Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Cmo 150/2026-823

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Moniky Vackové a soudců JUDr. Michala Krenka, Ph.D., a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci

žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO

sídlem adresa

zastoupený advokátem Jméno advokáta A

sídlem Adresa advokáta A

proti

žalovaným: 1. Jméno žalované A, IČO IČO žalované A

sídlem Adresa žalované A

2. Jméno žalované B, IČO IČO žalované B

sídlem Adresa žalované B

obě zastoupené advokátem Jméno advokáta B

sídlem Adresa advokáta B

o odstranění vad díla, o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 6. 2026, č. j. -816,

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně podle , o soudních poplatcích (dále jen „z. s. p.“) zastavil řízení o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2026, č. j. -789 (výrok I), neboť žalobce ve stanovené lhůtě nezaplatil soudní poplatek za odvolání. Současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II), a že žalobci bude po právní moci usnesení vrácen soudní poplatek za odvolání ve výši 2 000 Kč (výrok III).

2. Proti tomuto usnesení podal žalobce včas odvolání, v němž navrhl jeho zrušení. Namítá především, že výzva k zaplacení soudního poplatku byla vydána v rozporu se zákonem a obsahovala závažné procesní vady; nezaplacení poplatku ve stanovené lhůtě proto podle něj nemohlo vést k zastavení odvolacího řízení. Konkrétně považuje za vadné poučení v této výzvě obsažené, neboť z něj nebylo dostatečně zřejmé, že případné námitky směřují proti rozhodovací činnosti asistenta soudce, a nebylo v něm výslovně uvedeno, u kterého soudu se tyto námitky podávají, když obsahovalo pouze údaj, že se podávají u „podepsaného soudu“. Dále vytýká, že poučení upozorňovalo na možnost „zastavení řízení“, ačkoliv podle jeho názoru mělo správně uvádět „zastavení odvolacího řízení“. Dále zpochybňuje samotnou účast asistenta soudce na vydání výzvy a obecně poukazuje na meze zapojení asistentů soudců do rozhodovací činnosti soudů. Má za to, že v projednávané věci asistent soudce překročil rozsah svých pravomocí tím, že vykonával úkony, které primárně přísluší soudci, čímž mělo dojít k porušení zásady enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí.

3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací napadené usnesení přezkoumal podle ustanovení a a 6 , aniž za tím účelem nařizoval jednání [ ]. Odvolání není důvodné.

4. Ve vztahu k námitkám směřujícím proti účasti asistenta soudce na vydání výzvy k zaplacení soudního poplatku odvolací soud především uvádí, že podle a , o soudech a soudcích se na rozhodovací činnosti soudů podílejí mj. asistenti soudců v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem, jímž je , o vyšších soudních úřednících („dále zákon o VSÚ“), který se v případě asistentů soudců použije přiměřeně. Rozhodnutí o výzvě k zaplacení soudního poplatku i rozhodnutí o zastavení řízení jsou vydávány formou usnesení, které nejsou rozhodnutími ve věci samé a zvláštní zákon nestanoví výslovně, že by o nich musel rozhodnout soudce, nejde tedy o rozhodnutí patřící mezi výjimky vyjmenované v zákona o VSÚ, které asistenty z rozhodovací činnosti soudu v konkrétních případech vylučují. Obsah rozhodnutí svědčí navíc o tom, že Mgr. Jaroš, který dotčená rozhodnutí jako asistent soudce vydal, má (jako osoba s vysokoškolským právnickým vzděláním) nepochybně dostatek odborných znalostí pro takové rozhodnutí potřebných.

5. Podáním odvolání proti rozsudku vznikla žalobci podle § 4 odst. 1 písm. b) z. s. p. povinnost zaplatit soudní poplatek. Podle § 9 odst. 1 z. s. p. nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

6. Z obsahu spisu plyne, že usnesením soudu prvního stupně ze dne 28. 4. 2026, č. j. -812, byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 2 000 Kč ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení výzvy. Usnesení bylo doručeno dne 21. 5. 2026, kdy se do datové schránky zástupce žalobce přihlásila oprávněná osoba ve smyslu až 4 , v platném znění. Výzva k zaplacení soudního poplatku stanovila standartní lhůtu k zaplacení poplatku a obsahovala též nezbytné poučení o následcích nesplnění poplatkové povinnosti podle a 4 z. s. p. Námitky odvolatele o nezákonnosti poučení obsaženého v této výzvě tak nejsou důvodné.

7. Lhůta stanovená soudem prvního stupně k zaplacení soudního poplatku uplynula dne 5. 6. 2026. Žalobce však soudní poplatek uhradil až dne 9. 6. 2026, tedy po jejím marném uplynutí.

8. Následkem nezaplacení soudního poplatku v soudem stanovené lhůtě je obecně zastavení řízení, aniž by bylo možné přihlédnout k jeho pozdní úhradě. K zastavení řízení sice výjimečně dojít nemusí, zejména jsou-li splněny předpoklady dané § 9 odst. 4 z. s. p., například je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit [podle písm. c)]. O takový případ však v posuzované věci nejde. Ostatně ani žalobce netvrdí, že by poplatek uhradil včas nebo že by se na jeho věc vztahovala některá ze zákonných výjimek.

9. K zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí stanovené lhůty se nepřihlíží, soudní poplatek tedy zaplacen nebyl, a tak soud prvního stupně řízení správně podle § 9 odst. 1 z. s. p. zastavil. Správný je též výrok o nákladech řízení a o vrácení soudního poplatku (§ 10 odst. 1 z. s. p.).

10. S ohledem na výše uvedené odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně podle jako věcně správné potvrdil.

11. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle a , nikomu jinému, než v odvolacím řízení neúspěšnému žalobci, však žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nelze podat odvolání.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení, při splnění podmínek uvedených v ustanovení –239 , Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.