Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 32/2026-76

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Růžovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta , Anonymizováno Anonymizováno

proti

žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované

bytem Adresa žalované

o zaplacení částky částka s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 23,66 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 23,66 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou původně Okresnímu soudu adresa-město dne datum se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky částka s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu č. hodnota. Smlouva byla nazvaná jako smlouva o půjčce, nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na své majetkové, rodinné a jiné poměry. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky ve výši částka se sazbou 23,66 % ročně, odměnu za administrativní činnost částka, hotovostní inkaso splátek částka. Celkovou částku se žalovaná zavázala hradit v 58týdenních splátkách po částka počínaje datum, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná neplnila řádně a včas, tím porušila závazky ze smlouvy. Částka nebyla k datum uhrazena úročí se částka částka od datum úrokem ve výši 23,66 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni. Žalovaná za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení uhradila částku částka. Poslední platba byla žalovanou uhrazena dne datum. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaná uhradila částku částka. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky částka (jistina), částka (kapitalizovaný úrok), částka (kapitalizovaný zákonný úrok), úrok ve výši 23,66 ročně z dlužné jistiny částka od datum do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny částka od datum do zaplacení. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinná. Za splnění podmínek (dále jen „“) ve spojení s soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů, když žalovaná neměla k tomuto postupu námitek a žalobkyně vyslovila souhlas již v žalobě.

3. Žalobkyně byla ve smyslu ust. a) v rámci přípravy jednání soudem vyzvána usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, aby specifikovala, jakým konkrétním způsobem byla prověřena schopnost žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy, a aby předložila všechnyy, na jejichž základě (po zhodnocení jejich obsahu) žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy. Žalobkyně byla poučena, že je ve smyslu ust. a písm. b) povinna vylíčit pro rozhodnutí významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost ( ), tj. na podporu všech svých tvrzení je povinna označit a předložit soudu důkazy, jejichž nerespektování může vést též k zamítnutí žaloby, popřípadě její části pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. Na výzvu žalobkyně reagovala podáním ze dne datum, v němž uvedla, že žalovaná uvedla informace o svých rodinných, majetkových, pracovních a příp. jiných poměrech, byl zjištěn měsíční příjem v celkové výši částka, výdaje částka (částka bydlení, částka osobní výdaje, částka splátky). Použitelný příjem žalované tak byl stanoven na částka. Žalovaná uvedla, že bydlí v podnájmu.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná, označená svým rodným příjmením, požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí částky částka. Uvedla, že žije jako podnájemník, nemá další spotřebitelský úvěr, má aktivní půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně, není majitelem vozu, má jedno nezaopatřené dítě s datem narození 2009. Žalovaná uvedla příjem domácnosti částka a výdaje částka, měsíčně. Dokument byl žalovanou podepsán dne datum.

6. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že smlouvu uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne datum. Smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku částka v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala splatit částku s poplatkem za administrativní činnost částka, s úrokem ve výši částka a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, celkem částka v hotovostním režimu a 58týdenních splátkách po částka. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Ze smluvních podmínek bylo zjištěno, že při počtu splátek 58 činí výše úrokové sazby 23,72 % ročně, RPSN činí 75,72 % ročně.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum vč. přílohy a potvrzení o úhradě bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno.

8. Z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k uhrazení částky částka nejpozději do datum na základě smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne datum, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku částka. Do data postoupení bylo žalovanou uhrazeno částka, po postoupení bylo uhrazeno částka. Žalobkyně požaduje úhradu jistiny částka s příslušenstvím. Žalovaná byla upozorněna na možnost soudního vymáhání.

9. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

10. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti částka, žalovaná se zavázala celkem splatit částka (částka jistinu, částka představující poplatek částka, úrok částka a poplatek částka) v 58týdenních splátkách po částka. Úvěr byl úročen 23,72 % ročně a RPSN představovalo 75,72 %. Žalovaná zaplatila do okamžiku postoupení pohledávky celkem částka, po postoupení pohledávky částka, celkem na svůj závazek ze smlouvy plynoucí uhradila částku částka. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzoval úvěruschopnost žalované nedostatečně. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávek oznámeno. Žalovaná byla vyzvána k úhradě předžalobní upomínkou.

11. Závazkový vztah, který vznikl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, se řídí , (dále „“), smluvním ujednáním a o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném k datu uzavření smlouvy.

12. Podle ust. , (dále jen ), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Podle ust. , , kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

14. Podle ust. , , ustanovení tohoto oddílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „“) a na závazky z nich vzniklé.

15. Podle ust. a 1842 odst. 1 a 2 , smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.

16. Podle ust. a , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Podle ust. , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle ust. , týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

19. Podle ust. až 4 , o spotřebitelském úvěru, (1) Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. (2) Osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti a která je oprávněna poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám, umožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Tato osoba uveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup. (3) Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. (4) Pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi.

20. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, i v režimu úpravy ustanovení účinné před novelou má nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy.

21. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalované úvěr splácet, tedy solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne datum, sp. zn. , dle kterého: „Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává: „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění: „… součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění: „Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v adresa tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C–679/18 ze dne datum.

22. Ohledně povinnosti zabývat se výdaji žalované a nespokojit se pouze s jejich tvrzenou výší odkazuje soud na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle kterého věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. (…) V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud dovodil, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet. (…) Nemůže se prosadit právní závěr odvolacího soudu, že předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru tím, že měla „dostupné informace z interních a externích databází“, zejména bankovního a nebankovního registru, za situace, kdy se spokojila pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřovala a ani nezjišťovala údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti – jeho právní posouzení je v této části nesprávné a dovolací důvod podle byl uplatněn důvodně. Dovolací soud uzavírá, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s odbornou péčí, která předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. V nyní posuzovaném případě porušení povinnosti žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného je dáno již tím, že si údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti od žalovaného neobstarala a spoléhala pouze na statistické údaje, aniž zohlednila konkrétní poměry žadatele o úvěr.

23. Soud má ve vztahu k uplatněnému nároku za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu, na základě níž poskytla žalované úvěr výši částka v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná byla před podpisem smlouvy seznámena s podmínkami spojenými s čerpáním úvěru, a to zejména s celkovou částkou, kterou bude povinna právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit, s výší úroku za poskytnutí úvěru a způsobem úhrady úvěru. Žalovaná na svůj závazek ze smlouvy plynoucí uhradila do postoupení pohledávky částka a od postoupení pohledávky částka. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou na žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované nedostatečně.

24. Jak vyplývá z uvedených zákonných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru ještě před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a to získáváním nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele, z databáze či jiných zdrojů. V případě negativního výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nesmí poskytovatel úvěr poskytnout. Jestliže poskytovatel úvěru svoji povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele nesplní a následně dojde k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, stává se takto uzavřená smlouva smlouvou neplatnou, a to absolutně, dle ust. .

25. V daném případě žalobkyně předložila souduy, které si právní předchůdkyně žalobkyně opatřila před uzavřením smlouvy o úvěru pro splnění svých povinností jako poskytovatele spotřebitelského úvěru k prověření úvěruschopnosti žalované. Z těchto listin bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši částka a výdajů částka. Nebyly doloženy dokumenty podporující zjištěný příjem a výdaje, ani dokumenty týkající se ověřování žalované v registrech. Dále právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezohlednila, že žalovaná měla k datu uzavření smlouvy nezaopatřené dítě, s otcem dítěte nežije (viz. alimenty), její příjem představuje částečně státní sociální podpora a že žije v podnájmu.

26. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je pro rozpor se zákonem podle ust. absolutně neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nepostupoval s odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, čímž porušil povinnost pro něj vyplývající z ust. zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka

27. S ohledem na uvedený závěr o neplatnosti smlouvy o úvěru v části, ve které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši částka, posuzoval soud platnost zbývající části smlouvy ve vztahu k nároku právní předchůdkyně žalobkyně na zaplacení úroku a poplatku. Podle ust. platí, že neplatná část právního jednání je oddělitelná od zbývající části, pokud tato zbývající část může sama o sobě obstát, tj. pokud sama splňuje předpoklady nezbytné pro vznik a platnost právního jednání. V daném případě se jedná o nároky na zaplacení příslušenství dluhu v širším slova smyslu (úroku z úvěru a poplatků), které odvozují svůj vznik a existenci od samotného nároku na zaplacení úvěru. V případě absolutní neplatnosti hlavního nároku na plnění pak i příslušenství v podobě úroku sdílí jeho osud. V případě nároku na poplatky soud dospěl k závěru, že i v této části je smlouva neplatná, když je zřejmé, že smluvní strana, která nezpůsobila její neplatnost (v tomto případě žalovaná), by takovéto právní jednání neučinila i bez jeho neplatné části.

28. Soud má zá prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná zaplatila na svůj závazek ze smlouvy plynoucí celkem částku částka (tvrzení žalobkyně učiněné ve prospěch žalované, které není třeba prokazovat). Právní jednání, které je absolutně neplatné, je neplatné již od počátku a smluvní strany jsou si povinny vrátit poskytnuté plnění. S ohledem na vyslovenou absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru tak plnění, které si právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná mezi sebou poskytly, představuje plnění z neplatného právního jednání, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Konkrétně se tedy jedná o povinnost žalované vydat jistinu úvěru ve výši částka žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou smlouvou postoupena, oproti povinnosti žalobkyně vydat žalované jí poskytnuté plnění ve výši částka. S ohledem na skutečnost, že žalovaná zaplatila více, než činilo její bezdůvodné obohacení, soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu v celém rozsahu zamítl.

29. Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná a měla by tak proti žalobkyni, která úspěch ve věci neměla, nárok na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalované náklady řízení nevznikly, resp. se jejich vznik z obsahu spisu nepodává, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.