Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

68 Az 1/2026 - 36

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci

žalobce: A. M., narozený

bytem X

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2026, čj. OAM-902/ZA-ZA05-ZA06-PD4-2015

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalovaný rozhodnutím napadeným žalobou podle , o azylu, ve znění účinném do 11. 6. 2026 (dále jen „zákon o azylu“, není-li výslovně zmíněno jiné znění), neprodloužil žalobci doplňkovou ochranu. Žalovaný připustil, že dlouhotrvající konflikt napáchal ve vlasti žalobce, jíž je Sýrie, následky, a to především na infrastruktuře a ekonomice země. Jde však o stav, který postihuje všechny obyvatele země, a v řízení žalovaný nezjistil, že by takový stav odůvodňoval prodloužení doplňkové ochrany. Situace v Sýrii sice není úplně stabilizovaná po pádu režimu Bašára al-Asada, ale postupně se zlepšuje, o čemž svědčí i návrat statisíců uprchlíků a návrat 1,7 milionu vnitřně vysídlených osob.

II. Žaloba

2. Žalobce uvedl, že se obává návratu do Sýrie z důvodu tamní bezpečnostní situace. Dále zmínil, že má přítelkyni v Německu, s níž má 2 nezletilé děti.

3. V případě neprodloužení doplňkové ochrany musí správní orgán poukázat na zásadní změnu okolností, které vedly k poskytnutí této ochrany. Podle žalobce v Sýrii k potřebné změně okolností nedošlo. Rozhodnutí žalovaného vychází z „informace OAMP, bezpečnostní a politická situace v zemi, Sýrie, 1. září 2025“, která čítá necelých 5 stran. Nadto žalovaný k podkladům přistupoval selektivně, neboť vybíral ty části informací, které podle něj potvrzují dobrou bezpečnostní situaci, aniž by zohlednil i informace, které tak pozitivně nevyznívají. Podle žalobce i podklady, z nichž vycházel žalovaný, potvrzují závažná porušení lidských práv ze strany ozbrojených složek v Sýrii a to, že kromě jiných původců násilí se i přechodná vláda podílela a zřejmě i podílí na mučení civilistů.

4. Po pádu vlády Bašára al-Asada moc v zemi převzala ozbrojená skupina Haját Tahrír al-Šám, která ustanovila přechodnou vládu. Faktickým vládcem se stal Ahmad aš-Šara, který je od ledna 2025 dočasným prezidentem. Podle žalobce však zůstala politická situace v Sýrii extrémně křehká, jak potvrzuje Agentura Evropské unie pro otázky azylu (dříve Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu). Aktuální zprávy Organizace spojených národů upozorňují, že období po změně režimu v Sýrii je provázeno ozbrojenými střety mezi jednotlivými skupinami s rizikem další eskalace. Sama úřadující prozatímní syrská vláda nepovažuje situaci za vhodnou pro návrat svých občanů. Humanitární situace v Sýrii je podle žalobce tragická. Humanitární pomoc potřebuje cca 16 milionů obyvatel, nezaměstnanost dosahuje 90 % a stejné procento lidí žije na hranici chudoby. Mezi navrátilci je nedostatečný přísun čisté vody a zdravotnického materiálu. Dochází k výpadkům elektřiny. Zničená je zdravotnická i dopravní infrastruktura.

5. Žalobce poukázal na to, že podle analýzy Institutu pro studium války z prosince 2025 došlo k obnovení útoků Islámského státu na území kontrolovaném vládou, což podle žalobce dokládá, že i v oblasti jeho původu dochází k aktivitám ozbrojených skupin. Ze zprávy Komise spojených států pro mezinárodní náboženskou svobodu žalobce dovozuje, že syrské orgány nejsou schopny zajistit účinnou ochranu proti sektářsky motivovanému násilí vůči civilnímu obyvatelstvu. Zpráva organizace Human Rights Watch k situaci v Sýrii v roce 2025 uvádí, že útoky povstalců na vládní síly v provinciích Hama, Latakia a Tartus vyvolaly vlnu násilí na základě etnické příslušnosti. Vládní síly a s nimi spojené ozbrojené síly zabily nejméně 1 400 lidí a zanechaly za sebou vypálené domy, masové hroby a zničené komunity. Tyto zločiny se odehrály v rámci centrálně koordinované vojenské operace řízené ministerstvem obrany. Popsané zprávy podle žalobce dokládají, že bezpečnostní situace v Sýrii zůstává nestabilní, že mu hrozí skutečné nebezpečí vážné újmy a že v Sýrii stále probíhá vnitrostátní ozbrojený konflikt.

