Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
39 A 29/2026 - 64.pdf
PDF · 0 B
No categories available
39 A 29/2026 - 64
takto:
I. Ruší se registrace kandidátní listin y pro volby do Zastupitelstva obce Hostivice konané ve dnech 9. a 10. října 2026 volební strany s názvem HOme – Hostivice město, kterou tvoří koalice politické strany s názvem ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie a politického hnutí s názvem Směr Česká republika.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Obsah návrhu a vyjádření účastníků
1. Navrhovatel se návrhem podle § 89 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní (dále jen „s. ř. s. “), a § 59 zákona č. 491/2001 Sb. , o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen „volební zákon “), podaným do datové schránky soudu dne 24. 10. 2026 domáhá zrušení registrace kandidátní listin y odpůrce 2 pro volby do Zastupitelstva obce Hostivice, konané ve dnech 9. a 10. 10. 2026.
2. Navrhovatel v návrhu nejprve popsal, že je volební stranou, která sdružuje volební kandidáty, kteří se již od roku 2018 účastní voleb do Zastupitelstva obce Hostivice pod názvem „HOme – Hostivice město“, přičemž někteří z kandidátů byli zvoleni do Zastupitelstva obce Hostivice a někteří z nich dosud vykonávají funkci zastupitele. Nezávislí kandidáti chtěli kandidovat i ve volbách do Zastupitelstva města Hostivice ve dnech 9. a 10. 10. 2026, a to na společné kandidátce pod názvem „HOme – Hostivice město“, který užívali již dříve. Informace o kandidatuře sdružení byla věcí veřejnou a byla známa i odpůrci 2. Navrhovatel podal dne 31. 7. 2026 kandidátní listin u pro volby do Zastupitelstva obce Hostivice konané ve dnech 9. a 10. 10. 2026, a to s názvem „HOme – Hostivice město“. Odpůrce 1 vyzval navrhovatele a odpůrce 2 dne 5. 8. 2026 k odstranění vady spočívající v zaměnitelnosti jejich názvů. Na tuto výzvu reagoval navrhovatel návrhem na smírné řešení s odpůrcem 2. Ten však o smírné řešení neměl zájem. Dne 14. 8. 2026 navrhovatel změnil název na „SNK HOme-Hostivice město: originál nod roku 2018“. Odpůrce 2 na výzvu odpůrce 1 nijak nereagoval, přesto ho odpůrce 1 registroval s názvem „HOme – Hostivice město“.
3. Navrhovatel se domáhá posouzení otázky, zda je v souladu s právními předpisy, principy a rozhodovací praxí, aby byla registrována kandidátka volební strany s názvem, který byl zjevně zvolen s cílem parazitovat na dobré pověsti navrhovatele a jeho známosti mezi voliči, a dále otázky, zda může dojít k registraci kandidátní listin y, přestože volební strana neodstraní vady kandidátní listin y na výzvu registračního úřadu.
4. Navrhovatel namítal, že názvy volebních stran jsou zaměnitelné. Má za to, že změnou názvu jeho kandidátní listin y nedošlo k odstranění vady kandidátní listin y odpůrce 2 a jeho název „HOme – Hostivice město“ je zaměnitelný s kandidátní listino u navrhovatele. Zaměnitelnost spočívá v tom, že odpůrce 2 představuje jinou politickou sílu, jiné kandidáty a jiný politický program, než představuje stejně nazvaná volební strana, která se účastnila předchozích dvou voleb do Zastupitelstva obce a která je totožná s navrhovatelem. Navrhovatel má za to, že se obdobnou situací zabýval Ústavní soud v nálezu ze dne 31. 12. 2018, sp. zn. II. ÚS 3181/18 . Podle navrhovatele lze závěry Ústavního soudu vztáhnout i na posouzení zaměnitelnosti kandidátních listin navrhovatele a odpůrce 2. Podle navrhovatele by mohlo u průměrného voliče dojít k záměně kandidátních listin, jestliže název „HOme – Hostivice město“, užívaný pro předchozí dvoje volby do Zastupitelstva obce Hostivice navrhovatelem resp. sdružením nezávislých kandidátů, které svým politickým programem i personálním složením odpovídá navrhovateli, by ve volbách do Zastupitelstva obce Hostivice konaných ve dnech 9. a 10. 10. 2026 užíval politický subjekt, resp. kandidáti, kteří nemají s navrhovatelem nic společného, neboť odpůrce 2 sdružuje koalici politických stran, které se na sestavení kandidátních listin s názvem „HOme – Hostivice město“ v minulosti nepodílely. Podle Ústavního soudu je přitom jedním z předpokladů, aby mohl lid projevit své názory ve volbách, to, aby jednotliví voliči byli schopni v hlasovacích lístcích identifikovat, komu dávají svůj hlas. Právní úprava tudíž musí zajistit to, že volič bude schopen rozlišit jednotlivé kandidující subjekty navzájem a že bude schopen každý z kandidujících subjektů propojit s konkrétní politickou stranou. Navrhovatel nepovažuje za ústavně konformní takový výklad, který by umožnil registraci kandidátní listin y odpůrce 2, tedy volební strany, jejíž název byl zvolen s cílem zmást voliče a znemožnit mu, resp. ztížit výkon jeho volebního práva. Podle navrhovatele není za stávající situace volič schopen s ohledem na název odpůrce 2 rozlišit, že se jedná o volební stranu, která představuje zcela jinou politickou sílu než tu, která pod stejným názvem kandidovala v předchozích dvou volbách do Zastupitelstva obce Hostivice.
5. Navrhovatel si je vědom dosavadní judikatury správních soudů, podle níž nelze sdružení nezávislých kandidátů ani volební koalici bez výslovné zákonné opory přiznat stejnou ochranu názvu, jakou podle § 6 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb. , o sdružování v politických stranách a hnutích, poskytuje politickým stranám a politickým hnutím. Navrhovatel nemá za to, že by každému sdružení nezávislých kandidátů obecně svědčilo výlučné právo k názvu obdobné právu registrované politické strany. Navrhovatel má ovšem za to, že nyní posuzovaná věc představuje dosud v rozhodovací praxi neřešený, skutkově specifický případ, který se od dosud řešených věcí podstatně odlišuje. Původní názvy obou subjektů totiž byly zcela totožné. Označení „HOme – Hostivice město“ představuje zavedenou značku konkrétní politické síly. Jde o specifický název dlouhodobě spojený s konkrétní, personálně a programově vymezenou místní politickou silou, který navrhovatel veřejně užívá od roku 2018 a pod tímto názvem dvakrát zvítězil v komunálních volbách. Odpůrce 2 na tuto politickou a personální kontinuitu nijak nenavazuje.
6. Navrhovatel poukázal i na usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 2. 2026, sp. zn. II. ÚS 2368/24 , ve kterém Ústavní soud připomněl, že nález sp. zn. II. ÚS 3181/18 neodpověděl na otázku, zda z ústavního pohledu mohou být zaměnitelné názvy dvou volebních stran, z nichž jedna není politickou stranou nebo politickým hnutím. Tuto otázku tedy výslovně Ústavní soud nepovažoval za definitivně zodpovězenou. Současně připustil posouzení zaměnitelnosti z hlediska průměrného voliče a za rozhodné považoval konkrétní rozlišovací prvky názvů a jejich celkový kontext. Právě ve skutkových okolnostech se projednávaný případ zásadně liší od věci projednávané Krajským soudem v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci pod sp. zn. 64 A 2/2024 . Původní názvy navrhovatele a odpůrce 2 totiž nebyly pouze podobné, ale byly zcela shodné, přičemž označení „HOme – Hostivice město“ není běžným politickým heslem. Navrhovatel jej soustavně používá od roku 2018, dvakrát pod tímto názvem zvítězil ve volbách a voliči jej pod tímto názvem znají. Ačkoli nelze § 28 odst. 4 zákona č. 88/2024 Sb. , o správě voleb, vzhledem k přechodné úpravě, použít jako přímý právní základ pro rozhodnutí o registraci v těchto volbách, lze jej podpůrně vnímat jako potvrzení toho, že zákonodárce rozpoznal reálné riziko totožných a zaměnitelných názvů volebních stran a potřebu takovým situacím v budoucnu výslovně zabránit.
7. Navrhovatel podrobně uvedl historii a kontinuitu známosti názvu „HOme – Hostivice město“. Kromě již výše zmíněného personálního a politického propojení upozornil na to, že název nevznikl jako název volební strany, ale byl vytvořen ještě předtím okruhem osob, které stály u zrodu místní občanské iniciativy „HOme – Hostivice město“ a které stály následně i u vzniku stejnojmenného sdružení nezávislých kandidátů. Autorkou názvu je Ing. arch. Klára Čápová, která i od roku 2018 do roku 2024 působila ve funkci starostky města Hostivice právě za sdružení nezávislých kandidátů pod názvem „HOme – Hostivice město“ a dosud je zastupitelkou za toto uskupení, a T. K., který působil jako radní a dodnes působí jako zastupitel za totéž uskupení. Odpůrce 2 si tak přisvojil označení vytvořené konkrétními osobami a využívá výsledek jejich dlouhodobé práce, volebních úspěchů a veřejného působení, aniž by na původní uskupení jakkoli personálně, programově nebo historicky navazoval.
8. Navrhovatel namítal i nepoctivost odpůrce 2. Navrhovatel má za to, že odpůrci 2 musí být známo, že název „HOme – Hostivice město“ užívala v minulosti jiná politická síla. Odpůrci 2 také muselo být známo, že navrhovatel sbírá podpisy na petici pro účely podání své kandidátní listin y právě s názvem „HOme – Hostivice město“. Odpůrce 2 tak podle navrhovatele použitím totožného názvu sleduje nepoctivý záměr, kterým je zmatení voliče a zisk hlasů na úkor jiné politické strany (navrhovatele). O tom svědčí i skutečnost, že odpůrce 2 nemá s uskupením „HOme - Hostivice město“ personální, programovou ani organizační souvislost. Politické strany tvořící odpůrce 2 se na předchozích kandidaturách, volebních úspěších ani následné činnosti zastupitelů „HOme – Hostivice město“ nepodílely. Sběr podpisů navrhovatel prezentoval veřejně, a to včetně názvu. Souběh časové návaznosti, veřejné známosti uskupení „HOme – Hostivice město“, naprosté totožnosti původních názvu obou volebních stran, absence jakékoli spojitosti odpůrce 2 s navrhovatelem (uskupením „HOme – Hostivice město“) a jeho odmítnutí jednat o smírném řešení vytváří ucelený okruh nepřímých důkazů, které svědčí o tom, že skutečným cílem odpůrce 2 není standardní účast ve volbách, ale že jeho kandidátní listin listina byla vytvořena především za účelem převzetí zavedeného názvu navrhovatele, využití jeho známosti a oslabení pozice navrhovatele ve volbách. Odpůrce 2 přitom použil zcela svébytnou kombinaci označení „HOme – Hostivice město“. Navrhovatel má za to, že je takové počínání odpůrce 2 v rozporu s dobrými mravy a právními zásadami pojednávajícími o tom, že z bezpráví nemůže povstat právo nebo že nikdo nemůže mít prospěch ze své vlastní nepoctivosti.
9. Navrhovatel má také za to, že by poskytnutím ochrany takovému nekalému jednání odpůrce 2 mohla vzniknout praxe, která rozhodně není žádoucí a která by vedla k narušení principů, na kterých stojí výkon volebního práva ze strany voličů; zejména by mohlo dojít k hromadnému ovlivnění projevu vůle voličů, stejně jako v případě, kdy volič, který má v úmyslu volit navrhovatele, v důsledku registrace kandidátní listin y odpůrce 2 pod názvem „HOme – Hostivice město“ dá omylem svůj hlas odpůrci 2. Navrhovatel má za to, že tyto skutečnosti svědčí o nekalém jednání odpůrce 2, které sleduje nepoctivý záměr a nemůže požívat právní ochrany, což by mělo vést ke zrušení registrace kandidátní listin y odpůrce 2.
10. Navrhovatel poukázal i na to, že odpůrce 2 nevyhověl výzvě registračního úřadu ke změně názvu volební strany. Odpůrce 2 byl ve výzvě poučen o tom, že pokud neodstraní vytýkanou závadu kandidátní listin y ve stanoveném termínu, rozhodne registrační úřad o odmítnutí kandidátní listin y. Odpůrce 2 přitom neměl zájem o jednání s navrhovatelem, což odpovídá nepoctivému záměru odpůrce 2. Navrhovatel svůj název upravil, aby nebyla jeho kandidátní listin listina odmítnuta, nejednalo se o dobrovolné uznání existence vady jeho původní kandidátní listin y ani vzdání se tvrzené ochrany dlouhodobě užívaného názvu. V důsledku toho došlo k neoprávněnému zvýhodnění odpůrce 2 a znevýhodnění navrhovatele. Formální odlišení aktuálně zaregistrovaných názvů však samo o sobě neodstranilo podstatu zásahu. Odpůrce 2 si ponechal název, pod kterým navrhovatel osm let veřejně působil a dvakrát zvítězil ve volbách. Navrhovatel se dovolával na čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobo d, podle které mají občané za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. V důsledku postupu odpůrce 1 však nebyly podmínky všech kandidátů rovné, stejné, neboť nesplnění povinnosti odpůrce 2 podle výzvy odpůrce 1 nemělo negativní důsledky, které by jinak mělo mít.
11. Nakonec navrhovatel upozorňoval i na to, že panují pochybnosti o tom, zda kandidáti odpůrce 2 měli v době podání kandidátní listin y trvalý pobyt v obci Hostivice a zda je k městu váže jakákoli předchozí osobní, profesní, společenská nebo politická činnost. Navrhovatel uvedl, že si je vědom toho, že kandidát musí podmínku trvalého pobytu splňovat nejpozději v den voleb, a že její případné nesplnění v době podání kandidátní listin y samo o sobě bez dalšího neprokazuje nezákonnost registrace. Prokáže-li se ovšem, že kandidáty odpůrce 2 nevázala v době podání kandidátní listin y k obci Hostivice žádná doložitelná předchozí vazba, bude tato skutečnost významná při hodnocení skutečného účelu převzetí názvu „HOme – Hostivice město“. V doplnění návrhu pak navrhovatel předložil kandidátní listin u odpůrce 2 včetně úředního záznamu o změně kandidátní listin y odpůrce 2, ze které vyplývá, že z celkem pěti kandidátů této volební strany nebyl nikdo z nich přihlášen k trvalému pobytu v obci Hostivice. Navrhovatel setrval také na tvrzení, že žádný z těchto kandidátů nemá ani jakoukoliv jinou vazbu k obci Hostivice, zejména na základě nějaké osobní, profesní, společenské nebo politické činnosti. Navrhovatel také upozornil na to, že osoby uvedené na kandidátní listin ě odpůrce 2 nikdy v obci Hostivice veřejně, občansky ani politicky nepůsobily a nejsou zde známé svou činností.
12. Odpůrce 1 ve vyjádření k návrhu uvedl, že jako registrační úřad postupoval podle Metodiky pro registrační úřady vydané Krajským úřadem Středočeského kraje a relevantní judikatury. Dospěl k závěru, že ve volbách do Zastupitelstva města Hostivice nelze umožnit registraci dvěma subjektům se stejným názvem. Volební strany byly podle odpůrce 1 pro průměrného voliče zaměnitelné, proto vyzval obě volební strany k odstranění vad. Jelikož navrhovatel název změnil a odpůrce 2 svůj název odmítl upravit, odpadla zaměnitelnost obou subjektů, nepovažoval odpůrce 1 výzvu odpůrci 2 již za relevantní a rozhodl o registraci obou volebních stran. Odpůrce 1 zohlednil i informace na sociálních sítích a to, že se o kauze informovalo i v několika internetových článcích (Seznam zprávy, Novinky.cz). Podle odpůrce 1 bylo minimalizováno riziko záměny obou subjektů. Podle odpůrce 1 nepožívá sdružení nezávislých kandidátů ochrany ve stejném rozsahu jako název politické strany či politického hnutí, proto není na překážku, pokud volební strana použije název volební strany kandidující v minulosti. Nakonec odpůrce 1 uvedl, že právní úprava neukládá kandidátům mít v okamžiku registrace trvalý pobyt v obci, ve které kandidují. Toto kritérium pasivního volebního práva je nutné mít splněné ke druhému dni voleb.
13. Odpůrce 2 se k návrhu navrhovatele na zrušení registrace své kandidátní listin y i přes výzvu soudu písemně nevyjádřil.
Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu a provedeného dokazování při soudním jednání
Registrace kandidátní listin y odpůrce 2
14. Ze správního spisu předloženého odpůrcem 1 soud zjistil, že odpůrce 2 podal dne 7. 7. 2026 v 8:00 hodin kandidátní listin u s názvem volební strany HOme – Hostivice město, na které byl toliko jeden přihlášený kandidát.
15. Dne 5. 8. 2026 vyzval odpůrce 1 odpůrce 2 k odstranění vad kandidátní listin y, jelikož u ní zjistil nedostatek spočívající v názvu volební strany „HOme – Hostivice město“, který je zaměnitelný, resp. zcela totožný s názvem jiné volební strany, která dne 7. 7. 2026 (pozn. soudu – zjevně správně má být datum 31. 7. 2026) podala kandidátní listin u pro volby do Zastupitelstva města Hostivice konaných ve dnech 9. a 10. 10. 2026. Odpůrce 1 uvedl, že vzhledem k odložení účinnosti ustanovení o registračním řízení v zákoně o správě voleb nemá volební strana, která podala kandidátní listin u dne 7. 7. 2026 nárok užívat tento název volební strany a možnost vymoci změnu názvu volební strany, která kandidátní listin u podala později. Odpůrce 1 současně odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 26. 9. 2017, č. j. 3 As 230/2016 -60, s tím, že z něj vyplývá, že ochrana názvu volební strany je poskytnuta pouze politickým stranám a hnutím, tudíž ani v případě později podané kandidátní listin y se nelze domáhat ochrany názvu volební strany „HOme – Hostivice město“, a to přesto, že část kandidátů pod tímto názvem dosud vykonává mandát člena zastupitelstva. K odstranění vad kandidátní listin y spočívající v zaměnitelném názvu stanovil lhůtu do 17. 8. 2026 do 16:00. Dále odpůrce 2 poučil, že nebude-li uvedená závada do stanoveného termínu odstraněna, nezbude než rozhodnout o odmítnutí kandidátní listin y.
16. Dne 10. 8. 2026 upravil odpůrce 2 seznam kandidátů tak, že původního kandidáta vyškrtl a doplnil pět kandidátů: Martin Hartman (Dvůr Králové), Lenka Göllová (Kolešovice), Vojtěch Král (Praha), Petr Klíma (Šubířov), Michal Netušil (Chrast).
17. Dne 10. 8. 2026 se vzdal funkce zmocněnec volební strany D. D. s tím, že současně odvolal souhlasy udělené dne 7. 7. 2026 k předání jeho kontaktních údajů pro případnou komunikaci s registračním úřadem a médii. Dne 11. 8. 2026 jmenoval odpůrce 2 novým zmocněncem volební strany J. G.
18. Dne 13. 8. 2026 se k odpůrci 1 dostavil volební zmocněnec odpůrce 2, který osobně předal zmocnění za volební stranu a dále se vyjádřil, že nemá zájem o trojstrannou schůzku s odpůrcem 1 a navrhovatelem. Sdělil, že ke schůzce nevidí důvod, protože na výzvu odpůrce 1 zareaguje ve stanovené lhůtě.
19. Dne 17. 8. 2026 se odpůrce 2 vyjádřil k výzvě k odstranění vad kandidátní listin y. Nesouhlasil se závěrem odpůrce 1, že dva shodné či plně zaměnitelné názvy volebních stran kandidujících v týchž volbách mohou vést ke zmatení voliče a že vzniklou kolizi je třeba odstranit. V okamžiku podání kandidátní listin y odpůrce 2 název volební strany nekolidoval s názvem žádné jiné kandidátní listin y podané pro tytéž volby. Stav úplné shodnosti názvů vznikl teprve následným podáním kandidátní listin y navrhovatele. Podstatou vyjádření odpůrce 2 byla otázka, které z kandidátních listin lze přičítat odpůrcem 1 zjištěnou kolizi a které z volebních stran lze uložit povinnost k jejímu odstranění. Podle odpůrce 2 nemůže pozdější podání zpětně založit vadu dříve podané kandidátní listin y. Odpůrce 2 měl za to, že postup odpůrce 1 nevyplývá ani z jím citovaného nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3181/18 . Odpůrce 2 namítal, že postup odpůrce 1 postrádá kritérium pro určení subjektu povinného kolizi odstranit. Nakonec zdůraznil význam § 28 odst. 4 zákona o správě voleb, který podle odpůrce 2 vyjadřuje jednoznačný záměr zákonodárce, jaké rozlišovací kritérium odpovídá této povaze kolize. Podle odpůrce 2 není výzva adresovaná oběma volebním stranám neutrálním řešením. Nakonec upozornil na to, že je-li později podanou volební stranou sdružení nezávislých kandidátů, musí být k jeho kandidátní listin ě připojena zákonem požadovaná petice, na jejímž záhlaví a na každé další straně je uveden název volební strany. Odpůrce 2 uvedl, že si je vědom toho, že případná změna názvu později podané volební strany může mít důsledky také pro posouzení její kandidátní listin y a připojené petice. Tato skutečnost ovšem nemůže být důvodem pro přenesení povinnosti odstranit kolizi na volební stranu, která podala návrh na svou registraci dříve. Odpůrce 2 vyzval odpůrce 1, aby vzal zpět výzvu k odstranění vad kandidátní listin y vůči odpůrci 2 a kandidátní listin u odpůrce 2 posoudil jako bezvadnou a provedl její registraci a aby požadavek na odstranění zjištěné kolize směřoval vůči navrhovateli.
