Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 63/2026-20
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Janou Hustedovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně,
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupena Jméno Zástupce,
advokátem se sídlem Anonymizováno
proti
žalované: Jméno žalované, narozený Datum narození žalované,
bytem Adresa žalované
o zaplacení částka
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částku 10 000 Kč od 24. 2. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 940 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 250 Kč od 15. 5. 2025 do 23. 2. 2026 a úroku z prodlení z ve výši 12 % ročně částky 3 250 Kč od 24. 2. 2026 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 471 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částku 10 000 Kč od 24. 2. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 940 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 250 Kč od 15. 5. 2025 do 23. 2. 2026 a úroku z prodlení z ve výši 12 % ročně částky 3 250 Kč od 24. 2. 2026 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 471 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 940 Kč, spolu s úrokem z prodlení, jak je vymezen ve výroku I tohoto rozsudku. Svou žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 14. 4. 2025 smlouvu o zápůjčce, na základě, které mu poskytla částku 5 000 Kč, následně navýšenou na celkovou částku 10 000 Kč. Tu se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 250 Kč. Na dluh však ničeho neuhradil, pročež vznikl žalobkyni též nárok na smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z částky 10 000 Kč od 15. 5. 2025 do 30. 3. 2026, tedy ve výši 3 190 Kč. Dále žalobkyni vznikl nárok 500 Kč na úhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávky. Žalovaný z dluhu nezaplatil ničeho ani po zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“).
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti.
4. Žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne 14. 4. 2025 smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem 1 625 Kč. Téhož dne spolu uzavřeli dodatek k této smlouvě, na základě kterého se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému další 2 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem 650 Kč. Dne 16. 4. 2025 spolu uzavřeli další dodatek, na základě kterého se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 3 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 975 Kč (zjištěno z této smlouvy a předmětných dodatků). Žalobkyně zaslala žalovanému dne 14. 4. 2025 částku 5 000 Kč a 2 000 Kč, dne 16. 4. 2025 pak částku 3 000 Kč (zjištěno z údajů o provedených platbách z účtu žalobkyně). Dne 28. 6. 2025 vyhotovila žalobkyně pro žalovaného výzvu k úhradě (zjištěno z této výzvy). Dne 17. 2. 2026 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu (zjištěno z této výzvy a předmětného podacího lístku).
5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru podle shora uvedených ustanovení. Soud dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná, neboť žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, jak vyžaduje zákon a soudní praxe. Žalobkyně na tuto svou povinnost zcela rezignovala.
14. Dle ustálené soudní praxe je třeba, aby úvěrující zkoumal úvěruschopnost přesvědčivě, přičemž jeho závěrem musí být, že úvěrovaný nebude mít zjevný problém dluh uhradit (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. Anonymizováno). Žalobkyně sice ve své žalobě uvádí, že vycházela z informací poskytnutých žalovaným. Toto své tvrzení však nijak neprokázala, a i kdyby tak učinila, není takové posouzení úvěruschopnosti dostačující.
15. Dle rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. 1. 2024, č. Anonymizováno úprava posouzení úvěruschopnosti nesmí být vykládána tak, aby motivovalo úvěrující k obcházení této povinnosti. I Nejvyšší soud v aktuálnější judikatuře uvádí, že není možné vycházet z objektivně nepodložených osobních prohlášení dlužníka o jeho poměrech, a to ani tehdy, není-li dlužník evidován v databázi dlužníků (srov. např. rozhodnutí sp. zn. Anonymizováno ze dne 15. 1. 2025).
16. Nelze proto dospět k závěru, že by žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované řádně. Úvěrová smlouva je proto absolutně neplatná též podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
17. S ohledem na to vše shora uvedené nemohlo žalobkyni vzniknout ani právo na zaplacení poplatků za poskytnutí úvěru, smluvních pokut, či náhradu nákladů na vymáhání dluhu.
18. Žalovanému byla poskytnuta částka 10 000 Kč a s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy se tak jedná o plnění poskytnuté bez právního důvodu. O tuto částku se tedy žalovaný vůči žalobkyni bezdůvodně obohatil a je povinen ji vrátit. Jelikož z ní žalobkyni nevrátil ničeho, je žaloba důvodná co do této částky. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
19. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány dle § 1970 o. z. Výše úroku je dána vládním nařízením č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Splatnost je dána dle výzvy k zaplacení dlužné částky, když se jedná o nárok z bezdůvodného obohacení. Výzva byla žalovanému zaslána dne 17. 2. 2026. Dle § 573 o. z. je dána vyvratitelná domněnka doby dojití třetí den od odeslání zásilky, výzva tak byla žalovanému doručena dne 20. 2. 2026. Ve výzvě byla stanovena lhůta k zaplacení v délce 3 dnů a nárok se tak stal splatným dne 24. 2. 2026.
20. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla procesně úspěšná co do 59 % uplatňovaného nároku (10 000 z 16 940) a má tedy právo na náhradu nákladů v rozsahu 18 % (59-41).
21. Při plném procesním úspěchu by soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení tvořenou soudní poplatkem ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 400 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), paušální náhradou výdajů stanovenou podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu v částce 100 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby a náhradou 21% DPH ve výši 315 Kč, tedy v celkové výši 2 615 Kč. Při reflektování částečného úspěchu tak soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů částku 471 Kč (18 % z 2 615).
22. Soud žalobkyni nepřiznal náklady v jí požadované výši. Podaná žaloba je tzv. žalobou formulářovou, neboť je podána na ustáleném vzoru, přičemž žalobkyně se u zdejšího soudu skutkově i právně obdobných nároků domáhala již dříve. Předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, žalobkyni byla zároveň přiznána náhrada nákladů řízení, a tudíž jsou splněny veškeré zákonné podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení ve výši podle § 14b advokátního tarifu, tedy ve výši vypočtené shora.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci.