Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 108/2023-61
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Břetislavem Cvanem v právní věci
žalobce:Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce
bytem Adresa žalobce
zastoupený advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zrušení podílového spoluvlastnictví a vydání bezdůvodného obohacení
takto:
I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno rod. dům v obci adresa, stojící na pozemku p. č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota, vše zapsané na LV č. hodnota pro obec a k.ú. adresa u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa-venkov se zrušuje.
II. Pozemek parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno rod. dům v obci adresa, stojící na pozemku p. č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota, vše zapsané na LV č. hodnota pro obec a k.ú. adresa u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa-venkov se přikazují do vlastnictví žalobce.
III. Žalobce je povinen uhradit žalovanému na vypořádacím podílu částku ve výši částka do 15 dnů od vyklizení pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno rod. dům v obci adresa, stojící na pozemku p. č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota, vše zapsané na LV č. hodnota pro obec a k. ú. adresa u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa-venkov.
IV. Řízení se zastavuje v částce částka s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 %.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.
Odůvodnění:
I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, rod. dům v obci , adresa, , stojící na pozemku p. č. , hodnota, a pozemku parc. č. , hodnota, , vše zapsané na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -venkov se zrušuje.II. Pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, rod. dům v obci , adresa, , stojící na pozemku p. č. , hodnota, a pozemku parc. č. , hodnota, , vše zapsané na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -venkov se přikazují do vlastnictví žalobce.III. Žalobce je povinen uhradit žalovanému na vypořádacím podílu částku ve výši , částka, do 15 dnů od vyklizení pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, rod. dům v obci , adresa, , stojící na pozemku p. č. , hodnota, a pozemku parc. č. , hodnota, , vše zapsané na LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -venkov.IV. Řízení se zastavuje v částce , částka, s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 %.V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.
1. Žalobou ze dne datum se žalobce domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parcela číslo hodnota, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno rodinný dům v obci adresa stojící na pozemku p. č. hodnota a pozemku p. č. hodnota vše zapsané na LV číslo hodnota pro obec a k. ú. adresa u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa-venkov. Dále se domáhal bezdůvodného obohacení v částce částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení s odůvodněním, že přestože svůj spoluvlastnický podíl k předmětným nemovitostem nabyl již datum, žalovaný dosud na něj konkludentně odmítl držbu převést a odmítl žalobci předat klíče k nemovitostem a ani mu neumožnil jejich prohlídku, ač o to žalobce opakovaně žádal. Žalovaný tedy žalobce fakticky vyloučil z jakékoli možnosti nemovitost užívat. Tímto způsobem se žalovaný po celou dobu trvání podílového spoluvlastnictví na úkor žalobce bezdůvodně obohacuje, neboť užívá předmětné nemovitosti výlučně sám a nic žalobci za toto užívání nehradí. Bezdůvodné obohacení požadoval žalobce za období od datum dne datum. Jako odhadovanou výši obvyklého nájemného obdobné nemovitosti v daném čase a místě uvedl částku částka měsíčně, žalobci tedy přísluší bezdůvodné obohacení ve výši částka měsíčně, neboť je spoluvlastníkem ideální jedné poloviny nemovitosti. Žalobce poté u soudního jednání dne datum vzal v této části žalobu zpět. Soud proto podle § 96 o.s.ř. v této části řízení zastavil.
2. Žalobce uvedl, že vlastníkem spoluvlastnického podílu ideální jedné poloviny předmětných nemovitostí se stal na základě kupní smlouvy ze dne datum s právními účinky zápisu k datum. Již od počátku trvání podílového spoluvlastnictví nedošlo mezi ním a žalovaným k žádné dohodě ohledně jejich užívání, když žalovaný odmítá s žalobcem komunikovat jakoukoli cestou. Na telefonický kontakt je vulgární a o podstatě věci nehodlal komunikovat a písemnou komunikaci nepřebírá. Předmětné nemovitosti od vzniku podílového spoluvlastnictví užívá výlučně sám. Na písemné výzvy žalovaný nereaguje, přičemž žalobce mu za zrušení spoluvlastnictví nabídl vyplatit částku částka. Za těchto okolností již není možno nadále ve spoluvlastnictví s žalovaným setrvávat. Žalovaný je v nedobré finanční situaci, když čelí celé řadě exekučních řízení, které nikterak neřeší. Dle názoru žalobce je jediné řešení při vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázání nemovitostí do jeho výlučného vlastnictví za náhradu, jelikož faktické rozdělení není možné. Nemovitosti tvoří celek, jež má sloužit k určitému účelu ve smyslu § 1142 odst. 1 občanského zákoníku.
3. Soud zaslal žalovanému žalobu a zároveň jej vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů k žalobě vyjádřil a uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Tuto soudní písemnost si žalovaný v úložní době na poště v místě svého bydliště nevyzvedl (fikce doručení podle § 49 odst. 4 o.s.ř. ke dni datum). Po uplynutí úložní doby byla tato písemnost vhozena dne datum do domovní schránky žalovaného. Žalovaný na tuto výzvu nijak nereagoval, a to ani po urgenci, kterou žalovaný obdržel vhozením do své domovní schránky dne datum.
