, že vycházela z informací uvedených žalovaným v žádosti o úvěr, tyto ověřila a nahlédla do veřejných registrů. Žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem činí 23 862 Kč a jeho měsíční výdaje 18 860 Kč. Příjmy žalovaného žalobkyně zkoumala z pracovní smlouvy a z výpisu z účtu, výdaje pak z nájemní smlouvy a z výpisu z účtu. Na základě toho dospěla předchůdkyně žalobkyně k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr ve výši 22 000 Kč s měsíční splátkou 2 921 Kč je dostatečná.

15. S uvedeným hodnocením se však soud neztotožňuje. Žalobkyně sice ověřila výši příjmů žalovaného a jeho náklady na bydlení, dalšími výdaji žalovaného uvedenými v žádosti o úvěr se však dostatečně nezabývala, zejména jeho stávajícími úvěrovými a obdobnými závazky. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že na splátkách jiných závazků vynakládá měsíčně částku 5 000 Kč, což vzhledem k výši jeho příjmů představuje významnou výdajovou položku. Žalobkyně neprokázala, že by tento údaj jakkoli ověřovala nebo že by jej při posouzení úvěruschopnosti žalovaného zohlednila způsobem odpovídajícím požadavku odborné péče. Za této situace nemohla mít předchůdkyně žalobkyně k dispozici dostatečný skutkový podklad pro závěr, že v době uzavření smlouvy neexistovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr řádně splácet. Měsíční splátka nově sjednaného úvěru činila 2 921 Kč, přičemž žalovaný deklaroval měsíční příjem ve výši 23 862 Kč a měsíční výdaje v celkové výši 18 860 Kč. Již z těchto údajů bylo zřejmé, že posouzení a ověření stávajících závazků žalovaného představovalo pro vyhodnocení jeho úvěruschopnosti podstatnou okolnost, které měla předchůdkyně žalobkyně věnovat zvýšenou pozornost. Žalobkyně byla soudem ve smyslu poučena o potřebě tvrdit a prokázat skutečnosti významné pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Soud jí však neposkytl dodatečnou lhůtu k doplnění tvrzení a důkazů. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele totiž představuje jednu ze základních zákonných povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru a současně okolnost rozhodnou pro posouzení důvodnosti uplatněného nároku. Žalobkyně proto musela od počátku řízení předpokládat, že splnění této povinnosti bude soudem přezkoumáváno, a měla tomu přizpůsobit svá skutková tvrzení i důkazní návrhy. Nešlo tak o otázku nepředvídatelnou ani překvapivou, která by odůvodňovala poskytnutí další lhůty k doplnění tvrzení nebo důkazů. Za situace, kdy žalobkyně neprokázala ověření závazků žalovaného ve výši 5 000 Kč měsíčně, nelze mít za prokázané, že při uzavření smlouvy neexistovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Nelze než uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla posouzena s požadovanou odbornou péčí. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou v , a smlouva je proto podle neplatná.

16. Jelikož byla smlouva mezi účastníky posouzena jako neplatná, bylo potřeba vztah mezi účastníky posoudit ve smyslu a na žalovaném pak bylo vrátit žalobkyni toliko poskytnutou jistinu. Poskytnutou jistinou je přitom částka, která byla spotřebiteli skutečně poskytnuta k jeho dispozici a stala se součástí jeho majetkové sféry. Žalobkyně v řízení prokázala, že poskytla žalovanému částku 22 000 Kč, přičemž žalovaný dosud žalobkyni dle jejího tvrzení uhradil 27 000 Kč. Není již tedy ničeho, co by měl žalovaný žalobkyni uhradil a z toho důvodu byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

17. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení úspěšnější, ale z obsahu spisu nevyplývá, že by mu vznikly nějaké náklady řízení, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

18. Soud zavázal žalobkyni doplatit na soudním poplatku částku 238 Kč, a to v souladu s Položkou 2, bod 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou k , o soudních poplatcích, podle kterého soud doměří žalobci soudní poplatek, pokud nebyl vydán ve věci elektronický platební rozkaz, a to do výše podle Položky 1 Sazebníku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.