Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
216 C 85/2026-67
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 35 480 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 15 480 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 000 Kč od 2. 2. 2025 do 16. 2. 2025, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 000 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky 15 480 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 000 Kč od 2. 2. 2025 do 16. 2. 2025, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 000 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 35 480 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, potažmo z titulu bezdůvodného obohacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost Anonymizováno právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 30. 10. 2024 uzavřela s žalovaným prostřednictvím webových stránek www.credition.cz smlouvu o úvěru Anonymizováno, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný měl tuto částku společně s úrokem ve výši 40 % p. m. vrátit. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Částka byla žalovanému vyplacena na bankovní účet č.č. účtu, pod variabilním symbolem var. symbol. Žalovaný nic nezaplatil, a dostal se tak se svým závazkem do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni 1. 2. 2025 zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost Anonymizováno právnická osoba., která pohledávku následně postoupila na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Dne 10. 2. 2026 žalobkyně zaslala žalovanému výzvu pod hrozbou žaloby, ani přesto nebyl dluh uhrazen. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje jistinu ve výši 20 000 Kč, úrok ve výši 8 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 7 480 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 000 Kč od 2. 2. 2025.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den 26. 8. 2026. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavil. Soud proto rozhodl v nepřítomností účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).
4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.
5. Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli uzavřít dohodu, podle které se právní předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se měl zavázat tuto částku společně s úrokem ve výši 40 % p. m. vrátit. Pro případ prodlení měla být sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky a dále možnost právní předchůdkyně žalobkyně celý úvěr zesplatnit. RPSN měla být 5 018 %. Úvěr měl být poskytnut bezhotovostně na dobu neurčitou. Listina není podepsaná právní předchůdkyní žalobkyně ani žalovaným.
6. Z výpisu u běžného účtu č.č. účtu za období od 1. 7. 2024 do 31. 7. 2024 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu byl ve výši – 4 784,14 Kč a konečný zůstatek ve výši 2 377,46 Kč, za období od 1. 8. 2024 do 31. 8. 2024 byl počáteční zůstatek na účtu ve výši 2 377,46 Kč a konečný zůstatek ve výši 30 433,58 Kč, za období od 1. 9. 2024 do 30. 9. 2024 byl počáteční zůstatek na účtu ve výši 30 433,58 Kč a konečný zůstatek ve výši 11 039,61 Kč. V uvedených obdobích měl žalovaný průměrný příjem ze mzdy od společností právnická osoba ve výši 46 188 Kč. Žalovaný splácel bankovní úvěr se splátkou ve výši 11 069 Kč, hradil výživné ve výši 5 000 Kč a měl značné výdaje na hry a sázky. Žalovanému byly také poskytnuty nebankovní půjčky, a to například ve dnech 29. 7. 2024, dne 3. 8. 2024, 6. 8. 2024 v celkové výši 23 000 Kč nebo dne 29. 8. 2024 od společnosti právnická osoba. ve výši 35 000 Kč.
7. Z výpisu vylustrovaných věcí systému ISAS bylo zjištěno, že žalovaný figuroval v celkem hodnota civilních řízení v pozici žalovaného, kdy ve všech případech šlo o závazky z úvěrových smluv a dále figuroval v 5 exekučních řízení v pozici povinného.
8. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 30. 10. 2024 na bankovní účet č.č. účtu částku 20 000 Kč pod variabilním symbolem var. symbol.
9. Ze zprávy banky ze dne 19. 6. 2026 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č.č. účtu je žalovaný. Z výpisu z běžného účtu č.č. účtu za období od 31. 10.2024 do 1. 2. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 31. 10. 2024 na tento bankovní účet částku 20 000 Kč. Dále bylo zjištěno, že počáteční zůstatek byl – 5 107,78 Kč a konečný zůstatek byl 6 457,36 Kč. Žalovaný měl příjem ze zaměstnání v průměrné výši 41 018 Kč a splácel bankovní úvěr s měsíční splátkou 11 069 Kč a měl značné výdaje na sázky a hry. Dále mu byly poskytnuty různé nebankovní půjčky, a to například dne 11. 11.2024 od společnosti právnická osoba. výši 6 000 Kč, dne 15. 11. 2024 od společnosti právnická osoba ve výši 12 000 Kč či dne 22. 11. 2024 od společnosti právnická osoba. ve výši 3 000 Kč
10. Z oznámení ze dne 1. 2. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně dluh ke dni 1.2. 2025 zesplatnila.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o úplatě a předávacího protokolu bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost Anonymizováno právnická osoba. Z další smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o úplatě a předávacího protokolu bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení ze dne 6. 2. 2026 a potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne 10. 2. 2026 bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.
12. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 2. 2026 a potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne 10. 2. 2026 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dní.
13. Z fotokopie průkazu pojištěnce žalovaného, fotokopie občanského průkazu žalovaného soud nezjistil žádnou relevantní skutečnost pro věc samou.
14. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.
15. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
16. Podle § 104 SpÚ, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
17. Podle § 110 SpÚ, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.
18. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
19. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2, se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.
20. Podle § 86 odst. 1,2 SpÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
21. Podle § 87 odst. 1 SpÚ, platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
22. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
23. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
24. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
25. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina nazvaná „Smlouva o spotřebitelského úvěru“ vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele.
26. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.3.2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že žalobkyně uzavřela smlouvu právě s žalovaným, neboť zadat údaje žalovaného do jejího systému mohl prakticky kdokoliv.
27. I pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy tvrzeného obsahu, neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 SpÚ. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 SpÚ sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020, OPR-Finance, C-679/18, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8.10.2020, č. j. 27 Co 230/2020–103, s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně). I v tomto směru měl soud v úmyslu žalobkyni poučit ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. jakým konkrétním způsobem žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, jelikož se ale žalobkyně jednání nezúčastnila, přišla o možnost tohoto poučení. Soud má tedy za to, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované nebylo tvrzeno ničeho konkrétního. Z předložených výpisů z účtů sice vyplývá pravidelný příjem žalovaného v průměrné výši 46 188 Kč, avšak z těchto výpisů také vyplývá nízký zůstatek na účtu (mnohdy až záporný), značné výdaje žalovaného na sázky a hry, pravidelné splátky žalovaného plynoucí z bankovní půjčky a řada vyplacených nebankovních půjček (v nezanedbatelné výši), ze kterých jistě bude také vyplývat povinnost žalovaného tyto splácet. Z výpisů ze systému ISAS dále vyplývá 5 řízení, ve kterých žalovaný vystupuje v pozici povinného. Výše nákladů na bydlení ani jiné výdaje nebyly tvrzeny ani doloženy, což budí značné pochybnosti, neboť alespoň nějaké výdaje na stavu, telefon, internet, dopravu či volnočasové aktivity má většina osob. Žalobkyně tedy nemohla mít postaveno na jisto, zda je žalovaný dostatečně bonitní a při poskytování úvěru měla postupovat obezřetněji.
28. Žalobkyně nicméně žalovanému na základě neplatného závazku poskytla peněžní prostředky ve celkové výši 20 000 Kč, z nichž jí žalovaný doposud nic nevrátil. Poskytnuté plnění ve výši 20 000 Kč proto představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 o. z.) na straně žalovaného, které byl povinen podle § 87 odst. 1 věty třetí SpÚ vrátit v době přiměřené jejím možnostem. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo v řízení rovněž dostatečně prokázáno. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.1.2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Soud vyšel z toho, že žalovaný byl žalobkyní k zaplacení vyzván předžalobní výzvou odeslanou dne 10. 2. 2026 (doručení podle § 573 o. z.), žalovaný měl žalobkyni zaplatit do 3 dnů, tj. do 16. 2. 2026, protože tak neučinil, je od následujícího dne, tj. od 17. 2. 2026 v prodlení. Výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení činily 11,5 % ročně.
29. Na základě výše uvedeného soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř.
30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků. V řízení byl úspěšnější žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly, a proto je soud nepřiznal žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).