Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 A 149/2025 - 130

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., a Mgr. Hany Janotové ve věci

žalobců: a) X. X.

bytem X.

b) X. X.

bytem X.

oba zastoupeni advokátem Mgr. Alešem Buriánkem

sídlem Vodičkova 699/28, Praha 1

proti

žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy

sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1

za účasti

osob zúčastněných na řízení: I. X. X.

bytem X.

II. X. X.

bytem X.

III. K zatáčce s.r.o.

sídlem Nad Cihelnou 980/13, Praha 4

zastoupena advokátem Mgr. Petrem Sedlatým

sídlem Vinohradská 2828/151, Praha 3

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2025, č.j.

takto:

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 11. 2025, č.j. MHMP 1060505/2025, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 32.298 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám Mgr. Aleše Buriánka, advokáta.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Identifikace projednávané věci

1. Úřad městské části Praha 8, odbor územního rozvoje a výstavby (dále též „stavební úřad“) vydal dne 18. 10. 2023 pod č.j. MCP8 195622/2023 rozhodnutí, kterým k žádosti stavebníka K zatáčce s.r.o. schválil stavební záměr nazvaný „Stavba bytového domu, Praha – X“, v Praze 8 Libni, X, na tam specifikovaných pozemcích v katastrálním území Libeň (dále též „prvostupňové rozhodnutí“).

2. Žalovaný pak rozhodnutím ze dne 10. 11. 2025, č.j. MHMP 1060505/2025 (dále též „napadené rozhodnutí“), změnil prvostupňové rozhodnutí tak, že:

3. Ve výroku v odstavci označeném Zařízení staveniště nahradil text „Výkop pažením bude proveden v souladu s , …včetně posouzení hlavních pažících konstrukcí – mikrozápor zápor a kotev.“ texem: „Pažení stavební jámy je navrženo technologií mikrozápor, které budou zakomponovány do trvalé konstrukce opěrných stěn. Ocelové výztužné profily jsou navrženy ve formě nosníků HEB 140 a HEB 160, které budou osazeny do jílocementové zálivky v maloprofilových vrtech. Část obvodu pažící stěny je navrženo bez rozpírání –vetknutá stěna nebo s rozpírané ocelovými konstrukcemi – rohové rozpěry přes ocelovou převázku. Pažící stěny budou prováděny z více pracovních úrovní rozdílných po obvodu stavby. V rámci přípravy pracovních ploch budou vytvořeny jednotlivé figury pro budoucí UT – upravený terén. Rozpěrný systém bude s prováděním vestavby kompletně demontován.“

4. Ve výroku v odstavci označeném Stanoví podmínky pro umístění a povolení stavby za poslední podmínku č. 16 vložil podmínky:

5. „17. Před zahájením stavebních prací na zajištění stavební jámy bude proveden doplňkový geologický průzkum s provedením rozboru vlastností zeminy (indexové charakteristiky), kterým se potvrdí existence základové půdy GT4 a GT5 pro založení stavební jámy a základů stavby a hladina podzemní vody. Závěry geologického průzkumu budou neprodleně zaslány stavebnímu úřadu včetně porovnání se zjištěnou geologickou skladbou, která byla podkladem pro návrh zajištění stavební jámy zpracovaný Ing. P. N., autorizovaným inženýrem pro geotechniku s datem 12/2022.“

6. „18. Před započetím užívání stavby musí být HSHMP předložen autorizovaný nebo akreditovaný protokol měření hluku výtahu, vzduchotechniky bytových jednotek s rekuperací, vzduchotechniky garáží, provozu chladech jednotek, plynové kotelny, garážových vrat a dalších zdrojů hluku, který prokáže dodržení hygienických limitů hluku v chráněných venkovních a vnitřních prostorech staveb v denní i noční době.“

7. Dále žalovaný změnil a doplnil výrok napadeného rozhodnutí ve vztahu k podmínce č. 14, jelikož se však změna netýká nyní projednávané žaloby, soud nepřistoupil k citaci výroku napadeného rozhodnutí v této části.

8. Ve zbytku žalovaný prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

9. Proti napadenému rozhodnutí podali žalobci, kteří jsou vlastníky sousední nemovitosti, dne 15. 12. 2025 k Městskému soudu v Praze žalobu.

Obsah žaloby a doplnění žaloby

10. Žalobci v podané žalobě namítají, že žalovaný nesprávně posoudil jejich námitky uplatněné v průběhu stavebního řízení.

11. V prvním okruhu žalobních námitek uvádějí, že zásadní námitky směřovaly do otázky umístění stavební jámy a zakotvení, včetně posouzení hlavních pažících konstrukcí. Zde evidentně námitky žalobců byly v odvolacím řízení shledány oprávněnými a žalovaný se u stavebníka domáhal změny zvolené technologie pažení stavební jámy a provedení doplňkového geologického průzkumu s provedením rozboru vlastností zeminy. Pokud tento postoj žalovaného vedl k úpravě podmínek pro umístění a povolení stavby tak, že v podmínce č. 17 uložil povinnost k tomuto průzkumu a v podmínce č. 18 k protokolu měření hluku a současně změnil čas v označeném odstavci zařízení staveniště, pak z tohoto vyplývá, že námitky, které v řízení vznesli žalobci, byly odůvodněnými. Dle názoru žalobců ovšem způsob, jakým vstoupil do rozhodnutí o schválení stavebního záměru žalovaný, není postačující pro zachování práv žalobců. Z napadeného rozhodnutí totiž nevyplývá, jaké kroky bude činit stavební úřad pro případ, že doplňkový geologický průzkum nebude proveden, eventuálně nebude proveden se závěry, které podmínka č. 17 předpokládá. Totéž platí pro podmínku č. 18, kdy z pohledu žalobců není důvodem, proč by uvedené podklady, konkrétně v podmínkách č. 17 a 18 požadované dokumenty, neměly být stavebníkem předloženy již v průběhu stavebního řízení. Žalobci se obávají poškození svých práv v souvislosti s tím, že v rámci realizace stavby nebudou parametry uvedeného rozhodnutí dodrženy.

12. Žalobci upozorňují na faktor ochrany celého území z hlediska svažitého terénu a umístění masivní vysoce objemové stavby, která vyžaduje upevnění ve svahu, který již tak v minulosti byl vystaven posunům. Pokud tedy až k námitkám žalobců bylo zcela změněno ukotvení nově stavěného bytového domu a navržena zcela odlišná technologie tohoto ukotvení, pak tato zásadní změna pro stavbu jako takovou neprošla dvoustupňovým posouzením s ohledem na to, že si tuto změnu vyžádal až žalovaný. Ten se se změnou technologie spokojil přesto, že nebyla provedena sonda geologického podloží a tudíž před povolením nebylo postaveno najisto, zda charakter a složení geologického podloží skutečně umožňuje tento způsob zakotvení realizovat. Již v minulosti žalobci namítali, že doplnění průzkumu včetně vsakovací zkoušky by mělo předcházet samotnému schválení záměru.

13. V druhém okruhu žalobních námitek žalobci poukazují na nesprávně posouzenou odvolací námitku, zda plánovaná stavba realizuje objekt, který je v souladu s obecnými požadavky na využití území. Žalovaný vycházel z území, které vymezil pro srovnání charakteru zástavby. Navzdory tomu, že připustil, že v uvedeném území je hladina IV (9 až 16 m), označil je jako území odpovídající hladině V (12 m až 21 m) s poukazem na skutečnost, že k přeřazení území do této výškové hladiny přispěl v napadeném rozhodnutí specifikovaný bytový dům (taktéž sousedící s nemovitostí ve vlastnictví žalobců – pozn. soudu) kvůli výšce obvodových linií střechy 17,6 m. S ohledem na to pak žalovaný dospěl k závěru, že celková výška stavby je 17,65 m nenarušuje dosavadní výškovou hladinu. Žalobci nesouhlasí s charakteristikou posuzovaného území, když jde o jednotnou vilovou zástavbu, kdy i při respektu k možnostem stavět nové objekty v této vilové svahové zástavbě nelze odhlédnout od toho, že charakter rodinných domů vilového typu je převažujícím v uvedené lokalitě. Samotný fakt, že již dříve byla povolena stavba vymykající se výškově i svým charakterem ostatním stavbám, nelze vzít jako východisko pro změnu charakteru výškové hladiny uvedeného území. Žalobci nesouhlasí s argumentací rozsudkem Městského soudu sp. zn. 11 A 116 /2019, který reaguje na změny a rozšíření bytové zástavby za účelem uspokojení bytových potřeb občanů. Záměrem žalobců bylo nikoli negovat možnosti nové bytové zástavby na území hlavního města, ale reagovat na uvedenou situaci tak, aby případný nový stavební záměr nenarušoval práva okolních vlastníků nemovitých věcí. Žalobci poukazují, že stejně jako další vlastníci nemovitosti v uvedené lokalitě mají charakter svého vlastnického práva i práva bydlení odvozen od toho, že bydlí v převážně vilové původní čtvrti, čemuž odpovídá i dosavadní stavba na pozemku, ke kterému je realizován stavební záměr. Proto i záměr nový tak, jak byl předložen do stavebního řízení, měl reflektovat tuto skutečnost a nenarušovat objemností své hmoty vlastnická práva ostatních vlastníků v lokalitě.

