Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 7/2026-28

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Vondrákovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 17.395 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 5 395 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 395 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 474,86 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 5 395 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 395 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 474,86 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným datum se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 17 395 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru č. hodnota právní předchůdce žalobkyně, společnost Anonymizováno právnická osoba., IČ IČO, poskytla žalované bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet částku celkem ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se jej zavázala vrátit nejpozději do datum včetně smluvního úroku ve výši 355,07 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 039,93 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena z původní věřitelky na společnost právnická osoba., IČO IČO a tou následně na žalobkyni. O postoupení byla žalovaná informována přípisem. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo postupováno dle , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalovaná měla na základěy možnost čerpat úvěr ve výši 12 000 Kč, který se zavázala zaplatit do 30 ti dní od načerpání úvěru. Pro poskytnutí úvěru byl uveden účet žalované č. účtu.

5. Z potvrzení o provedené platbě bylo soudem zjištěno, že na účet č. č. účtu byla původní věřitelkou celkem zaslána částka 12 000 Kč, a to dne datum.

6. Ze sdělení právnická osoba. bylo zjištěno, že účet č. č. účtu je veden na jméno žalované.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na společnost žalobkyně. Pohledávka za žalovanou se nachází v seznamu postoupených pohledávek.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy s potvrzením o odeslání soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovanou informoval o postoupení předmětné pohledávky a dále ji vyzval k uhrazení celé dlužné částky do tří dnů. Výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum.

9. Zy nazvané posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že poskytovatelka úvěru pracovala s údaji žalované, která byla v době poskytnutí úvěru zaměstnaná s příjmem 35 000 Kč měsíčně. Její náklady na bydlení činily 10 090 Kč, splácela bankovní úvěry ve výši 2 800 Kč měsíčně a nebankovní úvěry ve výši 3 099 Kč měsíčně. Z toho poskytovala dospěla k závěru, že je možno úvěrovanou zatížit do maximální částky 14 258, 25 Kč (prostý rozdíl příjmů a výdajů žalované). Dále prověřovala žalovanou v registrech odrážejících její platební morálku a prověřovala rejstřík exekucí, bankovních i nebankovních registrech.

10. Z dalších listin předložených žalobkyní soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť skutkový stav byl dostatečně prokázán důkazy uvedenými výše.

11. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Na základě smlouvy o úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno právní předchůdce žalobkyně, společnost Anonymizováno právnická osoba., IČ IČO, poskytla žalované bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet částku celkem ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se jej zavázala vrátit nejpozději do datum včetně smluvního úroku ve výši 355,07 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 039,93 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena z původní věřitelky na společnost právnická osoba., IČO IČO a tou následně na žalobkyni. O postoupení byla žalovaná informována přípisem. Žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzývala k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezvýsledně. poskytovatelka úvěru pracovala s údaji žalované, která byla v době poskytnutí úvěru zaměstnaná s příjmem 35 000 Kč měsíčně. Její náklady na bydlení činily 10 090 Kč, splácela bankovní úvěry ve výši 2 800 Kč měsíčně a nebankovní úvěry ve výši 3 099 Kč měsíčně. Z toho poskytovala dospěla k závěru, že je možno úvěrovanou zatížit do maximální částky 14 258,25 Kč (prostý rozdíl příjmů a výdajů žalované). Dále prověřovala žalovanou v registrech odrážejících její platební morálku a prověřovala rejstřík exekucí, bankovních i nebankovních registrech.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle , 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. S odkazem na shora uvedené byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný spotřebitelský úvěr. Žalobkyně ale neprokázala, že by úvěruschopnost byla řádně zhodnocena, když celková výše částky, kterou měla žalovaná uhradit přesáhla limit, který poskytovatelka stanovila jako volné finance ve 14 258, 25 Kč (prostý rozdíl příjmů a výdajů žalované). Ve výdajích nebyly kromě nákladů na bydlení a splácených úvěru v nemalé měsíční výši započítané ani v minimální výši výdaje na potraviny a další výdaje žalované. Dle názoru soudu tedy nesplnila ani minimum v rámci procesu ověření úvěruschopnosti žalované, když její finanční situaci hodnotila zjevně neúplně. S ohledem na výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že poskytovatelka nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1, 2 ZoSU a smlouvu o spotřebitelském úvěru je tak nutno považovat za neplatnou, a to v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 ZSÚ. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení o. z., neboť předchůdkyně žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle , věty třetí , v případě, že poskytovatel úvěru neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalované zaslala na jeho bankovní účet částku ve výši 12 000 Kč, přičemž dle žalobkyně žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalovaná v řízení nenamítala, jakou částku uhradila na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovanou. Stejně tak žalovaná neuváděla žádné skutečnosti ohledně jejích možností uvedenou částku splatit. Soud proto zavázal žalovanou, aby žalobkyni, na kterou byla pohledávka ze smlouvy (a všechna práva s ní spojená) postoupena, zaplatila částku odpovídající bezdůvodnému obohacení ve výši 12 000 Kč. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. Požadavek na zaplacení i zákonného úroku z prodlení je dle soudu předčasný, neboť s ohledem na neplatnost uvedené smlouvy, nastává splatnost až 3 dny po právní moci tohoto rozsudku.

18. Ve smyslu ustanovení soud s přihlédnutím k celkové výši plnění stanovil lhůtu k plnění do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn , když žalobkyně byla ve sporu úspěšná v 6,24 % (při kapitalizaci úroku z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí). Náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 1 820 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celkem tak náklady žalobkyně činí 7 610 Kč, 6,24 % pak činí 474,86 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.