Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 Co 169/2024-79

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu tituly před jménem jméno FO a soudců tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO ve věci

žalobce: tituly před jménem Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0

Adresa zainteresované osoby 0/0

zastoupený Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 advokátem

Adresa zainteresované osoby 1/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 2/0Datum narození zainteresované osoby 2/0

Adresa zainteresované osoby 2/0

o zrušení podílového spoluvlastnictví a vydání bezdůvodného obohacení,

o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu adresa – venkov ze dne datum, č. j. -61, ve znění opravného usnesení ze dne datum, č. j. -65,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadeném výroku V potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadeném výroku V potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud adresa – venkov (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne datum, č. j. -61, ve znění opravného usnesení ze dne datum, č. j. -65, že podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k pozemku číslo parcely, jehož součástí je stavba číslo popisné dům v obci adresa, stojící na pozemku číslo parcely a pozemku číslo parcely vše zapsané na LV č. číslo LV pro obec a k. ú. adresa u Katastrálního o úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa – venkov, se zrušuje (výrok I). Výrokem II bylo rozhodnuto, že nemovitosti konkrétně uvedené ve výroku I se přikazují do vlastnictví žalobce. Výrokem III byla žalobci uložena povinnost uhradit žalovanému na vypořádacím podílu částku částka Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku. Výrokem IV bylo zastaveno řízení v částce 26 129 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 23 986 Kč od datum do zaplacení ve výši 15 %. Výrokem V soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce, které směřovalo pouze proti výroku V, jímž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se neztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, kdy mu nepřiznal náklady řízení s odkazem na princip řízení iudicium duplex a judikaturu Ústavního soudu sp. zn. a . Soud prvního stupně však již neaplikoval sjednocující stanovisko Ústavního soudu sp. zn. , na základě něhož Ústavní soud nevylučuje, že ve výjimečném případě, kdy jeden z účastníků obstruuje a nepostupuje konstruktivně z hlediska hospodárného skončení řízení, bude vhodné aplikovat a takovému účastníku povinnost k náhradě nákladů řízení uložit. Těmito zvláštními důvody jsou např. situace, kdy se některý z účastníků bude v průběhu řízení dopouštět obstrukčního jednání, nebude dlouhodobě ochoten k dohodě, byť proti této dohodě neuplatní žádné rozumné důvody, bude opakovaně podávat opravné prostředky a v důsledku toho neúčelně zvyšovat náklady řízení. Dále žalobce poukázal na to, že soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku konstatoval, že žalovaný odmítá se žalobcem jakoukoliv cestou komunikovat. Na přímý telefonický kontakt je vulgární, písemnosti nepřebírá, předmětné nemovitosti užívá zcela sám. Soud prvního stupně hodnotil chování žalobce, lhostejnost žalovaného, absenci jakékoliv komunikace, popisuje snahu žalobce komunikovat se žalovaným a dle žalobce lze uzavřít, že jde o výjimečný případ zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, pokud by žalovaný alespoň v základu se žalobcem komunikoval, pak by k podání žaloby s největší mírou pravděpodobnosti nedošlo. S ohledem na přístup žalovaného žalobci nezbylo, než řešit věc soudní cestou, žalovaný řízení zcela bezvýhradně zapříčinil. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku V tak, že zaváže žalovaného k náhradě nákladů řízení ve výši 153 758 Kč.

3. Žalovaný se k odvolání žalobce písemně nevyjádřil.

4. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalobce bylo podáno v zákonné lhůtě, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení a že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (, a ), přezkoumal v intencích podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně pouze v napadeném výroku V, kterým bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a aniž bylo třeba ve věci nařizovat jednání ( ), dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. Poněvadž odvolání žalobce nesměřovalo proti rozhodnutí soudu vydanému ve věci samé, neuplatní se ustanovení o odvolacích důvodech.

5. Odvolání žalobce mělo suspenzivní a devolutivní účinky ve vztahu k výroku V rozsudku soudu prvního stupně o nákladech řízení mezi účastníky. Odvoláním žádného z účastníků nebyly napadeny výroky I, II, III rozsudku soudu prvního stupně ve věci samé, ani výrok IV o zastavení řízení ohledně částky 26 129 Kč s příslušenstvím, které nabyly samostatně právní moci a nestaly se předmětem přezkumu odvolacího soudu ( ).

6. Z obsahu předloženého spisu se podává, že návrhem doručeným soudu prvního stupně dne datum se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem, a to pozemku číslo parcely, jehož součástí je stavba číslo popisné rodinný dům v obci adresa stojící na pozemku číslo parcely a pozemku číslo parcely vše zapsané na LV č. číslo LV obec a k. ú. adresa u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa – venkov, kdy každý z účastníků je spoluvlastníkem k ideální ½. Současně se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 26 129 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že přestože žalobce svůj spoluvlastnický podíl k nemovitostem nabyl dne datum, žalovaný na něj dosud konkludentně odmítl držbu převést, odmítl žalobci předat klíče od nemovitosti, neumožnil mu jejich prohlídku, ačkoliv ho o to žalobce opakovaně žádal. Žalovaný nemovitosti užívá výlučně sám a na úkor žalobce se bezdůvodně obohacuje tím, že žalobci za užívání nemovitosti v období od datum do datum ničeho nehradil. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl i ideální ½ nemovitostí na základě kupní smlouvy ze dne datum, mezi ním a žalovaným k žádné dohodě ohledně užívání nemovitostí nedošlo, žalovaný s ním odmítá komunikovat, nemovitosti užívá výlučně sám. Žalobce nechce ve spoluvlastnictví se žalovaným setrvávat, navíc žalovaný je v nedobré finanční situaci, čelí celé řadě exekučních řízení, které neřeší. Dle názoru žalobce jediným řešením při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je přikázání nemovitostí do jeho vlastnictví za přiměřenou náhradu.