14. Ve třetím okruhu žalobních námitek žalobci nesouhlasí s tím, že žalovaný v otázce pohody bydlení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. . Dle žalobců je pohoda bydlení v rozměru, v jakém byl stavební záměr schválen, výrazně narušena. Bezprostřední okolí domu žalobců je ve svažitém prostředí vilové čtvrti s dosavadním výhledem a výraznou světlostí. Toto všechno je záměrem naprosto zásadním způsobem kráceno, zejména bude-li stavba umístěna velmi blízko domu žalobců, bude se jednat o vysoce objemovou hmotu způsobující zásadní zastínění, s vyvedenými vývody klimatizací přímo směrem k oknům obytných místností domu žalobců v tak krátké vzdálenosti, že lze uvažovat o narušení jednak snížením světlosti, zásadním zhoršením výhledu, bezprostřední blízkosti stavby a případnými hluky či pachy způsobenými vývody vzduchotechniky. Posouzení zákonnosti schválení takového záměru by mělo být provedeno citlivě, neboť není záměrem žalobců negovat stavební činnost v jejich okolí a lokalitě, ale dbát na to, aby posouzení vstupu nového stavebního záměru do práv a chráněných zájmu vlastníků okolních staveb dbalo rovnoměrnosti v otázce, jak zásadní zhoršení jsou povinni vlastníci okolních staveb strpět ve vztahu k výstavbě nové. Žalobci uzavírají, že výstavba představuje zásadní změnu charakteru bydlení, a tudíž výrazné snížení pohody bydlení jakožto zákonného faktoru, jehož obsah byl Nejvyšším správním soudem v minulosti judikován.

15. Na základě uvedených námitek žalobci navrhují napadené rozhodnutí zrušit. Spolu se zrušením napadeného rozhodnutí žalobci navrhují i zrušení rozhodnutí prvostupňového.

16. V doplnění žaloby došlé Městskému soudu v Praze dne 26. 1. 2026 žalobci brojí proti tomu, jak žalovaný v podmínce č. 17 vymezil rozsah doplňkového geologického průzkumu, nesouhlasí, že podmínka nepožaduje provedení plnohodnotného hydrogeologického posouzení chování podzemní vody při realizaci výkopu, zejména v prostředí puklinové zvodně ve zvětralém a rozpukaném skalním podloží. Nebude-li posouzeno prostředí z hlediska propustnosti možných přítoků do stavební jámy a vlivu případného odvodňování, nezíská se tím informace o tom, že by nemohlo dojít k negativnímu ovlivnění základových poměrů sousedních staveb. V napadeném rozhodnutí rovněž absentují výpočty očekávaných deformací zajištění stavební jámy, zejména vodorovných posunů pažících konstrukcí i vodorovných posunů terénu v blízkosti hranic za pažení. Nesouhlasí se zjednodušenou úvahou a orientačním odhadem o roznosu napětí pod úhlem 45°.

17. Dále namítají, že v podmínce zcela absentuje povinnost monitoringu geotechnického a hydrogeologického před zahájením prací i v jejich průběhu, podmínka neobsahuje limitní hodnoty deformací ani změny hladiny podzemní vody, ani reakční plán pro případ nepříznivého vývoje. Uvádějí, že nedostatečně identifikované podmínky jsou pro žalobce reálným nebezpečím.

18. Žalobci konstatují, že z hlediska dodržení řádného průzkumu by bylo třeba provést rozšířený inženýrsko-geologický a hydrogeologický průzkum, který by řešil otázku propustnosti horninového prostředí, posoudil možné přítoky do stavební jámy, vyhodnotil vlivy odvodňování na okolní objekty a navrhl opatření k minimalizaci změn režimu podzemní vody; po provedení průzkumu by muselo být nařízeno dodatečné vyjádření projektanta investora pro zajištění stavební jámy; následně by bylo třeba vyžádat pasportizaci statiky domu a pozemku před začátkem geotechnických a výkopových stavebních prací a pak zpracování a realizace monitorovacího plánu, který zahrnuje výchozí měření před zahájením prací, průběžné sledování sedání terénu, sledování hladiny podzemní vody pomocí piezometrů, nato uložit povinnost stanovení mezní hodnoty deformací a změn hladiny podzemní vody a konkrétní reakční opatření k jejich dosažení; a poté by bylo nutné zajistit, že výsledky doplňkového průzkumu budou závazným podkladem pro návrh zajištění stavební jámy a tento bude upraven a znovu odborně posouzen před započetím výkopu. Žalobci navrhují k důkazům vyjádření statika společnosti STATIKON Solutions s.r.o. s názvem „Technické připomínky k rozhodnutí MHMP – stavební jáma a vliv na sousední nemovitosti“ ze dne 22. 1. 2026.

19. Žalobci dále namítají, že z podmínek nevyplývá, že by případné negativní výsledky průzkumu měly vést k povinnému přepracování návrhu zajištění jámy, a tudíž dopad případných negativních zjištění v rámci doplňkového průzkumu nebyl by hodnocen.

Vyjádření žalovaného

20. Žalovaný ve vyjádření k žalobě odmítá žalobní námitky.

21. K prvnímu okruhu žalobních námitek uvádí, že situace, kdy doplňkový geologický průzkum nebude proveden, eventuálně nebude proveden se závěry, které podmínka č. 17 předpokládá, výslovně řeší , stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Proto žalovaný nepovažoval za naléhavé nástroje ochrany před prováděním stavby v rozporu s žalobou napadeným rozhodnutím duplicitně promítat do podmínek pro provádění stavby. K podmínce č. 18 žalovaný sděluje, že protokoly z měření hluku stacionárních zdrojů hluku umístěných ve stavbě lze objektivně měřit až po jejich zabudování v rámci provádění stavby. Jedná se o podmínku výslovně převzatou ve smyslu ust. , . Kromě toho splnění dané podmínky je garantováno závazným stanoviskem dotčeného orgánu na úseku veřejného zdraví dle ust. stavebního zákona, které stavebník předloží jako součást žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí.

22. Žalovaný nesouhlasí ani s námitkou, dle níž změna ukotvení nově stavěného bytového domu a návrh odlišné technologie tohoto ukotvení neprošly dvoustupňovým posouzením. Předně, nejedná se o ukotvení stavby bytového domu, ale o kotvení stavební jámy, ve které se následně bude zakládat stavba bytového domu. Stavebník na základě námitky žalobců v průběhu stavebního řízení přistoupil k návrhu takového technologického řešení zabezpečení stavební jámy (záporové pažení), jehož konstrukční prvky jsou řešeny jen uvnitř stavební jámy, tedy jen na pozemku stavebníka. S tímto návrhem byli žalobci v průběhu vedeného prvoinstančního řízení seznámeni. Stavební úřad při zpracování rozhodnutí a popisu technologie zabezpečení stavební jámy vyšel z nesprávné dokumentace se zajištěním stavební jámy pomocí kotev ukotvených na sousedních pozemcích. Tato dokumentace byla nahrazena projektovou dokumentací s řešením záporového zabezpečení stavební jámy. Žalovaný toto pochybení v odvolacím řízení napravil tak, že text s popisem nesprávné technologie ve výroku přezkoumávaného rozhodnutí nahradil navrženou technologií záporového pažení.

23. K druhému okruhu žalobních námitek ohledně charakteristiky posuzovaného území žalovaný vhledem k podobnosti s námitkou vznesenou v odvolacím řízení odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde se s námitkou vypořádal.

