Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

71 Co 168/2026-69

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně

bytem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o stanovení výživného zletilého dítěte

k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 28. května 2026, č. j. -54

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavcích II. a IV. výroku, potvrzuje.

II. V další napadené části, tj. v odstavci III. výroku, se mění takto:

Dlužné výživné vyplývající ze zvýšení vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobkyni za období od 3. 3. 2025 do 31. 5. 2026 ve výši 41 819 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč splatných vždy k 1. dni v měsíci spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavcích II. a IV. výroku, potvrzuje.II. V další napadené části, tj. v odstavci III. výroku, se mění takto:Dlužné výživné vyplývající ze zvýšení vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobkyni za období od 3. 3. 2025 do 31. 5. 2026 ve výši 41 819 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč splatných vždy k 1. dni v měsíci spolu s běžným výživným, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na stanovení výživného pro žalobkyni v částce 2 800 Kč měsíčně za dobu od 30. 9. 2022 do 2. 3. 2025 (odstavec I. výroku) zavázal žalovaného hradit žalobkyni výživné ve výši 3 200 Kč měsíčně s účinností od 30. 9. 2022 do 2. 3. 2025 a s účinností od 3. 3. 2025 zvýšil výživné na částku 6 000 Kč měsíčně (odstavec II. výroku), zavázal žalovaného uhradit dlužné výživné ve výši 44 219 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč (odstavec III. výroku) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec IV. výroku).

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný hradil výživné na žalobkyni na základě dohody rodičů z roku 2010 (žalobkyni bylo 5 let) ve výši 3 200 Kč. Žalobkyně žije ve společné domácnosti s matkou jméno FO, která dosahuje čistého měsíčního příjmu ve výši 27 000 Kč a hradí její výdaje, jakož i výdaje v souvislosti s bydlením. Žalobkyně ve školním roce 2024/2025 studovala 4. ročník anonymizováno a toto ukončila maturitou. Ve školním roce 2025/2026 studuje Anonymizováno. Má výdaje na dopravu ve výši 2 000 Kč za půl roku, za učebnice a pomůcky ve výši 1 000 Kč ročně, hradí paušál na mobilní telefon ve výši 400 Kč. Nosí kontaktní čočky, za které vydává měsíčně částku 800 Kč, za zájmové aktivity měsíčně utratí 1 690 Kč. V minulosti hradila lyžařský výcvik částkou 5 000 Kč, měla výdaje v souvislosti s pořízením tabletu, mobilního telefonu, na což ji žalovaný přispěl částkou 4 000 Kč, resp. 5 000 Kč. Dále měla výdaje s autoškolou, maturitním plesem, pořízením rovnátek.

3. Žalovaný je OSVČ, živnost nemá pozastavenou, ale v současné době nepodniká, hledá si placené zaměstnání. Náklady na živobytí hradí z mimořádného příjmu, který obdržel 3. 3. 2025 ve výši 1 350 000 Kč. Má další vyživovací povinnost k dceři Anonymizováno, která rovněž studuje vysokou školu a které hradí výživné ve výši 3 200 Kč. Bydlí v nájemním bytě, kde platí nájemné 9 880 Kč, dále platí zálohy na služby, internet, náklady na provoz motorového vozidla ve výši 4 000 Kč měsíčně.

4. Po právní stránce posoudil okresní soud nárok žalobkyně dle § 910, 913 a 915 o. z. a dospěl k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Žalovaného zavázal hradit žalobkyni výživné ve výši 3 200 Kč za dobu od 30. 9. 2022 do 2. 3. 2025 a od 3. 3. 2025 toto navýšil na částku 6 000 Kč. Ve schopnostech žalovaného bylo hradit výživné ve výši 3 200 Kč, jak bylo dohodnuto s matkou žalobkyně. Dále bylo zjištěno, že na straně žalobkyně došlo k navýšení jejich potřeb, a to v souvislosti s náklady na maturitní ročník na střední škole, jakož i se zahájením studia na vysoké škole. Její nárok na zvýšení výživného na částku 6 000 Kč je tak oprávněný. Okresní soud přihlédl k částce 1 350 000 Kč, kterou žalovaný obdržel v březnu 2025, která představuje jeho měsíční příjem ve výši 56 250 Kč při rozpočtení této částky na dobu 2 let. Z této částky je schopen hradit zvýšené výživné pro žalobkyni, když přiznané výživné je v souladu s doporučujícími tabulkami Ministerstva spravedlnosti pro výpočet výživného. Doba 2 let je dostatečná pro to, aby si žalovaný zajistil výdělečnou činnost nebo zaměstnání. Jako nedůvodnou shledal námitku žalovaného, že finanční prostředky použil na rekonstrukci rodinného domu, když pohledávka na výživné má přednostní postavení.

5. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalovaný a domáhal se jeho změny v rozsahu navýšení výživného. Namítal, že soud nepřihlédl k jeho aktuální finanční a rodinné situaci, nezohlednil jeho druhou vyživovací povinnost, když obě dcery by měly mít vyrovnané a srovnatelné životní podmínky. Nesouhlasil se zohledněním mimořádného příjmu, když opakovaně soud informoval, že tyto již byly proinvestovány do rekonstrukce bydlení a zázemí pro jeho přestárlé rodiče.

6. Žalobkyně navrhovala potvrzení rozsudku v napadené části. Výslovně uvedla, že od vyhlášení rozsudku okresního soudu žalovaný hradí na její výživu částku 6 000 Kč. Doložila, že od 1. 9. 2026 studuje první ročník anonymizováno.

7. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek v napadené části, tj. v odstavcích II. – IV. výroku a dospěl k závěru, že odvolání není z převážné části důvodné.

8. Okresní soud při dokazování postupoval v souladu s procesními předpisy, z provedených důkazů vyvodil logická zjištění odpovídající ustanovení Z těchto důvodů odvolací soud skutková zjištění okresního soudu jako správná přejímá. Skutkový stav zůstal nezměněn i v odvolacím řízení. Potvrzením o studiu žalobkyně bylo pouze zjištěno, že tato nadále studuje, byť došlo ke změně školy a oboru. Jedná se však stále o přípravu na budoucí povolání a nadále tak platí, že není schopna se samostatně živit a vyživovací povinnost žalovaného trvá. Žalovaný pak potvrdil, že nadále není zaměstnán, nemá ani příjem z podnikání, když v současné době intenzivně jedná o zaměstnání, resp. o spolupráci s konkrétní firmou.

9. Na správně zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud správné právní ustanovení. Odvolací soud souhlasí i s právním posouzením věci, které okresní soud ve věci zaujal a na které odvolací soud v podrobnostech odkazuje.

10. Je nepochybné, že s ohledem na současné studium žalobkyně došlo k navýšení jejich odůvodněných potřeb, když dosud hrazené výživné, bylo stanoveno dohodou rodičů v době, kdy bylo žalobkyni 5 let. Výdaje žalobkyně nad rámec výživného dosud hrazeného ze strany žalovaného, byly hrazeny ze strany její matky. Skutečnost, že si žalobkyně příležitostně brigádně vydělává, nelze zahrnout do jejich příjmů, když se nejedná o stabilní příjem a prvotní je její studium a příprava na budoucí povolání.

11. Odvolací soud souhlasí se závěrem okresního soudu, že je v schopnostech a možnostech žalovaného hradit nejen stanovené, ale i zvýšené výživné. V této souvislosti je nutno přihlédnout k celkovým výdělkovým, majetkovým a osobním poměrům žalovaného, tj. i k mimořádnému příjmu, který obdržel v souvislosti s prodejem družstevního bytu v rámci vypořádání společného jmění. Bez ohledu na to, že žalobkyně dříve nepožadovala navýšení výživného, musel si být žalovaný vědom, že částka, kterou hradí na její výživu od jejích 5 let je nedostatečná a je na místě její navýšení. Získané finanční prostředky žalovaný nevyužil ani na obstarání svého vlastního bydlení, když nadále bydlí v nájemním bytě. Skutečnost, že tyto finanční prostředky z větší části měl investovat do opravy rodinného domu tak jde zcela k jeho tíži. V této souvislosti je nutno poukázat na rozporuplná vyjádření žalovaného, který jednou uváděl, že rekonstrukci provádí za účelem zajištění vlastního bydlení, posléze společného bydlení s žalobkyní a její matkou (což žalobkyně popřela), v odvolání uváděl, že tímto zajišťoval důstojné bydlení svým rodičům, kteří v domě bydlí. Okresní soud proto správně přihlédl k této částce s tím, že žalovaný měl možnost z této částky po určitou dobu hradit jak své nezbytné výdaje, tak výživné pro žalobkyni, popř. pro druhou dceru, k níž má rovněž vyživovací povinnost. Pro případ, že by se žalovanému nepodařilo zajistit stabilní příjem, má možnost požádat soud po uplynutí přiměřené doby o snížení stanoveného výživného.

12. Z těchto důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části, tj. v odstavci II. a IV. výroku, jako správný dle potvrdil.

13. V další napadené části, tj. v odstavci III. výroku, odvolací soud dle změnil rozsudek, a to pouze v celkové částce stanoveného dluhu na výživném v souvislosti s jeho navýšením, když došlo k jeho nesprávnému vyčíslení. Celkový dluh za uvedené období představuje částku 41 819 Kč (od 3. 3. 2025 do 31. 3. 2025 se jedná o částku 2 619 Kč a za dalších 14 měsíců 14 x 2 800 = 39 200 Kč).

14. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle a s přihlédnutím ke skutečnosti, že procesně úspěšná žalobkyně náhradu nákladů odvolacího řízení nepožadovala.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.