6. Žalobce přísluší ke kurdské menšině. Report Agentury Evropské unie pro otázky azylu z prosince 2025 podle něj poukazuje na to, že frakce Syrské národní armády jsou zapleteny do svévolných zatýkání a zadržování osob přicházejících z území kontrolovaných Syrskými demokratickými silami často na základě falešných obvinění, např. příslušnosti ke Kurdistánské dělnické straně nebo Demokratické autonomní správě severní a východní Sýrie. Uvedené potvrzuje i zpráva britského ministerstva vnitra k situaci Kurdů v Sýrii.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

7. Žalovaný odmítá, že by se dopustil tzv. cherry-pickingu, a má za to, že podklady, z nichž vycházel, jsou aktuální. Žalovaný se na jejich základě zabýval aktuálním politickým vývojem v Sýrii, přičemž zohlednil specifické osobní charakteristiky žalobce, který vyznává sunnitský islám, je apolitický, má kurdskou národnost a je zdravý dospělý práceschopný muž. V protokolu o pohovoru ze dne 22. 10. 2025 žalobce akcentoval obavu z výkonu vojenské služby. Branná povinnost je však legitimním požadavkem státu a její odmítání není důvodem pro prodloužení doplňkové ochrany.

8. Žalovaný nepopírá dopady dlouholetého konfliktu na syrskou infrastrukturu, ekonomickou a bezpečnostní situaci i oblast tamějších služeb. Je však nucen konstatovat, že se jedná o stav, který se týká všech obyvatel. Sice nelze bezpečně předvídat budoucí vývoj v Sýrii, ale není možné popřít, že země po pádu režimu Bašára al-Asada prochází hlubokou transformací, přičemž současný prezident Ahmad aš-Šara podepsal ústavní deklaraci, která zaručuje nezávislost soudnictví, svobodu projevu a médií.

9. Argumenty žalobce o špatné bezpečnostní situaci v Sýrii považuje žalovaný za účelově uplatněné ve snaze dosáhnout prodloužení doplňkové ochrany.

IV. Hodnocení soudu

IV.A Rozhodná procesní úprava

10. Ke dni 12. 6. 2026 nabyla účinnosti novela zákona o azylu provedená Novela podstatně mění znění zákona o azylu, nicméně, pro postup ve věci je podstatné, že právní úprava účinná od 12. 6. 2026 se na nynější řízení neuplatní.

11. Podle přechodných ustanovení v čl. II mimo jiné platí, že:

4. Po vrácení věci v řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona soudem k novému projednání Ministerstvo vnitra postupuje podle , ve znění účinném ke dni počátku běhu lhůty pro vydání nového rozhodnutí Ministerstva vnitra.

5. Právo účastníka řízení podat žalobu proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, a to i podle bodu 4, a způsob projednání takové žaloby soudem se řídí ustanoveními zákonů č. a č. , ve znění účinném ke dni vydání rozhodnutí Ministerstva vnitra podle bodu 4.

12. Pro řízení před soudem je určující bod 5 přechodných ustanovení. Pokud by na konci věty neobsahoval dovětek „podle bodu 4“, bylo by zřejmé, že procesní režim před soudem se řídí právem účinným v době rozhodnutí žalovaného. Toto znění zákona vyložil v bodech 14. až 17. rozsudku ze dne 12. 6. 2026, čj. -30, Krajský soud v Plzni, jehož výklad lze shrnout následovně: úprava postupu soudu podle zákona o azylu a účinná od 12. 6. 2026 se uplatní jen ve vztahu k rozhodnutím Ministerstva vnitra vydaným od tohoto dne. Přechodné ustanovení bodu 5 čl. II části první se vztahuje na všechna řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva, nikoliv jen na nová rozhodnutí ministerstva vydaná po předchozím vrácení věci soudem podle bodu 4 přechodných ustanovení (viz právní věta k uvedenému rozsudku zveřejněná v informacích o rozhodnutí na www.nssoud.cz). S popsaným závěrem Krajského soudu v Plzni se soud ztotožňuje a v podrobnostech odkazuje na zmíněný rozsudek Krajského soudu v Plzni čj. -30.

13. Tentýž právní závěr vyplývá i z čl. 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. 6. 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany, který se s ohledem na článek 79 odst. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1348 ze dne 14. května 2024 o zavedení společného řízení o mezinárodní ochraně v Unii a o zrušení směrnice 2013/32/EU použije i nadále na řízení o žádostech o mezinárodní ochranu podaných přede dnem 12. 6. 2026 (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 18. 6. 2026, čj. -42, bod 17, a rozsudky Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2026, čj. -37, bod 12; ze dne 22. 6. 2026, čj. -56, bod 12; ze dne 24. 6. 2026, čj. -38, bod 16; a ze dne 7. 7. 2026, čj. -30, bod 17).

14. Soud tak shrnuje, že dále (nebude-li výslovně uvedeno jinak) bude vycházet ze znění zákona o azylu účinného do 11. 6. 2026.