24. Rovněž třetí okruh žalobních námitek ohledně snížení kvality bydlení žalovaný považuje za vypořádaný v napadeném rozhodnutí, odkazuje proto na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

25. Žalovaný navrhuje, aby soud žalobu zamítl.

Stanovisko osob zúčastněných na řízení

26. Osoby zúčastněné na řízení I. a II. se k věci samé nevyjádřily.

27. Osoba zúčastněná na řízení III. ve svém vyjádření k prvnímu okruhu žalobních námitek uvádí, že postup pro řešení porušení či nesplnění stanovených podmínek je výslovně upraven v zákonné úpravě, stavební úřad nemá pravomoc tyto následky stanovit přímo v podmínkách daného rozhodnutí. V případě nesplnění podmínky nebude možné zahájit stavební práce, a nemůže tak dojít k jakémukoli poškození práv žalobců. Protokol měření hluku pak z podstaty věci může být zpracován až po realizaci záměru (po instalaci měřených zdrojů hluku), nikoli v průběhu stavebního řízení (kdy měřené zdroje hluku ještě neexistují).

28. K námitce týkající se změny ukotvení osoba zúčastněná na řízení III. jednak upozorňuje, že v napadeném rozhodnutí jde o změnu technologie kotvení stavební jámy, nikoli záměru jako takového. Vedle toho, žalobci byli již v průběhu prvostupňového řízení seznámeni s navrženou technologií zabezpečení stavební jámy. Současně platí, že prvostupňové a odvolací řízení tvoří jeden celek. Není tedy vyloučeno, že odvolací správní orgán sám doplní či napraví nedostatky v řízení před správním orgánem prvního stupně (což má svůj odraz v pravomoci odvolacího správního orgánu odvoláním napadené rozhodnutí změnit).

29. K druhému okruhu žalobních námitek oponuje, že pro posouzení, zda je daná stavba zařaditelná do dané výškové hladiny, dle nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy), je relevantní regulovaná výška dané budovy, nikoli její celková výška, přičemž u posuzovaného záměru činí regulovaná výška 14,23 m. Záměr by tak byl souladný s Pražskými stavebními předpisy i tehdy, pokud by výšková úroveň zástavby ve vymezeném území spadala pouze do výškové hladiny IV, ve které je minimální regulovaná výška 9 m a maximální regulovaná výška 16 m.

30. K třetímu okruhu žalobních námitek v otázce pohody bydlení osoba zúčastněná na řízení III. odkazuje na studii zastínění, která dle jejího názoru prokazuje, že k žádnému zásadnímu zastínění domu žalobců v souvislosti s umístěním a realizací záměru nedojde. Žalobci ani v žalobě ničím neprokazují, že by k jakémukoli zásadnímu zastínění jejich domu mělo dojít. Dále má za to, že záměr naplňuje požadavek pražských stavebních předpisů na umístění stavby v dostatečném odstupu od oken obytných místností stávajících okolních budov. Záměr rovněž není umisťován v bezprostřední blízkosti domu žalobců, tudíž k žádnému zásadnímu zhoršení výhledu žalobců umístěním a realizací záměru dojít nemůže. Pokud jde o hluk, uvádí, že bez prokázání splnění hlukových limitů nebude možné vydat kolaudační rozhodnutí pro záměr a začít jej užívat. Žalobci jsou tedy dostatečně chráněni před možným překročením hlukových limitů podmínkou č. 18 prvostupňového rozhodnutí, ve znění napadeného rozhodnutí.

31. Osoba zúčastněná na řízení III. se k doplnění žaloby ze dne 26. 1. 2026 vyjadřuje v tom smyslu, že dle jejího názoru doplnění obsahuje nepřípustné (opožděné) rozšíření žaloby, i přes to uvádí, že považuje podmínku č. 17 za dostatečnou, neboť podmínka osobě zúčastněné na řízení III. ukládá zajistit před zahájením stavebních prací na zajištění stavební jámy vypracování doplňkového průzkumu.

32. V podání doručeném Městskému soudu v Praze dne 26. 5. 2026 pak osoba zúčastněná na řízení III. navrhuje k důkazům „Vyjádření projektanta k textům souvisejícím s žalobou proti rozhodnutí správních orgánů v rámci povolování stavby“ ze dne 18. 5. 2026 vypracované Ing. P. N., autorizovaným inženýrem pro geotechniku, ve kterém se projektant vyjadřuje k jednotlivým připomínkám obsaženým v doplnění žaloby a k vyjádření statika společnosti STATIKON Solutions s.r.o. Osoba zúčastněná na řízení III. shrnuje závěry dokumentu ze dne 18. 5. 2026, dovozuje z nich zejména, že sousední objekty nebudou realizací stavební jámy ovlivněny.

Replika žalobců

33. Žalobci v replice doručené Městskému soudu v Praze dne 10. 6. 2026 trvají na tom, že vydání stavebního povolení měl předcházet geologický průzkum s rozborem vlastností zeminy pozemku, akceptaci nenaplnění této podmínky v rámci vydání stavebního povolení vyřešil žalovaný toliko prostřednictvím podmínky č. 17, kde však nestanovil žádné lhůty ani sankce pro případ, že podmínka nebude stavebníkem splněna. Tímto postupem žalovaný potvrdil, že teprve po vydání stavebního povolení bude zjišťováno, zdali skutečně zemina a podloží, do níž má být základ stavby proveden, odpovídá svými vlastnostmi a zjištěnou geologickou a hydrogeologickou skladbou možnosti provést záměr stavby.

34. Žalobci právě s tímto nesouhlasí, poukazují na skutečnost, že ve shodě s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č.j. -135 nelze stanovením podmínek obejít provedení průzkumu již v rámci stavebního řízení tam, kde to vzhledem k délce samotného stavebního řízení prvostupňového orgánu a řízení v odvolací fázi nepochybně možné bylo a odstranit tím nejasnosti a eliminovat rizika, která z možného provedení stavby plynou pro vlastníky okolních nemovitých věcí. Žalovaný však nahradil řešení v podobě provedení doplňkového geologického průzkumu poukazem na podmínku, která má být splněna až po právní moci rozhodnutí. Takto postupoval, i když v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že území je se složitými inženýrskogeologickými poměry vyžadujícími zabezpečení jámy a konzultace s firmou s dostatečnými zkušenostmi a vlastní vhodnou technologií. Žalobci zdůrazňují, že sám zpracovatel projektové dokumentace zajištění stavební jámy označil za mimořádně složité a navrhl provést práce erudovaným dodavatelem s referencemi z obdobných staveb a odpovídajícím strojním a materiálovým vybavením. Již z toho plyne, že poměry na místě samém nejsou standardní a kladou zvýšené nároky na průzkum samotný.

35. Za vnitřně rozporný považují žalobci postup žalovaného, který na jedné straně shledal nezbytným doplnit do rozhodnutí podmínku č. 17 vyžadující dodatečné ověření geologických poměrů, vlastností zemin a hladiny podzemní vody, čímž fakticky připustil, že dosavadní podklady neposkytují dostatečnou jistotu pro posouzení všech relevantních okolností stavby, na straně druhé však současně uzavřel, že navržené technické řešení stavební jámy představuje bezpečný způsob zabezpečení svahu a okolních nemovitostí.

36. Žalobci nezpochybňují možnost realizace stavby jako takové, namítají však, že žalovaný fakticky přesunul posouzení rozhodných skutečností z fáze povolování stavby do fáze její realizace. Tím ponechal bez odpovědi otázky, které mohou mít zásadní význam pro ochranu vlastnických práv vlastníků sousedních nemovitostí. Právě s ohledem na žalovaným opakovaně zdůrazňovanou složitost inženýrskogeologických poměrů v dané lokalitě bylo podle názoru žalobců nezbytné odstranit pochybnosti již v rámci povolovacího řízení a teprve na základě úplně zjištěného skutkového stavu rozhodnout o přípustnosti stavebního záměru. Žalobci zdůrazňují, že aprobování principu dodatečného stanovování podstatných podmínek realizace stavby v situaci, kdy již bylo vydáno stavební povolení, by zakládalo nebezpečný precedent i pro další obdobná řízení a ve svém důsledku by dramaticky snižovalo standardy pro získávání stavebního povolení.