20. Dne 19. 8. 2026 rozhodl odpůrce 1 o registraci kandidátní listin y odpůrce 2 s názvem volební strany HOme – Hostivice město.
Registrace kandidátní listin y navrhovatele
21. Dne 31. 7. 2026 v 10:00 hodin podal navrhovatel kandidátní listin u s názvem volební strany HOme – Hostivice město, na které bylo přihlášeno 15 kandidátů a k níž bylo přiloženo 130 listů petičních archů.
22. Dne 5. 8. 2026 vyzval odpůrce 1 navrhovatele k odstranění vad kandidátní listin y, neboť u ní zjistil nedostatek spočívající v názvu volební strany „HOme – Hostivice město“. Odůvodnění výzvy je zcela totožné jako u odpůrce 2.
23. Dne 7. 8. 2026 se navrhovatel vyjádřil k výzvě k odstranění vad tak, že podle něj není shodný název vadou kandidátní listin y. Judikatura citovaná odpůrcem 1 ve výzvě podle navrhovatele neodpovídá projednávanému případu, protože nejde o politickou stranu nebo politické hnutí. Dále odpůrce upozornil na okolnosti užívání názvu „HOme – Hostivice město“ (sdružení nezávislých kandidátů opakovaně úspěšně pod tímto názvem již kandidovalo). Podle odpůrce tak byly splněny požadavky právní úpravy a vyzval odpůrce 1, aby upustil od záměru na změnu názvu navrhovatele a kandidátní listin u zaregistroval pod podaným názvem. V závěru navrhovatel připojil nabídku smírného jednání a žádost o součinnost. Dále si vyhradil právo ke změně názvu kandidátní listin y ve lhůtě stanovené ve výzvě k odstranění vad kandidátní listin y.
24. Sdělením ze dne 10. 8. 2026, č. j. 09137/26/OSS/JKI, odpůrce 1 navrhovateli sdělil, že i v případě změny názvu volební strany uzná podpisy připojené na petičních arších. Dále navrhovateli sdělil, že odpůrce 2 nemá zájem o smírné řešení a nabízenou trojstrannou schůzku.
25. Dne 11. 8. 2026 navrhovatel doplnil vyjádření k výzvě k odstranění vad kandidátní listin y s tím, že podle navrhovatele z dosavadní judikatury vyplývá omezená pravomoc registračního úřadu při registraci kandidátních listin. Odpůrce odkázal na usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 8. 2022, č. j. 115 A 2/2022 -21, prostřednictvím kterého poukazoval na to, že nebyl překonán právní názor Krajského soudu v Brně, který vyslovil v usnesení sp. zn. 29 A 83/2010 a výslovně se odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3181/18 . Na závěr navrhovatel uvedl, že nebylo změněno jeho právní stanovisko ani vůle kandidovat pod podaným názvem.
26. Navrhovatel sdělením o změně názvu volební strany ze dne 14. 8. 2026 odpůrci 1 sdělil, že mění svůj název na „SNK HOme – Hostivice město: originál od roku 2018“. Navrhovatel uvedl, že ke změně názvu přistoupil po výzvě odpůrce 1 a aby se vyhnul procesní nejistotě, že nebude moci kandidovat. Avšak neuznal, že by původně podaná kandidátní listin listina trpěla vadou, neměl povinnost ji měnit.
27. Dne 19. 8. 2026 rozhodl odpůrce 1 o registraci kandidátní listin y navrhovatele s názvem volební strany „SNK HOme – Hostivice město: originál od roku 2018“.
Důkazy provedené při soudním jednání
28. Svědek D. D. se bez omluvy nedostavil. Předvolání svědka bylo uveřejněno v souladu s § 93 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. na úřední desce soudu dne 1. 9. 2026. Soud zároveň svědka o jednání telefonicky vyrozuměl dne 2. 9. 2026 s tím, že svědek sdělil, že se jednání zúčastní. V den jednání se soud pokusil svědka opakovaně kontaktovat, ale svědek byl nekontaktní.
29. K jednání soudu se bez omluvy nedostavili ani svědci Martin Hartman, Vojtěch Král a Marek Netušil. Předvolání uveřejnil soud v souladu s § 93 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. na úřední desce soudu. Zároveň vyzval volebního zmocněnce odpůrce 2, aby soudu sdělil telefonický kontakt na navržené svědky a informoval je o uveřejněném předvolání. Volební zmocněnec přislíbil, že telefonické kontakty soudu během dvou hodin sdělí. Následně byl nekontaktní (nezvedal telefon). Dne 2. 9. 2026 se soudu opět podařilo telefonicky spojit s volebním zmocněncem odpůrce 2 a urgovat poskytnutí telefonických kontaktů na kandidáty. Volební zmocněnec soudu sdělil, že jakmile zjistí poslední dvě telefonní čísla, obratem soudu všechny poskytne. Volební zmocněnec sice 2. 9. 2026 v odpoledních hodinách soudu zaslal telefonní čísla na kandidáty, avšak telefonní číslo na Martina Hartmana a Lenku Göllovou (manželku volebního zmocněnce) neexistovalo, nebo mělo zablokované služby. Telefonní číslo na Vojtěcha Krále bylo mimo provoz a telefonní číslo na Petra Klímu a Michala Netušila bylo vypnuté případně mimo dosah signálu. Soud zasílal předvolání svědků Martina Hartmana, Lenky Göllové, Vojtěcha Krále, Petra Klímy a Michala Netušila prostřednictvím soudního doručovatele i do sídla jejich zaměstnavatele s tím, že nejprve volal na telefonní číslo uvedené na webových stránkách tohoto zaměstnavatele, aby zjistil, kde zastihne odpovědnou osobu, které bude moci předvolání svědků předat s tím, aby je tato osoba doručila přímo zaměstnancům (navrženým svědkům). Telefon uváděný na webových stránkách zaměstnavatele svědků (UPS CZ spol. s r.o.) zvedl muž, který se představil jako „H.“ a soudnímu doručovateli sdělil, aby předvolání předal volebnímu zmocněnci odpůrce 2 (též se jedná o zaměstnance společnosti UPS CZ spol. s r.o.). Volební zmocněnec si předvolání svědků převzal, u soudu následně sdělil, že obálky zanechal v kanceláři společnosti „k dispozici“. Soud doplňuje, že s ohledem na krátkou lhůtu pro vyřízení věci nezasílal předvolání svědkům prostřednictvím České pošty, neboť by nebylo možné v tak krátké lhůtě předvolání poštou doručit.
30. Svědkyni Lenku Göllovou omluvil při jednání, a to až k výzvě soudu její manžel (volební zmocněnec odpůrce 2) s tím, že je od 1. 9. 2026 v pracovní neschopnosti, protože ji bolí záda. Soud u ošetřujícího lékaře zjistil, že svědkyně byla u lékaře ve čtvrtek 3. 9. 2026 a dnes (7. 9. 2026 pozn. soudu) má přijít na kontrolu. Lékař soudu sdělil, že nejde o nachlazení, svědkyně má bolesti. Soud následně u volebního zmocněnce odpůrce ověřil, že ordinace ošetřujícího lékaře je z místa bydliště svědkyně přibližně 40 minut autem, svědkyni poveze k lékaři tchyně. Soud vyhodnotil, že omluva z jednání nebyla ani včasná ani řádná. Jednak byla svědkyně omlouvána až k výzvě soudu při jednání, byť prokazatelně navštívila lékaře již dne 3. 9. 2026. Soud nemá navíc za prokázané, že by důvod pracovní neschopnosti znemožňoval svědkyni účastnit se soudního jednání. Soud přihlédl zejména k tomu, že již v den jednání se měla svědkyně dostavit na kontrolu k lékaři. Ordinaci lékaře má přitom vzdálenou přibližně 40 minut jízdy autem. Z informací poskytnutých lékařem přitom nevyplynulo, že by byl zdravotní stav svědkyně natolik vážný, aby nebyla schopná dostavit se k soudu a vypovídat.
31. Z výpovědi volebního zmocněnce odpůrce 2 soud zjistil, že se nepodílel na vyplnění kandidátní listin y. S kandidáty (jakožto zaměstnanci totožného zaměstnavatele) se potkává přibližně jednou za měsíc, případně jednou za 14 dní. Minulý týden se s nimi nepotkal. Byl kandidáty osloven, jestli by je mohl zastupovat. Neví důvod, proč to přijal a proč se stal volebním zmocněncem. Program, koalice nezná. Pohybuje se jak po Praze, tak v Hostivicích, kde dělá zakázky. U zaměstnavatele potřebuje být, když dělá kancelářskou práci. Kandidáti („ostatní technici“) jsou poměrně rozlítaní – často jsou ale v kanceláři. U založení volební strany nebyl. K názvu jen zjišťovali, jestli byl registrován, neví, proč to zvolili. Volební kandidáty se pokoušel kontaktovat, ale bezúspěšně. Telefonní číslo na manželku nepotřebuje, protože si s ní nevolá, povídají si doma. K dotazu soudu, jak se na věci podílí Ing. H., který zvedal telefon za společnost UPS CZ spol. s r.o. uvedl, že netuší, jakou souvislost má s touto volební stranou. Zná ho z předchozí práce, ve které dělal technika pro správu budov a ve které se s Ing. H. seznámil. Zopakoval, že o volebním programu vůbec nic neví. Neviděl žádnou volební kampaň, a to ani u manželky, se kterou se o volební kampani nebaví. Je si vědom, kdo kandiduje. Vztah kandidátů k městu Hostivice není schopen popsat u žádného z nich. Kancelář zaměstnavatele UPS CZ spol. s r.o. je na adrese sídla společnosti, kde jsou kanceláře. Mají ještě pobočku v ulici Hostivická 22, v Praze, kde se volební zmocněnec zdržuje. Tam dochází do zaměstnání i svědkyně Göllová (jeho manželka). Jestli někdo sedí v Ketnauerově, netuší, nikdy tam fyzicky nebyl. Pracuje jako projektový manažer. Všichni kandidáti odpůrce 2, kromě svědkyně Göllové, jsou technici u stejné společnosti – dělají technickou správu UPS (záložní zdroj), a zaměstnání vykonávají po celé České republice. Nadřízený je pan K. Jednatelkou je paní H., kterou nezná, pouze ví, že je jednatelka.
