Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Cmo 142/2026-47

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Krenka, Ph.D., a soudkyň JUDr. Moniky Vackové a JUDr. Blanky Trávníkové v právní věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená Jméno Zástupce A, advokátem

sídlem adresa

proti

žalované: Jméno žalované, nar. Datum narození žalované

bytem Adresa žalované

zastoupená Jméno Zástupce B, advokátkou

sídlem adresa

o 1 599 592,64 Kč s příslušenstvím, o odvolání fyzická osoba, nar. datum narození, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2026, č. j. -33,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Shora uvedeným usnesením Městský soud v Praze postupem podle (dále jen „“) rozhodl, že bude namísto dosavadní žalované jakožto správkyně pozůstalosti po fyzická osoba, narozenému datum narození, posledně bytem adresa, zemřelému Datum úmrtí, pokračovat s jeho procesními nástupci, a to s 1) dosavadní žalovanou, pozůstalou manželkou Jméno žalované, nar. Datum narození žalované, 2) pozůstalou dcerou fyzická osoba, nar. datum narození, bytem adresa, a 3) pozůstalým synem fyzická osoba, nar. datum narození, bytem adresa. Soud prvního stupně uvedl, že žalobou je uplatněn peněžitý majetkový nárok, který smrtí zůstavitele nezanikl, a že po pravomocném skončení pozůstalostního řízení přešla povinnost, o niž v řízení jde, na dědice. Dovodil proto, že dosavadní žalovaná jako osoba spravující pozůstalost již nemůže v řízení vystupovat a že je namístě postupovat podle

2. Proti tomuto usnesení podal včas odvolání nezletilý fyzická osoba, zastoupený svou matkou Jméno žalované (žalovanou) jako zákonnou zástupkyní. Navrhuje zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně. Tvrdí, že soud nesprávně doručoval napadené usnesení jemu jako nezletilému účastníkovi, který nemá plnou procesní způsobilost, ačkoli správně měl doručovat jeho zákonné zástupkyni. Současně vyslovuje otázku, zda může v řízení syna zastupovat jeho matka (žalovaná), nebo zda mu soud ustanoví opatrovníka.

3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací podle a násl. přezkoumal napadené usnesení, jakož i řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

4. Odvolatel ve svém odvolání namítl nesprávný způsob doručení napadeného usnesení. Je třeba mu přisvědčit, že jako nezletilý nemohl v rozsahu, v němž nemá procesní způsobilost, jednat před soudem samostatně a musel být zastoupen zákonným zástupcem nebo opatrovníkem ( a ). Napadené usnesení proto mělo být doručeno jeho zástupci a současně i přímo nezletilému, neboť dovršil patnácti let [ ]. Tato vada v doručování však neměla za následek nesprávnost napadeného usnesení ani zkrácení procesních práv odvolatele. Žalovaná, která je jeho zákonnou zástupkyní a která nebyla z jeho zastupování vyloučena pro střet zájmů (viz níže), se s napadeným usnesením prokazatelně seznámila a jeho jménem proti němu včas podala odvolání.

5. Protože žalovaná je sama procesní nástupkyní zůstavitele a má současně vystupovat jako zákonná zástupkyně nezletilého fyzická osoba, bylo dále třeba posoudit, zda mezi jejími zájmy a zájmy nezletilého nehrozí střet ( , , „o. z.“). Odvolací soud neshledal žádnou konkrétní okolnost, z níž by vyplývalo, že by si žalovaná mohla svým procesním jednáním přivodit výrazně příznivou změnu v procesních právech a povinnostech na úkor zastoupeného. Jejich procesní zájem je v této fázi řízení shodný, neboť oba brojí proti způsobu doručení usnesení o procesním nástupnictví, nikoli proti rozsahu jednotlivých dědiců za dluh zůstavitele. Samotná skutečnost, že žalovaná a nezletilý vystupují na téže straně sporu, střet zájmů bez dalšího nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. ). Vyjdou-li však najevo okolnosti svědčící takové kolizi, bude namístě nezletilému ustanovit opatrovníka.

6. Odvolací soud se dále zabýval přechodem uplatněného dluhu zůstavitele na jeho dědice. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 559 592,64 Kč, o niž se měl zůstavitel podle jejích tvrzení na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatit v období od května 2020 do listopadu 2021 při výkonu funkce člena statutárního orgánu. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení není vázána výlučně na osobu zůstavitele; jako jeho dluh proto mohla přejít na dědice (§ 1475 odst. 2 a § 1701 o. z.).