37. Žalobci opakovaně odkazují na odborné vyjádření společnosti STATIKON Solutions s.r.o., z něhož vyplývá, že podmínka č. 17 řeší pouze dílčí doplnění geologických údajů, nikoliv komplexní posouzení hydrogeologických poměrů, očekávaných deformací horninového prostředí a jejich možného vlivu na sousední nemovitosti. Toto odborné vyjádření podporuje námitku žalobců, že skutkový stav nebyl v otázce vlivu stavební jámy na okolní zástavbu zjištěn v rozsahu nezbytném pro vydání rozhodnutí a že rozhodné skutečnosti byly nepřípustně přesunuty až do fáze realizace stavby.

Posouzení žaloby

38. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené.

39. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán ( , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ “), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.

40. O žalobě soud rozhodl v souladu s ust. bez jednání, neboť účastníci řízení ani osoby zúčastněné na řízení na výzvu soudu nesdělili, že trvají na nařízení jednání. Soud neshledal potřebu nařídit jednání ani za účelem dokazování, neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě obsahu správního spisu. Konkrétněji k tomu soud uvádí, že neprovedl k důkazům navržené vyjádření statika společnosti STATIKON Solutions s.r.o. s názvem „Technické připomínky k rozhodnutí MHMP – stavební jáma a vliv na sousední nemovitosti“ ze dne 22. 1. 2026, ani Vyjádření projektanta k textům souvisejícím s žalobou proti rozhodnutí správních orgánů v rámci povolování stavby“ ze dne 18. 5. 2026). Soud totiž shledal, že o zákonnosti napadeného rozhodnutí lze uvážit i bez provádění uvedených důkazů. Soud věc posoudil následovně.

41. Městský soud vycházel z ust. , , ve znění pozdějších předpisů. Dle něj se řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Vzhledem k tomu, že posuzované řízení bylo zahájeno podáním žádosti o společné stavební povolení dne 12. 5. 2022, řízení se dokončuje dle , o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

42. Soud shledal, že žaloba je důvodná.

43. V rámci prvního okruhu žalobních námitek žalobci namítají procesní vadu v postupu správních orgánů. Podstata námitky spočívá v odepření dvoustupňového posouzení námitky ukotvení stavební jámy. V logice soudního přezkumu se soud v prvé řadě zabýval touto namítanou procesní vadou.

44. Soud nejprve poznamenává, že nepřehlédl nepřesnost žalobní formulace, kdy žalobci brojí proti změně ukotvení navrhované stavby bytového domu, zatímco žalovaný v napadeném rozhodnutí přistoupil k změně ukotvení stavební jámy. Soud nicméně vychází z obecného principu, že podání osoby dovolávající se ochrany svých práv je třeba vždy posuzovat podle jeho obsahu a skutečného smyslu. Nelze tedy ustat na formálním vypořádání námitek jen proto, že byly formulovány neobratně. Přestože žalobci vyjádřili svoji námitku nepřesně, je z jejího obsahu (též s přihlédnutím k obsahu námitek vznesených v průběhu prvostupňového stavebního řízení a odvolacích námitek, jakož i v reakci správních orgánů na vznesené námitky) zcela zřejmé, že podstatou sporu je zde otázka, zda byl žalovaný oprávněn až v odvolacím řízení upravit technologii zabezpečení stavební jámy.

45. Tuto námitku soud důvodnou neshledal.

46. Na základě obsahu správního spisu soud stručně rekapituluje, že stavebník připravil projektovou dokumentaci pro společné povolení původně tak, že navrhl kotvení stavební jámy mimo jiné na sousedních pozemcích. K tomu ovšem stavebník neobdržel souhlas vlastníků sousedních pozemků (včetně žalobců) dle ust. . Proto stavebník ještě v samém počátku prvostupňového řízení navrhl jiné technologické řešení zabezpečení stavební jámy (záporové pažení), jehož konstrukční prvky jsou řešeny jen uvnitř stavební jámy, tedy jen na pozemku stavebníka. S tímto návrhem byli žalobci v průběhu prvoinstančního řízení ze strany stavebního úřadu řádně seznámeni a měli možnost se k němu vyjádřit. Stavební úřad přesto v prvostupňovém rozhodnutí vyšel z původně předložené projektové dokumentace, která předpokládala zajištění stavební jámy pomocí kotev ukotvených na sousedních pozemcích. Stavební úřad, ač je z jeho postupu v průběhu řízení zjevné, že si je nově předložené projektové dokumentace vědom a zohledňuje ji, v prvostupňovém rozhodnutí tuto opomněl a zjevně omylem zapracoval text nesprávné (původní) projektové dokumentace. Žalovaný pak v napadeném rozhodnutí pochybení stavebního úřadu napravil, když text s popisem nesprávné technologie ve výroku rozhodnutí nahradil navrženou technologií záporového pažení (viz bod 3 odůvodnění tohoto rozsudku), což následně odůvodnil na str. 25 napadeného rozhodnutí).

47. Městský soud k tomu obecně konstatuje, že si je vědom zásady, dle níž je-li zavedena koncentrace řízení, pak těžiště dokazování má probíhat v řízení na prvním stupni, a odvolací orgán se nemá jako první zabývat předloženými důkazy. (Srovnej: ust. ). Od posuzování nových důkazů ve smyslu odkazovaného ustanovení je však nutné odlišit situaci, kdy dochází k nápravě vadného postupu správního orgánu prvního stupně vůči již dříve předloženým podkladům.

48. Odvolání je řádným opravným prostředkem a smyslem odvolacího řízení je nejen posouzení zákonnosti prvostupňového rozhodnutí, ale i odstranění vad prvostupňového řízení. Vady shledané v prvostupňovém řízení nebo rozhodnutí lze v odvolacím řízení odstranit, pokud nejsou takové intenzity či rozsahu, že je nutné provedení nového řízení před správním orgánem prvního stupně. Jen v takovém případě by byl odvolací orgán povinen odvoláním napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit podle správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 10. 2009, č.j. -93).

49. V posuzované věci soud shledal, že změna učiněná žalovaným v napadeném rozhodnutí nedosahuje intenzity ani rozsahu, aby bylo nutné přistoupit ke zrušení prvostupňového rozhodnutí za účelem odstranění zjištěné vady. Žalovaný v napadeném rozhodnutí učinil pouze to, že vadný výrok prvostupňového rozhodnutí v části týkající se ukotvení stavební jámy pomocí mikrozápor a kotev nahradil textem, dle nějž pažení stavební jámy je navrženo tak, že mikrozápory budou zakomponovány do trvalé konstrukce opěrných stěn, kotvení nezasáhne do sousedních pozemků. Soud zdůrazňuje, že žalovaný tímto zohlednil nesouhlas žalobců s původně navrženou technologií kotvení stavební jámy na sousedních pozemcích. Změnou výroku prvostupňového rozhodnutí žalovaný nijak nezasáhl do práv ostatních účastníků řízení, přičemž toto řešení je obsaženo v projektové dokumentaci ke společnému povolení předložené v prvostupňovém řízení, žalobci byli se změnou řešení v rámci prvostupňového řízení seznámeni, měli možnost se ke změně vyjádřit; změna nadto byla učiněna v jejich prospěch. Předmětná povolovaná stavba samotná nebyla nijak změněna, došlo pouze k opravě prvostupňového rozhodnutí, které opomnělo zakotvit aktualizaci (resp. úpravu) kotvení stavební jámy.

50. Rozhodnutí žalovaného, kterým bylo změněno rozhodnutí prvostupňové, tak nebylo postaveno na zcela jiných podkladech, což by vedlo k porušení zásady dvojinstančnosti řízení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2008, č.j. -126). Dvojinstančnost řízení neznamená, že každý právní názor vyslovený jednou instancí musí být nutně podroben přezkoumání instancí vyšší, ale že po vydání rozhodnutí v prvé instanci je postup a rozhodnutí přezkoumáno v odvolacím řízení správním orgánem vyššího stupně (již zmiňovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. -93).

51. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud při opravě vady prvostupňového rozhodnutí žalovaný zachoval práva účastníků řízení, tj. účastníci řízení byli s nově zohledněnými skutečnostmi seznámeni a měli možnost se k nim vyjádřit, a doplnění dokumentace bylo pouhým upřesněním dokumentace původní, které se v právech účastníků řízení neprojevilo, nebyl postup žalovaného v rozporu se zákonem (srovnej: rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. -93). Právě to lze konstatovat o postupu žalovaného v odvolacím řízení.