IV.B Včasnost podání žaloby

15. Soud se též v návaznosti na změnu lhůty k podání žaloby v právní úpravě účinné od 12. 6. 2026 (§ 32a zákona o azylu zkrátil tuto lhůtu na 15 dnů od doručení napadaného rozhodnutí žalobci) zabýval včasností podání žaloby. Napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 22. 5. 2026 a nabylo právní moci dne 17. 6. 2026, kdy bylo doručeno žalobci. Soud vycházel při svém rozhodování ze znění zákona platného v den vydání rozhodnutí, kdy podle § 32 odst. 1 písm. b) zákona o azylu byla k podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva lhůta 1 měsíc od jeho doručení žalobci. Žalobce předal svou žalobu k poštovní přepravě dne 15. 7. 2026 a soudu ji doručil dne 17. 7. 2026, tzn. lhůta jednoho měsíce k podání žaloby byla v daném případě zachována. Žaloba byla proto podána včas.

IV.C Věcné posouzení soudu

16. Žalobce dne 20. 10. 2015 podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, v níž uvedl, že zemi původu (Sýrii) opustil, protože byl dne 23. 9. 2015 povolán k povinné vojenské službě, ačkoli je jediný syn v rodině. Vyjádřil strach z toho, že kdyby vojenskou službu nastoupil, tak by jej vláda zabila, a kdyby nenastoupil, zabili by ho též. Zmínil, že v Sýrii je problém s dodávkami elektřiny a vody, je zde draho, nemluvě o bombardování a minových polích. Dále poukázal na svou špatnou ekonomickou situaci. V roce 2015 ke své osobě uvedl, že se hlásí ke kurdské národnosti, mluví kurdsky a arabsky. Jeho zdravotní stav je dobrý. On ani nikdo z jeho rodiny nebyl nikdy členem žádné politické strany ani jiné organizace. Má středoškolské vzdělání s nástavbou na zdravotní škole v oblasti anesteziologie. V roce 2015 zmiňoval, že k nikomu nemá vyživovací povinnost.

17. Rozhodnutím ze dne 30. 11. 2015, čj. OAM-902/ZA-ZA05-P15-2015, žalovaný žalobci neudělil azyl, udělil mu však na dobu 24 měsíců doplňkovou ochranu podle § 14a zákona o azylu. Shledal totiž, že v době rozhodování (rok 2015) v Sýrii, jako zemi původu žalobce, probíhal ozbrojený konflikt, jehož důsledky představovaly pro žalobce vážnou újmu ve smyslu § 14a odst. 2 zákona o azylu.

18. Následnými rozhodnutími žalovaný žalobci opakovaně prodlužoval doplňkovou ochranu. Naposledy byla žalobci doplňková ochrana prodloužena o 24 měsíců rozhodnutím ze dne 10. 5. 2023.

19. Při pohovoru ze dne 12. 12. 2025 žalobce zmínil, že není ženatý, ale má v Německu přítelkyni, s níž má 2 děti narozené v letech 2020 a 2023, které žijí s matkou. Žalobce ví o tom, že v Sýrii došlo k pádu režimu Bašára al-Asada. Situaci v zemi původu po jeho pádu však pro sebe žalobce považuje za ještě horší, má totiž za to, že se v Sýrii zabíjejí Kurdové, Alavité, křesťané a Drúzové. Žalobce spatřuje snahu v Sýrii založit radikální čistě sunnitský islámský stát, což by znamenalo vrátit společnost o několik stovek let nazpět. V protokolu ze dne 18. 5. 2026 (č. l. 212 správního spisu) je zaznamenána výpověď žalobce, který zmínil, že je v kontaktu s příbuznými a přáteli. Má přitom informace, že situace Kurdů, hlavně v oblasti, kde žijí jeho přátelé, je horší než za minulého režimu. Nová vláda podle něj činí věci jen pro arabskou kulturu, ale pro Kurdy nečiní nic.

20. Podle § 17 odst. 1 zákona o azylu platí: Osoba požívající mezinárodní ochrany je oprávněna požádat o prodloužení doby, na kterou jsou azyl nebo doplňková ochrana uděleny. Ministerstvo prodlouží dobu trvání azylu nebo doplňkové ochrany, trvají-li důvody, pro které byly azyl nebo doplňková ochrana uděleny, a nejsou-li dány důvody pro odnětí azylu nebo doplňkové ochrany.

21. Oproti pohovoru, který se uskutečnil v roce 2015 při úvodním podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany, žalobce při pohovoru ze dne 12. 12. 2025, nově začal zmiňovat obavy z toho, že by jej jako Kurda nová syrská vláda zabila. Žalobce totiž tvrdil, že nová syrská vláda pronásleduje menšiny.

