Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

141 A 27/2026 - 24

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Jiřího Derfla a Mgr. Lenky Havlíčkové ve věci

žalobce:

J. M., narozen X

bytem X

proti

žalovanému:

Krajský úřad Ústeckého kraje

sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 9. 2026, č. j. KUUK/160616/2026, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě

takto:

I. Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 17. 7. 2026, č. j. MmM/090381/2026/OSÚ/KV, Magistrát města Mostu, Odbor stavební úřad, (dále jen „magistrát“) shledal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle , stavební zákon, (dále jen „“), kterého se žalobce dopustil tím, že „v blíže nezjištěné době po dni 9. 5. 2023 do dne 19. 6. 2025 (datum doručení příkazu obviněnému) na pozemku parc. č. X v katastrálním území X udržoval protiprávní stav spočívající v umístění stavby mobilheimu bez povolení, které je podle vyžadováno“. Zároveň byla žalobci podle a , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, (dále jen „“) a uložena pokuta ve výši 20 000 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení v paušální částce 2 500 Kč. Žalobcovo odvolání proti tomuto rozhodnutí magistrátu žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 17. 9. 2026, č. j. KUUK/160616/2026, zamítl a zároveň potvrdil prvostupňové rozhodnutí magistrátu.

2. Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce brání žalobou, ve které současně navrhl, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek ve smyslu , , (dále jen „“). Svůj návrh odůvodnil tím, že bez odkladného účinku je povinen uhradit celkem 22 500 Kč a vystavuje se riziku vymáhání ještě před soudním přezkumem. Žalobce upozornil, že okamžitý výkon rozhodnutí by pro něj vzhledem k jeho zdravotním a ekonomickým poměrům, nákladům spojeným s pooperačním obdobím a současné potřebě financovat uvedení stavu do souladu s právem znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám. Přiznání odkladného účinku není dle žalobce ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Dle žalobce jde pouze o dočasné odložení výkonu peněžité sankce, když přiznáním odkladného účinku žalobě se nelegalizuje umístění mobilheimu ani se nebrání magistrátu postupovat v samostatném řízení směřujícím k nápravě stavebněprávního stavu.

3. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že v projednávané věci nejsou splněny zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě. Žalovaný upozornil, že žalobce svá tvrzení o nepříznivé ekonomické a zdravotní situaci nijak nedoložil. Za této situace není dle žalovaného možné posoudit, zda by úhrada uložené pokuty a nákladů řízení v celkové výši 22 500 Kč skutečně představovala pro žalobce závažnou újmu ve smyslu Žalovaný zdůraznil, že samotná povinnost uhradit peněžitou sankci bez dalšího neodůvodňuje přiznání odkladného účinku žalobě.

4. Podle a 2 platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

5. Odkladný účinek představuje zcela mimořádný institut, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě.

6. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění má žalobce tvrdit a prokázat k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek (újma hrozící žalobci se poměřuje s újmou jiných osob a veřejným zájmem). Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samotného žalobou napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že se žalobcův majetek zmenší, a tím mu bude způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině žalobce a s tím spojené sankci. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převážení újmy hrozící žalobci nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů. U třetí podmínky soud zvažuje, zda žalobci hrozí natolik závažná újma, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně do meritorního rozhodnutí věci soudem ustoupit zájmům žalobce.

7. Soud veden shora uvedeným testem po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto případem dospěl k závěru, že návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě nelze vyhovět.

8. Při zkoumání, zda jsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, soud vycházel ze žalobou napadeného rozhodnutí, jímž bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí magistrátu, kterým byla žalobci uložena pokuta za přestupek ve výši 20 000 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení v paušální částce 2 500 Kč. Je tudíž zřejmé, že nastanou-li účinky tohoto rozhodnutí, žalobcův majetek se zmenší, čímž mu může být způsobena újma. Existence újmy ve smyslu na straně žalobce je tak zjevná již ze samotného žalobou napadeného rozhodnutí, a soud proto považuje první podmínku pro přiznání odkladného účinku žalobě za splněnou.

9. Pokud se týká splnění druhé podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, soud dospěl k závěru, že s ohledem na charakter žalobou napadeného rozhodnutí nemůže dojít k újmě dalších osob, neboť žalobou napadené rozhodnutí se „toliko“ týká žalobce. Vzhledem k této skutečnosti má soud za to, že je splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě.

