Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 A 29/2026 - 33

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Daniela Burdy ve věci

žalobce: J. P., narozený X,

bytem X,

zastoupený advokátkou Mgr. Bc. Karolínou Andrakovou,

sídlem Bratří Čapků 690/8, 757 01 Valašské Meziříčí,

proti

žalovanému: Ministerstvo dopravy,

sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1,

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v nevydání sdělení k podnětu žalobce ze dne 13. 12. 2025 k prohlášení nicotnosti usnesení Drážního úřadu ze dne 2. 12. 2025, č. j. DUCR-40624/25/DI,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobce podal dne 4. 11. 2025 k Drážnímu úřadu žádost (dále jen „žádost“) podle , o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“ nebo „zákon o svobodném přístupu k informacím“).

2. Dne 2. 12. 2025 vydal Drážní úřad usnesení č. j. DUCR-38299/25/Dl, kterým řízení o žádosti přerušil pro překážku litispendence. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, o kterém Drážní úřad rozhodl usnesením ze dne 2. 12. 2025, č. j. DUCR-40624/25/DI, tak, že řízení o odvolání zastavil.

3. Dne 13. 12. 2025 podal žalobce podnět žalovanému k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti usnesení Drážního úřadu ze dne 2. 12. 2025, č. j. DUCR-40624/25/DI (dále též „podnět“). Výslovně zde žádal o sdělení, zda žalovaný shledal důvody pro zahájení řízení.

4. Žalovaný řízení o prohlášení nicotnosti nezahájil a ani nevydal sdělení o tom, že neshledal důvody k zahájení řízení. Žalobce proto dne 11. 3. 2026 podal u Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“) nyní projednávanou žalobu, kterou se domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v nevydání sdělení k jeho podnětu.

II. Žaloba

5. Žalobce požaduje, aby soud určil, že zásah žalovaného byl nezákonný, a zakázal žalovanému v nezákonném zásahu pokračovat. Pro případ, že by žalovaný po podání žaloby sdělení k podnětu vydal, žalobce navrhuje, aby soud pouze určil, že zásah byl nezákonný.

6. Žalobce namítá, že podle , (dále jen „ “), je správní orgán povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední, a pokud o to ten, kdo podnět podal, požádá, je povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů od obdržení podnětu, že řízení zahájil, nebo že důvody k zahájení řízení neshledal. Žalobce ve svém podnětu o vydání takového sdělení výslovně požádal. Podnět byl žalovanému doručen dne 13. 12. 2025, třicetidenní lhůta pro vydání sdělení tedy marně uplynula dnem 12. 1. 2026.

7. Žalobce odkazuje na rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 31. 10. 2022, č. j. -27, ze dne 31. 10. 2022, č. j. -27 či ze dne 25. 4. 2025, č. j. -42, a rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 2. 2017, č. j. -34.

III. Vyjádření žalovaného a další podání účastníků

8. V důsledku chyby v psaní, které se dopustil žalobce, když v žalobě nesprávně označil usnesení Drážního úřadu, jehož se nyní předmětný podnět týká, se první vyjádření žalovaného vztahovalo k jinému podnětu žalobce.

9. Procesní situaci vyjasnil žalobce v replice a poté, co soud žalovanému zaslal podnět, který byl přílohou žaloby, žalovaný učinil nesporným, že mu tento podnět byl dne 13. 12. 2025 doručen (byť jej v důsledku organizačních a personálních změn ve své evidenci nedohledal).

10. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Uvádí, že dne 11. 5. 2026 vydal pod č. j. MD-27032/2026-130/3 sdělení k podnětu. Žalovaný upozorňuje, že žalobce zahrnuje správní orgány mimořádně vysokým množstvím podání, často obsahově a časově blízkých. Vedle podnětu podal žalobce proti usnesení Drážního úřadu ze dne 2. 12. 2025, č. j. DUCR-40624/25/DI, rovněž odvolání, v němž uplatnil mj. též námitku nicotnosti napadeného usnesení. Žalobce také požádal ministra dopravy o učinění opatření proti nečinnosti. Žalovaný dne 24. 2. 2026 žalobce informoval o brzkém rozhodnutí o jeho odvolání. O odvolání žalovaný rozhodl dne 12. 5. 2026 pod č. j. MD-27032/2026-130/4 a v odůvodnění se vypořádal i s námitkou nicotnosti předmětného usnesení. S tou se materiálně vypořádal již v jiném svém rozhodnutí ze dne 10. 3. 2026, č. j. MD-6898/2026-130/6, o odvolání žalobce proti usnesení Drážního úřadu ze dne 2. 12. 2025, č. j. DUCR-40433/25/DI. Žalovaný poukázal taktéž na řadu žalob, které žalobce podal u městského soudu. Žalovaný má za to, že povaha a četnost žalobcových podání nasvědčují tomu, že jejich primárním cílem není ochrana konkrétního veřejného subjektivního práva. Postup žalobce hraničí se šikanózním uplatňováním procesních práv, resp. s jejich zneužíváním.

11. Žalobce v replice namítá, že žalovaný nerozlišuje mezi podnětem a odvoláním proti usnesení Drážního úřadu ze dne 2. 12. 2025, č. j. DUCR-40624/25/DI, jedná se přitom o dvě rozdílná podání. Nezákonný zásah představuje již samotné nevydání sdělení žalovaného k podnětu.

IV. Posouzení věci soudem

12. Městský soud v Praze rozhodl bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů, k nimž měli účastníci možnost se vyjádřit nebo které jsou jim známy, a účastníci s takovým projednáním věci nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas ( , ; dále jen „ “). Soud přezkoumal tvrzený zásah podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu ( část věty za středníkem ).

13. Po seznámení se spisovým materiálem a zhodnocení jeho obsahu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

14. Z kopie podnětu k prohlášení nicotnosti usnesení Drážního úřadu ze dne 2. 12. 2025, č. j. DUCR-40624/25/DI a přiložené doručenky vyplývá, že žalobcův podnět, byl žalovanému doručen dne 13. 12. 2025.

15. Z podnětu a rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 5. 2026, č. j. MD-27032/2026-130/4, které žalovaný městskému soudu zaslal ve věci sp. zn. , vyplývá, že usnesením ze dne 2. 12. 2025, č. j. DUCR-40624/25/DI, Drážní úřad zastavil odvolací řízení podle ve spojení s .

16. Ze Sdělení ve věci podnětu k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti usnesení Drážního úřadu č. j. DUCR-40624/25/Dl ze dne 11. 5. 2026, č. j. MD-27032/2026-130/3, které žalovaný městskému soudu zaslal ke sp. zn. , soud zjistil, že žalovaný vyhodnotil část odvolání žalobce ze dne 16. 12. 2025 jako podnět k prohlášení nicotnosti. V tomto sdělení žalobci oznámil, že neshledal důvod k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti usnesení Drážního úřadu ze dne 2. 12. 2025, č. j. DUCR-40624/25/DI, a svůj závěr odůvodnil.

17. Podle InfZ pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se při postupu podle tohoto zákona pro odvolací řízení ustanovení .

18. Podle pokud před předáním spisu odvolacímu správnímu orgánu nastal některý z důvodů zastavení řízení uvedený v , e), f) nebo g) nebo v , správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, řízení zastaví, ledaže by rozhodnutí o odvolání mohlo mít význam pro náhradu škody.

19. Podle nicotnost zjišťuje a rozhodnutím prohlašuje správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který nicotné rozhodnutí vydal, a to kdykoliv; jestliže správní orgán dojde k závěru, že jiný správní orgán učinil úkon, který je nicotným rozhodnutím, dá podnět správnímu orgánu příslušnému k prohlášení nicotnosti.

20. Podle účastníci řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno, a dále ti, kteří jsou uvedeni v písemném vyhotovení tohoto rozhodnutí, jakož i právní nástupci těchto osob, pokud by byli rozhodnutím vázáni, mohou dát podnět k prohlášení nicotnosti; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli.