22. Soud zmiňuje, že tvrzenou obavou ze zabití ze strany vlády pro příslušnost k národnosti je třeba se zabývat z hlediska § 12 písm. b) zákona o azylu, podle něhož platilo: Azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má [...].

23. Na řízení v posuzované věci dopadá § 32 odst. 9 věta první zákona o azylu, podle níž platí: Při posuzování žaloby ve věci mezinárodní ochrany soud zohlední i nové důležité skutečnosti, které nastaly po vydání rozhodnutí ministerstva, jedná-li se o takové skutečnosti, které se vztahují k možnému pronásledování nebo k hrozbě vážné újmy; v tomto rozsahu není soud vázán žalobními body.

24. V souladu s § 32 odst. 9 větou první zákona o azylu soud zohlednil aktuální zprávy o zemi původu. Ze zprávy ze dne 13. 7. 2026 (Syrská arabská republika, informace OAMP, aktuální situace Kurdů v Sýrii, 13. 7. 2026) vyplývá, že Kurdové nejsou v oblastech kontrolovaných prozatímní vládou v každodenním životě vystavováni výraznějším omezením, špatnému zacházení, diskriminaci ani útokům z důvodu své etnické příslušnosti. Kurdové rovněž podle této zprávy nečelí překážkám v přístupu k bydlení ani k dalším veřejným službám. Zpráva dále poukazuje na to, že dne 30. 1. 2026 syrská prozatímní vláda a Syrské demokratické síly uzavřely dohodu, která mj. zaručuje ochranu občanských a vzdělávacích práv Kurdů a má umožnit návrat vysídlených kurdských obyvatel do jejich domovů. Prezident Ahmad aš-Šara dne 17. 1. 2026 dekretem uznal národní práva Kurdů a kurdštinu prohlásil vedle arabštiny za úřední jazyk.

25. Žalobce ve své žalobě poukázal mj. na zprávu britského ministerstva vnitra (Country policy and information note: Kurds and Kurdish areas, Syria, December 2025, updated 24 July 2026 https://www.gov.uk/government/publications/syria-country-policy-and-information-notes/country-policy-and-information-note-kurds-and-kurdish-areas-syria-december-2025-accessible

). Soud zmiňuje, že v této zprávě se (v jejím bodě 3.1.1.) zmiňuje, že na základě aktuálně dostupných důkazů je nepravděpodobné, že by Kurdové v Sýrii čelili skutečnému riziku pronásledování nebo vážné újmy ze strany státu.

26. S ohledem na právě shrnuté informace týkající se kurdské menšiny v Sýrii má soud za to, že tvrzení žalobce o obavách ze zabití ze strany syrské vlády pro jeho kurdskou příslušnost nemohou odůvodnit azyl.

27. Žalobce při pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany uskutečněném v roce 2015 jako důvod opuštění země původu uvedl, že byl povolán do armády. Soud zmiňuje, že samotné odmítání vojenské služby, byť by její výkon byl spojen s rizikem účasti při bojových akcích či válečném konfliktu, není azylově relevantní (bod [41] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2019, čj. -38).

28. Žalobní body se týkají doplňkové ochrany. Podle § 14a zákona o azylu platilo:

(1) Doplňková ochrana se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.

(2) Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje

a) trest smrti nebo poprava,

b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu, nebo

c) vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu.

29. Žalobce žalovanému v žalobě vytknul, že když vycházel ze zprávy o zemi původu ze září 2025 (Syrská arabská republika, informace OAMP, bezpečnostní a politická situace v zemi, 1. září 2025), vybíral jen ty informace, které mají potvrzovat dobrou bezpečnostní či lidskoprávní situaci, aniž by zohlednil i informace, které tak pozitivně nevyznívají. Žalobce poukázal na ty části zmíněné zprávy, kde se uvádí, že syrská prozatímní administrativa deklarovala závazek k ochraně lidských práv, ale reálná situace v zemi nadále vykazuje závažná porušení těchto práv, přičemž kontrola vlády nad ozbrojenými složkami zůstává omezená. Dále podle žalobce žalovaný z dané zprávy opomněl část pojednávající o tom, že existují zprávy o případech nelidského zacházení, mučení a svévolného zatýkání civilistů, a to ze strany přechodné vlády, Syrských demokratických sil a frakce Syrské národní armády.