32. Ing. arch. Kláry Čápová, kandidátka navrhovatele při jednání vypověděla, že pod názvem „HOme Hostivice město“ se prezentovalo uskupení lidí, jehož spolková činnost začala někdy od roku 2017. Následně i kandidovali v komunálních volbách 2018. Pod touto značkou vyvíjeli nějaké aktivity už dříve, např. se zajímali o územní plán atd. Chodili aktivně na zastupitelstvo. Byli vyzváni, aby kandidovali, pro což se i následně rozhodli. V roce 2018 získali 6 mandátů, volby vyhráli. Svědkyně působila jako starostka. V roce 2022 opět kandidovali pod stejným názvem, kandidovala část lidí jako v roce 2018, část kandidátky se obměnila. Kandidovali pod totožným názvem a opět vyhráli. Získali 8 mandátů. Svědkyně byla opět zvolena starostkou, avšak nepůsobila tak po celé volební období, protože jeden ze zastupitelů (pan J.) za „HOme – Hostivice město“ v květnu 2024 opustil koalici. Od té doby je svědkyně opoziční zastupitelkou. Pan J. se nazval nezávislým kandidátem, nyní je ale na kandidátce ANO jako lídr. V minulosti mělo sdružení navrhovatele 17 kandidátů. Jsou i mezi současnými zastupiteli. Někdy používají zkratku SNK, ale vždy se registrovali pod názvem „HOme – Hostivice město“. Na jaře 2026 začali sbírat podpisy, použili totožné archy, jaké používali i v předchozích letech (s totožným názvem „HOme – Hostivice město“). Občanům opakovaně vysvětlují, jaký je princip kandidatury sdružení nezávislých kandidátů. Ve chvíli, kdy začali sbírat podpisy, bylo rozhodnuto, že je svědkyně kandidátkou na starostku. Podpisy začali sbírat koncem dubna. Na sociálních sítích informovali, kdy se kde budou podpisy sbírat, kde je můžou občané podpořit. Do konce května měli jasno, kdo bude kandidovat. Když sbírali podpisy, říkali občanům, kdo bude kandidovat, ale nebylo to připojeno na petičních arších. Svědkyně se podílela na podání kandidátní listin y. Tu podali 31. 7. 2026. Informaci o kolizi se dozvěděli v den, kdy volební zmocněnkyně navrhovatele podala kandidátní listin u – ústně od registračního úřadu. I v minulých letech podávali kandidátní listin u k registraci ke konci lhůty – pro případ, že by chtěl někdo z kandidátů odstoupit, nebo se odstěhoval. I když už měli dostatek podpisů dříve, než podali kandidátní listin u, snažili se zajistit co nejširší podporu. Když se dozvěděli o kolizi názvů, začali řešit, co to pro ně znamená, jestli mají vůbec možnost kandidovat. Kontaktovali (společně s M. P.) krajský úřad i ministerstvo vnitra (ředitele sekce voleb) a řešili platnost peticí, zda budou platné i v případě změny názvu navrhovatele. Upřednostňovali kandidovat jako sdružení nezávislých kandidátů. Informace, které získali, pro ně byly přesvědčivé. Nepanovala shoda na tom, že by kandidovali pod názvem nějaké politické strany. Uvažovali o změně názvu a to, zda se o název soudit. Měli za to, že by nebylo fér vůči voličům, kdyby nekandidovali. Udělali anketu o název volební strany, na základě níž dodatečně svůj název změnili. Odpůrce 2 se snažili kontaktovat, avšak neúspěšně. Přes registrační úřad požádali o trojstranné jednání. To bylo odmítnuto. Dosud v Hostivicích nezaznamenali žádnou kampaň za odpůrce 2. Ohledně názvu „HOme – Hostivice město“ svědkyně uvedla, že nejprve vznikl název HOme [představující zkratku „Hostivice město“ i jako anglický význam slova domov], spolek i takto zapsali. Registrovali si přitom doménu www.hostivicemesto.cz, avšak město je vyzvalo, aby název změnili (oficiální webové stránky města byla tvořena jen otočením slov). Název „HOme – Hostivice město“ používají při volbách. Schůzek, na kterých název vymýšleli bylo víc. Řešilo se více problémů města, šlo o skupinu aktivních občanů. Chtěli, aby Hostivice byly skutečně městem a ne satelitem. Grafické znázornění vymyslel T. K., název vymyslel manžel svědkyně. Grafika má podtrhovat více významů, např i odkaz na anglické „me“ jako moje, „home“ jako domov.
33. Ze zápisů o výsledku voleb do Zastupitelstva obce Hostivice z let 2018 a 2022 soud zjistil, že za sdružení nezávislých kandidátů kandidujících pod názvem „HOme – Hostivice město“ nekandidoval žádný z kandidátů uvedených na kandidátní listin ě odpůrce 2.
34. Z pozvánky k zahájení sběru podpisů soud zjistil, že dnem 23. 4. od 19 hodin byl zahájen sběr podpisů pro sdružení nezávislých kandidátů HOme. Ze záznamu statusu subjektu SNK HOme – Hostivice město na sociální síti ze dne 10. 5. já soud zjistil, že navrhovatel informoval o tom, že sbírá podpisy pro kandidaturu v komunálních volbách 2026. Ze záznamu ze statusu subjektu SNK HOme – Hostivice město na sociální síti ze dne 28. 5. soud zjistil, že navrhovatel pokračuje v kampani pro sběr podpisů pro jejich kandidaturu do komunálních voleb 2026. Součástí statusu jsou i fotografie, na nichž je zachycen petiční arch s názvem HOme – Hostivice město.
35. Z výpisů z katastru nemovitostí pro osoby Martin Hartman, Lenka Göllová, Petr Klíma, Vojtěch Král, Michal Netušil soud zjistil, že žádný z kandidátů nevlastní v Hostivicích žádnou nemovitost.
36. Z výpisu zaměstnavatelů, který si soud vyžádal z moci úřední od České správy sociálního zabezpečení soud zjistil, že všichni kandidáti odpůrce 2 mají totožného zaměstnavatele společnost UPS CZ spol. s r.o., IČO 279 50 123, a kandidát Vojtěch Král a Michal Netušil je ještě zaměstnán u UPS CZ Electro, IČO 289 19 599.
37. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti UPS CZ spol. s r.o., IČO 279 50 123 soud zjistil, že sídlí na adrese Kutnauerova 2275, Hostivice. Na webových stránkách této společnosti https://www.ups-cz.cz/, jejichž náhled soud vytiskl do soudního spisu dne 2. 9. 2026, je uvedeno, že má kancelář v Praze (ulice Hostivická 13/22, Praha 5) a v Brně (Křižíkova 70, Brno).
38. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti UPS CZ Electro s.r.o., IČO 289 19 599 soud zjistil, že sídlí na adrese Kmochova 943, Hostivice.
39. Ze stanov spolku HOme – Hostivice město, z. s. soud zjistil, že jako název uvádějí slovní spojení „HOme – Hostivice město“, v čl. 2 je uveden charakter spolku a dne 27. 6. 2018 stanovy podepsala Klára Čápová.
Posouzení věci soudem
40. Podle § 89 odst. 4 s. ř. s. s. ř. s. se návrhem podle odstavce 1 písm. c) může volební strana, která podala kandidátní listin u, domáhat vydání rozhodnutí o zrušení registrace kandidátní listin y jiné volební strany. Účastníky jsou navrhovatel, správní orgán, který provedl registraci, a ten, o jehož registraci se jedná.
41. Podle § 84 odst. 6 zákona o správě voleb se ustanovení tohoto zákona o registračním řízení a použití registru kandidátních listin a nástroje pro sestavování elektronických petic a ustanovení tohoto zákona o použití registru okrskových volebních komisí použijí poprvé pro volby, které se budou konat po dni 31. prosince 2027. Ve volbách konaných dříve se v registračním řízení a při obsazování okrskových volebních komisí a obesílání jejich členů postupuje podle dosavadních právních předpisů.
42. Podle § 22 odst. 1 písm. c) volebního zákona obsahuje kandidátní listin listina název volební strany a označení, o jaký typ volební strany podle § 20 odst. 1 jde, s uvedením názvu politických stran a politických hnutí.
43. Podle § 23 odst. 1 volebního zákona registrační úřad přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obce předložené kandidátní listin y. Nemá-li kandidátní listin listina náležitosti podle § 22 nebo obsahuje-li nesprávné údaje nebo není-li k ní připojena petice podle § 21 odst. 4 , popřípadě petice neobsahuje potřebný počet podpisů, vyzve registrační úřad písemně prostřednictvím zmocněnce volební stranu nebo nezávislého kandidáta nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby závady odstranil do 53 dnů přede dnem voleb. Ve stejné lhůtě může vady na kandidátní listin ě odstranit zmocněnec volební strany nebo nezávislý kandidát i bez výzvy registračního úřadu.
44. V projednávané věci se navrhovatel domáhá zrušení registrace kandidátní listin y odpůrce 2 z důvodu, že odpůrce 2 použil zcela shodný název volební strany, který v minulosti používal navrhovatel a který hodlal použít i pro volby do Zastupitelstva obce Hostivice v roce 2026.
