Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 29/2026-111

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Zelenkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení částky 122 757,71 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 108 190,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 100 000 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 14 567 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 25. 3. 2026 do zaplacení a úroku ve výši 57 % ročně z částky 100 000 Kč od 25. 3. 2026 do 17. 4. 2026 ve výši 3 664,32 Kč a dále ve výši 11,5 % ročně od 18. 4. 2026 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25. 3. 2026 dosáhne částky 306 662,40 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 32 957,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 108 190,71 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 100 000 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky 14 567 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 25. 3. 2026 do zaplacení a úroku ve výši 57 % ročně z částky 100 000 Kč od 25. 3. 2026 do 17. 4. 2026 ve výši 3 664,32 Kč a dále ve výši 11,5 % ročně od 18. 4. 2026 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 25. 3. 2026 dosáhne částky 306 662,40 Kč, se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 32 957,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení úvěru ve výši 100 000 Kč, smluvních pokut, nákladů vzniklých s prodlením a smluvního úroku ve výši 57 % ročně. To vše s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaná ale poskytnutý úvěr nevrátila a nezaplatila ani další sjednané nároky.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznávala. Na svou obranu uvedla, že smlouvu podepsala, částku 100 000 Kč převzala a skutečně úvěr ani nezačala splácet. Namítla však, aby bylo zkoumáno, jak byla zjišťována její úvěryschopnost, neboť pokud by nebyla řádně prověřena, nemůže žalobkyně požadovat úroky, poplatky, sankce a další náklady nad rámec jistiny. Dále namítla nepřiměřenou výši úroku a nepřiměřeně vysokou částku, která po ní je požadována. Celý smluvní vztah byl postaven výrazně v neprospěch spotřebitele. Je připravena uhradit jistinu, ale žádá o splátky, neboť není schopna hradit částku v celku.

3. Z předložené smlouvy o úvěru ze dne 18. 12. 2025 a všeobecných smluvních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Úvěr byl splatný ve splátkách po 5 324 Kč měsíčně se splatností do každého 17. dne v měsíci počínaje dnem 17. 1. 2026. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaná se nejprve elektronicky registrovala jako zájemce o úvěr vyplněním formuláře na internetových stránkách www.Anonymizováno.cz. V rámci toho vyplnila své identifikační údaje.

4. Pod takto získanou elektronickou identitou pak elektronicky (kliknutím) vybrala požadovanou částku a vyjádřila i souhlas se smluvními podmínkami na předem připraveném předtisku smlouvy a obchodních podmínek. Z předložených dokumentů to samo o sobě nevyplývá, nicméně výplata finančních prostředků dne 18. 12. 2025 byla prokázána z elektronického výpisu o pohybech na účtu žalobkyně, žalovaná učinila výplatu částku 100 000 Kč nespornou. Tím byla potvrzena totožnost osoby, která registraci provedla, jakož i skutečnost, že podle sjednaných podmínek převzala půjčenou částku, jinak by totiž žalobkyně neměla důvod konkrétní osobě peníze zasílat a žalovaná neměla důvod peníze přebírat, zejména pokud sama žalovaná nic netvrdila o jiném důvodu či o jiných podmínkách pro převzetí peněz v daném místě a čase. Je tedy zřejmé, že důvodem plnění byl v dokumentaci popsaný úvěr. Samotná (zcela anonymní) registrace (elektronická identita) by naproti tomu pro uzavření smlouvy právě se žalovanou nepochybně v dostatečné míře nesvědčila, stejně jako tvrzené (a jinak nedoložené) uzavření smlouvy kliknutím.

5. Žalovaná se kromě jistiny úvěru zavázala zaplatit smluvní úrok ve výši 57 % ročně. Pro případ prodlení s vrácením úvěru se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou neuhrazenou splátku, v případě zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % denně.

6. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by podle uzavřené smlouvy úvěr žalobkyni vrátila, soud proto vycházel z toho, že úvěr ani v části zaplacen nebyl.

7. Podle č. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.

10. V daném případě žalovaná potvrdila, že smlouva byla uzavřena a ona na jejím základě převzala částku 100 000 Kč. Dle názoru soudu její úvěryschopnost byla řádně zkoumána, žalobkyně předložila doklady o přezkoumání výdělkových možností žalobkyně, jejich skutečných příjmů a výdajů dle výpisu z účtu i potvrzení o zkoumání její bezdlužnosti. Úvěrová smlouva je tedy platně uzavřena.

11. Protože žalovaná úvěr ve sjednané lhůtě nevrátila, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru ve výši 100 000 Kč po právu a uložil žalované povinnost dlužnou částku zaplatit.

12. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Protože smluvní pokuta byla řádně sjednána a je požadováno ve výši umožněné o spotřebitelském úvěru, bylo žalobě vyhověno i co do požadovaných smluvních pokut ve výši 2x 499 Kč za neuhrazené splátky před zesplatněním úvěru a ve výši 7 192,71 Kč po jeho zesplatnění. Dále soud vyhověl žalobě co do částky 400 Kč za náklady vzniklé s upomínáním žalované, neboť tyto náklady odpovídají administrativním výdajům a poplatkům za poštovné za opakované výzvy k zaplacení a za zesplatnění úvěru.

14. Dále soud žalované uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle a o. z. ve spojení s Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu. Ve zbytku ale soud žalobu zamítl.

15. Smlouva byla uzavřena úvěrujícím jako podnikatelem a úvěrovaným jako spotřebitelem (§ 420 a § 1810 a násl. o. z.), s ohledem na formulářový typ smlouvy a připojené obchodní podmínky je zjevné, že se jedná o smlouvu adhezní ve smyslu 1798 o. z., u níž neměla žalovaná jako úvěrovaný možnost jednat o konkrétních parametrech smlouvy či obchodních podmínek.

16. V první řadě je třeba přihlížet k přirozenoprávním principům upraveným v § 1 až 8 o. z. Je třeba chránit dobré mravy a veřejný pořádek a neposkytovat ochranu zjevně nemravnému a nepoctivému jednání, a to i v případech, kdy se této ochrany výslovně dotčená osoba nedovolává (§ 547 o. z.).

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

18. Naproti tomu podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 586 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

19. Podle § 1800 odst. 2 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.

20. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

21. Z uvedeného vyplývá, že podle nového je ingerence soudu do soukromoprávních ujednání stran striktně vázána na míru, v jaké jsou chráněné zájmy (dobré mravy, účel zákona a veřejný pořádek) ujednáním stran dotčeny. Je-li porušení uvedených zájmů „zjevné“, jde o neplatnost absolutní a soud je povinen zakročit z úřední povinnosti podle o. z., tedy i bez námitky (návrhu) poškozené strany ve smyslu a 586 o. z., resp. o. z. V případě adhezních smluv se stejným způsobem posoudí všechny „zvláště nevýhodné doložky“.

22. Ze stejných principů vychází při ochraně spotřebitele i judikatura Soudního dvora EU. České právo je v tomto směru částečně transponovanou směrnicí č. 93/13/EHS. Základní povinností členského státu EU je zamezit zneužívajícím klauzulím, tyto nejsou pro spotřebitele závazné. Tento postulát směřuje i k národním soudům a k jejich povinnosti volit v rámci národního práva eurokonformní výklad tak, aby uvedeného účelu bylo dosaženo - viz např. rozhodnutí ve věci Radlinger (C-377/14), nebo Pohotovosť (C-76/10).

23. Ve věci Banco Espaňol (C-618/10) Soudní dvůr uzavřel, že uvedená směrnice brání takové právní úpravě členského státu, která neumožňuje soudu, aby bez námitky podané spotřebitelem posoudil z úřední povinnosti v jakémkoli stadiu řízení zneužívající charakter klauzule o úrocích z prodlení obsažené ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím či poskytovatelem a spotřebitelem, a že také brání, aby soud při rozhodnutí o neplatnosti zneužívající klauzule doplnil uvedenou smlouvu tak, že změní obsah této klauzule. Tato možnost by totiž mohla přispět k eliminaci odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele spočívající v tom, že se takové zneužívající klauzule vůči spotřebiteli jednoduše neuplatní.

24. Podle § 1802 o. z. mají-li být u adhezní smlouvy plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

25. Tuto úpravu ale také nelze ze shora uvedených důvodů v dané věci použít. Soud je povinen posoudit platnost zneužívající klauzule z úřední povinnosti (i bez námitky žalované) a není oprávněn provést jakoukoli moderaci takového ujednání.

26. Ve světle shora uvedených skutkových zjištění má soud za to, že ujednání stran o úroku je absolutně neplatné podle § 588 o. z., neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Úrok ze zápůjčky či úvěru je obecně možný (v komerčních vztazích obvyklý), nelze však tolerovat tzv. lichevní smlouvy. Sjednaný úrok ve výši 57 % ročně je jednoznačně úrokem lichvářským, ujednání o něm je absolutně neplatné, a proto soud nárok na zaplacení tohoto úroku zamítl. Tím, že ujednání je od počátku neplatné nemá žalobkyně nárok ani na smluvní úrok ve výši zákonného úroku z prodlení od doby převyšující 90 dní prodlení.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná do 88 %, nárok na náhradu nákladů řízení v tomto poměru z částky 37 452,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 138 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 122 757,71 Kč sestávající z částky 6 020 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 880 Kč ve výši 5 434,80 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).