30. Soud poznamenává, že v odkazované zprávě ze září 2025 (Syrská arabská republika, informace OAMP, bezpečnostní a politická situace v zemi, 1. září 2025) se zmiňuje, že motivem k popisovanému nelidskému zacházení byla nejčastěji pomsta a přechodná vláda se k těmto praktikám uchylovala v případě příslušníků bezpečnostních složek bývalého režimu. Žalobce nepoukázal na nic konkrétního, co by mohlo vyvolat pomstu od přechodné vlády či Syrských demokratických sil, a ani nebyl příslušníkem bezpečnostních složek bývalého režimu. Nejčastější motiv rozebíraného nelidského zacházení se jej tedy netýká. Žalovaný se přitom nedopustil pochybení, když ve svém rozhodnutí výslovně nepoukazoval na ty části zprávy o zemi původu, u nichž se nejčastější motiv k nelidskému zacházení týkal osob s odlišnými charakteristikami od žalobce.

31. Dále se ve zprávě o zemi původu ze září 2025 (Syrská arabská republika, informace OAMP, bezpečnostní a politická situace v zemi, 1. září 2025) zmiňuje, že v oblastech pod faktickou kontrolou Syrské národní armády docházelo k nelidskému zacházení z důvodu domnělé příslušnosti k Syrským demokratickým silám či na základě kurdské etnicity. K tomu soud ovšem dodává, že ze zprávy ze září 2025 vyplývá, že Syrská národní armáda kontrolovala jen omezený okruh území. Co se týče severovýchodu Sýrie, což je širší oblast, z níž žalobce pochází, tak z této zprávy vyplývá, že severovýchod Sýrie ovládaly kurdské Syrské demokratické síly, které se zde střetávaly s frakcemi Syrské národní armády podporované Tureckem. Soud tak vychází z toho, že i tehdejší stav popisovaný zprávou o zemi původu ze září 2025 žalobci umožňoval vyhnout se těm územím, na kterých operovala Syrská národní armáda.

32. Žalobce v žalobě tvrdí, že situace v Sýrii je stále extrémně křehká a období po změně režimu je provázeno ozbrojenými střety s rizikem další eskalace konfliktu. Ohledně tvrzení o křehké situaci žalobce odkazuje na zprávu Agentury Evropské unie pro otázky azylu z roku 2025 (EUAA: Latest Asylum Trends: Annual Analysis, 2025 https://www.euaa.europa.eu/publications/latest-asylum-trends-2025-annual-analysis

), kde se v daném ohledu popisuje stav z roku 2025 a z počátku roku 2026, k němuž se zpráva zmiňuje napjatou patovou situaci mezi přechodnou vládou a kurdskými silami.

33. Soud zmiňuje, že situace v Sýrii podléhá turbulentnímu vývoji. Oproti žalobcem odkazované zprávě Agentury Evropské unie pro otázky azylu existují i aktuálnější zprávy o situaci v zemi. Novější zprávy přitom popisují další kroky z roku 2026 směřující ke stabilizaci situace.

34. Podle aktuální zprávy o Sýrii (Syrská arabská republika, informace OAMP, bezpečnostní a politická situace v zemi, 5. 6. 2026) v Sýrii neprobíhá mezinárodní ozbrojený konflikt jako takový. Co se týče severovýchodu Sýrie, odkud žalobce pochází, zpráva zmiňuje, že mezi kurdskými Syrskými demokratickými silami a vládou byla dne 30. 1. 2026 uzavřena dohoda o příměří, která měla vést k začlenění kurdské správy do státních struktur. Podle další aktuální zprávy (Syrská arabská republika, informace OAMP, aktuální situace Kurdů v Sýrii, 13. 7. 2026) administrativní integrace Kurdů spočívá ve vytvoření nového systému místní správy. Dosud došlo zejména ke jmenování kurdského guvernéra nominovaného Syrskými demokratickými silami do čela provincie Hasaka dne 13. 2. 2026. K 24. 5. 2026 byl dokončen proces výběru poslanců v oblastech s kurdskou většinou v provinciích Rakka a Hasaka, přičemž 5 z 11 mandátů připadlo kurdským kandidátům. Podle zprávy vycházející z informací českého zastupitelského úřadu v Damašku (Sýrie, bezpečnostní situace v jednotlivých oblastech země, 4. 8. 2026) probíhá integrace Syrských demokratických sil do bezpečnostní služby Asájiš pozvolněji oproti původním plánům, což vyvolává protesty místních arabských kmenů. Zdrojem konfliktů je též otázka administrativního začlenění institucí v severovýchodní Sýrii pod kontrolu centrální vlády a s tím spojená témata personálního obsazení a jejich názvů (arabských či kurdských), což vytváří prostor pro násilné demonstrace. Daná zpráva zmiňuje násilné incidenty na územích pod dřívějších kontrolou Syrských demokratických sil v podobě sporů mezi Araby a Kurdy. U situace Kurdů dále soud odkazuje na bod 24. výše, kde byl shrnut obsah zprávy ze dne 13. 7. 2026 (Syrská arabská republika, informace OAMP, aktuální situace Kurdů v Sýrii, 13. 7. 2026), podle níž Kurdové nejsou v oblastech kontrolovaných prozatímní vládou v každodenním životě vystavováni výraznějším omezením, špatnému zacházení, diskriminaci ani útokům z důvodu své etnické příslušnosti.