45. Soudu je známa judikatura zdůrazňující zásadu zdrženlivosti ve volebním soudnictví a při rozhodování této věci kladl důraz na to, aby nezasahoval do pasivního volebního práva kandidátů odpůrce 2, přesto však zjistil skutečnosti, které odůvodňují zrušení kandidátní listin y odpůrce 2. Ústavní soud například v nálezu ze dne 29. 3. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 57/10 , uvedl, že soudy mají do výsledků voleb zasahovat pouze výjimečně a s vědomím, že primárním korektivem politické soutěže jsou samotné volby. Současně však zdůraznil, že soudní zásah je namístě tehdy, pokud byla vůle voličů nebo rovnost hlasů předem deformována účelovým jednáním. Právě o takovou situaci se podle soudu jedná v projednávané věci. Jednání odpůrce 2 totiž vyvolalo stav, v němž je svobodná vůle voličů předem narušena účelovým jednáním odpůrce 2, neboť voliči nemusí být schopni rozlišit, které volební straně ve skutečnosti odevzdávají svůj hlas. Nejde proto pouze o otázku např. neetického jednání, ale o zásah do podmínek svobodné volební soutěže. Současně platí, že vzhledem k tajnosti hlasování nelze dodatečně zjistit, zda hlas odevzdaný pro odpůrce 2 skutečně vyjadřoval vůli volit tento subjekt, nebo zda byl důsledkem jeho záměny s navrhovatelem. Soud proto uzavírá, že navzdory zásadě zdrženlivosti jsou v projednávané věci splněny podmínky pro zrušení registrace kandidátní listin y odpůrce 2. Zároveň soud neshledal, že by došlo k zásahu do pasivního volebního práva kandidátů odpůrce 2, neboť v průběhu řízení nebyly zjištěny vůbec žádné indicie o tom, že by kandidáti odpůrce 2 skutečně chtěli funkce, o něž se ucházeli, vykonávat. Kandidáti odpůrce 2 zůstali v průběhu celého řízení zcela pasivní a nepodařilo se zjistit nic, co by svědčilo o tom, že mají vůbec nějaký vztah k Hostivicím, a že jsou vůbec volitelnými kandidáty. Soud doplňuje, že pro volitelnost v tomto případě nestačí pouze formální přehlášení trvalého pobytu, ale musel by být prokázán skutečný vztah kandidátů k Hostivicím (viz dále body 70 a násl.).
46. Soud považuje za důležité zdůraznit významné skutkové odlišnosti oproti případům, kterými se v minulosti správní soudy již zabývaly. Nejedná se totiž o posuzování zaměnitelnosti názvů dvou volebních stran kandidujících ve volbách do zastupitelstva obce, ale o situaci, ve které si koalice politické strany ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie a politického hnutí Směr Česká republika (dále též „koalice“), zvolila jako název volební strany kandidující do Zastupitelstva obce Hostivice název „HOme – Hostivice město“, tedy zcela totožný název s názvem volební strany, který již opakovaně užívalo sdružení nezávislých kandidátů (navrhovatel) pro volby do Zastupitelstva obce Hostivice v letech 2018 a 2022, a chtělo jej užít i pro volby do Zastupitelstva obce Hostivice v roce 2026. Nejedná se přitom o situaci, že by tato koalice pouze upravila název, pod kterým již dlouhodobě v obci Hostivice působil navrhovatel a pod kterým dokonce dvakrát uspěl ve volbách do Zastupitelstva obce Hostivice (v letech 2018 a 2022). Zároveň se nejedná o název, který by byl tvořen pouze slovy obecného významu, nebo slovy, která jsou běžně a logicky spojena s určitým typem voleb, natož aby šlo o zcela obecné pojmenování např. „sdružení nezávislých kandidátů“, o němž rozhodoval Krajský soud v Brně usnesením ze dne 10. 9. 2010, č. j. 29 A 83/2010 -18, ve kterém dovodil možnost volebních stran kandidovat pod totožným názvem. Naopak, název je složen ze specifického slova „HOme“, které není běžné užíváno a je zvláštně graficky vyjádřeno, (první dvě písmena velká, druhá malá), doplněného o obecnější část „Hostivice město“, přičemž je nutno zdůraznit, že odpůrce 2 název volební strany registroval včetně tohoto zvláštního grafického vyjádření prvního slova (tedy naprosto stejně). Jak při jednání vysvětlila svědkyně Klára Čápová, slovo „HOme“ využívané dlouhodobě navrhovatelem a vytvořené pro podílení se na správě věcí veřejných ve městě Hostivice, je unikátní kombinací slov „Hostivice“ a „město“, které je za tímto účelem graficky odlišeno [Hostivice – „HO“ a město – „me“ v anglickém významu „domov“] (k tomu v podrobnostech viz výslech svědkyně Kláry Čápové). Soud má přitom za prokázané (z výsledků voleb do Zastupitelstva obce Hostivice v letech 2018 a 2022), že kandidáti kandidující za odpůrce 2 nikdy v minulosti za navrhovatele nekandidovali.
47. Nejde ani o situaci, že by si dvě volební strany zcela náhodně a nezávisle na sobě zvolily zcela nový, avšak shodný název volební strany (bez historie). Případně že by se část kandidátů odštěpila od původního subjektu a nárokovala si i původní označení volební strany. Anebo že by bylo zřejmé, že název volební strany dříve používaný sdružením nezávislých kandidátů již zjevně vyšel z užívání (sdružení nezávislých kandidátů kandidujících pod určitým názvem by např. deklarovalo, že se voleb nebude účastnit, nebo by to bylo z jejich jednání patrné; například by nevedli žádnou kampaň, nesbírali by podpisy potřebné pro kandidaturu, nebo by se voleb již opakovaně neúčastnili).
48. Soud má přitom za prokázané, že postup, který zvolil odpůrce 2 představuje zneužití práva, které nepožívá právní ochrany.
49. Výkladem institutu zneužití práva se opakovaně zabýval i Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“), který například v rozsudku ze dne 10. 11. 2005, č. j. 1 Afs 107/2004 -48, č. 869/2006 Sb. NSS, obecně uvedl, že „zneužitím práva je situace, kdy někdo vykoná své subjektivní právo k neodůvodněné újmě někoho jiného nebo společnosti; takovéto chování, jímž se dosahuje výsledku nedovoleného, je jenom zdánlivě dovolené. O chování toliko zdánlivě dovolené jde z toho důvodu, že objektivní právo nezná chování zároveň dovolené a zároveň nedovolené; vzhledem k tomu, že ze zásady lex specialis derogat legi generali vyplývá, že zákaz zneužití práva je silnější, než dovolení dané právem, není takové chování výkonem práva, ale protiprávním jednáním (viz. Knapp, V.: Teorie práva. C. H. Beck, Praha, 1995, s. 184 - 185). Výkonu práva, který je vlastně jeho zneužitím, proto soud neposkytne ochranu. Právo je jedním ze společenských normativních systémů; je tedy nerozlučně spjato s existencí společnosti, kterou svým regulativním působením významně ovlivňuje. Úkolem práva jako společenského normativního systému je zabezpečit reprodukci společnosti a tedy i vůbec její řádné fungování. Aby společnost nebyla pouhým souhrnem autonomních individuí, sledujících výlučně své vlastní zájmy, potřeby a toliko svůj prospěch, a nerespektujících zájmy, potřeby a prospěch ostatních, resp. celku, musí ve společnosti existovat i určitá shoda ohledně základních hodnot a pravidel vzájemného soužití. Z tohoto pohledu je evidentní, že právní řád nemůže být hodnotově neutrální, ale musí obsahovat, chránit a prosazovat alespoň hodnoty, které umožňují bezporuchové soužití jednoho člověka s lidmi dalšími, tedy život člověka jako člena společnosti. V tomto svém regulativním působení musí právo předkládat svým adresátům racionální vzorce chování, tedy takové vzorce, které slouží k rozumnému uspořádání společenských vztahů. To je příkaz nejen pro zákonodárce, ale i pro adresáty právních norem a orgány, které tyto právní normy autoritativně interpretují a aplikují; smyslu práva jako takového odpovídá pouze takový výklad textu právního předpisu, který takové uspořádání vztahů ve společnosti respektuje.“
50. V usnesení ze dne 27. 5. 2010, č. j. 1 As 70/2008 -74, pak rozšířený senát dovodil, že „zákaz zneužití práva je pravidlo českého vnitrostátního práva, včetně práva veřejného, které vyplývá z povahy České republiky jako materiálního právního státu založeného na určitých vůdčích hodnotách, k nimž vedle úcty ke svobodě jednotlivce a ochraně lidské důstojnosti patří mimo jiné i úcta k harmonickému sociálnímu řádu tvořenému právem a odepření ochrany jednání, které práva vědomě a záměrně využívá v rozporu s jeho smyslem a účelem. Nejvyšší správní soud podotýká, že zákaz zneužití práva je v jistém smyslu ultima ratio, a proto musí být uplatňován nanejvýš restriktivně a za pečlivého poměření s jinými obdobně důležitými principy vlastními právnímu řádu, zejména principem právní jistoty, s nímž se - zcela logicky - nejvíce střetává.“
51. Odpůrce 2 přitom svým postupem zásadně narušil svobodu voleb, tedy způsobil neodůvodněnou újmu společnosti. Ústavní soud v nálezu ze dne 31. 12. 2018, sp. zn. II. ÚS 3181/18 uvedl, že předpokladem jakékoli (politické) soutěže je, že se jí budou účastnit alespoň dva soupeřící subjekty, které od sebe bude možné odlišit. Odlišitelnost těchto subjektů politickou soutěž ochraňuje. Podle názoru zdejšího soudu přitom nelze politickou soutěž zužovat pouze na soutěž mezi politickými stranami a politickými hnutími (srov. čl. 5 Ústav y). Přestože čl. 5 Ústav y označuje politické strany za základní prvek demokratického politického systému, nevyplývá z něj monopol politických stran na participaci občanů na veřejné moci. Také sdružení nezávislých kandidátů představují zákonem uznanou formu politické participace, jejímž prostřednictvím se občané podílejí na správě věcí veřejných, zejména na úrovni územní samosprávy. Jádrem volebního práva je právo občanů podílet se na správě věcí veřejných podle § 21 Listiny základních práv a svobo d. Politické strany a hnutí lze tak vnímat pouze jako jeden z nástrojů tohoto práva. Pokud ústavní právo zaručuje možnost podílet se na politické soutěži (a následné správě věcí veřejných) nejen prostřednictvím politických stran a hnutí, ale i prostřednictvím sdružení nezávislých kandidátů, musí pro takovou politickou soutěž platit ochrana jako pro celek, tedy mezi všemi kandidujícími/soutěžícími subjekty.