21. Podle každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

22. Ochranu podle a násl. může správní soud poskytnout tehdy, jsou-li kumulativně splněny podmínky, aby žalobce byl přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). Tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Není-li, byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze žalobci ochranu podle a násl. poskytnout (rozsudek NSS ze 17. 3. 2008, č. j. -65, č. 603/2005 Sb. NSS).

23. V projednávané věci se soud nejprve zabýval otázkou, zda žalobce byl přímo zkrácen na svých právech, tedy naplněním 1. a 2. podmínky.

24. Z ustanovení InfZ vyplývá, že při postupu podle zákona o svobodném přístupu k informacím se použije pouze ve vymezeném rozsahu. Soud nepřehlédl, že v písmenu b) tohoto ustanovení je do režimu svěřeno také odvolací řízení. Odvolání žalobce však směřovalo proti usnesení o přerušení řízení o žádosti, nikoli proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti ve smyslu InfZ, na něž podle názoru soudu ust. InfZ cílí. Samotná skutečnost, že Drážní úřad následně postupoval podle , když zastavil řízení o odvolání podle 88 odst. 2 a , neopodstatňuje použitelnost nebo úpravy nicotnosti rozhodnutí v téhož zákona. Ani případná nesprávná aplikace správním orgánem totiž nemůže založit použitelnost v rozsahu, který zákon o svobodném přístupu k informacím nepřipouští.

25. Tento právní názor odpovídá závěrům vysloveným v rozsudku ze dne 30. 7. 2026, č. j. -35, v němž NSS v jiné věci téhož žalobce posuzoval podnět k prohlášení nicotnosti usnesení o přerušení řízení o žádosti o informace. Nejvyšší správní soud dovodil, že InfZ nepřebírá ani , ani úpravu nicotnosti rozhodnutí podle . Absence těchto institutů v zákonu o svobodném přístupu k informacím podle NSS nepředstavuje mezeru v zákoně, ale spíše svědčí o záměru zákonodárce tyto instituty z řízení o žádosti o informace vyloučit (srov. body 30 až 34 rozsudku č. j. -35). Ačkoli v právě projednávané věci bylo usnesení Drážního úřadu ze dne 2. 12. 2025, č. j. DUCR-40624/25/DI, k němuž žalobcův podnět směřoval, vydáno až v návaznosti na odvolání proti usnesení o přerušení řízení o žádosti, má soud za to, že závěry NSS uvedené v rozsudku NSS č. j. -35 jsou pro nynější věc relevantní. Odvolání proti usnesení o přerušení řízení o žádosti nezahájilo odvolací řízení ve smyslu InfZ, pro něž by InfZ připouštěl použití .

26. Uvedené závěry podporuje také rozsudek NSS ze dne 31. 10. 2023, č. j. -23, podle něhož zákon o svobodném přístupu k informacím představuje zvláštní a relativně ucelenou procesní úpravu a instituty do ní nelze přenášet bez výslovné zákonné opory. Taktéž v rozsudku ze dne 20. 5. 2026, č. j. -31 (v bodu 20), NSS konstatoval, že zákona o svobodném přístupu k informacím připouští pouze omezené užití , přičemž úprava prohlášení nicotnosti do tohoto rozsahu nespadá. Odkázat lze též např. na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2026, č. j. -12.

27. Soud shrnuje, že z žaloby a k ní připojených listin je bez potřeby dalšího dokazování zřejmé, že žalobci nevzniklo tvrzené veřejné subjektivní právo na vyrozumění podle nebo . Žalobce proto nemohl být tvrzeným opomenutím žalovaného, které v žalobě namítá, na tomto právu nijak, potažmo ani přímo, zkrácen.

28. S ohledem na výše uvedený závěr se soud naplněním dalších podmínek stanovených v a násl. nezabýval, neboť všechny zde stanovené podmínky musí být naplněny kumulativně.

29. S ohledem na výše uvedené závěry soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji dle zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle Žalobce ve věci neměl úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému žádné náklady řízení nad rámec úřední činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost (mimořádný opravný prostředek) ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 14. října 2026

JUDr. Ludmila Sandnerová v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje M. H., DiS.