Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Ad 4/2026 - 49

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Konečnou ve věci

žalobce: M. K.

zastoupen zmocněncem Mgr. et Mgr. J. M., DiS.

sídlem X

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 2. 2026, č. j. xx

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 27. 2. 2026, č. j. xx, se zrušuje a věc se jí vrací k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila výrok prvoinstančního rozhodnutí ze dne 30. 5. 2025, č. j. R-30.5.2025 – 42/xx (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), kterým byl žalobci odňat invalidní důchod prvního stupně podle a , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť bylo zjištěno, že od 14. 5. 2025 není invalidní, když jeho pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pouze o 20 %.

2. Předchozí rozhodnutí žalované ve věci ze dne 29. 9. 2025, č. j. xx, zdejší krajský soud rozsudkem ze dne 2. 2. 2026, č. j. -32 (který nabyl právní moci následující den), zrušil pro nepřezkoumatelnost, když se v něm žalovaná nevypořádala s některými zásadními námitkami žalobce, které vznesl v rámci námitkového řízení.

3. Podkladem nyní žalobou napadeného rozhodnutí byl posudek o invaliditě ze dne 24. 9. 2025 ve spojení s jeho doplněním ze dne 18. 2. 2026, který potvrdil zánik invalidity žalobce ke dni 14. 5. 2025. Lékař Institutu posuzování zdravotního stavu (dále také jen „IPZS“) pro námitkové řízení se v něm nejprve vyjádřil k návrhu žalobce na možnost zařazení a hodnocení jeho funkčního postižení dle kapitoly XV., oddílu B, položky 9c přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Dle posudkového lékaře nebylo možné hodnotit žalobcovo postižení ani dle kapitoly XV., oddílu B, položky 9b přílohy k vyhlášce Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti bylo označeno zdravotní postižení uvedené v kapitole XV. (Funkční poruchy, postižení po úrazech, operacích), oddílu B (Postižení končetin), položce 9a (Ztuhnutí nebo omezení pohybu v kyčelním nebo kolenním kloubu/kloubech, lehké omezení hybnosti jednoho nebo více kloubů nebo končetiny/končetin), pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti o 10 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu posudkový lékař navýšil tuto hodnotu ve smyslu citované vyhlášky o 10 procentních bodů na celkových 20 %.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalované

4. Žalobce se včas podanou žalobou domáhal přezkoumání zákonnosti shora uvedeného rozhodnutí, navrhl jeho zrušení a vrácení věci žalované. Svoje žalobní námitky soustředil do následujících tří žalobních bodů:

5. Žalobce předně označil rozhodnutí žalované za nepřezkoumatelné, když z něj není zcela patrné, proč posudkový lékař vyhodnotil funkční zdravotní omezení právě tak, jak je v posudkovém závěru uvedeno. Není z něj zřejmé, jaký pohyb může žalobce vlastně vykonávat a jak je v tomto pohybu omezen, nebylo přihlédnuto ani k jeho profesi a dosaženému vzdělání (žalobce je vyučeným truhlářem, vykonávajícím výhradně dělnické profese).

6. Rovněž namítl procesní vadu spočívající v tom, že mu posudek nebyl zaslán. I přes právní názor soudu, že takový postup není nezákonný, žalobce i nadále z tohoto důvodu považuje rozhodnutí za překvapivé.

7. Ve třetím žalobním bodě žalobce namítl, že jeho zdravotní stav nebyl správně posouzen. Již skutečnost, že se podrobil velké operaci kyčlí, po které svaly neplní plně svou funkci, by měla postačit k přiznání invalidního důchodu. Pokud se zohlední i těžký výhřez ploténky o velikosti 6 mm, nelze o jeho invaliditě pochybovat. Dále rozporoval též závěry o režimu vertebropata, které lze považovat za výrazné narušení výkonu práce u dělnických profesí a zařazení do profese truhláře i závěry týkající se postižení páteře.

8. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 4. 6. 2026 podrobně popsala předchozí průběh řízení a zopakovala argumentaci uvedenou v odůvodnění napadeného rozhodnutí.

9. Uvedla, že lékař IPZS pro námitkové řízení zařadil zdravotní postižení žalobce podle kapitoly XV., oddílu B, položky 9a , kde je uvedeno funkční postižení u ztuhnutí nebo omezení pohybu v kyčelním, kolenním kloubu či kloubech. Podle uvedené položky se hodnotí stavy, kdy přetrvává lehké omezení hybnosti v jednom nebo více kloubech končetiny/končetin. Podle doložené dokumentace je hybnost v kyčelních kloubech v normě, došlo k úpravě svalové síly stehenních svalů, chůze je samostatná s dobrým stereotypem. Míra poklesu pracovní schopnosti je dána procentním rozpětím 5-10 %. Lékař IPZS zvolil hodnotu na horní hranici tohoto rozpětí, tj. 10 %, s přihlédnutím k proběhlým operacím. Pro další postižení zdravotního stavu (bolestivý páteřní syndrom) a profesi byla tato hodnota dále navýšena o maximálně možných 10 procentních bodů na celkových 20 %, žalobcův zdravotní stav neodpovídá proto žádnému stupni invalidity. Lékař IPZS pro námitkové řízení po doplnění posudku ze dne 18. 2. 2026 konstatoval potvrzení prvoinstančního posudkového závěru ze dne 14. 5. 2025 lékaře IPZS.

10. Žalovaná rovněž uvedla, že doplňující posudek ze dne 18. 2. 2026 byl zástupci žalobce zaslán do datové schránky.

11. K nesouhlasu žalobce s medicínským posouzením jeho zdravotního stavu navrhla provedení důkazu odborným lékařským posouzením posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí, neboť posudek těchto komisí se podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu považuje za tzv. povinný důkaz, který musí soud provést, pokud přezkoumává rozhodnutí žalované o invalidním důchodu.

III. Posouzení krajským soudem

12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze zjištěného skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( ). Věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání při splnění podmínek dle , přičemž dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

13. V ustanovení je v odst. 1 uvedeno, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

14. V odst. 2 téhož ustanovení se uvádí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, - nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, - nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

15. V odst. 3 stejného ustanovení je uvedeno, že pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

16. Odst. 4 tohoto ustanovení upravuje určování poklesu pracovní schopnosti, při němž se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, - zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, - zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, - schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, - schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, - v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.

17. Další odstavce tohoto ustanovení pak upravují to, že za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí, za stabilizovaný zdravotní stav se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je pak adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopnosti a dovednosti, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se určuje v celých číslech.

18. Krajský soud dále k věci obecně uvádí, že správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle platné a účinné právní úpravy platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely soudního přezkumu ve věcech důchodového pojištění posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále také jen „MPSV“), pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v , avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, č. j. -20, všechna zde uvedená rozhodnutí jsou přístupná na www.nssoud.cz). Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí ve dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. -43).

19. Náležitosti posudku jsou upraveny v Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu, a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanovení míry poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. Jde-li přitom alespoň o invaliditu prvého či druhého stupně, musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. -18).

20. Krajský soud dodává, že posouzení míry poklesu pracovní schopnosti představuje odbornou medicínskou otázku, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství a jejíž posouzení je zákonem svěřeno posudkovým orgánům [srov. , a , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)]. Odborné posudkové závěry ovšem nepodléhají hodnocení soudu z hlediska jejich správnosti, neboť k tomu soudci nemají odborné lékařské znalosti. V posudku musí být uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a pokud ano, které zdravotní postižení je považováno za jeho rozhodující příčinu. Za rozhodující příčinu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce ( ). Procentní míry poklesu pracovní schopnosti podle druhů zdravotního postižení jsou uvedeny v příloze k vyhlášce o posuzování invalidity. Posudková komise je povinna odůvodnit zařazení zdravotního postižení pod konkrétní položku uvedené přílohy i určení míry poklesu pracovní schopnosti v rámci rozpětí stanoveného v jednotlivých položkách, včetně případného navýšení podle citované vyhlášky. Je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

21. Krajský soud si vyžádal od věcně a místně příslušné Posudkové komise MPSV v Hradci Králové posouzení zdravotního stavu žalobce, jak mu ukládá .