52. Na tomto místě soud připomíná, že se Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 3181/18 , zabýval tím, jak může i pouhá zaměnitelnost (nikoli dokonce už záměna tak, jak tomu je v nynější věci) názvu volební strany ovlivnit svobodu voleb. V bodě 21 zdůraznil, že „ze základního práva na svobodné volby nevyplývá pro veřejnou moc primárně povinnost zdržet se určitého jednání a nezasahovat, ale naopak pozitivní závazek přijmout taková opatření, která umožní konání svobodných voleb (srov. obdobně rozsudek velkého senátu ve věci Sitaropoulos a Giakoumopoulos proti Řecku ze dne 15. 3. 2012, č. 42202/07, § 67, stanovící obecnější závazek přijmout opatření ke konání demokratických voleb).“ V bodech 22 až 24 navázal, že „[a]by bylo možné volby pokládat za svobodné, je v prvé řadě třeba, aby tyto volby zajistily svobodné vyjádření názorů voličů či lidu; tento aspekt je ostatně výslovně vyjádřen v čl. 25 písm. b) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech i v čl. 3 Dodatkového protokolu k Úmluvě. Jedním z předpokladů, aby mohl lid projevit své názory ve volbách, je to, aby jednotliví voliči byli schopni v hlasovacích lístcích identifikovat, komu dávají svůj hlas. Právní úprava tudíž musí zajistit to, že volič bude schopen rozlišit jednotlivé kandidující subjekty navzájem a že bude schopen každý z kandidujících subjektů propojit s konkrétní politickou silou. Otázku, zda právní úprava umožňuje voliči identifikovat, komu dává svůj hlas, je třeba řešit z hlediska průměrného voliče, tedy takového, který čerpá informace o volbách z běžných sdělovacích prostředků a nedisponuje odbornými znalostmi o volbách, právními, politologickými, sociologickými ani jinými obdobnými.“
53. Jelikož se Ústavní soud zabýval sporem vzniklým mezi politickými stranami a hnutími, zabýval se podrobněji výkladem § 6 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb. , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, který sice není v projednávané věci použitelný, nicméně jsou podstatné obecné zásady, ke kterým Ústavní soud dospěl. Konstatoval totiž, že požadavek, aby názvy a zkratky politických stran a hnutí nebyly zaměnitelné, zajišťuje vzájemnou rozlišitelnost účastníků politické soutěže a tím soutěž ochraňuje. Zákaz zaměnitelnosti názvů politických stran a politických hnutí podle Ústavního soudu sleduje legitimní cíl. Ústavní soud zároveň v bodě. 29 poukázal na to, že „[v]e volbách do zastupitelstev obcí mohou kandidátní listin y podávat nejen politické strany a politická hnutí, ale i jejich ‚koalice, nezávislí kandidáti, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů‘. Zákon všechny kandidující subjekty označuje jako volební strany (§ 20 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí). Na rozdíl od politických stran a politických hnutí nemají volební strany právní osobnost, jde o politické útvary ad hoc, vytvářené vždy pro konkrétní volby.“ Poukázal na to, že volební zákon výslovně neřeší otázku, zda mohou být názvy volebních stran zaměnitelné navzájem a zejména zda může být název volební strany zaměnitelný s názvem politické strany či politického hnutí, které se na vytvoření této volební strany nijak nepodílelo. Ústavní soud se pak ovšem důrazně vymezil proti závěru Městského soudu v Praze, který připustil, že by si volební strany mohly zvolit název totožný či zaměnitelný s názvem politické strany či politického hnutí, které se na vytvoření této volební strany vůbec nepodílely. Uvedl, že takový závěr z ústavněprávního hlediska neobstojí, neboť „[l]ze očekávat, že průměrný volič se bude řídit v prvé řadě právě názvem strany. (…) Od průměrného voliče nelze očekávat, že si bude vědom rozdílu mezi volební stranou a politickou stranou, neboť jde o odbornou znalost. Průměrný volič tudíž nemůže předpokládat, že by volební strana mohla mít zaměnitelný název s politickou stranou či hnutím. Je třeba zdůraznit, že v běžné politické soutěži nemohou mít politické strany či politická hnutí zaměnitelné názvy s ohledem na zákaz zaměnitelnosti názvů podle § 6 odst. 3 zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Průměrný volič, který si není vědom rozdílu mezi politickou a volební stranou, nemá důvod počítat s tím, že zákaz zaměnitelnosti názvů bude u voleb a názvů volebních stran prolomen. Jinak řečeno, průměrný volič nemá důvod přistupovat k názvu volební strany obezřetně, má naopak legitimní důvody se na název spoléhat a vycházet z toho, že název volební strany odpovídá názvu politické strany či politického hnutí. Hlasovací lístky sice obsahují i další údaje odlišující jednotlivé volební strany a umožňující případně identifikovat politické strany a politická hnutí stojící za těmito volebními stranami – jako je vylosované číslo volební strany a informace o jednotlivých kandidátech –, avšak nelze očekávat, že jim průměrný volič bude věnovat takovou pozornost jako názvu.“
54. V bodech 36 a 37 pak Ústavní soud uzavřel, že by výklad Městského soudu v Praze „vedl k tomu, že by kvůli zaměnitelným názvům mohlo docházet k záměně kandidujících subjektů a průměrný volič by proto nebyl vždy schopen identifikovat v hlasovacím lístku volební sílu, které chce dát svůj hlas. To v konečném důsledku ztěžuje možnost voličů projevit své názory ve volbách, a tím narušuje svobodné volby. Zákon ovšem umožňuje i jiný, ústavně konformní výklad. Dle § 22 odst. 1 písm. c) zákona o volbách do zastupitelstev obcí musí kandidátní listin listina obsahovat ‚název volební strany‘. Aby byla v co největší míře zajištěna svoboda voleb a svobodné vyjádření názorů voličů, je třeba do výkladu tohoto ustanovení promítnout § 6 odst. 3 zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Volební strana si tak musí zvolit takový název, který není zaměnitelný s názvem politické strany či politického hnutí, které se na vytvoření této volební strany nijak nepodílejí.“ Podle zdejšího soudu nelze formulovat žádný racionální argument, podle kterého by byl měl být průměrný volič schopen odlišit jiné podmínky pro (registraci) sdružení nezávislých kandidátů (volba názvu), které se nevyhnutelně projeví na hlasovacím lístku.
55. Za stěžejní pro posouzení nynějšího návrhu pak soud považuje závěr Ústavního soudu v bodu 38 citovaného nálezu, podle nějž „zaměnitelný název volební strany s názvem politické strany či politického hnutí, které se nepodílely na vytvoření této volební strany, tudíž nesplňuje požadavky § 22 odst. 1 písm. c) zákona o volbách do zastupitelstev obcí ve spojení s § 6 odst. 3 zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích“. Ústavní soud zde tedy přikládá zvláštní ochranu názvu politického subjektu, který se na vytvoření volební strany podílel (tj. má s ní určitou spojitost), a naopak odmítá využití takového názvu pro volební stranu, která nemá s politickým uskupením, které volební stranu vytvořilo, žádnou spojitost. V nynější věci je přitom situace ještě závažnější, než v případě řešeném Ústavním soudem, neboť zde nejde o (pouhou) zaměnitelnost názvů volebních stran, ale o jejich naprostou totožnost. Odpůrce 2 hodlal pro svou volební stranu využít takový název, který je zcela totožný s názvem politického uskupení (zde sdružení nezávislých kandidátů), které se ale na vytvoření této volební strany vůbec nepodílelo (nemá s ní jakoukoli souvislost, což bylo v řízení bez pochyb prokázáno a ostatně to ani žádný z účastníků nezpochybňuje).
56. Z výše uvedeného plyne, že soud nemůže poskytnout ochranu jednání, při němž volební strana záměrně použije název dlouhodobě užívaný jiným sdružením nezávislých kandidátů. Takové jednání nesleduje poctivý záměr a pokřivuje politickou soutěž. Takový postup totiž může u voličů vyvolat mylný dojem, že hlasují pro subjekt navazující na dosavadní činnost, program a personální obsazení volební strany, která pod daným názvem v minulosti opakovaně kandidovala a působila ve veřejném prostoru. Ve skutečnosti však může jít o zcela odlišný subjekt, který pouze převzal zavedené označení spojené s předchozími volebními úspěchy a veřejnou známostí jiné volební strany. Soud nezpochybňuje, jak již zmínil shora, že název sdružení nezávislých kandidátů použitý jako název volební strany v předcházejících volbách nepožívá totožné (shodně silné) právní ochrany jako název (registrované) politické stany či hnutí. To ale neznamená, že je možno takovou ochranu v politické soutěži odpírat, neboť i sdružení nezávislých kandidátů jsou rovnocenným účastníkem volebního boje. Postavení navrhovatele v místních politických poměrech vyplývá z jeho dlouhodobého působení, které je neodmyslitelně spjato mimo jiné též s názvem, který si hodlal přisvojit odpůrce 2 (resp. na tomto názvu zjevně hodlal parazitovat). Odpůrce 2 přitom ve správním ani soudním řízení neuvedl žádný důvod, který by racionálně obhajoval jeho postup při volbě názvu volební strany. Na výzvy soudu písemně nereagoval a kandidáti na jeho kandidátní listin ě se k soudu nedostavili, ačkoli byli řádně předvoláni právě za tím účelem, aby svůj postup ozřejmili. Volba totožného (zaužívaného) názvu se pak příčí zavedeným pořádkům svobodné politické soutěže. Je relevantní předpoklad, že se volební subjekt chce odlišit od svých politických konkurentů a chce, aby ho voliči ztotožňovali právě s jeho volebním programem a kandidáty, nikoli s programem a kandidáty jiné volební strany. Převzetí zavedeného názvu tak implikuje pouze snahu poškodit volební subjekt, jehož název byl zneužit. Může to totiž vést k tomu, že se hlasy voličů roztříští, protože volič nerozliší, kterým kandidátům ve skutečnosti chtěl dát svůj hlas. Důsledkem pak může být nejen neoprávněný prospěch subjektu využívajícího zavedené označení, ale též oslabení jeho politického konkurenta. Nelze přitom vyloučit ani situaci, kdy primárním účelem takového postupu nebude snaha uspět ve volbách, nýbrž pouze oslabit jiný volební subjekt ve prospěch třetí osoby (volební strany). K dosažení takového cíle by mohlo postačovat již samotné podání kandidátní listin y a účast ve volbách, pokud by následně nastaly okolnosti vedoucí k nezapočítání hlasů odevzdaných pro takový subjekt (např. pokud by si všichni kandidáti volební strany nepřevedli trvalý pobyt do obce, ve které kandidují). Soud má dokonce za to, že takové jednání může naplňovat i skutkovou podstatu trestného činu maření voleb (srov. § 351 zákona č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník ).
