Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 Co 206/2025-84

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžička a soudkyň JUDr. Jitky Levové a Mgr. Zuzany Břízové ve věci

žalobců: a) jméno FO, narozený datum b) jméno FO, narozená datum

oba bytem Adresa žalobce B

proti

žalované: Jméno žalované., IČO IČO

sídlem Adresa žalované

o určení služebnosti městské zeleně a o určení druhu pozemku

o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov z 3. 4. 2025, čj. - 50,

takto:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhají určení vlastnictví pozemkové služebnosti městské zeleně na dobu neurčitou a bezplatně k pozemku parcelní číslo číslo v obci a katastrálním území obec, zapsané na listu vlastnictví číslo u číslo, a to pro oprávněnou pozemek parcelní číslo st. číslo, zapsaný na listu vlastnictví číslo v obci a katastrálním území obec, zapsaný u instituce (výrok I), dále zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhají určení, že způsob využití pozemku parcelní číslo číslo v obci a katastrálním území obec, zapsaný na listu vlastnictví číslo o výměře číslo m2, u instituce, je pozemkem městská zeleň (výrok I), a žalobcům uložil povinnost zaplatit žalované společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 3 455 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (výrok III).

2. Proti tomuto rozsudku podali v zákonné lhůtě odvolání žalobci. V prvé řadě opětovně uvádějí, že soudce nerozhodoval nestranně, zejména pokud v odborné věcné otázce ignoruje a odhlíží odborné znalecké posudky i vyjádření instituce z datum. Jednal tak dle žalobců se záměrem je poškodit, což odporuje zásadě právního státu a práva na spravedlivý proces. Není správný závěr soudu I. stupně, že pozemky spolu nesousedí. Dle judikatury vyšších soudů není sousední pozemek pouze pozemek se společnou hranicí, ale také pozemek dotčený. V tomto případě je mezi průmyslovou budovou na parcele st. číslo a parkovou úpravou na pozemku parcelní číslo číslo vnitrozávodová účelová komunikace široká od číslo do číslo metrů. Parková úprava tvoří přirozenou hlukovou bariéru směrem do oblasti smíšené zeleně. Žalobcům není zřejmé, že by měli ve vztahu k služebnosti městské zeleně specifikovat. Jejich nárok vychází z Podstatou služebnosti je zachování parkové úpravy na sporném pozemku, která je zde nejméně počet let. Žalobci tvrdili, že se chopili držby městské zeleně na začátku jara rok se subjektivním přesvědčením, že tím nezpůsobují nikomu žádnou újmu. Od té doby pravidelně udržovali tuto parkovou úpravu, po dobu více než počet let proti tomu nikdo nebrojil. Mimo jiné také udržovali příjezdovou cestu. Nemusí prokazovat právní důvod nabytí držby, prokázání nepoctivého úmyslu uchopení držby služebnosti jde výhradně k tíži žalované. Žalobci již v žalobě uvedli tvrzení o naléhavém právním zájmu, který spatřovali v tom, že zbudování počet parkovacích stání na sporném pozemku by znemožnilo přístup pro nákladní dopravu do jejich průmyslového objektu, který by tak nemohli užívat k podnikatelské činnosti v oboru Anonymizováno. Vedlo by to ke konfliktům mezi vlastníky bytových jednotek, parkovacích stání a žalobci a k drastickému omezení jejich podnikatelské činnosti. Žalobci nezneužívají institut mimořádného vydržení, sledují jen vlastní zájmy, tedy zachování své podnikatelské činnosti. Druhým důvodem pro naléhavý právní zájem je enviromentální ochrana, která je také ve veřejném zájmu. Naléhavý právní zájem také dostatečně prokázali a soud se měl věcí zabývat, neboť bez soudního určení bude jejich právní postavení nejisté a ohrožené. Nevidí rovněž žádný právní důvod, proč byla zamítnuta i druhá žaloba. Žalobci proto navrhli zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.

3. Žalovaná se k odvolání žalobců písemně nevyjádřila

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející ( věta prvá, , 3, 5 , dále jen „“), a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněnými subjekty ( ), je přípustné (, a contrario ), a je podáno včas ( ), dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné.

5. Žalobci se v dané věci domáhají vydání určovacího rozhodnutí, a to určení vlastnictví pozemkové služebnosti městské zeleně na dobu neurčitou a bezplatně k označenému pozemku a dále určení, že způsob využití tohoto pozemku je městská zeleň, a to na základě tvrzení, že vlastní průmyslový objekt na pozemku parcelní číslo st. číslo v katastrálním území obec, že k tomuto pozemku přiléhá pozemek parcelní číslo číslo, který je zatížen pozemkovou služebností cesty a stezky, že podél tohoto pozemku je historicky nejméně počet let přilehlá parková úprava mající charakter městské zeleně, jejíž údržbu žalobci od datum provádějí a že došlo k mimořádnému vydržení služebnosti městské zeleně. Bez bližšího odůvodnění pak navrhli určení způsobu využití pozemku parcelní číslo číslo jako městská zeleň. Následně uvedli tvrzení k naléhavému právnímu zájmu na požadovaném určení tak, že zbudování počet parkovacích stáních na sporném a vedlejším pozemku by znemožnilo přístup pro nákladní dopravu do jejich průmyslového objektu, vedlo by k nemožnosti jej užívat a podnikat zde v oboru strojírenství, a doplnili tvrzení ohledně určovací žaloby o městské zeleni tak, že uvedli definici městské zeleně a veřejného prostranství s tím, že její zachování na sporném pozemku je mimo jiné i otázkou enviromentální. Soud I. stupně žalobu zamítl s odůvodněním, že. žalobci na požadovaných určeních nemají naléhavý právní zájem, neboť vyhověním žalobě nebude postaveno na jisto jejich právní postavení, a že se snaží dosáhnout něčeho, co nelze podřadit pod institut mimořádného vydržení. S tímto závěrem se odvolací soud ztotožňuje,

