Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
47 Co 124/2026-119
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 70 496,31 Kč s příslušenstvím
k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Náchodě 13. května 2026, č. j. 6 C 86/2026-91
takto:
I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části výroku II, jíž byla zamítnuta žaloba o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, mění pouze tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení, jinak se potvrzuje.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího advokáta náklady řízení před okresním soudem ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před krajským soudem.
Odůvodnění:
I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části výroku II, jíž byla zamítnuta žaloba o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, mění pouze tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, jinak se potvrzuje.II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího advokáta náklady řízení před okresním soudem ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před krajským soudem.
1. Označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku částka v pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek (výrok I) a žalobu zamítl co do zaplacení částky částka se specifikovaným příslušenstvím (výrok II). Vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).
2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že předchůdkyně žalobkyně právnická osoba uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž mu poskytla bezúčelový úvěr až do výše částka s možností opakovaného čerpání. Žalovaný čerpal celkem hodnota Kč, splatil částka. Úrok z úvěru činil 54 % ročně, RPSN 70,81 %. Celý zůstatek úvěru byl pro prodlení žalovaného se splácením ke dni datum zesplatněn a žalovaný vyzván k okamžité úhradě. Poté byla pohledávka postoupena na žalobkyni.
3. Okresní soud dále zjistil, že v době poskytnutí úvěru nebyla předchůdkyní žalobkyně dostatečně pečlivě posouzena úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele. Takto zjištěný skutkový stav posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je z důvodu absence řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného neplatná. Plnění poskytnuté žalobkyní tak bylo poskytnuto bez právního důvodu a představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Žalovaný je povinen toto plnění žalobkyni vrátit. V řízení neprokázal, že by se tak v rozsahu částka stalo. Okresní soud tuto částku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni v měsíčních splátkách po částka, přičemž stanovil podmínky splácení včetně ztráty výhody splátek. Ve zbývajícím rozsahu naopak žalobu zamítl. Žalobkyni nepřiznal ani úroky z prodlení s odůvodněním, že splatnost dluhu se stanoví až jeho rozhodnutím. Dříve se žalovaný v prodlení neocitl.
4. Proti rozsudku okresního soudu podala odvolání žalobkyně. Její odvolání směřovalo pouze do části zamítavého výroku II, a to do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny částka od datum do zaplacení.
5. Žalobkyně měla za to, že na věc je třeba vztáhnout obecnou úpravu občanského zákoníku, podle níž byl žalovaný v prodlení od výzvy k plnění. Žalovaný se ocitl v prodlení se splněním dluhu nejpozději uplynutím lhůty uvedené ve výzvě k plnění tj. od datum. Povinnost vrátit jistinu tedy nevznikla žalovanému až rozhodnutím soudu. Žalovaný navíc netvrdil ani neprokázal, že by nebylo v jeho možnostech dluh uhradit. Jednalo se o jeho břemeno tvrzení a důkazní. Žalobkyně má proto právo na úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu v napadené části výroku II tak, že jí právo na zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny přizná od datum do zaplacení.
6. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.
7. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v rozsahu dotčeném odvoláním bez nařízení jednání, neboť odvolání bylo podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 214 odst. 3 o. s. ř.). Odvolání shledal částečně důvodným.
8. Odvolací soud považuje za správný a náležitě odůvodněný závěr okresního soudu o tom, že v daném případě nebyla řádně poskytovatelkou úvěru posouzena úvěruschopnost žalovaného a posuzovaná úvěrová smlouva je z tohoto důvodu ve smyslu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru neplatná. Proti tomuto závěru okresního soudu ostatně nebrojila v rámci svého odvolání ani žalobkyně.
9. Žalovaný tedy je povinen podle výše citovaného ustanovení dluh vrátit v době přiměřené jeho možnostem. Odvolací soud souhlasí s názorem žalobkyně, že obecně je věcí žalovaného spotřebitele, aby poskytl ohledně svých možností splácet dluh soudu potřebné informace a aby případně takto tvrzené možnosti též věrohodně doložil. K tomu v daném případě nedošlo. Soud neměl ohledně možností žalovaného zaplatit dluh žádné informace, neboť žalovaný byl v řízení procesně zcela nečinný a se soudem nikterak nekomunikoval.