52. Městský soud tak uzavírá, že změna výroku napadeného rozhodnutí v otázce kotvení stavební jámy, za situace, kdy projektová dokumentace obsahující změněnou technologii kotvení byla stavebníkem předložena již v řízení v prvním stupni, a žalobci měli možnost se s ní seznámit, nemůže sama o sobě vést ke zrušení napadeného rozhodnutí. Námitka proto není důvodná.

53. Soud se dále zabýval námitkou týkající se skutečnosti, že žalovaný až v napadeném rozhodnutí uložil stavebníkovi provést doplňkový geologický průzkum s provedením rozboru vlastností zeminy. Tato námitka důvodná je.

54. Soud při jejím posuzování vyšel z ust. . Dle jeho dikce je stavební úřad povinen přezkoumat podanou žádost a připojené podklady z toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří zejména, zda projektová dokumentace je úplná, přehledná a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu. Podle odst. 3 písm. a) téhož ustanovení zjistí-li stavební úřad, že v projektové dokumentaci nejsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, vyzve stavebníka k odstranění uvedených nedostatků a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.

55. Stavební úřad tak má dvě ověřovací povinnosti – jedna se týká projektové dokumentace, druhá obecných požadavků na výstavbu – a jednu povinnost odstraňovací.

56. Projektovou dokumentaci musí obstarat a k žádosti o stavební povolení připojit stavebník; ukládá mu to ust. . Prováděcí , o dokumentaci staveb, v rozhodném znění, stanoví v příloze č. 12 rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v až e) nebo pro vydání stavebního povolení, konkrétně mimo jiné požaduje uvést „výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů“, výslovně včetně geologického a hydrogeologického průzkumu [B.1 písm. f)]; vyžaduje popis navrženého konstrukčního systému a mj. zajištění stavební jámy [D.1.2 písm. a)]; ve statickém posouzení vyžaduje stanovení rozměrů hlavních prvků nosné konstrukce včetně jejího založení [D.1.2 písm. c)].

57. Obecnými požadavky na výstavbu rozumí mimo jiné technické požadavky na stavby stanovené prováděcími právními předpisy. Podle jsou právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat též obecné požadavky na výstavbu stanovené prováděcími předpisy.

58. Pražské stavební předpisy v ust. § 41 odst. 1 stanoví, že stavba se musí zakládat způsobem odpovídajícím základovým poměrům zjištěným geotechnickým a hydrotechnickým průzkumem a nesmí být při tom ohrožena stabilita jiné stavby. Požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle normy uvedené v § 84. Dle odst. 2 téhož ustanovení se při zakládání staveb musí zohlednit případné vyvolané změny základových podmínek na sousedních pozemcích určených k zastavění a případná změna režimu podzemních vod.

59. Podle stavební úřad ve stavebním povolení stanoví podmínky pro provedení stavby. Ve smyslu musí být v rámci stavebního řízení postaveno najisto, jak bude stavba realizována po technické stránce, včetně jejího založení, tedy projektové dokumentace základů. Pouze v rámci stavebního řízení mohou účastníci řízení uplatnit ve smyslu své námitky, se kterými je stavební úřad povinen se vypořádat. Konkrétní provedení stavby, resp. jejích základů, nelze řešit podmínkou ve stavebním povolení, jak to učinil stavební úřad podmínkou č. 17, ze které vyplývá, že bude před zahájením stavebních prací na zajištění stavební jámy proveden doplňkový geologický průzkum s provedením rozboru vlastností zeminy, kterým se potvrdí existence základové půdy (zvětralé a navětralé břidlice) pro založení stavební jámy a základů stavby a hladina podzemní vody.

60. Městský soud k tomu uvádí, že ve stavebním zákoně není v souvislosti s povolením stavby upraven postup, kdy teprve z inženýrsko-geologického průzkumu provedeného po právní moci stavebního povolení vyplyne změna stavby a bude nutno vzhledem k situaci zjištěné průzkumem např. změnit hloubku základů stavby, posílit zajištění výkopů či zvolit jiná vhodná stabilizační opatření, tuto změnu projednat se stavebním úřadem a dotčenými orgány. Stavba se zásadně realizuje na základě pravomocného stavebního povolení. Jinou otázkou je, dojde-li v průběhu realizace povolené stavby ke změně stavby z nejrůznějších důvodů, což si vyžádá řízení o změně stavby. To však patří k výjimce z pravidla a nelze takovou situaci, resp. toto řízení, předjímat již v podmínce stanovené v rámci povolení stavby. Nelze, jak namítají žalobci, stavbu povolit, a teprve pak se zabývat tím, jsou-li splněny podmínky stanovené zákonem pro její povolení. Otázka přípustnosti a realizovatelnosti povolované stavby musí být závazně vyřešena ve stavebním řízení tak, aby po právní moci rozhodnutí o povolení stavby mohlo být započato s realizací stavby na základě tohoto pravomocného stavebního povolení. (Srovnej: rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 11. 2013 č.j. -172).

61. Jak vyplývá z projektové dokumentace založené ve správním spisu, v nyní posuzované věci není pochyb, že geologické poměry v místě mohou představovat určité riziko pro zakládání stavební jámy a stavby.

62. Dle Podrobného inženýrskogeologického průzkumu a Podrobného geologického průzkumu pro vsakování (Mgr. Z. P., STAGEO) tvoří skalní podloží horniny, které jsou značně zvrásněné a tektonicky porušené, jedná se o částečně zvětralé břidlice či navětralé břidlice se sklonem vrstev 33 až 57°. Posudek sám uvádí, že základové poměry je třeba chápat jako složité vzhledem k proměnlivým geotechnickým parametrům různě zvětralých břidlic. Dle posudku „Přestože i přes sebelepší zabezpečení stavební jámy dojde, s největší pravděpodobností, k horizontálním a vertikálním deformacím“, je doporučeno zabezpečení stavební jámy konzultovat s vybranou prováděcí firmou, která má dostatečné zkušenosti a vlastní vhodnou technologii a deformace tak eliminovat na co nejmenší míru. S ohledem na naklonění vrstev břidlic pod průměrným úhlem okolo 45° „při realizaci zářezu hrozí vyjíždění horninových bloků do stavební jámy“. Z hlediska vsakování srážkových vod se pak jedná dle posudku jedná o náročnou stavbu ve složitých přírodních poměrech. Geologická stavba zájmové lokality je shledána středně náchylná ke vzniku svahových deformací. Posudek v závěru charakterizuje základové poměry zájmového území jako složité. Vzhledem k náročnosti projektované výstavby je doporučeno v průběhu projektových prací případné problémy a nejasnosti konzultovat s geologem, dále je doporučeno provést přebírku základové spáry geologem a provádět inženýrskogeologický dohled při realizaci zemních prací.

63. Dle dokumentace pro stavební povolení – Zajištění stavební jámy (Ing. P. N., technická zpráva), „Před zahájením prací na zajištění stavební jámy je nutno doplňkovým geologickým průzkumem ověřit litologii v hlubších polohách předmětného území“. „Vzhledem k charakteru stavby a obtížné konfiguraci terénu lze označit navržené práce za mimořádně složité. Je proto nutné, aby práce prováděl erudovaný dodavatel s referencemi z obdobných staveb a dopovídajícím strojním a materiálovým vybavením“.

64. Jak vyplývá z předestřené dokumentace, povolovaná stavba má být realizována v rizikových základových poměrech. Toho si ostatně byl vědom i žalovaný, když se s citovaným odborným závěrem, že „před zahájením prací na zajištění stavební jámy je nutno doplňkovým geologickým průzkumem ověřit litologii v hlubších polohách předmětného území“, ztotožnil. Bylo proto nezbytné, aby bylo ze strany žalovaného požadováno po stavebníkovi předložení minimálně doplňkového inženýrskogeologického průzkumu již v průběhu společného řízení. Je totiž povinností stavebního úřadu takové podklady v rámci v řízení o povolení stavby vyžadovat. V této souvislosti nelze, jak to činí žalovaný, odkládat doplňkové zjištění až do fáze realizace stavby. Ve stavebním řízení nebyl v souladu s zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a v souladu s nebyly zjištěny všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu. Stavební povolení tak bylo vydáno v rozporu s a s , 2 Pražských stavebních předpisů.