7. Žalovaný se k žalobě ve lhůtě stanovené soudem prvního stupně písemně nevyjádřil, nevylíčil rozhodné skutečnosti ve věci ani neoznačil důkazy k prokázání tvrzených skutečností, k doručení žaloby došlo fikcí dne datum vhozením do domovní schránky žalovaného.

8. K jednání nařízenému soudem prvního stupně na den datum se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán. Žalovaný se tím dobrovolně vzdal možnosti se k žalobě vyjádřit, vznášet námitky, navrhovat důkazy, soud prvního stupně ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z listinných důkazů předložených žalobcem a z jeho skutkových tvrzení. Ze znaleckého posudku doloženého žalobcem podaného znalcem tituly před jménem jméno FO z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, soud prvního stupně zjistil tržní hodnotu nemovitostí a ve věci rozhodl napadeným rozsudkem ze dne datum tak, že podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k nemovitostem zapsaným na číslo LV pro obec a k. ú. adresa zrušil, nemovitosti přikázal do vlastnictví žalobce a žalobci uložil povinnost uhradit žalovanému na vypořádacím podílu částku částka Kč vycházeje z tržní hodnoty nemovitostí zjištěných znalcem tituly před jménem jméno FO. Ohledně částky 26 129 Kč s příslušenstvím, kterou žalobce požadoval po žalovaném z titulu bezdůvodného obohacení, soud prvního stupně řízení zastavil, neboť po podání žaloby vzal žalobce žalobu v tomto rozsahu výslovně zpět. Při rozhodování o nákladech řízení mezi účastníky postupoval soud prvního stupně dle , kdy podle úspěchu účastníků ve sporu rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení s tím, že předmětem řízení byly dva nároky: zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a zaplacení bezdůvodného obohacení v částce 26 129 Kč. Vzhledem k tomu, že po podání žaloby vzal žalobce žalobu co do částky 26 129 Kč s příslušenstvím zpět, čímž procesně zavinil zastavení řízení, měl by ohledně tohoto nároku žalovaný právo na náhradu nákladů řízení ( věta první ). Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud prvního stupně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ohledně nároku na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se jedná o tzv. iudicium duplex, soud prvního stupně vycházel z nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , podle něhož rozhodnutí o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se nemůže odvíjet toliko od úvahy soudu o tom, co bylo mezi účastníky sporné a jaké řešení v tomto ohledu soud přijal. Naopak v tomto řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v němž všichni spoluvlastníci mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, se jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení jeví, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Rovněž soud prvního stupně odkázal na nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , podle něhož plný úspěch a neúspěch procesních stran v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ve smyslu lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví.

9. Typ řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem (iudicium duplex), kdy návrh na zahájení řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví může podat kterýkoliv z podílových spoluvlastníků a skutečnost, že se účastníci v rámci mimosoudního jednání o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nedohodli, neopodstatňuje závěr, že by žalovaný měl mít povinnost hradit žalobci vzniklé náklady řízení.

10. Řízení s povahou iudicium duplex může být zahájeno k návrhu kteréhokoliv z účastníků a přes formální označení odpovídající dikci zákona jsou všichni účastníci vzájemně v postavení odpovídajícím pozici žalobce i žalovaného současně, nehledě na to, kdo žalobu podal. Řízení týkající se vypořádání spoluvlastnictví je označováno za sporné pouze proto, že není upraveno v zákoně o zvláštních řízeních soudních, nýbrž v , který však upravuje různé typy řízení, a to i takové, které pro jejich materiální povahu lze za sporná označit jen obtížně, případně vykazují specifika, pro která se sporný charakter řízení ztrácí.

11. Jak bylo řečeno výše, spor o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví může být zahájen na základě žaloby kteréhokoliv spoluvlastníka, který se cítí být ve spoluvlastnictví nespokojen a nechce v něm setrvat, dané řízení je nutno vnímat perspektivou základního práva na ochranu vlastnictví zaručeného článkem 11 odst. 1y. Pro případ, že se spoluvlastníci nedohodnout na oddělení ze spoluvlastnictví či jeho zrušení a vypořádání, má každý z nich právo obrátit se na soud s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

12. Soud vydává v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví konstitutivní rozhodnutí, návrhy účastníků přitom není vázán, vázán je pouze zákonným pořadím jednotlivých způsobů vypořádání podle a násl. o. z. Spoluvlastník, který se na soud obrací, tak nemá osud řízení zcela ve svých rukou a je tak významně oslabena dispoziční zásada ovládající jinak sporné řízení. Spoluvlastník sice může zahájení soudního řízení vyvolat, však následně dává jasný návod, jak má soud postupovat. Návrh na zrušení spoluvlastnictví soud v praxi velmi výjimečně zamítne z důvodů uvedených v věta druhá o. z., tedy proto, že je zrušení spoluvlastnictví požadováno v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků, případně z jiných důvodů. Pouze v takových případech lze hovořit o plném úspěchu a neúspěchu ve věci.