35. Výše popsané skutečnosti (bod 34.) má význam hodnotit z pohledu § 14 odst. 2 písm. c) zákona o azylu, z pohledu, zda je vůči žalobci dáno vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu. Mezinárodní konflikt v Sýrii není. Pojem „vnitřní ozbrojený konflikt“ ve smyslu § 14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu, zahrnuje jednak tzv. vertikální konflikty mezi vládní autoritou a organizovanými ozbrojenými skupinami, jednak tzv. vertikální konflikty mezi organizovanými ozbrojenými skupinami, z nichž ani jedna nereprezentuje vládu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 2. 2009, čj. -68). Dohoda o příměří ze dne 30. 1. 2026 a výše popsaný vývoj, který na ni navazoval, nasvědčuje vyhasnutí vnitřního vertikálního konfliktu mezi vládními silami a Syrskými demokratickými silami. Skutečnost, že pozvolněji oproti původním plánům probíhá integrace Syrských demokratických sil do státních bezpečnostních složek, na tom nic nemění.

36. Násilné demonstrace a násilné incidenty Kurdů a Arabů, jejichž zdrojem je též otázka administrativního začlenění institucí v severovýchodní Sýrii pod kontrolu centrální vlády, nepředstavují vnitřní ozbrojený konflikt. Spory ohledně otázek administrativního začlenění institucí představují politické rozmíšky, přičemž žalobce nebyl politicky aktivní, neboť jak uvedl v roce 2015 ve své žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebyl nikdy členem politické strany či jiné organizace.

37. Žalobce zdůrazňuje, že je Kurd a poukázal na zprávu britského ministerstva vnitra (Country policy and information note: Kurds and Kurdish areas, Syria, December 2025, updated 24 July 2026 https://www.gov.uk/government/publications/syria-country-policy-and-information-notes/country-policy-and-information-note-kurds-and-kurdish-areas-syria-december-2025-accessible

), z níž vybral zmínky o tom, že Kurdové v oblastech pod faktickou kontrolou Syrské národní armády pravděpodobně čelí reálnému riziku pronásledování či vážné újmy ze strany Syrské národní armády na základě svého etnického původu nebo na základě svých skutečných či domnělých politických názorů.

38. Soud konstatuje, že žalobce se soustředí na Syrskou národní armádu. Šlo o aktéra v minulosti přítomného v Sýrii. Nelze však pominout pouze omezenou kontrolu Syrské národní armády nad částmi území v Sýrii. Navíc odkazovaná zpráva britského ministerstva vnitra (její bod 13.1.1.) hovoří o tom, že podle informace od Institute for Study of War ze dne 6. 2. 2025 se ozbrojené síly syrské prozatímní vlády rozmístily v oblastech dříve kontrolovaných Syrskou národní armádou. Dále tato zpráva (v bodě 3.4.7) zmiňuje, že dne 29. ledna 2025 nový syrský vůdce Ahmad aš-Šara oznámil rozpuštění všech ozbrojených frakcí a jejich sloučení se státními institucemi. Rozsah této integrace však v dubnu 2025 zůstával nejasný, jelikož se nadále objevovaly zprávy o přítomnosti a operacích Syrské národní armády v severní Sýrii, včetně Afrínu, který je na severozápadě země.

39. V severovýchodní Sýrii působily Syrské demokratické síly (viz mapka v bodě 9.2.2. odkazované zprávy britského ministerstva vnitra). V bodě 3.2.2. zmíněné zprávy britského ministerstva vnitra se zmiňuje, že Syrské demokratické síly kontrolovaly téměř 1/3 syrského území, včetně oblasti okolo města Hasaka na severovýchodě Sýrie. V bodě 9.2.2 dané zprávy britského ministerstva vnitra je odkaz na aktualizovanou mapu kontroly syrského území zobrazující stav k 27. 2. 2026 (Interactive Map: Assessed Control of Terrain in Syria; Assessed Control of Terrain in Syria as of February 27, 2026 https://storymaps.arcgis.com/stories/1933cb1d315f4db3a4f4dcc5ef40753a

), z níž je patrné, že v severovýchodní Sýrii stále působily Syrské demokratické síly, nicméně oblast pod kontrolu přechodné vlády se i zde rozšířila. Z mapky zobrazující stav k 27. 2. 2026 dále vyplývá, že oblasti dříve ovládané Syrskou národní armádou nově kontrolovala přechodná syrská vláda.