10. Odvolací soud je toho názoru, že pokud soud možnosti žalovaného splatit dluh nezná, nemá důvod se při stanovení lhůty k plnění odchýlit od její obvyklé, zákonem předpokládané délky 3 dnů ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. Nicméně v souzené věci okresní soud stanovil splnění dluhu ve splátkách, jejichž výši stanovil dle vlastního uvážení a žalobkyně proti výroku I nikterak nebrojila.
11. I takto určená lhůta je však lhůtou stanovenou podle § 87 cit. zák., tedy lhůtou novou, před jejímž uplynutím se spotřebitel neocitá v prodlení. V tomto směru lze opětovně odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, z něhož se podává, že uvedené ustanovení (§ 87 zák. č. 257/2016 Sb.) upravuje dobu vrácení nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tedy splatnost dluhu. Jde o ustanovení, které je speciální vůči obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Upravuje novou dobu splatnosti, a to buď mezi účastníky dohodnutou, nebo určenou soudem. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Doba splatnosti, kterou takto určí, neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době stanovené podle § 87 cit. zák. Do té doby není dlužník v prodlení.
12. Nebylo proto možné přisvědčit názoru žalobkyně, že žalovaný byl v prodlení se splněním dluhu již ode dne následujícího po uplynutí lhůty dle doručené výzvy k plnění. Žalovaný v prodlení nebyl a nemohl se do něj dostat dříve, než marně uplynula okresním soudem stanovená lhůta k plnění podle § 87 cit. zák.
13. Okresní soud rozhodl o vrácení zbylé části jistiny ve výroku I rozsudku, v němž určil lhůtu k plnění v měsíčních splátkách po částka splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku. Výrok I nebyl odvoláním dotčen a samostatně nabyl právní moci dne datum. Žalovaný byl povinen stanovenou první splátku splnit datum a druhou splátku datum. Žalovaný v řízení netvrdil, že by tak učinil. Vzhledem k této procesní situaci lze v řízení vyjít z toho, že jistina není vracena a žalovaný se ocitl v prodlení s jejím splácením od datum, resp. od datum. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně od těchto dat nárok na zaplacení úroku z prodlení z těchto splátek. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá jejich výše roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. Jelikož k prodlení žalovaného došlo u první splátky v prvním pololetí roku 2026, činí u ní úroková sazba 11,50 % ročně, a u druhé tj. červencové splátky již činí 11,75 % ročně. Proto bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z obou dlužných splátek v těchto sazbách ode dne následujícího po splatnosti každé z nich až do zaplacení (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).
14. V části, jíž byla žaloba zamítnuta ohledně zákonných úroků z prodlení z celé dlužné jistiny za dobu předcházející od datum až do splatnosti stanovené soudem, naopak byl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrzen (§ 219 o. s. ř.).
15. V souladu s ust. § 224 odst. 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud znovu rozhodl o nákladech řízení před okresním soudem. Jelikož procesní úspěch obou účastníků byl jen částečný, byla podle něj poměrně rozdělena náhrada nákladů. Žalobkyně uspěla ohledně dlužné jistiny částka tj. 64 % z celého předmětu prvoinstančního řízení, jenž k datu rozhodnutí okresního soudu včetně požadovaného a vyčísleného příslušenství činil částka. Po zohlednění úspěchu žalovaného 36 % a úspěchu žalobkyně 64 % náleží v tomto stupni procesně úspěšnější žalobkyni náhrada v rozsahu 28 % z jí účelně vynaložených nákladů. Ty sestávaly z odměny advokáta za čtyři úkony právní služby po částka (tarifní hodnota částka) a čtyř paušálních náhrad po částka, což s připočtením DPH v sazbě 21 % tj. částka a náhradou za zaplacený soudní poplatek částka činí částka celkem (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/, § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění; § 137 odst. 3 o. s. ř.). Poměrných 28 % pak představuje částka částka.
16. O náhradě nákladů odvolacího řízení, jehož předmětem byly zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny za dobu cca 10 měsíců, bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 2 o. s. ř. Oba účastníci zde procesně uspěli jen zčásti, přičemž úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v § 237 občanského soudního řádu. Dovolání je třeba podat do dvou měsíců od doručení rozsudku k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Okresního soudu v Náchodě.