13. Přestože spoluvlastník nemůže být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví nedobrovolně, je třeba jeho vlastnické právo vyvažovat se stejnými právy ostatních spoluvlastníků, jež musí být rovněž chráněna před nepřiměřenými zásahy. Míra úspěšnosti jednotlivých účastníků řízení o vypořádání spoluvlastnictví je z majetkového hlediska srovnatelná, neboť v řízení v tomto ohledu objektivně není vítěze ani poraženého. Společná věc je buď rozdělena a její části jsou jednotlivým vlastníkům přikázány do výlučného vlastnictví, nebo je celá věc přikázána do výlučného vlastnictví jen jednoho z nich, a poté soud ostatním spoluvlastníkům stanoví odpovídající finanční náhradu, anebo je věc prodána ve veřejné dražbě a finanční náhrada je rozdělena mezi spoluvlastníky.

14. Poměřování úspěšnosti účastníků řízení o vypořádání zrušeného spoluvlastnictví je nepřiléhavé a neodpovídá jeho specifikům. Pro rozhodování o nákladech tohoto typu řízení se proto jako nejvhodnější jeví postup podle a rozhodnutí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodněných a spíše výjimečných případech lze některému z účastníků přiznat právo na náhradu nákladů řízení dle , neboť způsob vypořádání spoluvlastnictví závisí na úvaze soudu. Zvláštními okolnostmi konkrétního jedinečného případu může být např. obstrukční chování některého ze spoluvlastníků, nezájem o konstruktivní řešení věci nebo šikanózní výkon práva (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. nebo stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ).

15. Vycházeje ze shora uvedených skutečností se odvolací soud zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně při rozhodování o nákladech řízení mezi účastníky, kdy postup žalovaného v řízení nelze hodnotit jako nadmíru liknavý a obstrukční, svého procesního postavení žalovaný žádným způsobem nezneužíval a skutečnost, že se k podané žalobě písemně nevyjádřil a k ústnímu jednání nařízenému soudem prvního stupně se nedostavil, nelze považovat za tak výjimečný případ vyžadující aplikaci a uložení povinnosti žalovanému k náhradě nákladů řízení.

16. Jak je zřejmé z obsahu předloženého spisu, žalobce nabyl spoluvlastnický podíl k předmětným nemovitostem dne datum, spoluvlastnický podíl zakoupil bez jakéhokoliv vztahu k nemovitostem či k žalovanému, naopak z výpisu z katastru nemovitostí si zjistil, že proti žalovanému je vedena řada exekučních řízení, a již dne datum se žalobce podanou žalobou domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem. Za tuto krátkou dobu nelze chování žalovaného jako druhého spoluvlastníka označit za obstrukční s tím, že neměl zájem o konstruktivní vyřešení věci. Žalovaný nemovitosti užíval výlučně sám, neměl zájem se žalobcem komunikovat, ostatně tento postoj žalovaný zaujal i v řízení před soudem prvního stupně, který ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti vycházeje z listinných důkazů předložených žalobcem a z jeho skutkových tvrzení, meritorní rozsudek žalovaný bez výhrady akceptoval, odvolání nepodal.

17. Nelze tedy uzavřít, že by žalovaný jednal obstrukčně, nešlo z jeho strany o šikanózní výkon práva. S ohledem na charakter sporu nelze v daném případě při rozhodování o nákladech řízení mezi účastníky vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci, nemohou-li účastníci řízení svými procesními návrhy ovlivnit jeho výsledek, kdy např. soud zamítne návrh na zrušení spoluvlastnictví z důvodů uvedených v § 1140 věta druhá o. z. Žádnému z účastníků řízení nelze klást k tíži, že odmítá určitý způsob vypořádání spoluvlastnictví, ať už z objektivních či subjektivních důvodů. Nelze přisvědčit tvrzení žalobce uváděnému v podaném odvolání, že pokud by žalovaný aspoň v základu komunikoval, k podání žaloby ze strany žalobce by s největší mírou pravděpodobnosti nedošlo, neboť nikdo nemůže být spravedlivě nucen setrvávat ve spoluvlastnictví.

18. Jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení považuje odvolací soud shodně se soudem prvního stupně, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady druhého spoluvlastníka, a proto rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném výroku V, jímž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jako věcně správný dle potvrdil.

19. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se opírá o ustanovení ve spojení s , podle nichž by na straně úspěšného žalovaného bylo dáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Poněvadž z obsahu spisu je zřejmé, že žalovanému žádné náklady odvolacího řízení nevznikly, bylo o nich rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto usnesení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.