40. Žalobcem odkazovaná zpráva britského ministerstva vnitra (v bodě 3.1.1.) zmiňuje, že na základě aktuálně dostupných důkazů je nepravděpodobné, že by Kurdové v Sýrii čelili skutečnému riziku pronásledování nebo vážné újmy ze strany státu. Dále tato zpráva zmiňuje (v bodě 3.2.1.), že Kurdové v Sýrii pravděpodobně nečelí skutečnému riziku pronásledování nebo vážné újmy ze strany Syrských demokratických sil. Znovu pak lze poukázat na to, že mezi Syrskými demokratickými silami a vládou byla dne 30. 1. 2026 uzavřena dohoda o příměří (bod 34. výše). K obavám žalobce ze Syrské národní armády lze zmínit, že žalobci se nabízí možnost návratu např. do těch míst v severovýchodní Sýrii, které byly v držení Syrských demokratických sil a jsou nyní pod kontrolou vlády. Žalobcem odkazovaná zpráva hovoří o tom, že ze strany vlády ani Syrských demokratický sil Kurdům nehrozí vážné riziko pronásledování či vážné újmy.

41. Žalobce dále zmínil zprávu Agentury Evropské unie pro otázky azylu (European Union Agency for Asylum, Country Guidance: Syria, Comprehensive update, December 2025 https://reliefweb.int/report/syrian-arab-republic/euaa-country-guidance-syria-comprehensive-update-december-2025

), z níž zdůraznil zmínky o porušování lidských práv v oblastech pod kontrolou Syrské národní armády, zejména v částech provincie Aleppo. Mezi ně patřilo svévolné zatýkání a zadržování osob přicházejících z území kontrolovaných Syrskými demokratickými silami, často na základě falešných obvinění, jakými byla údajná příslušnost ke Kurdistánské dělnické straně, Syrským demokratickým silám nebo Demokratické autonomní správě severní a východní Sýrie. Soud konstatuje, že žalobce pochází ze severovýchodu Sýrie, tj. jiné části země, než je provincie Aleppo, jež se nachází v severozápadní části Sýrie. K poukazu žalobce na jednání Syrské národní armády soud opakuje, že územím, která měla v minulosti pod kontrolou Syrská demokratická armáda, se lze vyhnout. Především pak soud poukazuje na to, že k 27. 2. 2026 prozatímní syrská vláda kontrolovala území, které dříve ovládala Syrská národní armáda (viz bod 39. výše). V oblastech kontrolovaných prozatímní vládou přitom nejsou Kurdové vystavováni výraznějším omezením, špatnému zacházení, diskriminaci ani útokům z důvodu své etnické příslušnosti (body 24. a 25. výše).

42. V žalobě se žalobce dovolává zprávy Komise spojených států pro mezinárodní náboženskou svobodu (USCIRF – United States Commission on International Religious Freedom, Annual Report, March 2026 https://www.uscirf.gov/sites/default/files/2026-03/USCIRF_2026_AR_3326_NEW.pdf

). S odvoláním na tuto zprávu tvrdí, že syrské orgány selhávají v ochraně náboženských menšin a že dochází k násilí vůči Alavitům, Drúzům a křesťanům. Soud poznamenává, že v žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce uvedl, že vyznává islám v jeho sunnitské větvi, což je většinové náboženství v Sýrii. Tvrzení o selhávání v ochraně náboženských menšin a o násilí vůči Alavitům, Drúzům a křesťanům se tak netýká jeho osoby.

43. Obdobné závěry platí i pro zprávu organizace Human Rights Watch (Human Rights Watch, World Report 2026, Syria https://www.ecoi.net/en/document/2136267.html

), z níž žalobce zmiňuje, že počátkem března 2025 došlo k útokům povstalců na vládní síly v provinciích Hama, Latakia a Tartus. Následně vládní síly a s nimi spojené ozbrojené skupiny prošly oblastmi s převahou Alavitů v provinciích Hama, Latakia a Tartus, zabili nejméně 1 400 lidí a zanechali za sebou vypálené domy, masové hroby a zničené komunity. Soud zmiňuje, že provincie Hama, Latakia a Tartus se nachází na západě Sýrie. Žalobce před odchodem z domoviny pobýval ve zcela jiné části země, a to na severovýchodě. Žalobce není Alavita, vyznává totiž islám a je Kurd. Současně nelze přehlédnout, že odkazované události jsou z března 2025, tj. jde o 1,5 rok starý incident v podmínkách Sýrie, kde se situace překotně vyvíjí a v poslední době se bezpečnostní situace stabilizuje (viz body 24. a 34. výše).