4. Vzhledem k tomu, že žalovaný se soudem nekomunikoval, k žalobě se nevyjádřil a byl zcela pasivní, zaslal mu soud opětovně žalobu spolu s výzvou, aby se v další lhůtě 30 dnů písemně vyjádřil. Tuto soudní písemnost si žalovaný v úložní době na poště v místě svého bydliště nevyzvedl (fikce doručení podle § 49 odst. 4 o.s.ř. ke dni datum). Po uplynutí úložní doby byla tato písemnost vhozena dne datum do domovní schránky žalovaného. Žalovaný na tuto výzvu nikterak nereagoval.
právnická osoba prvnímu soudnímu jednání, které se konalo dne datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán (vhozením do domovní schránky dne datum). K dalšímu jednání, které se konalo dne datum, se žalovaný, ač řádně předvolán, opětovně nedostavil (předvolání k jednání vhozeno do jeho domovní schránky dne datum).
6. Soud si je samozřejmě vědom závažnosti rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalovaného s žalobcem, nicméně naprostá lhostejnost žalovaného a absence jakékoli komunikace nemůže jít k tíži žalobce, který se domáhá jako spoluvlastník svého vlastnického práva. Soud od podání žaloby čekal celý jeden rok do nařízení prvního jednání a v této době se opakovaně pokoušel získat alespoň elementární vyjádření ze strany žalovaného. Nic takového se však nestalo. Žalovaný se tak zcela dobrovolně vzdal možnosti se k žalobě vyjádřit, vznášet námitky a navrhovat důkazy. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného a vycházel z tvrzení a listinných důkazů předložených žalobcem.
7. Z výpisu z katastru nemovitostí LV číslo hodnota pro obec a k. ú. adresa soud zjistil a má za prokázané, že žalobce i žalovaný jsou spoluvlastníky předmětné nemovitosti, a to každý k ideální jedné polovině. Žalobce získal svůj spoluvlastnický podíl kupní smlouvou ze dne datum s právními účinky zápisu k datum.
8. Písemnými výzvami ze dne datum a datum vyzval zástupce žalobce žalovaného o zpřístupnění nemovitostí, přičemž mu nabídl za jeho spoluvlastnický podíl částku částka. Žalobce rovněž k těmto výzvám doložil poštovní doručenky, ze kterých bylo zjištěno, že tyto písemnosti si žalovaný v úložní době nevyzvedl.
9. Ze znaleckého posudku soudního znalce tituly před jménem jméno FO z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, soud zjistil, že tržní hodnota předmětných nemovitostí je částka. Stav nemovitostí je hodnocen ke dni datum a znalecký posudek má znaleckou doložku podle § 127a o.s.ř., a to prohlášení, že znalec si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku.
10. Ze sdělení soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, exekutorský úřad v adresa vyplývá, že proti žalovanému jsou vedeny tyto exekuce: podle rozsudku Okresního soudu adresa-venkov ze dne datum, č. j. spisová značka pro peněžité plnění, přičemž zbývá uhradit částku částka a dále podle rozsudku Okresního soudu adresa-venkov ze dne datum, č. j. spisová značka a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne datum, č. j. spisová značka pro peněžité plnění, přičemž zbývá uhradit částku částka.
11. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (odst. 2).
12. Podle § 1142 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.
13. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
14. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.
15. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh žalobce na zrušení spoluvlastnictví a způsob jeho vypořádání je důvodný. Žalobce je spoluvlastníkem ideální jedné poloviny předmětných nemovitostí, přičemž v tomto spoluvlastnictví setrvávat nechce. Soud je toho názoru shodně s žalobcem, že reálné rozdělení nemovitosti možné není, neboť jednak by se tímto podstatně snížila její hodnota a jedná se o společnou věc, která jako celek slouží k určitému účelu. Z tvrzení žalobce obsažených v žalobě zároveň vyplývá, že vztahy obou účastníků jsou nepřátelské, žalovaný odmítá s žalobcem jakkoli komunikovat, natož mu nemovitost částečně zpřístupnit. Za tohoto stavu si nelze představit reálné rozdělení nemovitostí, což by samozřejmě vyžadovalo velmi úzkou spolupráci obou účastníků.