65. Zbývá doplnit, že uvedená vada postupu žalovaného je způsobilá zasáhnout do práv žalobců, neboť při založení stavební jámy nelze vyloučit svahové deformace; hrozí tedy hypoteticky ovlivnění sousedních nemovitostí. To připouští i žalovaný v napadeném rozhodnutí, když na str. 32 napadeného rozhodnutí k odvolací námitce, že, že chybí posouzení vlivu stavebních prací na riziko posunu svahu, argumentuje, že právě s ohledem na složité geologické podloží byla navržena tomu odpovídající technologie záporového pažení stavební jámy a pilotové založení pro vlastní stavbu, což představuje staticky bezpečný způsob také pro zabezpečení stability svahu.

66. Městský soud k vypořádání vznesené žalobní námitky závěrem odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 4. 2014, č.j. -135, který se otázce odstraňovací povinnosti stavebního úřadu ve skutkově obdobné věci podrobně věnoval. Nejvyšší správní soud zdůraznil, že „založení stavby je zásadní a v podstatě prvotní otázkou, kterou je třeba při plánování výstavby řešit. Pokud by před započetím výstavby nebylo postaveno najisto, že založení stavby je s ohledem na geologické podmínky území bezpečné a že neohrozí jak samotnou novou stavbu, tak i nemovitosti sousední, mohlo by v průběhu výstavby či po jejím dokončení dojít ke katastrofálním následkům se škodami na majetku i lidských životech.“ Právě z tohoto důvodu Nejvyšší správní soud vyzdvihl požadavek podzákonných právních předpisů (v jím posuzovaném případě šlo o ), aby základové poměry stavby byly zjištěny geologickým průzkumem – tedy opřeny o data získaná odbornou činností specialisty. Nejvyšší správní soud doplnil, že k naplnění těchto požadavků není nutné provádět pro každou plánovanou stavbu nový geologický průzkum, bude záležet na konkrétní situaci a dostatečné znalosti geologických poměrů v zájmovém území díky již provedeným geologickým průzkumům a aplikovatelnosti jejich výsledků na navrhovanou stavbu. V nyní posuzovaném případě má ovšem městský soud za zjevné, že zjištění geologických poměrů ke dni vydání napadeného rozhodnutí dostačující není; právě proto žalovaný přistoupil ke změně prvostupňového rozhodnutí a stanovil další podmínku, kterou odložil zahájení stavby až po provedení vrtu s následným rozborem vlastností zeminy, kterým se potvrdí existence základové půdy (zvětralé a navětralé břidlice) pro založení stavební jámy a základů stavby.

67. Z uvedených důvodů pokládá městský soud vznesenou žalobní námitku za důvodnou.

68. Žalobci dále v doplnění žaloby nesouhlasí s tím, jak žalovaný v podmínce č. 17 vymezil rozsah doplňkového geologického průzkumu.

69. Soud se nejprve zabýval včasností vznesené námitky, neboť dle ust. lze rozšířit žalobu o další žalobní body jen ve lhůtě pro podání žaloby.

70. Lhůta pro podání žaloby v posuzovaném případě činí jeden měsíc od oznámení napadeného rozhodnutí žalobci, a ve smyslu ust. obecného ust. je zakotvena ve zvláštním zákonem: ust. , , ve znění pozdějších předpisů („nový stavební zákon“). Ten vstoupil v účinnost dne 1. 1. 2024. Uvedená lhůta je na základě přechodného ustanovení v ve spojení s nového aplikovatelná na soudní řízení zahájená od 1. 7. 2024 dále, a to byť by na ně byl hmotněprávně aplikovatelný Lhůta jednoho měsíce tedy platí i pro nyní posuzovaný případ.

71. Žalobcům bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 13. 11. 2025. Lhůta pro podání žaloby a rozšíření žalobních bodů uplynula ke dni 15. 12. 2025 (pondělí). Žalobci uplatnili předmětnou žalobní námitku směřující do rozsahu doplňkového geologického průzkumu až ke dni 26. 1. 2026. Městský soud tedy shrnuje, že žalobci námitku vznesli opožděně, neboť ji vznesli po lhůtě zakotvené v ust. nového , jelikož tato lhůta se vztahuje nejen na podání žaloby samotné, ale též na vymezení žalobních bodů (tj. žalobních námitek) dle ust. Námitkou se tedy soud nezabýval, neboť je nepřípustná.

72. Následně soud přistoupil k posuzování námitek uplatněných v druhém a třetím okruhu žalobních námitek. Tyto soud důvodnými neshledal. Soud považuje za potřebné zdůraznit, že správní soudnictví je ovládáno dispoziční zásadou. Obsah, rozsah a kvalita žaloby tak předurčují obsah, rozsah a kvalitu následného soudního rozhodnutí. Úlohou žalobce je v žalobě uvést jím spatřované skutkové či právní důvody nezákonnosti napadeného rozhodnutí [srov. ] a vymezit tak rozsah soudního přezkumu.

73. Po seznámení se s obsahem správního spisu soud nemohl přehlédnout, že žalobní námitky se do značné míry překrývají s námitkami uplatněnými žalobci v podaných odvoláních proti prvostupňovému rozhodnutí, a že žalobci v podané žalobě přednáší opakovanou argumentaci, kterou nadto oproti podaným odvoláním nadmíru zkrátili, aniž by přitom přinesli v reakci na konkrétní argumenty žalovaného konkurující argumentaci. V této souvislosti je třeba podotknout, že jakkoli žalobcům v obecné rovině nic nebrání v tom, aby v rámci žalobních bodů zopakovali své argumenty vyjádřené v průběhu řízení před správními orgány, musí vzít v úvahu, že žalobou napadají právě rozhodnutí o odvolání, které jejich ve správním řízení uplatněné argumenty vypořádává (srov. rovněž rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2013, čj. -125). Soud proto vyšel z toho, že pokud žalobci v druhém a třetím okruhu žalobních námitek setrvali na dříve uplatněné argumentaci a neprezentovali dostatečně konkrétní názorovou oponenturu vedoucí ke zpochybnění závěrů žalovaného, nemusel pak ani soud hledat způsob pro alternativní a originální vyjádření závěrů, k nimž již správně dospěl žalovaný (podobněji srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2014, č.j. -128).

74. Městský soud je přitom toho názoru, že žalobcům se v napadeném rozhodnutí dostalo dostatečné a srozumitelné odpovědi na veškeré námitky vznesené v druhém a třetím okruhu. K námitkám týkajících se rozporu záměru s obecnými požadavky na využití území (druhý okruh žalobních námitek) se žalovaný podrobně vyjádřil na str. 14 až 17 napadeného rozhodnutí, námitkami brojícími proti snížení kvality bydlení se žalovaný řádně zabýval na str. 18 až 25 napadeného rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že není smyslem soudního přezkumu stále dokola podrobně opakovat již jednou vyřčené a pouze tak žalobci poskytnout „jinou“ či „lepší“ odpověď na vznesené námitky, městský soud v plném rozsahu odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, které považuje za řádné a věcně správné, ztotožňuje se s ním a bere jej za své. K vzneseným námitkám se proto městský soud vyjádří pouze stručně a v obecnější rovině (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, č.j. -130, či rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2007, č.j. -86, ze dne 29. 5. 2013, č.j. -47). K tomu lze ještě uvést, že povinnost posoudit všechny žalobní námitky neznamená, že správní soud je povinen reagovat na každou z dílčí argumentace a tu obsáhle vyvrátit; jeho úkolem je vypořádat se s obsahem a smyslem žalobní argumentace (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2014, č.j. -19).

75. Při posouzení druhého a třetího okruhu žalobních námitek soud přihlédl zejména k ust. , 2 . Zde je mimo jiné uvedeno, že stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří zejména, zda projektová dokumentace je zpracována v souladu s územním rozhodnutím nebo regulačním plánem nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem, a v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání stavby její soulad s územně plánovací dokumentací, projektová dokumentace je úplná, přehledná a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu, předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány. Stavební úřad ověří rovněž účinky budoucího užívání stavby.

76. Při posouzení důvodnosti druhého okruhu žalobních námitek pak soud vycházel z ust. § 20 a násl. Pražských stavebních předpisů. Při hodnocení námitek vznesených ve třetím okruhu pak soud do určité míry přihlédl k též k východiskům ust. § 43 odst. 1, jakož i k § 28, 45 a 52 Pražských stavebních předpisů.