44. Rovněž provincie Homs a Idlib jsou vedle již zmíněné provincie Hama situované na západě Sýrie, což je třeba zdůraznit k žalobcově tvrzení, že v těchto provinciích v listopadu 2025 došlo k smrtícím útokům ze strany Islámského státu, po němž následovala reakce syrských bezpečnostních sil v podobě leteckých úderů a razií, při nichž byly zajištěny zbraně, improvizované výbušniny a vest s výbušninami pro sebevražedné útoky. U těchto informací žalobce odkazoval na zprávu Institute for the Study of War (Institute for Study of War, Iran Update, December 1, 2025 https://understandingwar.org/research/middle-east/iran-update-december-1-2025/

) Soud vedle zmínky, že šlo o události z jiné části země, než ze které pochází žalobce, opět opakuje, že situace v Sýrii se překotně vyvíjí a odkazovaná zpráva s ohledem na dobu svého vydání nereflektovala další příznivý vývoj v zemi, který se udál v roce 2026.

45. Žalobce poukazuje na to, že v roce 2025 byla v Sýrii nepřiznivá humanitární i ekonomická situace a 90 % obyvatel žilo v chudobě (žalobce v daném ohledu odkazuje na zprávu Bertelsmann Stiftung, Country Report – Syria, 2026 https://www.ecoi.net/en/file/local/2138482/country_report_2026_SYR.pdf

a zprávu České televize ze dne 6. 12. 2025 s názvem Sýrie se vzpamatovává z diktatury a války https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/syrie-se-vzpamatovava-z-diktatury-a-valky-367985

). Dále zmiňoval, že humanitární pomoc v zemi potřebuje 16 milionů lidí, 90 % lidí v zemi bylo nezaměstnaných, v zemi je nedostatek vody i elektřiny a je zde zničená zdravotnická i dopravní infrastruktura (zde žalobce odkazoval na zprávu Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky UNHCR: Historic return of displaced Syrians presents opportunity and urgent challenges ze dne 8. 12. 2025 UNHCR: Historic return of displaced Syrians presents opportunity and urgent challenges | UNHCR

). Soud zmiňuje, že obecná chudoba, nezaměstnanost, nedostatek vody, elektřiny či slabá dostupnost zdravotní péče či bezdomovectví nepředstavují důvod pro doplňkovou ochranu (viz body [10] až [12] rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 8. 2025, čj. ). Chudoba, jakož i ekonomika a infrastruktura poničené z minulosti v důsledku předchozích konfliktů zasahují celou společnost a nejde tak o cílené jednání namířené jen vůči vybraným skupinám obyvatel.

46. S odkazem na zprávu Bertelsmann Stiftung, Country Report – Syria, 2026 žalobce stručně zmiňoval i pokračující ozbrojené střety mezi různými aktéry. Žalobcem odkazovaná zpráva pokrývá období do 31. 1. 2025, jak se uvádí na její druhé straně. Nezohledňuje tedy aktuální vývoj v roce 2026, kdy došlo k významnému bezpečnostnímu posunu (viz body 24. a 34. výše). Obdobné závěry platí i pro žalobcem odkazovanou zprávu Organizace spojených národů ze dne 22. 1. 2026 (UN News; Global perspective Human stories; Syria: Renewed clashes risk derailing fragile transition https://news.un.org/en/story/2026/01/1166811

), na jejímž základě žalobce poukazoval na pokračující ozbrojené střety a riziko další eskalace. Opět je o zprávu, která nemohla reagovat např. na dohodu o příměří ze dne 30. 1. 2026 mezi syrskou prozatímní vládou a Syrskými demokratickými silami. Dohoda ze dne 30. 1. 2026 současně zaručuje ochranu občanských a vzdělávacích práv Kurdů, má umožnit návrat vysídlených kurdských obyvatel do jejich domovů a má vést k začlenění kurdské správy do státních struktur (viz body 24. a 34. shora). Od vydání odkazované zprávy Organizace spojených národů ze dne 22. 1. 2026 došlo v Sýrii ke zlepšení situace. Přičemž i do doby vydání této zprávy došlo k postupném pozitivnímu vývoji, který umožnil návrat téměř 3 milionů uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, což daná zpráva označila za opatrnou známku pokroku.

47. Soud shrnuje, že oproti stavu, který zde byl ke dni 30. 11. 2015, kdy žalovaný žalobci svým rozhodnutím udělil doplňkovou ochranu, došlo v Sýrii k zásadnímu posunu po pádu vlády Bašára al-Asada. Na základě výše popsaných důvodů soud neshledal nezákonnost v přezkoumávaném rozhodnutí, kterým žalovaný neprodloužil doplňkovou ochranu.

48. O žalobě soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalovaný s takovým postupem výslovně souhlasil. Žalobce k příslušné výzvě podle nesdělil nesouhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, má se tudíž za to, že i žalobce souhlasí.

V. Náklady řízení

49. O nákladech řízení soud rozhodl podle Žalobce ve věci neměl úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti, náhradu nákladů mu proto soud nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

České Budějovice 22. září 2026

Mgr. Bc. Petr Závadský v. r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení: J. M.