7. Odvolací soud vychází shodně se soudem prvního stupně z a 2 V posuzované věci zůstavitel fyzická osoba zemřel ještě před zahájením tohoto řízení; žaloba byla podána proti žalované jako osobě spravující jeho pozůstalost. Ta byla až do pravomocného skončení pozůstalostního řízení oprávněna v tomto řízení vystupovat. Bylo-li však v průběhu řízení pravomocně rozhodnuto o dědickém právu, bylo namístě podle a 2 rozhodnout, že se namísto dosavadní žalované, jakožto osoby spravující pozůstalost, pokračuje s dědici. Tento postup odpovídá závěrům usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 40/2026 civ.

8. Procesní nástupnictví podle § 107 odst. 2 je sice institutem procesního práva, je však odvozeno od nástupnictví hmotněprávního. Procesním nástupcem je proto vždy ten, jak uvedeno výše, kdo podle hmotného práva převzal po zemřelém účastníkovi právo nebo povinnost, o něž v řízení jde. Při rozhodování o tom, s kým bude v řízení pokračovat, soud zkoumá nejen okruh dědiců, ale i rozsah jejich odpovědnosti za dluhy zůstavitele. Svědčí-li dědici výhrada soupisu, hradí dluhy zůstavitele pouze v mezích § 1706 a § 1707 o. z.; v rozsahu, v němž za uplatněný dluh neodpovídají, soud řízení zčásti zastaví (shodně citované usnesení R 40/2026 civ.).

9. Uvedení dědicové úmrtím zůstavitele vstoupili do jeho práv a povinností, o čemž svědčí průběh dědického řízení a usnesení Obvodního soudu pro adresa ze dne 23. 4. 2026, č. j. -279, které nabylo právní moci téhož dne. Tímto usnesením soud schválil dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti a potvrdil nabytí dědictví pozůstalé manželce Jméno žalované, pozůstalé dceři fyzická osoba a pozůstalému synovi fyzická osoba. Obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti činila 10 891 833,18 Kč, výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti 1 475 340,78 Kč a čistá hodnota pozůstalosti 9 416 492,40 Kč. Pohledávka vymáhaná v tomto řízení nebyla zahrnuta do pasiv pozůstalosti, resp. pozůstalostní soud k ní nepřihlížel (§ 173 z. ř. s.).

10. Z dědického usnesení plyne, že Jméno žalované z pozůstalosti nabyla obchodní podíl ve výši 49,02 % ve společnosti Jméno žalobkyně, obchodní podíl ve výši 100 % ve společnosti právnická osoba a obchodní podíl ve výši 100 % ve společnosti právnická osoba; současně byla zavázána vyplatit fyzická osoba a fyzická osoba na jejich dědické podíly každému 400 000 Kč. fyzická osoba nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti 1/6 a fyzická osoba spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3 na nemovitých věcech v katastrálním území adresa, obec adresa (pozemek p. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez čp./če, a pozemky p. č. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, zapsané na LV č. Anonymizováno).

11. Z odůvodnění usnesení pozůstalostního soudu dále plyne, že Jméno žalované a fyzická osoba uplatnily výhradu soupisu, zatímco nezletilému fyzická osoba svědčí výhrada soupisu ze zákona. Všichni dědicové proto za dluhy zůstavitele odpovídají jen do výše ceny jimi nabytého dědictví (§ 1706 o. z.); věřitel přitom může po každém z nich požadovat plnění nejvýše do výše odpovídající jeho dědickému podílu (§ 1707 o. z.).

12. Odvolatel ani ostatní dědicové v odvolacím řízení nezpochybnili rozhodnutí o procesním nástupnictví ani netvrdili, že by výhrada soupisu bránila pokračování v řízení v rozsahu žalobou uplatněného nároku; odvolání brojí výlučně proti způsobu doručení napadeného usnesení. Soud je přesto povinen přihlédnout při rozhodování o procesním nástupnictví k rozsahu odpovědnosti dědiců za dluhy zůstavitele (shodně R 40/2026 civ.). Usnesení pozůstalostního soudu neobsahuje ocenění jednotlivých položek nabytých jednotlivými dědici (spoluvlastnického podílu o velikosti 1/6 a o velikosti 1/3 na nemovitých věcech v katastrálním území adresa). Z jeho výrokové části je však zřejmé, že čistá hodnota pozůstalosti činila 9 416 492,40 Kč, tedy podstatně převyšovala žalovanou částku 1 599 592,64 Kč, přičemž nic nenasvědčuje tomu, že by hodnota dědictví nabytého některým z dědiců, včetně vyrovnání 400 000 Kč přiznaného každému z dětí, nedosahovala výše, do níž tento dědic za žalovaný dluh odpovídá. Odvolací soud proto neshledal důvod ani pro částečné zastavení řízení.

13. S ohledem na vše shora uvedené je napadené rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku věcně správné, odvolací soud je proto podle ustanovení potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení, při splnění podmínek uvedených v ustanovení –239 Nejvyššímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.