77. Soud dále věnoval zřetel stabilní judikatuře správních soudů, například rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2023 č.j. -174. Z něj vyplývá, že ačkoliv se v případě posouzení souladu umísťované stavby s urbanisticko-architektonickými rysy prostředí správní orgány nepohybují ve sféře správního uvážení, i v tomto případě přezkoumávají soudy odborné závěry správních orgánů v obdobném rozsahu jako při přezkumu správního uvážení. Soudy tedy hodnotí zejména to, zda správní orgány dostatečně zjistily skutkový stav věci, zda své závěry náležitě odůvodnily a zda rozhodnutí nenese znaky svévole. Soudu naopak nepřísluší provádět samostatně nové posouzení souladu předmětné stavby s prostředím, do něhož je umísťována, neboť k takovému komplexnímu posouzení odborných urbanisticko-architektonických otázek soud není na rozdíl od stavebního úřadu (resp. odvolacího správního orgánu) dostatečně odborně vybaven.

78. Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 20. 5. 2021 č.j. -64 v tomto směru uvedl, že „je především věcí odborné úvahy stavebního úřadu, aby posoudil, zda navrhovaná stavba odpovídá technologickým a bezpečnostním požadavkům, urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí, je vhodně umístěna do existující zástavby nebo např. zda nepřípustným způsobem nezasahuje do soukromí sousedních obyvatel. Úkolem soudu ve správním soudnictví je přezkoumat zákonnost napadeného rozhodnutí, tedy posoudit soulad napadeného správního rozhodnutí se zákonem. Úkolem soudu naopak není nahradit správní orgán v jeho odborné dozorové kompetenci ani nahradit správní uvážení uvážením soudním, ale posoudit, zda se správní orgán v napadeném rozhodnutí dostatečně vypořádal se zjištěným skutkovým stavem, resp. zda řádně a úplně zjistil skutkový stav a zda tam, kde se jeho rozhodnutí opíralo o správní uvážení, nedošlo k vybočení z mezí a hledisek stanovených zákonem.“

79. Soud uvedená judikaturní východiska sdílí, ztotožňuje se s nimi a v projednávané věci z nich při posuzování důvodnosti námitek vznesených v druhém a třetím okruhu žalobních námitek vycházel. Z rozhodovací praxe správních soudů jednoznačně plyne silný akcent na omezený prostor pro soudní přezkum rozhodnutí stavebních orgánů rovněž ve společném územním a stavebním řízení, a to v těch částech, v nichž stavební úřad na půdorysu interpretace neurčitých právních pojmů posuzuje, zda navrhovaná stavba odpovídá urbanistickému a architektonickému charakteru prostředí.

80. Městský soud optikou odkazované judikatury správních soudů posoudil úvahy žalovaného týkající se druhého okruhu žalobních námitek, a dospěl k závěru, že žalovaný dostatečně zjistil skutkový stav věci ve vztahu k charakteru zástavby dané lokality, a s těmito zjištěními se řádně vypořádal. Žalovaný v souladu s § 20 odst. 1 Pražských stavebních předpisů při posuzování charakteru území vycházel ze vztahu zástavby k veřejným prostranstvím, z hmotového uspořádání stavebního záměru, z půdorysných rozměrů okolních staveb a z jejich výškové hladiny. Na základě uvedených kritérií a podkladů dospěl k závěru, že záměr je v souladu s charakterem území, do nějž se umisťuje. Podle názoru soudu žalovaný řádně odůvodnil, proč považoval záměr za odpovídající obvyklé zástavbě v území, a v napadeném rozhodnutí své úvahy promítnul logickým a srozumitelným způsobem. Podle názoru soudu je úvaha žalovaného o souladu povolované stavby s charakterem území věcně správná a nelze jí ničeho vytknout. V rámci omezeného prostoru pro soudní přezkum neshledal městský soud v napadeném rozhodnutí žádné nedostatky co do závěru o souladu záměru s charakterem území ve smyslu § 20 odst. 1 Pražských stavebních předpisů.

81. Pokud jde o nesouhlas žalobců s charakteristikou posuzovaného území, městský soud je toho názoru, že v případě naplnění požadavků územního plánu a příslušných předpisů je posouzení individuální vhodnosti stavby na uvážení stavebního úřadu a nelze očekávat, že v území nikdy nedojde ke změně; rovněž nelze v takovém případě bránit umístění objemovější či moderněji pojaté stavby, jde-li stále o stavbu výškově i vzhledově srovnatelnou s bytovými domy v daném území (kde se nacházejí objemově a výškově obdobné bytové domy), což je v posuzovaném případě naplněno. Zatímco žalobci akcentují prostředí vilové čtvrti a žádají zachování charakteru dané lokality, žalovaný přistoupil k posouzení charakteru dané lokality s poukazem na aktuální stav dané lokality, který již není tvořen jen (byť převažujícími) rodinnými domy, nýbrž i bytovými domy, stavbami občanské vybavenosti a administrativy. Soud shledává tuto úvahu správních orgánů racionální, zcela akceptovatelnou, vycházející ze skutkových okolností dané lokality, podpořenou nejen konkrétními výpočty a srovnáními rozhodných údajů týkajících se jednotlivých objektů v dané lokalitě, ale i nijak nevybočující ze zákonného rámce a souladnou i s odborným hodnocením záměru.

82. Pokud jde o nesouhlas žalobců s argumentací rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2022 č.j. -212, který posuzoval, zda záměr nepředstavuje nepřípustnou rozsáhlou stavební činnost ve stabilizovaném území a zda jsou jeho objem a výška srovnatelné s okolní zástavbou, městský soud uvádí, že prostý nesouhlas žalobců s odůvodněním rozhodnutí nezpůsobuje nezákonnost závěrů žalovaného. Soud k závěrům žalovaného konstatuje, že považuje žalovaným provedené posouzení souladu navrhované stavby s charakterem území za správné a dostatečné. Je-li totiž smyslem základního pravidla pro umisťování staveb na území hl. m. Prahy uvedeného v ust. § 20 odst. 1 Pražských stavebních předpisů zohlednit při umisťování staveb charakter daného území, je zřejmé, že charakter území netvoří jen bezprostředně související stavby, ale území v širším referenčním rozsahu, jež žalovaný vhodně určil. Navrhovaný záměr pak žalovaný hodnotil ve vztahu k rozměrům takto vymezených okolních staveb a jejich výšce. Přičemž přihlédl mimo jiné i k charakteru staveb v bezprostředním okolí záměru.

83. Pokud jde o žalobní námitku zpochybňující přeřazení vymezeného území do výškové hladiny V z důvodu výšky srovnávaného bytového domu s výškou obvodových linii střechy 17,6 m, soud nejprve poznamenává, že jakkoli tato otázka s výše posuzovanou námitkou nesprávného posouzení charakteru území souvisí, v tomto případě již soud nepřezkoumává správní uvážení žalovaného (a jeho závěry ohledně urbanistického charakteru území), ale požadavky právních předpisů, resp. územně plánovací dokumentace na výšku staveb - výškové regulativy. Soud shledává vznesenou námitku nerelevantní, a to s ohledem na ust. § 25 Pražských stavebních předpisů, z nějž lze dovodit, že pro posouzení, zda je daná stavba zařaditelná do dané výškové hladiny, je primárně rozhodující tzv. regulovaná výška, nikoli celková výška dané budovy (srovnej: rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2023 č.j. -129). Odst. 2 odkazovaného ustanovení stanoví výškové hladiny, které určují minimální a maximální regulovanou výšku budov, takto: hladina IV 9 m – 16 m, hladina V 12 m − 21 m.

84. V posuzované věci z projektové dokumentace založené ve spisovém materiálu vyplývá, že celková výška záměru sice činí 17,65 m, avšak regulovaná výška záměru, která je rozhodující pro zařazení do výškové hladiny, činí 14,23 m (viz též str. 17 odůvodnění napadeného rozhodnutí). S ohledem na uvedené musí soud konstatovat, že záměr by byl souladný s Pražskými stavebními předpisy i tehdy, pokud by výšková úroveň zástavby ve vymezeném území spadala pouze do výškové hladiny IV, ve které je minimální regulovaná výška 9 m a maximální regulovaná výška 16 m.

85. Soud tak uzavírá, že tato dílčí námitka nemá vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, a námitky uplatněné v druhém okruhu nejsou důvodné, neboť soud neshledal, že by žalovaný posouzením navrhované stavby s charakterem území porušil práva žalobců jakožto vlastníků sousedních nemovitostí. Povolovaná stavba se výrazně nevymyká stávající urbanistické struktuře ani svou výškou, ani hmotou; stavba má být nadto umístěna v místě, kde se již jeden stavební objekt (který má být zdemolován) nachází. Je pochopitelně zřejmé, že architektonický výraz nyní posuzované stavby moderního bytového domu nebude totožný, jako je tomu u stávající prvorepublikové vilky, základní ráz území však podle soudu nebude významně zasažen. V podrobnostech soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

86. Městský soud pak, rovněž při zohlednění východisek výše odkazované judikatury, přistoupil k vypořádání třetího okruhu žalobních námitek, v němž žalobci namítají výrazné narušení jejich pohody bydlení.

