Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
32 Ad 11/2025 - 56.pdf
PDF · 0 B
No categories available
32 Ad 11/2025 - 56
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem ve věci
žalobkyně: H. B.
bytem X
zastoupená Mgr. Vladislavou Skoupou, advokátkou,
sídlem Pekařská 13, Brno
proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí,
se sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2
o žalobě proti rozhodnutí ze dne 4. 2. 2025, č. j. MPSV-2025/31866-921,
t a k t o :
I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2025, č.j. MPSV-2025/31866-921 s e z r u š u j e a věc s e v r a c í žalované k dalšímu řízení.
II. Žalovaný j e p o v i n na zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 513 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně, Mgr. Vladislavy Skoupé, advokátky se sídlem Pekařská 13, Brno.
O d ů v o d n ě n í :
I. Vymezení věci
1. Žalobkyně brojila svou žalobou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2025, č.j. MPSV-2025/31866-921 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajská pobočka v Brně (dále jen správní orgán I. stupně) ze dne 15. 10. 2024, č.j. 876714/24/BM. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně byla zamítnuta žádost žalobkyně o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením ze dne 26. 6. 2024.
II. Žaloba
2. Žalobkyně nejprve zrekapitulovala průběh správního řízení. Z předložených lékařských zpráv přitom plyne, že žalobkyně trpí dlouhodobě závažným onemocněním pohybového aparátu, neurologickými poruchami a dalšími chronickými diagnózami, které výrazně omezují její schopnost samostatného pohybu a soběstačnost v každodenním životě. Je po oboustranné totální endoprotéze kyčelních kloubů (pravá 2019, levá 2023) s výrazným omezením chůze, trpí těžkou gonartrózou kolenních kloubů (st. III oboustranně), vpravo s Bakerovou cystou. Rovněž má pokročilou oboustrannou artrózu hlezenních kloubů a další výrazné deformity obou nohou (plochonozí, výrůstky na patách, nestabilitu a přetížení tarzů), současně u ní byla diagnostikováno chronická radikulopatie, syndrom karpálního tunelu, postižení páteře (spondylóza, spondylartróza, osteochondróza), neurologické potíže dolních končetin (polyneuropatie), které výrazně ovlivňují její pohyblivost a motoriku. Ze zpráv rovněž plyne, že chůze je pro ni velmi obtížná a možná pouze s oporou dvou francouzských berlí, přičemž bez opory ujde jen pár kroků s dušností.
3. Ze zpráv dále plyne, že žalobkyně má multifaktoriální postižení pohybového aparátu (jsou postiženy kyčle, kolena, kotníky, páteř, nohy) a je i výrazné omezení mobility. Je totiž schopna chůze na kratší vzdálenost jen s oporou, při chůzi je nestabilní a trpí při ní bolestmi, dochází ke zhoršování hybnosti a úchopu. Bez pomoci a opory se nemůže samostatně bezpečně pohybovat, dochází k výraznému přetěžování kloubů a bolestem, které znemožňují běžné fungování mimo domov. Rovněž je u ní diagnostikována výrazná porucha stability ve stoji a v chůzi. Její zdravotní stav je přitom chronický, dlouhodobý a zhoršuje se. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále též „ PK MPSV“) nezkoumala, jakou vzdálenost ve skutečnosti žalobkyně v exteriéru ujde a jak je schopna se pohybovat. I toto posouzení je podstatné pro závěr, zda je osobou se středně těžkým nebo těžkým postižením obou dolních končetin.