10. Zbývá tak posoudit splnění třetí podmínky, tj. zda přiznání odkladného účinku žalobě není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

11. Má-li mít žalobcův návrh na přiznání odkladného účinku žalobě úspěch, musí být z jeho strany tvrzeny a současně také doloženy rozhodné skutečnosti. Vzhledem k tomu, že v případě existence pravomocného rozhodnutí správního orgánu existuje veřejný zájem na jeho řádném výkonu, soud musí vždy poměřovat, zda zájem žalobce v daném jednotlivém případě převáží nad výše uvedeným veřejným zájmem na řádném výkonu pravomocného rozhodnutí správního orgánu. Žalobce proto musí nejen konkretizovat, jaká újma mu neprodleným výkonem rozhodnutí hrozí, ale i specifikovat závažnost hrozící újmy, a tato svá tvrzení musí rovněž řádně doložit.

12. Žalobce v dané věci zůstal toliko u příliš obecného tvrzení, že „okamžitý výkon rozhodnutí by pro něj vzhledem k jeho zdravotním a ekonomickým poměrům, nákladům spojeným s pooperačním obdobím a současné potřebě financovat uvedení stavu do souladu s právem znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám“. Bylo třeba, aby žalobce podrobněji popsal své osobní a majetkové poměry a vysvětlil, proč úhrada relativně nízké částky 22 500 Kč představuje závažnou újmu převažující nad veřejným zájmem na výkonu správních rozhodnutí. Nadto žalobce k návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě nepřiložil žádnéy, a soud tak nemá dostatek informací potřebných k tomu, aby mohl posoudit možný dopad napadeného rozhodnutí do žalobcovy majetkové sféry. Žalobce tedy v posuzované věci (částečně) splnil povinnost tvrzení, avšak současně neunesl břemeno důkazní. Soud nepřehlédl, že žalobce v žalobě uvedl, že pro účely navržené moderace uložené pokuty soudem může na výzvu soudu předložit doklady o svých aktuálních příjmech a pravidelných výdajích, lékařské zprávy k totální endoprotéze levého kyčelního kloubu, doklad o dočasné pracovní neschopnosti a doklady o následné rehabilitaci. K tomu soud uvádí, že pro účely návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě mohl a měl žalobce tyto doklady předložit soudu spolu s návrhem na přiznání odkladného účinku žalobě. Soudu v rámci procesu přijetí rozhodnutí o přiznání odkladného účinku žalobě nepřísluší vyzývat žalobce, aby navržené důkazy předložil. Zůstává přitom otázkou, zda by takovéy byly vůbec způsobilé dostatečně osvědčit žalobcovu celkovou finanční situaci a závažnost újmy.

13. Bez doložení zásadních skutečností, jež jsou nezbytné pro věcné posouzení žalobcova návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, není možné zhodnotit, zda hrozící újma převládá nad veřejným zájmem ve smyslu Tvrdit a prokázat skutečnost, že negativní důsledek (hrozící újma) spočívající ve výkonu nebo jiných právních následcích žalobou napadeného rozhodnutí převažuje nad veřejným zájmem, bylo výhradně na žalobci, který tuto povinnost nesplnil, neboť jeho tvrzení o osobních a majetkových poměrech bylo neurčité, přičemž soudu nepředložil dostatek dokladů či jiných důkazních prostředků, na jejichž podkladě by bylo možno hodnověrně ověřit jeho tvrzení o možném dopadu napadeného rozhodnutí. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce splnění třetí podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě neprokázal.

14. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je vedeno ve výroku I. tohoto usnesení, a žalobcův návrh na přiznání odkladného účinku žalobě výrokem I. tohoto usnesení zamítl.

15. Podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč (položka 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích). Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti ( zákona o soudních poplatcích). Povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o tomto návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [ zákona o soudních poplatcích; usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. -21, bod 21]. Soud proto výrokem II. tohoto usnesení uložil žalobci povinnost příslušný soudní poplatek zaplatit.

16. Soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě je žalobce povinen uhradit bezhotovostně převodem na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem číslo: 3703-3024411/0710, vedený u České národní banky. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1414902726.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná.

Ústí nad Labem 30. září 2026

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.