87. Soud je přesvědčen, že žalovaný ani v tomto ohledu žádným způsobem nepřekročil zákonné meze správního uvážení. Vycházel z patřičných podkladů, posoudil situaci v území, své závěry zdůvodnil, přičemž v napadeném rozhodnutí v dostatečné míře reagoval i na odpovídající odvolací námitky (nejen) žalobců.

88. Obecně k tomu soud uvádí, že při posuzování možného narušení pohody bydlení a souvisejících otázek je třeba vyjít z toho, že obecné požadavky na výstavbu a stanovené limity zatížení svým obsahem odrážejí požadavky na pohodu bydlení. Jsou-li tyto normy dodrženy a je prokázán soulad s veřejným zájmem, nelze bez dalšího úspěšně namítat, že pohoda bydlení bude narušena (rozsudky NSS ze dne 22. 11. 2007, č.j. -76, ze dne 25. 2. 2021, č.j. -30, nebo rozsudky zdejšího soudu ze dne 9. 3. 2022, č.j. -73, nebo ze dne 29. 9. 2022, č.j. -175). Podle rozsudku NSS ze dne 18. 6. 2021, č.j. -36, nelze přehlížet ani judikaturu civilních soudů, ze které vyplývá, že pokud by měla být imise nepřekračující veřejným právem stanovené limity shledána nepřiměřenou místním poměrům, měl by pro to být dán zvláštní důvod (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2017, sp. zn. ). V takovém případě je ovšem nutné, aby účastníci řízení svá tvrzení podložili také důkazy (rozsudek NSS ze dne 11. 11. 2014, č.j. -36). To žalobci nečiní, setrvávají v zásadě jen v rovině nepodložených obav ze zásadního zastínění, snížení světlosti, zásadního zhoršení výhledu, hluku z klimatizací a z případných hluků či pachů způsobených vývody vzduchotechniky.

89. Pro soud je v této souvislosti podstatné, že žalovaný vycházel ze souhlasných závazných stanovisek dotčených orgánů, jež nekonstatovaly překročení předepsaných požadavků a limitů, a dále z řady odborných podkladů založených ve správním spisu a zohledněných v napadeném rozhodnutí (viz zejm. str. 25 a násl. napadeného rozhodnutí). Žalovaný v napadeném rozhodnutí reflektoval námitky žalobců, s jejichž podstatou se též vypořádal, jak soud již uvedl výše. Žalobci se závěry žalovaného v odpovídající míře konkrétnosti nepolemizují, tím méně je ani relevantně nezpochybňují (např. předložením vlastního odborného posouzení). Pouze obecně hovoří o obavách z imisí způsobených záměrem, aniž je zřejmé, z čeho tyto skutečnosti dovozují a aniž specifikovali, jak se jich dotýkají. K jejich námitkám lze proto především odkázat na odůvodnění obou správních rozhodnutí a na obsah správního spisu.

90. Ke konkrétněji vznesené žalobní námitce, v níž žalobci nesouhlasí se zakotvením podmínky č. 18 požadující kontrolní měření hluku před započetím stavby až do napadeného rozhodnutí, soud uvádí následující. Na základě obsahu spisového materiálu soud ověřil, že problematika hluku byla v průběhu správního řízení řádně vyhodnocena dotčeným orgánem na úseku veřejného zdraví, Hygienickou stanicí hlavního města Prahy, která posoudila projektovou dokumentaci a vydala souhlasné závazné stanovisko, v němž stanovila uvedenou podmínku (kterou žalovaný převzal do výroku napadeného rozhodnutí pod č. 18). Hygienická stanice hl. m. Prahy shledala, že projektová dokumentace garantuje dodržení hygienických hlukových limitů ze stacionárních zdrojů. Již prvostupňové rozhodnutí tak z uvedené podmínky vycházelo, byť její znění výslovně nezakotvilo do výroku prvostupňového rozhodnutí. K podmínce č. 18 soud doplňuje, že protokoly z měření hluku stacionárních zdrojů hluku umístěných ve stavbě lze objektivně měřit až po jejich zabudování v rámci provádění stavby. Požadavek na předložení takových protokolů před vydáním stavebního povolení není proto realizovatelný. S námitkou tedy nelze souhlasit.

91. Soud závěrem připomíná, že vlastníci nemovitostí nemají subjektivní veřejné právo na to, aby poměry území, v němž se nachází jejich majetek, byly navždy konzervovány a nemohly se změnit. Změny ve využití území v průběhu času, včetně nejrůznějších stavebních aktivit, jsou přirozenou součástí vývoje společnosti a jednotlivec jim a priori nemá právo bránit. Zvláště v urbanizovaných oblastech může být nová výstavba zcela přirozeným a logickým způsobem využití určitého území (viz rozsudky NSS ze dne 12. 9. 2008, č.j. -191, a ze dne 12. 3. 2010, č.j. -145).

92. Soud tak uzavírá, že žalobním námitkám vzneseným v rámci druhého a třetího okruhu nemohl přisvědčit.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

93. Z důvodu oprávněnosti dílčí žalobní námitky uplatněné v rámci prvního okruhu žalobních námitek městský soud napadené rozhodnutí výrokem č. I. zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení ( a 4 ). V něm je žalovaný vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku ( ) o nepřípustnosti odkládat geologický průzkum k doplňkovému zjištění o základových poměrech relevantních pro založení stavební jámy a pro základy stavby až do fáze realizace stavby.

94. Výrok č. II. o nákladech řízení je odůvodněn Jelikož měli žalobci ve věci plný úspěch, náleží jim náhrada nákladů řízení. Tyto náklady představují zaplacené soudní poplatky v celkové výši 6.000 Kč (2×3000) a náklady související s právním zastoupením žalobců advokátem. Ty jsou tvořeny jednak odměnou za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepsání žaloby a vyjádření ze dne 9. 9. 2026), přičemž základní sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle vyhlášky – advokátního tarifu č. částku 4.620 Kč ( , a advokátního tarifu). Advokát zastupoval oba žalobce a všechny tři úkony jsou úkony společnými. Za každý úkon mu proto náleží 1,8násobek základní sazby, tedy částka 8.316 Kč ( , a advokátního tarifu), celkem tedy 24.948 Kč (3×4620×1,8). Náklady právního zastoupení žalobců jsou dále tvořeny paušální částkou ve výši 450 Kč za každý jednotlivý úkon ( advokátního tarifu), celkem tedy částkou 1.350 Kč (3×450). Advokátu přitom náleží jedna paušální náhrada za úkon bez ohledu na počet společně zastupovaných osob (srov. rozsudek NSS ze dne 11. 2. 2026, č.j. -35). Advokát žalobců soudu nedoložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Náhradu této daně mu proto soud nepřiznal (srov. rozsudek NSS ze dne 7. 8. 2026, č.j. -170, bod 27). Celkem náleží žalobcům na náhradě nákladů řízení částka ve výši 32.298 Kč (6000+24948+1350). Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v této výši, a to ve stanovené lhůtě do rukou jejich advokáta.

95. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žaloby ze dne 26. 1. 2026 a repliku žalobců k vyjádření žalovaného ze dne 10. 6. 2026. K podání doplnění žaloby nebyli žalobci soudem vyzváni a toto podání neobsahovalo skutečnosti, které by nemohli uplatnit již v samotné žalobě. Replika pak představovala převážně polemiku s vyjádřením žalovaného, aniž by přinášela nové skutečnosti nebo právní argumentaci významnou pro rozhodnutí věci. Ani v jednom z případů se proto nejednalo o účelné vynaložení prostředků k důvodnému uplatňování práva žalobců.

96. O náhradě nákladů řízení osobám zúčastněným soud rozhodl výrokem č. III dle o ust. (ve spojení s přechodným ust. čl. XI ), podle něhož osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil. V posuzované věci osobám zúčastněným na řízení soud žádnou povinnost neuložil.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 24. září 2026

JUDr. Ladislav Hejtmánek v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje X. X.