57. Soud má tedy za to, že odpůrce 2 svým postupem pouze zneužívá známosti zavedeného názvu navrhovatele. Navrhovatel přitom užívá název HOme – Hostivice město dlouhodobě. Tento název odpovídá též názvu spolku, který je s navrhovatelem personálně propojen a v obci působí od 27. 6. 2018 za účelem koncepčního rozvoje města, zapojením obyvatel města Hostivice do správy věcí veřejných a vytváření podmínek pro zdravý, plnohodnotný a spokojený život občanů v Hostivici, (srov. čl. 2 stanov spolku HOme – Hostivice město, z. s.). A svědkyně Čápová při jednání soudu i podrobně popsala vznik názvu HOme – Hostivice město, který svědčí o originalitě tohoto názvu, který má vyjadřovat určité postoje zakladatelů daného uskupení (např. snaha pozvednout význam obce, aby nebyla prostým „satelitem“). Použití přesně shodného názvu volební strany tak rozhodně nemůže být náhodné (jako by tomu bylo v případě použití neutrálního názvu typu „starostové“, „občané“, „město“ apod.). Svědčí o tom i též převzetí jedinečného grafického znázornění názvu volební strany. Podle soudu tak odpůrce 2 sleduje buď cíl profitovat na známosti tohoto uskupení, kdy by mohli voliči hlasovat pro koalici kandidující pod názvem HOme – Hostivice město, aniž by si uvědomovali, že personálně nijak nesouvisí s navrhovatelem, který pod tímto názvem opakovaně úspěšně kandidoval, anebo snahu navrhovatele poškodit (ve prospěch třetího subjektu), aniž by primárním cílem bylo ucházet se o výkon volených funkcí. O nepoctivém záměru odpůrce 2 pak svědčí i pasivita jeho volebních kandidátů, kteří se pak ani přes veškeré myslitelné úsilí soudu, nedostavili k ústnímu jednání, aby prezentovali svůj postoj ve věci, nebo předestřeli skutečnosti, které mohly svědčit o tom, zda mají skutečný zájem kandidovat za odpůrce 2. Z provedeného dokazování jsou tak dostupné pouze dostatečně silné indicie o tom, že kandidáti odpůrce 2 nekandidují se skutečnou vůlí vykonávat funkce v Zastupitelstvu obce Hostivice. Svědci (jakožto kandidáti odpůrce 2) soud žádným způsobem nekontaktovali a neuvedli žádné skutečnosti, které by byly způsobilé vyvrátit závěr, že je jejich kandidatura pouze samoúčelná a motivovaná snahou pouze poškodit navrhovatele. Ačkoli soud opakovaně komunikoval s volebním zmocněncem odpůrce 2 a vyzýval ho k tomu, aby se ve věci vyjádřil, a aby vyrozuměl svědky o jednání, volební zmocněnec odpůrce 2 ani při jednání neuvedl nic, co by svědčilo o tom, že kandidáti koalice mají skutečný zájem vykonávat volené funkce, o které se ucházejí. Žádné takové skutečnosti přitom volební zmocněnec nesdělil ani ve vztahu k jeho manželce, která za odpůrce 2 též kandiduje. Nebylo mu ani známo, že by koalice vedla předvolební kampaň. Svědkyně Klára Čápová přitom u jednání výslovně sdělila, že odpůrce 2 v Hostivicích žádnou předvolební kampaň nevede.
58. Soud pak nezjistil jakýkoli vztah kandidátů odpůrce 2 a města Hostivice ani ze své úřední činnosti. Nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistil, že žádný z kandidátů nevlastní žádné nemovitosti v Hostivicích. Ačkoli není povinností kandidátů kandidujících do zastupitelstva obce vlastnit v takové obci nemovitost, jedná se o jednu z indicií, jak mohl soud vůbec zjistit jakýkoli skutečný vztah kandidátů k dané obci, když oni sami zůstali v soudním řízení zcela pasivní a nesdělili soudu žádnou skutečnost, která by svědčila o tom, že mají k Hostivicím skutečný vztah. Soud nemá za prokázané ani to, že by byli kandidáti k Hostivicím vázáni alespoň pracovně. Z výpovědi volebního zmocněnce vyplynulo, že on sám nikdy v Hostivicích v sídle svého zaměstnavatele nepracoval, využívá kanceláře, které jsou umístěny v Praze (ul. Hostivická). Totéž platí pro jeho manželku, která též dochází do pražské kanceláře, nikoli do Hostivic. Ohledně ostatních kandidátů pak volební zmocněnec uvedl, že jsou pracovně „rozlítaní“ po celé republice. Ani z takového vyjádření nelze dovozovat bližší vztah právě k Hostivicím.
59. Nelze pak odhlédnout ani od skutečnosti, že navrhovatel prokazatelně název „HOme – Hostivice město“ používal i v souvislosti s volbami do Zastupitelstva obce Hostivice i pro rok 2026 dříve, než odpůrce 2 vůbec podal kandidátní listin u. Navrhovatel totiž sbíral, jakožto sdružení nezávislých kandidátů, podpisy, přičemž petiční archy obsahovaly název „HOme – Hostivice město“ (srov. petiční archy, které jsou založeny ve správním spisu týkajícím se registrace navrhovatele, pozvánku k zahájení sběru podpisů či náhledy na sociální sítě navrhovatele, zaznamenávající příspěvky ze dne 10. 5. 2026 a 28. 5. 2026 na kterých propagoval sběr podpisů na petiční archy). Jak propagační materiály, tak stránky na sociálních sítích jednotně uváděly resp. odkazovaly na název „HOme -Hostivice město“. Odpůrce 2 přitom nedoložil nic, co by svědčilo o tom, že by ještě před podáním kandidátních listin usiloval o použití názvu „HOme – Hostivice město“. Ohledně opakovaně uváděné zkratky „SNK“ má pak soud za prokázané, že se jedná pouze o zkratku formy/volebního uskupení pod kterým navrhovatel kandiduje (sdružení nezávislých kandidátů) a nejedná se o součást názvu „HOme – Hostivice město“. Ani v předchozích volbách (2018 a 2022) na kandidátní listin ě nebyla zkratka „SNK“ součástí názvu volební strany. Tato skutečnost tedy nemůže mít vliv na odlišitelnost navrhovatele a odpůrce 2 či to, zda navrhovatel užíval právě název „HOme – Hostivice město“.
60. Soud na tomto místě opět zdůrazňuje, že v projednávané věci nejde o případ pouhé zaměnitelnosti názvů volebních stran. Odpůrce 2 si zvolil název zcela totožný s názvem, který dlouhodobě užívalo jiné sdružení nezávislých kandidátů, přičemž se navíc jedná o označení originální a dostatečně individualizované, zejména s ohledem na jeho první část a netypické použití velkých a malých písmen ve slově HOme, které má odkazovat jak na slovo „domov“, tak slovo „můj“. Přestože lze přisvědčit judikatuře, která dovozuje nižší míru ochrany pro název volební strany (její zaměnitelnost), což je dáno zejména tím, že pro názvy volebních stran (a pro účely voleb do zastupitelstev obcí obzvlášť), je specifické užívání obecných výrazů (např. sdružení nezávislých kandidátů), nebo označení obce, do které takové sdružení kandiduje, tak soud nepovažuje za přijatelné, aby pod specifickým označením kandidoval subjekt, který se prokazatelně v minulosti na činnosti tohoto subjektu působícím pod tímto označením nijak nepodílel.
61. Legitimním důvodem pro závěr Ústavního soudu o nepřípustnosti zaměnitelnosti názvů politických stran a hnutí s názvem volební strany byl důraz na svobodu voleb, která je dána tehdy, pokud je volič schopen v hlasovacích lístcích identifikovat, komu dává svůj hlas. Bylo by proto v rozporu s tímto názorem, pokud by soud aproboval jednání odpůrce 2, který si nezvolil toliko zaměnitelný název volební strany, ale název zcela totožný, přičemž uspokojivě nevysvětlil, proč tak učinil, a nevyvrátil to, že zjevně šlo o zneužití práva. Současně nejde o označení tvořené běžnými či obecnými slovy, jejichž užívání nelze vyhradit jedinému subjektu, jako je například slovní spojení „sdružení nezávislých kandidátů“. Užití zcela totožného a originálního názvu, který navrhovatel užíval dlouhodobě (dokonce pod tímto názvem opakovaně úspěšně v minulosti kandidoval), aniž by bylo z jeho činnosti (nebo případně nečinnosti) možné dovodit, že tento název již opustil, nelze vykládat jinak, než jako úmyslné zneužití práva, které narušuje svobodu voleb. Přestože postup odpůrce 2 formálně vyhovuje § 22 volebního zákona , neboť toto ustanovení výslovně nezakazuje použít název, který již v týchž volbách užívá jiné uskupení, jeho důsledkem je narušení svobody voleb a rovné volební soutěže. Pokud by totiž pod názvem dlouhodobě spojovaným s konkrétním uskupením kandidoval zcela jiný subjekt, voliči by nemuseli být schopni spolehlivě rozpoznat, komu ve skutečnosti odevzdávají svůj hlas. Jako nepravdivé se pak ukázalo i tvrzení odpůrce 2, že si před podáním kandidátní listin y u registračního úřadu ověřil, že žádný subjekt kandidátní listin u se shodným názvem volební strany (dosud) nepodal. Registrační úřad při jednání soudu tuto možnost jednoznačně vyvrátil.
62. Odpůrce 1 sice správně nepřehlížel, že navrhovatel a odpůrce 2 zvolili totožné názvy volební strany. Nesprávně však vyzval k odstranění této vady jak odpůrce 2, tak navrhovatele. Jak bylo uvedeno výše, navrhovatel byl oprávněn používat název „HOme – Hostivice město“, pod kterým dlouhodobě působil a kandidoval již v minulosti, a neměl proto důvod ani povinnost jej měnit. Odpůrce 1 tak nesprávně vyzval navrhovatele k úpravě názvu. Naproti tomu odpůrce 2 nebyl oprávněn použít totožný, navíc originální a individualizovaný název volební strany. Odpůrce 1 měl proto správně požadovat jen to, aby odpůrce 2 změnil svůj název. Ten však na zvoleném názvu setrval a tvrdil, že kolizi způsobil navrhovatel tím, že podal kandidátní listin u později. Poukazoval přitom na skutečnost, že v době podání kandidátní listin y odpůrcem 2 registrační úřad neevidoval jinou volební stranu s názvem „HOme – Hostivice město“. Ve svém vyjádření k výzvě odpůrce 1 odpůrce 2 současně uvedl, že se nedomáhá právní ochrany názvu „HOme – Hostivice město“. Zároveň argumentoval, že zákonodárce v § 28 odst. 4 zákona o správě voleb stanovil pro řešení kolize názvů kritérium časové priority, podle něhož se později podaná kandidátní listin listina musí odlišit od kandidátních listin podaných dříve. Podle odpůrce 2 tak toto ustanovení vyjadřuje obecné pravidlo pro řešení střetu názvů volebních stran. Tím odpůrce 2 zcela jednoznačně projevil vůli název volební strany „HOme – Hostivice město“ neměnit.