17. Soud tedy jako jedinou možnost způsobu vypořádání spoluvlastnictví spatřuje její přikázání do vlastnictví jednomu ze spoluvlastníků a vyplacení vypořádacího podílu druhému spoluvlastníkovi. Žalobce má o nemovitost zájem, stanovisko žalovaného k této otázce se soudu zjistit nepodařilo, neboť žalovaný se dobrovolně vzdal své účasti u soudních jednání, na výzvy k vyjádření nereaguje. Tato skutečnost však nemůže být přičítána k tíži žalobce např. s tvrzením, že návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bude zamítnut, protože byl snad podán v nevhodnou dobu nebo k újmě žalovaného. Na případné tvrzení a prokázání těchto skutečností žalovaný zcela rezignoval a jeho lhostejný postoj v průběhu celého řízení svědčí o tom, že je mu jedno jak řízení skončí. Zamítnout žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví pro tyto důvody lze pouze v případě, že existují přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoli osobní poměry spoluvlastníka. Pro posouzení, zda některému spoluvlastníku vznikne újma, jsou podstatné subjektivní okolnosti přechodné povahy (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5159/2014). Judikatura zdůrazňuje, že se musí vždy jednat o okolnosti přechodné povahy (například nezletilé děti velmi útlého věku, přechodný úraz či nemoc, nastěhování se do jiné nemovitosti v nejbližší budoucnosti a podobně). Žalovaný se však vzdal možnosti namítnout důvody, pro které by soud mohl vypořádání spoluvlastnictví odložit či dokonce zamítnout.. Žalovaný zřejmě v nemovitosti bydlí, a proto může mít zájem na tom, aby celá nemovitost byla přikázána do jeho výlučného vlastnictví. Toto však vylučuje skutečnost, že na vyplacení vypořádacího podílu nemá s největší pravděpodobností dostatek finančních prostředků, neboť v současné době jsou proti němu vedeny exekuce. Pokud by byla žaloba zamítnuta z důvodu existence okolností trvalejšího charakteru, kam bezesporu patří užívání nemovitosti žalovaným (u žalovaného lze dále uvažovat o jeho určitém vztahu k nemovitosti ), žalobce by své právo na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mohl v budoucnu jen stěží uplatnit a došlo by tak de facto ke zkonstruování neměnného stavu, ze kterého by profitoval prakticky jen žalovaný (například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5159/2014). Žalobci by zbylo pouze holé vlastnictví spoluvlastnického podílu za situace, kdy žalovaný by mu bránil ve vstupu do nemovitosti. Žalobci by zároveň zůstaly všechny povinnosti vlastníka (spoluvlastníka) jako například placení daně z nemovitosti, údržba, náklady na opravy a podobně. Zachování spoluvlastnického vztahu (v případě zamítnutí žaloby) při vážných neshodách mezi účastníky by v podstatě zakonzervovalo současný stav, což je v rozporu se zásadou, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (§ 1140 obč. zákoníku). Soud v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví přihlíží mimo jiné k okolnostem, za kterých došlo k pořízení společné věci, např. v dražbě nebo exekučním řízení, nicméně s tím, že nabytí podílu tímto způsobem nepředstavuje morálně závadný postup a nediskvalifikuje spoluvlastníka při rozhodování o přikázání věci (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 103/2019). Soud proto ze všech shora uvedených důvodů spoluvlastnictví účastníků zrušil a nemovitost přikázal do výlučného vlastnictví žalobce.
18. Výše vypořádacího podílu ve výši částka vyplývá ze znaleckého posudku číslo 287/03/2024 soudního znalce tituly před jménem jméno FO, který uvedl, že tržní hodnota předmětných nemovitostí je částka. Tento znalecký posudek, byť jej předložil žalobce, obsahuje doložku znalce ve smyslu § 127a o.s.ř., takže soud při provedení tohoto důkazu postupoval stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Pokud se týká lhůty k plnění, soud omylem namísto patnáctidenní lhůty od právní moci rozsudku uvedl tuto lhůtu od vyklizení nemovitosti. Tuto zřejmou nesprávnost soud opravil opravným usnesením podle § 164 o.s.ř., které je zasláno společně s tímto rozsudkem. Soud na toto usnesení odkazuje.
19. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodoval soud dle úspěchu obou účastníků ve sporu. Předmětem řízení se staly dva nároky, a to zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a zaplacení bezdůvodného obohacení v částce částka. Vzhledem k tomu, že po podání žaloby vzal žalobce žalobu co do částky částka částečně zpět, je to ve vztahu k náhradě nákladů řízení hodnoceno jako neúspěch, neboť v této části muselo být řízení zastaveno (§ 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
20. Stejně soud rozhodl i ohledně nároku – zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, neboť v daném případě se jedná o tzv. iudicium duplex, tedy právní vztah, ve kterém by každý z účastníků mohl vystupovat na straně žalobce, tak i na straně žalovaného.
21. Soud vycházel z těchto judikatorních závěrů :
Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 12.12.2019 sp.zn. II. ÚS 572/19 rozhodnutí o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se nemůže odvíjet toliko od úvahy soudu o tom, co bylo mezi účastníky sporné a jaké řešení v tomto ohledu přijal soud. Naopak v tomto řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, v němž všichni účastníci (spoluvlastníci) mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, se zpravidla jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody, takové východisko odpovídá právu spoluvlastníků na ochranu vlastnictví zaručenému čl. 11 odst. 1 Listiny.
Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 10.11.2020 sp.zn I.ÚS 262/20 v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví musí být vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s článkem 11 odst.1 Listiny základních práv a svobod chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 o.s.ř. je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst.2 o.z.). Jinak vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst.2 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.
Nebude-li povinnost uložená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna povinnou stranou dobrovolně a včas, může se jí oprávněná strana domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.