Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 130/2026-29

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Krištofovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 18 380 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 9. 6. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do částky 8 380 Kč a rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 000 Kč od 22. 3. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 9. 6. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá do částky 8 380 Kč a rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 000 Kč od 22. 3. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že dne datum uzavřela předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouva číslo číslo (dále jen „smlouva o úvěru“), a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku přes webový portál předchůdce žalobkyně. Pohledávka na žalobkyni byla postoupena smlouvu ze dne datum. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec až do výše 10 000 Kč, kdy bankovním převodem na jím uvedený účet mu byly žalobkyní poskytnuty finanční prostředky a to datum částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčené peněžní prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně uhradit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách a to minimálně přirostlý úrok. Na poskytnutý úvěr však nic neuhradil.

2. Žalovaný se však dostal do prodlení se splácením, žalobkyně proto zesplatnila úvěr ke dni 21. 3. 2025 o čemž žalovaného informovala dopisem z téhož dne. Dluh žalovaného dle žalobkyně tak sestává z dlužné jistiny 10 000 Kč, smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně ve výši 4 000 Kč, splatný dne 21. 3. 2025. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení od prvního dne prodlení po zesplatnění, tedy od 22. 3. 2025, který kapitalizovala za období od 22. 3. 2025 do 2. 6. 2026 v částce 4 380 Kč. Žalobkyně žalovaného písemně vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou dle , (dále jen „“) ze dne 30. 5. 2026, odeslané 2. 6. 2026, přičemž žalovaný na výše uvedenou dlužnou částku již neuhradil ničeho.

3. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

4. Podle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.

Podle zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

5. Podle (dále jen „“), platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

6. Podle platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Soud posoudil uzavřenou úvěrovou smlouvu jako neplatnou a to jednak pro rozpor s dobrými mravy a také pro porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele v souladu se Navíc právní zástupkyně žalobkyně nedoložila podepsanou úvěrovou smlouvu, kdy na předloženéě není ani žádný kód nahrazující podpis. Podrobné vysvětlení níže.

9. S ohledem na žalobní tvrzení se soud zabýval nárokem na zaplacení částky 18 380 Kč s příslušenstvím na základě žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru dle ust. , přičemž dospěl k závěru o neplatnosti tohoto právního jednání pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. , a to s ohledem na výši sjednaného úroku 40 % měsíčně, dále s ohledem na celkovou koncepci smlouvy, sjednané sankce v podobě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pokud se jedná o sjednaný úrok, pak soud uvádí, že úrokem se rozumí sjednaná odměna za přenechání peněz k užívání, tedy cena služby poskytované podnikatelským subjektem, která samozřejmě zahrnuje přiměřený zisk a současně náklady na jeho dosažení. Za úrok, tedy cenu užívání peněz, tak soud považuje veškeré náklady, které musí úvěrovaný vynaložit, aby dosáhl zamýšlené transakce a je nerozhodné, jak je formálně označí úvěrující. V dané smlouvě byl pro dobu trvání smlouvy určen úrok v celkové výši 40 % měsíčně, kdy soud podotýká, že úrok ve výši 40 % ročně by byl v rozporu s dobrými mravy, natož úrok v téže výši měsíčně. Smlouva byla sjednána v době, kdy se obvyklá průměrná úroková sazba revolvingových úvěrů byla okolo 5,3 % ročně. Judikatura soudů přitom standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Podstatným přesahem je zpravidla takový přesah, který původní veličinu navyšuje o desítky procent. Nicméně podstatný přesah obvyklé úrokové sazby může být odůvodněn rizikovostí dané transakce, zejména s ohledem na osobu, které peněžní prostředky poskytuje. Zvláštní rizikovost dané transakce ovšem z ničeho nevyplývá a žalobkyně ji ani netvrdila. Tato rizikovost však nemá vliv v situaci, je-li sjednaná výše úroku zcela (extrémně) nepřiměřená obvyklé výši úroku (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ), jak je tomu v daném případě. Při hodnocení souladu smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel, kterému z ní má vzniknout závazek k placení takto (extrémně) vysokého úroku, s dobrými mravy je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouva byla uzavřena adhézním způsobem; žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jejíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit. Soud přihlédl rovněž k tomu, že pro případ porušení téže povinnosti, je žalovaný stižen i další podstatnou sankcí, a to smluvní pokutou, stanovenou na horní hranici zákonné přípustnosti, určené v ust. , o spotřebitelském úvěru. Soud dále podotýká, že žalobkyně řádně nezhodnotila schopnost žalovaného splácet, kdy z žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaný uvádí příjmy ve výši 29 394 Kč a výdaje ve výši 20 000 Kč a přesto mu žalobkyně poskytne úvěrový rámec vyšší než jsou volné prostředky žalovaného na případné splácení, kdy při splátce úroku 4 000 Kč měsíčně by fakticky nemohl splatit ani celou jistinu. Navíc úvěr byl žalovanému poskytnut téměř vzápětí, když skončilo jeho insolvenční řízení. Zhodnotil-li uvedené okolnosti soud v jejich souhrnu, včetně toho, že smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, kdy by byla porušena žalobkyní, dospěl k závěru, že zkoumaná smlouva je právním jednáním, které se dobrým mravům příčí, a tedy jednáním neplatným.

10. Z přehledu bankovních transakcí žalobkyně a zprávy peněžní ústav má však soud za prokázané, že žalobkyně poukázala datum částku 10 000 Kč na bankovní účet číslo č. účtu vedený na jméno žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil, tudíž ani neprokazoval právní titul, na základě něhož mu byla žalobkyní vyplacena tato částka, ani nedoložil, že by nějakou částku z poskytnutého úvěru uhradil, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši půjčené částky, kterou musí žalobkyni uhradit v souladu s ust. . Soud tedy podané žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 10 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. , a to v souladu s ust. včetně úroku z prodlení v žalobkyní požadované výši, dle za dobu od 9. 6. 2026 do zaplacení, kdy byl žalovaný na základě výzvy žalobkyně k zaplacení ze dne 30. 5. 2026, odeslané 2. 6. 2026 a doručené třetí den po odeslání, se stanovenu lhůtou k zaplacení 3 dny. Tedy v prodlení se žalovaný ocitl až 9. 6. 2026.

11. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající ve sjednaných úrocích, či smluvní pokutě, s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala, nedůvodné.

12. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. , kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že úspěch obou stran v předmětném řízení byl srovnatelný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nesplní-li povinná osoba dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může osoba oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.