63. Ze správního spisu je patrné, že navrhovatel opakovaně trval na užívání označení „HOme – Hostivice město“, pod kterým kandidoval i v minulosti. Ke změně názvu přistoupil pouze z opatrnosti, neboť se obával, že v případě setrvání na původním označení nebude jeho kandidátní listin listina z důvodu shodnosti názvu zaregistrována. Soud připouští, že navrhovatel mohl zvolit i jiný procesní postup spočívající v setrvání na původním označení „HOme – Hostivice město“, a následné obraně proti případnému odmítnutí registrace kandidátní listin y ve smyslu § 89 odst. 1 písm. c) s. ř. s. s. ř. s. To nic nemění na tom, že v důsledku nesprávného postupu odpůrce 1 vznikl stav, kdy označení „HOme – Hostivice město“ nebylo zapsáno navrhovateli, ačkoli mu podle názoru soudu svědčilo právo je užívat, ale odpůrci 2, v jehož jednání soud shledal zneužití práva. Za této situace soud nemůže poskytnout ochranu jednání odpůrce 2 a dospěl k názoru, že jsou splněny podmínky pro zrušení registrace kandidátní listin y odpůrce 2.
64. Ačkoli se odpůrce 2 dovolával § 28 odst. 4 zákona o správě voleb, podle kterého název volební strany podle odstavce 3 písm. b) a c) nesmí být u více volebních stran kandidujících ve volbách v témže volebním obvodu stejný nebo vzájemně zaměnitelný; název volební strany, která podala kandidátní listin u později, musí být odlišný od názvů volebních stran, které podaly kandidátní listin u dříve. A též se dovolával závěrů Ústavního soudu vyjádřených v usnesení ze dne 13. 2. 2026, sp. zn. II. ÚS 2368/24 , podle nichž zákon o správě voleb nově výslovně a komplexně upravuje posuzování zaměnitelnosti názvů volebních stran v registračním řízení i v následném soudním přezkumu. Ústavní soud přitom současně uvedl, že za existence této nové právní úpravy nepovažoval za potřebné řešit otázku, zda povinnost státu zajistit nezaměnitelnost volebních stran vyplývá přímo z ústavního pořádku.
65. Soud však dospěl k závěru, že § 28 odst. 4 zákona o správě voleb důsledně nepromítá východiska nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3181/18 , na který odkazuje jeho důvodová zpráva. Nález totiž zdůrazňuje vztah mezi volebním subjektem a užívaným názvem, tedy skutečnost, že daný subjekt název vytvořil, dlouhodobě jej užíval a je s ním ve veřejném prostoru spojován. Naproti tomu § 28 odst. 4 zákona o správě voleb staví rozhodující kritérium na okamžiku podání kandidátní listin y. Takové kritérium však samo o sobě nevypovídá nic o skutečné vazbě volebního subjektu k užívanému názvu.
66. Právě projednávaná věc přitom ukazuje, že posuzování přednosti výlučně podle pořadí podání kandidátní listin y může vést k tomu, že si volební subjekt přivlastní označení dlouhodobě spojované s jiným uskupením, aniž by na něj navazoval personálně, programově nebo svou dosavadní činností. Takový důsledek považuje zdejší soud za neslučitelný s ústavním požadavkem na svobodnou tvorbu vůle voličů, jak jej vyložil Ústavní soud v nálezu sp. zn. II. ÚS 3181/18 . Z tohoto důvodu soud nepřistoupil k analogické aplikaci § 28 odst. 4 zákona o správě voleb, ačkoli se jí odpůrce 2 (již ve správním řízení) dovolával.
67. Navrhovatel dále namítal, že kandidáty odpůrce 2 neváže k městu Hostivice žádná předchozí osobní, profesní, společenská nebo politická činnost. Zároveň upozorňoval na to, že žádný z kandidátů nemá trvalý pobyt hlášen v Hostivicích, což sice připustil, že není důvod pro zrušení registrace kandidátní listin y, nicméně se jedná o indicii podporující jeho tvrzení o tom, že kandidáty neváže k Hostivicím žádný vztah.
68. Podmínkami aktivního i pasivního volebního práva se podrobně zabýval Krajský soud v Praze v usnesení ze dne 23. 8. 2022, č. j. 54 A 58/2022 -100, č. 4401/2022 Sb. NSS. Za stěžejní pro posouzení nyní projednávané věci považuje soud právní závěr, že „[o]depřít výkon aktivního či pasivního volebního práva ve volbách do zastupitelstev obcí [vyškrtnutím ze seznamu voličů podle § 28 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb. , o volbách do zastupitelstev obcí, či škrtnutím kandidáta na kandidátní listin ě podle § 23 odst. 2 téhož zákona] lze jen tehdy, postrádá-li volič (kandidát) k obci, v níž má přihlášen trvalý pobyt, v době voleb jakýkoliv významnější faktický vztah. Skutečnost, že přespává či má domácnost v jiné obci, ještě nevylučuje, že jej k obci, v níž má evidován trvalý pobyt, vážou intenzivní profesní, sociální či kulturní vazby, které vylučují, že by přihlášení trvalého pobytu do této obce bylo aktem zneužití práva.“
69. Faktický pobyt občana, zejména v současné dynamické době, v níž není problémem se i v rámci jediného dne pravidelně přemisťovat mezi různými obcemi v řádu desítek kilometrů, nelze v řadě případů ztotožňovat jen s jedinou obcí. Zásadní indicie obcházení volebního zákona v podobě rozporu evidenčního pobytu a faktického bydliště není přitom ani podle judikatury Ústavního soudu navázána na poměřování s faktickým bydlištěm v podobě těžiště aktivit jednotlivce, ale na zjištění samotné absence vztahu jednotlivce k obci, v níž se snaží realizovat volební právo (a to případně i vztahu nově navázaného s předpokladem jeho trvalosti). V situaci, kdy běžně jednotlivci mají faktický vztah k několika různým obcím, kdy např. v jedné obci pravidelně přespávají a v druhé obci vykonávají zaměstnání a tráví významnou část dne, nebo kdy v rámci týdne několik dnů pobývají v místě svého zaměstnání a zbylé dny v místě, kde vlastní druhou nemovitost, popř. střídají-li v průběhu roku letní byt a zimní byt v různých obcích, přičemž jedním z takových míst může být i rekreační objekt, v němž tráví nikoliv zanedbatelný čas, nelze jim bránit, jak naznačil Ústavní soud v nálezu ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 38/11 , aby si jedno z těchto několika různých míst vybrali jako místo svého trvalého pobytu a realizovali v něm své aktivní a případně i pasivní volební právo. Platná právní úprava zajišťuje, že takové volební právo bude realizováno jen v jediné obci z těch, jež s ohledem na faktické vztahy jednotlivce přichází do úvahy, ale jinak jednotlivce nenutí k tomu, aby si za místo výkonu volebního místa formou ohlášení trvalého pobytu vybral právě to místo, v němž tráví noc, v němž pobývá v pracovní dny, nebo naopak o víkendech apod.
70. Ze správního spisu soud zjistil, že ke dni podání kandidátní listin y, resp. dni, kdy byla kandidátní listin listina doplněna o kandidáty: Martin Hartman (Dvůr Králové), Lenka Göllová (Kolešovice), Vojtěch Král (Praha), Petr Klíma (Šubířov), Michal Netušil (Chrast), neměl žádný z kandidátů trvalý pobyt v Hostivicích, což ovšem ještě není překážka pro zaregistrování kandidátní listin y, neboť kandidát, který kandiduje do zastupitelstva obce, musí mít trvalý pobyt v takové obci hlášený nejpozději k druhému dni voleb (konají-li se volby ve dvou dnech). Soud se tedy dále zabýval skutečným vztahem kandidátů odpůrce 2 k obci Hostivice. Nicméně se mu nepodařilo zjistit nic, co by svědčilo o tom, že kandidáti mají k Hostivicím jakýkoli faktický vztah. Nepodařilo se zjistit, že by tam vlastnili například nemovitost, dojížděli do zaměstnání nebo měli jakékoli jiné vazby, z nichž by bylo možné dovodit jejich skutečný vztah k obci. Kandidáti měli možnost před soudem vyjádřit svůj postoj k věci, nicméně tuto příležitost nijak nevyužili (na jednání soudu se bez omluvy neodstavili, byť se soud snažil jejich přítomnost zajistit nejrůznějšími způsoby). I tuto pasivitu při soudním jednání lze v kontextu veškerých zjištěných okolností vykládat tak, že kandidáti nemají skutečný zájem o kandidaturu v obci Hostivice, neváže je tam žádný faktický vztah. Ani volební zmocněnec u jednání neuvedl, že by kandidáti měli k Hostivicím jakýkoli vztah. Naopak svědkyně Čápová sdělila, že tyto osoby v Hostivicích „nikdo nezná“, nezaznamenala, že by zde byli jakkoli aktivní či dokonce vedli předvolební kampaň. Soud tak dospěl k závěru, že u kandidátů odpůrce 2 absentuje jakýkoli jejich vztah k obci a nesplňují podmínku pasivního volebního práva, což byl další důvod, kterým soud odůvodňuje, proč přistoupil ke zrušení registrace kandidátní listin y odpůrce 2. I kdyby snad kandidáti ke dni voleb změnili svůj trvalý pobyt do Hostivic, nemohlo by to nic změnit na závěru, že by podmínku volitelnosti podle § 22 odst. 3 volebního zákona splňují jen formálně, neboť o materiálním vztahu k této obci z provedeného dokazování nevyvstala žádné sebemenší indicie, přičemž s ohledem na to, že volby se konají již za jeden měsíc nelze uvažovat o tom, že by si během takto krátké doby onen materiální vztah vytvořili.
Závěr
71. Soud tak uzavírá, že podle § 89 odst. 4 s. ř. s zrušil registraci kandidátní listin y odpůrce 2, neboť v tom, že si zvolil jako název volební strany zcela shodný název, který opakovaně používal navrhovatel, shledal zneužití práva. Zároveň soud nezjistil, že by kandidáty odpůrce 2 pojil k obci, v níž se rozhodli kandidovat jakýkoli faktický vztah a nesvědčí jim tak pasivní volební právo, neboť nesplňují podmínku volitelnosti, kterou je třeba zkoumat i v registračním řízení.
72. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s. s. ř. s. , podle kterého ve volebních věcech nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná (§ 104 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. ).
Praha 7. září 2026
Lenka Bursíková
předsedkyně senátu