4. Žalobkyně namítá, že v posudku PK MPSV není uvedeno, v čem PK MPSV spatřuje zjevné nadhodnocení jejího zdravotního stavu a ani v čem se její zdravotní stav zlepšil oproti roku 2022, kdy byl vydán posudek č. 375335/22/BM. V tomto posudku posudkový lékař dopěl k závěru, že žalobkyně je osobou s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu § 34 odst. 3 zákona č. 329/2011 Sb. , o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (dále jen zákon č. „329/2011 Sb. “). Dle posudkového lékaře se jednalo o zdravotní stav uvedený v odst. 2 písm. f) přílohy č. 4 vyhl. č. 388/2011 Sb. , o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (dále jen „vyhl. č. 388/2011 Sb. “). K tomu závěru navíc dospěl posudkový lékař v době, kdy žalobkyně měla operovanou jenom jednu kyčel, nyní má operované obě kyčle a čeká na operaci kolene. I napadené rozhodnutí toliko přebírá závěr PK MPSV, aniž by tento závěr upřesnilo a uvedlo, v čem byl zdravotní stav žalobkyně v roce 2022 nadhodnocen či z jakého důvodu došlo ke zlepšení (žalobkyně zde odkázala a cituje z rozsudku KS Brno ze dne 6. 9. 2017, č.j. 41 A 8/2016 -70) Posudek tedy nemůže obstát z hlediska úplnosti a přesvědčivosti, a tudíž nebyl řádně zhodnocen její zdravotní stav.
III. Vyjádření žalovaného
5. Žalovaný ve svém vyjádření především uvedl, že průkaz ZPT byl žalobkyni přiznán s časovým omezením. S ohledem na podkladovou dokumentaci a možné zlepšení zdravotního stavu ji ho nebylo možné přiznat s trvalou platností. Následně byl na základě posouzení zdravotního stavu od 1. 10. 2023 přiznán nárok na průkaz označený symbolem TP s trvalou platností. Proti rozhodnutí o přiznání nároku na průkaz označený symbolem TP podala žalobkyně odvolání, které následně vzala zpět, její zdravotní stav tak nebyl v roce 2024 PK MPSV přezkoumáván. Předmětem stávajícího řízení je žádost žalobkyně o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením, přičemž v odvolacím řízení nebylo zjištěno zhoršení zdravotního stavu posudkovým lékařem Institutu pro posuzování zdravotního stavu (dále též „IPZS“), které by mělo za následek změnu posudkového zhodnocení a z toho vyplývajícím změnu napadeného rozhodnutí. Dle PK MPSV se v minulosti nejednalo o trvalý těžký funkční deficit pohyblivosti. Předpokladem provedené operace bylo naopak zlepšení zdravotního stavu a pohyblivosti. Při svém rozhodování žalovaný postupoval v souladu s právními předpisy a své závěry odůvodnil s odkazem na zjištěný zdravotní stav žalobkyně a vypořádal se i se všemi jejími námitkami. Žaloba není důvodná.
IV. Replika žalobkyně
6. Žalobkyně v replice uvedla obdobné skutečnosti jako v žalobě. Zdůraznila, že v posudku PK MPSV není uvedeno, v čem je spatřováno zjevné nadhodnocení zdravotního stavu žalobkyně a není v něm ani uvedeno, v čem se celkově či konkrétně se její zdravotní stav zlepšil oproti roku 2022, kdy byl vydán posudek č. 375335/BM. PK MPSV a ani posudkový lékař neuvádí, že došlo ke zlepšení zdravotního stavu celkově či konkrétně a ani není uvedeno, v čem byl původně její zdravotní stav nadhodnocen.
V. Posouzení věci krajským soudem
12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. ) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
13. Soud nejprve připomíná, že správní orgán I. stupně i žalovaný vycházeli při svém rozhodování z lékařských posudků, přičemž podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, posouzení zdravotního stavu mj. i v souvislosti s poskytováním dávek podmíněných zdravotním stavem či jako zde přiznáním průkazu osob se zdravotním postižením je věcí odborně medicínskou, k níž nemá soud potřebné odborné znalosti, a proto vždy vychází z posouzení osob, které jimi disponují. V rámci řízení před správními orgány v těchto věcech zdravotní stav posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v relevantním znění (srov. rozsudek NSS ze dne 30. 1. 2004, č. j. 5 Ads 34/2003 -82, č. 526/2005 Sb. NSS). V posudku takové odborné lékařské komise se přitom hodnotí nejenom celkový zdravotní stav účastníka řízení, nýbrž se v něm zaujímají i posudkové závěry ohledně splnění v zákoně stanovených kritérií pro přiznání dávky či průkazu osoby zdravotně postižené. Tento posudek je tedy ve správním a následně v přezkumném soudním řízení stěžejním důkazem, na nějž je soud při nedostatku odborné erudice odkázán, a proto je zapotřebí klást zvýšený důraz na jeho jednoznačnost, určitost, úplnost a přesvědčivost. Posudek lze však považovat za úplný a přesvědčivý jen v případě, že se v něm posudková komise vypořádá se všemi rozhodnými skutečnostmi, přihlédne k potížím udávaným stěžovatelkou a tyto své posudkové závěry jednoznačně a konkrétně zdůvodní. Případné chybějící či nepřesně formulované náležitosti posudku způsobující jeho nepřesvědčivost nebo neúplnost přitom nemůže soud nahradit vlastní úvahou, jelikož pro to nemá potřebnou odbornou erudici (srov. rozsudky NSS ze dne 28. 8. 2003, č. j. 5 Ads 22/2003 -48; ze dne 25. 11. 2003, č. j. 5 Ads 42/2003 -61, č. 511/2005 Sb. NSS, nebo ze dne 9. 2. 2006, č. j. 6 Ads 25/2004 -58, ze dne 31. 10. 2025, č.j. 5 Ads 238/2024 -45). S ohledem na vyslovené závěry NSS krajský soud konstatuje, že není úkolem správního soudu posuzovat, zda posudková komise správně zhodnotila zdravotní stav žalobce, ale pouze ověřit, zda měla k dispozici dostatek podkladů pro své závěry, zda je její posouzení komplexní, vypořádává se se vznesenými námitkami a zda je posudek řádně odůvodněný. Je třeba zdůraznit, že soud vychází při hodnocení ze skutkového stavu ke dni vydání rozhodnutí žalovaného.
14. Podle § 34 odst. 2 zák. č. 329/2011 Sb. platí, že nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.
16. Podle § 34 odst. 3 zák č. 329/2011 Sb. nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.
17. Podle § 34 odst. 4 zák. č. 329/2011 Sb. nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru.
18. Vyhláška č. 388/2011 Sb. , o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, (dále též „vyhláška č. 388/2011 “) stanoví, které zdravotní stavy jsou považovány za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace, přičemž v příloze 4 k této vyhlášce jsou popsány zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením. V odstavci 1 této přílohy jsou určeny zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace, v odstavci 2 zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace a v odstavci 3 definuje, které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni zvlášť těžkého funkčního postižení nebo úplného postižení pohyblivosti a orientace.
19. Soud k věci uvádí, že žalobkyni byl rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 4. 8. 2022, č.j. 483889/22/BM přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem ZTP ode dne 1. 4. 2022 do 31. 12. 2023. V tomto rozhodnutí je mj. uvedeno, že posudek o zdravotním stavu žalobkyně platný od 1. 4. 2022 do 31. 12. 2023, č.j. 375335/22/BM byl vypracován dne 9. 6. 2022. V rozhodnutí je dále uvedeno, že podle posudkového lékaře je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu těžké omezení funkce dvou končetin. Posudkový lékař ve svém závěru konstatuje, že žalobkyně je osobou s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu ust. § 34 odst. 3 zák. č. 329/2011 Sb, přičemž jde o zdravotní stav uvedený v § 2 písm. f) přílohy č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb. V rozhodnutí je rovněž uvedeno, že těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti.
20. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 25. 1. 2024. č.j. 82421/24-BM byla zamítnuta žádost žalobkyně o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením ze dne 2. 10. 2023 se zamítá (výrok I.). Současně bylo rozhodnuto, že žalobkyně má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem TP ode dne 1. 10. 2023 trvale. Z rozhodnutí plyne, že posudek posudkového lékaře IPZS byl vypracován dne 7. 12. 2023, pod č.j. 47697/24/BM. Z posudkového zhodnocení pak vyplývá, že žalobkyně má následující postižení: Středně těžké omezení funkce dvou končetin. Posudkový lékař označil typ postižení takto: Podstatné omezení schopnosti pohyblivosti. Z rozhodnutí žalovaného a ani předmětného posudku přitom neplyne, k jakým konkrétním změnám zdravotního stavu žalobkyně odůvodňující nepřiznání průkazu ZTP v mezidobí došlo, tj. zda se její stav a jakým způsobem relevantním způsobem zlepšil. Není ani hodnoceno, zda předcházejí posudek byl nadhodnocený a z jakých důvodů k takovému nadhodnocení došlo. Jak plyne z vyjádření žalovaného, tak žalobkyně proti tomuto rozhodnutí sice podala odvolání, které však následně vzala zpět.
21. Napadeným rozhodnutím pak bylo potvrzeno rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 15. 10. 2024, č.j. 876714/24/BM, kterým byla zamítnuta žádost o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením ze dne 26. 6. 2024. Podkladem pro rozhodnutí správního orgánu I. stupně byl přitom posudek MUDr. P. Z., lékaře IZPS ze dne 19. 9. 2024, č.j. LPS/2024/8159-BM_CSSZ. Ani z tohoto posudku ani z rozhodnutí správního orgánu I. stupně pak neplyne, k jakým konkrétním změnám (zlepšení) zdravotního stavu žalobkyně v mezidobí došlo, že již nesplňuje podmínky pro přiznání průkazu ZTP, případně důvody nadhodnocení zdravotního stavu Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, v něm mj. argumentovala mj. tím, že její zdravotní stav se od rozhodnutí ze dne 4. 8. 2022, č.j. 483889/22/BM, kdy splňovala podmínky pro přiznání průkazu ZTP, nezlepšil. Napadené rozhodnutí se pak opírá o posudek PK MPSV ze dne 22. 1. 2025. PK MPSV zasedala ve složení předsedy komise a odborné lékařky z obory neurologie. Žalobkyně byla jednání PK MPSV přítomna, přičemž popsala své potíže. Mj. uvedla, že v roce 2022 ji byl uznán průkaz „ZTP“ – měla po operaci jedné kyčle, poté ji byl odebrán a uznání pouze průkaz „TP“, i když již měla po operaci obou kyčlí. Při jednání byla vyšetřena přítomnými lékaři. V posudkovém zhodnocení je mj. k námitkám uvedeno: PK MPSV nezpochybňuje, že z hlediska medicínského posouzení se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který ji limituje. Z posudkového hlediska ovšem nebylo prokázáno, že by funkční omezení vyplývající ze zjištěného zdravotního stavu dosahovalo těžkého či zvlášť těžkého funkčního omezení pohyblivosti a orientace v rozsahu daném platnou právní normou. Předchozí posouzení průkazem ZTP v minulosti bylo zjevně nadhodnoceno, nejednalo se o trvalý těžký funkční deficit pohyblivosti. Jde aktuálně o postižení při středně těžkém omezení funkce dvou končetin.
22. Soud k věci uvádí, že nárok na průkaz ZTP může být přiznán i na dobu určitou, jako tomu bylo v případě žalobkyně. Důsledkem uběhnutí této doby je následně nové posouzení nároku, přičemž může nepochybně dojít k situaci, že žadateli již nárok na průkaz znovu přiznán nebude. Stát se tak může třeba např. za situace, kdy se zdravotní stav dané osoby relevantním způsobem zlepší. Žalobkyně byla držitelem ZTP do 31. 12. 2023. Správní orgán I. stupně sice dne 25. 1. 2024 její žádost o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením ze dne 2. 10. 2023 zamítnul a od 1. 10. 2023 ji přiznal nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením TP trvale. Proti tomuto rozhodnutí podala odvolání, které vzala zpět. Již dne 26. 6. 2024 požádala o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením. V žádném posudku posudkových lékařů, které byly vydány poté, a ani v rozhodnutích správního orgánu I. stupně nebylo uvedeno, z jakých důvodů se posudkoví lékaři odchýlili od posudku ze dne 9. 6. 2022, kterým byla žalobkyně shledána jako osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti ve smyslu § 34 odst. 3 zák. č. 329/2011 Sb. , přičemž se jednalo o zdravotní stav uvedený v odst. 2 písm. f) přílohy č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb. Žalobkyně byla v předchozím období držitelka průkazu ZTP a lze tak dospět k závěru, že v jejím případě jsou zvýšené nároky na vysvětlení toho, z jakého důvodu její zdravotní stav již nadále neodpovídá podmínkám k získání průkazu s tímto symbolem (k tomu srov. rozhodnutí NSS ze dne 26. 6. 2019, č.j. 8 Ads 331/2018 -37). Až PK MPSV uvádí, že předchozí posouzení průkazem ZTP bylo v minulosti zjevně nadhodnoceno, neboť se nejednalo o trvalý těžký funkční deficit. Podle názoru soudu takto stručné zhodnocení, z jakého důvodu došlo k nahodnocení zdravotního stavu, nesplňuje požadavky kladené na přesvědčivost a úplnost posudku (k tomu srov. i rozsudek KS Brno ze dne 6. 9. 2017, č.j. 41 A 8/2016 -70). Ani z rozhodnutí žalované pak konkrétně neplyne, v čem byl zdravotní stav žalobkyně nadhodnocen. Podle názoru soudu měla PK MPSV konkrétně uvést, v čem přesně tehdejší posouzení neodpovídá kritériím pro přiznání ZTP a na jakých podkladem stojí závěr, že dřívější posudek byl nadhodnocen (chybějící lékařské zprávy, nové nálezy, rozpor s dokumentací). Z čeho plyne, že tehdy nebyly splněny znaky těžkého funkčního postižení. V rozhodnutí o přiznání průkazu ZTP je pak i uvedeno, že těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Z posudku PK MPSV ani z rozhodnutí žalovaného pak neplyne, z jakého důvodu tento předchozí závěr správního orgánu již není pro posouzení věci relevantní. Ve vyjádření žalovaný zmiňuje, že předpokladem provedené operace bylo naopak zlepšení zdravotního stavu a pohyblivosti. V posudcích ani v jeho rozhodnutí však není uvedeno, že případně došlo ke zlepšení zdravotního stavu žalobkyně a o jaké konkrétní zlepšení zdravotního stavu se jednalo oproti období, kdy byl žalobkyni přiznán průkaz ZTP.
23. Je proto na žalovaném, aby v dalším řízení zajistil doplnění posudku, který konkrétně uvede, z jakých důvodů bylo předchozí posouzení průkazem ZTP v minulosti zjevně nadhodnoceno a rovněž se s těmito okolnostmi vyrovnal ve svém rozhodnutí.
VI. Závěr a náklady řízení
24. Krajský soud z výše uvedených důvodů zrušil žalobou napadené rozhodnutí a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. V dalším řízení žalovanou váže právní názor krajského soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. ).
25. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. , podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyni přiznal soud náhradu nákladů právního zastoupení. Podle ustanovení § 9 odst. 5 ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, činí odměna za jeden úkon 4 620 Kč. K takovému úkonu pak náleží náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025). Krajský soud vycházel z toho, že zástupce žalobkyně požadoval náhradu nákladů za 3 úkony právní služby, a to konkrétně převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), sepis žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), sepis repliky (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu). Celkem tedy na odměně za právní zastupování náleží částka 15 300 Kč. Jelikož zástupkyně žalobkyně soudu doložila, že je plátcem DPH, soud odměnu o částku připadající na tuto daň (21 %) zvýšil. Celkem tedy na odměně za právní zastupování náleží částka 18 513 Kč.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne pro nepřijatelnost, pokud nebude svým významem podstatně přesahovat vlastní zájmy stěžovatele.
V Brně dne 29. září 2026
JUDr. Petr Polách v. r.
samosoudce