22. Z tohoto posudku založeného na č. l. 38-41 soudního spisu soud seznal, že byl vypracován dne 21. 8. 2026 posudkovou komisí ve složení: posudková lékařka a předsedkyně komise MUDr. M. Ch., další lékař s odborností z oboru ortopedie MUDr. V. M. a tajemnice B. Š.. Žalobce byl jednání přítomen. Posudková komise zhodnotila, že za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce považuje funkčně významné postižení obou kyčelních kloubů při vrozené dysplazii, po oboustranném záchovném operačním řešení, s přetrvávajícím omezením hybnosti při oboustranné koxartróze II. stupně a bolestivostí při zátěži, odpovídající (je srovnatelné) kapitole XIII., oddílu A, položce 1b přílohy k Posudková komise stanovila míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 35%, přičemž horní hranice byla zvolena s ohledem na oboustranné postižení kyčelních kloubů, přetrvávající bolestivost, omezení zátěžové tolerance, nutnost trvalých režimových opatření, a současnou přítomnost vertebrogenního algického syndromu a omezení pracovní uplatnění ve fyzicky náročných profesích. K navýšení ve smyslu citované vyhlášky v důsledku dalších zdravotních postižení nebyl shledán důvod, jejich vliv je již dostatečně zhodnocen. I nadále tak trvá invalidita prvního stupně stanovená od 12. 4. 2023. Dle komise je žalobce schopen vykonávat lehké až lehce středně těžké práce bez dlouhodobé statické zátěže, bez opakovaného zvedání a přenášení těžkých břemen, bez dlouhodobé chůze po nerovném terénu, bez práce v kleku, podřepu a v nucených polohách páteře. Vhodná je možnost střídání pracovních poloh a dodržování režimových opatření vertebropata, není schopen dlouhodobého výkonu těžké fyzické práce, zejména v původní profesi truhláře. Je schopen pracovního uplatnění v méně fyzicky náročných profesích odpovídajících jeho kvalifikaci a získaným pracovním zkušenostem.

23. V nyní posuzované věci krajský soud vyhodnotil posudek posudkové komise jako posudek splňující všechny formální náležitosti ve smyslu Posudek byl vypracován posudkovou komisí zasedající v řádném složení, tj. kromě posudkového lékaře a tajemnice byl přítomen i odborný lékař oboru ortopedie. Žalobce byl během jednání přešetřen lékařem z oboru ortopedie. Z posudku je též patrno, z jakých lékařských zpráv komise při posuzování vycházela.

24. Krajský soud při hodnocení posudku posudkové komise dospěl k závěru, že je úplný a dostatečně odůvodněný ve vazbě na zjištění z jednotlivých lékařských nálezů, vypořádává se se všemi rozhodujícími skutečnostmi, včetně skutečností namítaných žalobcem a přezkoumatelným způsobem také odůvodňuje závěr, proč onemocnění s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je právě uvedené zdravotní postižení. Soud doplňuje, že pro soudní řízení byl stěžejní posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, který vedl ke změně posudkového závěru o zániku invalidity.

25. Jak je uvedeno výše, žalobou napadeným rozhodnutím byl žalobci ode dne 14. 5. 2025 odejmut invalidní důchod prvního stupně. V řízení před krajským soudem však z posudku posudkové komise ze dne 21. 8. 2026 vyplynulo, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí (tj. k datu 27. 2. 2026) invalidní pro invaliditu prvního stupně ve smyslu . Konečná míra poklesu pracovní schopnosti byla uvedeným posudkem stanovena na 35 %. Vzhledem k odlišnému závěru posudku posudkové komise MPSV od posudků vyhotovených v předcházejícím správním řízení krajskému soudu nezbylo, než žalobou napadené rozhodnutí zrušit.

IV. Závěr a náklady řízení

26. Z výše uvedeného důvodu krajský soud výrokem I. žalobou napadené rozhodnutí zrušil a současně věc vrátil žalované k dalšímu řízení ( a 4 ), v němž žalovaná zohlední výsledky zjištění krajského soudu ( ). Právním názorem, který soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku, je v dalším řízení správní orgán vázán ( ).

27. Výrok II. o nákladech řízení se opírá o ustanovení Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Žalobce, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníkovi řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nepožadoval (ze soudního spisu ani nevyplývá, že by mu nějaké náklady vznikly).

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům ( ).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.

Jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. ( , , , a 4 ).

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 29. září 2026

Mgr. Helena Konečná v. r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: R. V.