Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 141/2026-19
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Kolíně rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Mejstříkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného B
pro 46 210 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do požadavku na zaplacení částky 24 210 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do požadavku na zaplacení částky 24 210 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 46 210 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci dne datum uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny, své smluvní povinnosti však řádně neplnil, a proto žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 42 000 Kč, sestávající z nesplacené jistiny ve výši 30 000 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 12 000 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 4 210 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 42 000 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil ani přes výzvy žalobkyně.
2. Žalovaný se k žalobě ani v průběhu řízení nevyjádřil.
3. K nařízenému jednání se žalovaný bez včasné a důvodné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Soud proto věc podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že účastníci dne datum uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Strany si sjednaly, že úvěr bude poskytnut na dobu neurčitou a smlouva bude trvat do úplného splacení jistiny. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Žalovaný se zavázal hradit úrok přirostlý za uplynulé období vždy nejpozději do 7. dne kalendářního měsíce, přičemž jistinu mohl splatit kdykoli zcela nebo zčásti. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s jejíž úhradou bude v prodlení, a právo žalobkyně úvěr při porušení smluvních povinností zesplatnit. Z potvrzení o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 30 000 Kč. Z oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o jejím odeslání soud zjistil, že žalobkyně před zahájením řízení vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.
5. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že účastníci dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a hradit sjednané úroky. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou a smlouva měla trvat do úplného splacení jistiny. Poté, co žalovaný řádně neplnil své smluvní povinnosti, žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný na úhradu dluhu zaplatil celkem 8 000 Kč.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Žalobkyně uzavřela smlouvu v postavení podnikatelky a žalovaný v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 a § 420 o. z. Vzniklý závazek je proto vedle příslušných ustanovení občanského zákoníku nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).
12. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání jeho příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo zcela splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen spotřebitelský úvěr splácet bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů a podkladů poskytnutých žalovaným a že jej prověřila ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Dále uvedla, že jí žalovaný poskytl výpisy ze svého bankovního účtu, případně výplatní listy. Na základě těchto skutečností dospěla k závěru, že nejsou dány důvodné pochybnosti o úvěruschopnosti žalovaného, a jeho žádost o úvěr schválila. Žalobkyně se z účasti na nařízeném jednání omluvila, a proto jí soud nemohl poskytnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a důkazních návrhů o tom, zda a jak před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného.
16. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného neprokázala. Žalobkyně sice tvrdila, že žalovaného prověřila v databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI, provedení těchto lustrací však nedoložila. Soudu předložila výpis z bankovního účtu žalovaného za období předcházející uzavření smlouvy. Z tohoto výpisu byly patrné platby ve prospěch dalších poskytovatelů úvěrových služeb, zejména společností právnická osoba a právnická osoba. Výpis dále obsahoval opakované platby ve prospěch společnosti Anonymizováno. Žalobkyně přesto netvrdila ani neprokázala, že by tyto skutečnosti při posouzení úvěruschopnosti žalovaného jakkoli zjišťovala nebo zohlednila. Neprokázala ani způsob, jakým vyhodnotila finanční situaci žalovaného a dospěla k závěru, že nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Soud proto uzavřel, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného proběhlo pouze formálně, bez dostatečných podkladů a bez reálného vyhodnocení jeho schopnosti dostát závazkům ze smlouvy o spotřebitelském úvěru.
17. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně při uzavírání smlouvy o úvěru nepostupovala s odbornou péčí, neboť dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Vzhledem k neplatnosti smlouvy je žalovaný podle § 87 odst. 1 z. s. ú. povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč, z níž žalovaný uhradil 8 000 Kč. Žalobkyně má proto právo na zaplacení zbývající části jistiny ve výši 22 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně, přičemž poměr úspěchu a neúspěchu účastníků byl přibližně stejný. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.