6. Dle ustanovení určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

7. Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. I v případě, kdy lze žalovat na splnění povinnosti, je naléhavý právní zájem na určení dán, jestliže rozhodnutí o určovací žalobě je způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a svými důsledky předejít případným dalším žalobám na plnění, anebo jestliže případná žaloba o splnění povinnosti nevystihuje celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva. Je přitom rozhodné, zda případná úspěšná určovací žaloba může naplnit požadavky vyplývající z ustanovení písmeno c/ Tento cíl může splnit jen taková žaloba, jež se bude domáhat určení existence či neexistence právě toho právního vztahu, od něhož jako od pevného právního základu lze další vztahy účastníků sporu odvozovat. Zda tomu tak v konkrétním případě je, je závislé především na posouzení, jaké další právní vztahy mají být od onoho pevného právního základu odvíjeny. Za nedovolenou lze považovat určovací žalobu tam, kde by nesloužila potřebám praktického života, nýbrž jen ke zbytečnému rozmnožování sporů. Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby přitom korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu.

8. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobci naléhavý právní zájem na požadovaných určeních spatřují v nutnosti zachování městské zeleně nacházející se na sporném pozemku, a to proto, aby bylo jednak chráněno životní prostředí, jednak aby tak nemohlo dojít k plánované výstavbě počet garáží v souvislosti s přestavbou budovy na tomto pozemku. K vydržení služebnosti městské zeleně pak mělo dle jejich tvrzení dojít tím, že prováděli po dobu dvaceti let o své vlastní vůli údržbu této zeleně z vedlejší příjezdové komunikace ke svým nemovitostem, a to po celou dobu zjevně za účelem udržení sjízdnosti příjezdové komunikace. Teprve až poté, co začalo probíhat stavební řízení týkající se sporné parcely, začali žalobci spojovat údržbu městské zeleně s jejím zachováním za účelem zabránění plánované výstavbě garáží na sporném pozemku. V takových skutečnostech naléhavý právní zájem na určení vlastnictví služebnosti spatřovat nelze, když ten by bylo možné spatřovat pouze v tom, že žalobci dle svého tvrzení služebnost vydrželi na základě mimořádného vydržení a vyhovujícím rozsudkem by se mohli domoci jejího zápisu do katastru nemovitostí. Ani z tohoto důvodu však na požadovaném určení nemohou mít naléhavý právní zájem, neboť z tvrzení žalobců není zřejmé, jaké právní vztahy mají být od určení práva služebnosti dále odvíjeny a jaký právní rámec vztahů mezi účastníky má být řešen. Mezi účastníky v občanskoprávní rovině zjevně nedochází k žádným sporům, žalobci provádějí údržbu zeleně na sporném pozemku o své vlastní vůli bez dohody s žalovanou, a pokud by snad vydrželi nějaké právo (za splnění všech předpokladů pro mimořádné vydržení, zejména zda právo nezačali vykonávat svémocně), tak by jeho obsah byl dán způsobem výkonu tohoto práva, tedy by se mohlo jednat o provádění údržby této zeleně. Od takového práva nelze odvozovat žádné další právní vztahy mezi účastníky, a pokud k nim dochází či bude docházet v souvislosti se stavebním řízením žalované, můžou se žalobci v něm domáhat ochrany svých oprávněných zájmů jako vlastníci dotčené nemovitosti (jak ostatně dle svého tvrzení i činí), aniž by se určením požadované služebnosti vytvořil právní rámec občanskoprávních vztahů mezi účastníků, jejichž úprava potřebná není. Určovací žaloba proto v dané věci nemůže sloužit potřebám praktického života a na zápisu požadovaného práva do katastru nemovitostí žalobci nemají naléhavý právní zájem. Tento pak rozhodně nelze spatřovat u druhého žalobního nároku, jímž se žalobci domáhají určení, že způsob využití pozemku je městská zeleň, neboť takové rozhodnutí nemůže být předmětem zápisu do katastru nemovitostí a ani z důvodu enviromentálních nemůže být žaloba věcně projednána. Rozhodnutí o způsobu evidence pozemků je předmětem územního plánování a je v kompetenci příslušné obce.

9. S ohledem na vše shora uvedené proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně dle ustanovení jako věcně správný potvrdil, a to včetně věcně správného výroku o náhradě nákladů řízení účastníků, která dle ustanovení byla přiznána úspěšné žalované a byla tvořena cestovným tehdejší zástupkyně vzniklým při cestě z adresa a zpět k jednání konanému datum, kdy ujeto bylo celkem 430 km, sazba základní náhrady činila dle ustanovení 1 písmeno b/ 5,80 Kč, takže základní náhrada činila 2 494 Kč. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty při ujetí 430 km, průměrné spotřebě použitého vozidla značka 5,9 l/100 km a ceně automobilového benzinu dle předloženého dokladu 37,90 Kč/l činila 961 Kč, celkem částku 3 455 Kč správně přiznanou soudem I. stupně.

10. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením a V odvolacím řízení úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalované však v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání se podává u soudu prvního stupně do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku.