Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 23/2026-34
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 46 692,96 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá do částky 16 692,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 46 692,96 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 711 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá do částky 16 692,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 46 692,96 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 711 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 3. 11. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 46 692,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 46 692,96 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum uzavřené mezi žalovaným a společností právnická osoba (dříve právnická osoba) se sídlem adresa (dále jen „právní předchůdkyně“). Na žalobkyni předmětná pohledávka přešla na základě smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne datum a jejího dodatku.
2. Žalovaný k věci uvedl, že nárok neuznává s tím, že v roce rok vstoupil do insolvence a v roce rok ji řádně splatil, předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena až dne datum. Věřitelé měli dostatek času se do insolvenčního řízení přihlásit a pokud tak neučinili, nemají nárok na splacení pohledávky.
3. Žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně ověřovala lustrací ve veřejně dostupných databázích a výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji.
4. Listinou nazvanou „Loan of application info“ bylo prokázáno, že žalovaný žádostí s číslem hodnota a referenčním číslem hodnota dne datum z IP adresy Anonymizováno požádal právní předchůdkyni o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč. Listina dále obsahuje identifikační a kontaktní údaje žalovaného, které byly při zpracování žádosti použity. V listině je uvedeno, že žadatel byl označen jako nový klient, že žádost byla schválena a dne datum došlo k vyplacení částky úvěru.
5. Listinou nazvanou „Credit of worthiness“ bylo prokázáno, že právní předchůdkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, a to že je zaměstnán na plný pracovní úvazek od datum na pozici profese, má měsíční příjem ve výši částka Kč a měsíční výdaje ve výši 20 000 Kč, je svobodný, žije sám v nájemním bydlení, jeho domácnost tvoří jeden dospělý člen bez dětí a je jediným výdělečně činným členem domácnosti. Ve formuláři jsou dále uvedeny identifikační a kontaktní údaje žalovaného: číslo bankovního účtu, adresa bydliště, telefonní číslo, e-mailová adresa a číslo občanského průkazu.
6. Kopií občanského průkazu a fotografií žalovaného bylo prokázáno, že se jedná o průkaz žalovaného číslo hodnota a podoba muže odpovídá fotografii na občanském průkazu.
7. Listinou nazvanou „Úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne datum“ a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že je v listinách označena právní předchůdkyně jako úvěrující a žalovaný jako klient, který je označen jménem a příjmením, rodným číslem, emailovou adresou a číslem telefonu. V textu smlouvy je uvedeno, že právní předchůdkyně se zavazuje poskytnout žalovanému úvěr ve formě revolvingového úvěru s těmito parametry: maximální úvěrový limit 30 000 Kč, splácení ve splátkách, termín splatnosti do 15 dnů od data výpisu, minimální částka platby 13 % z celkové splatné částky nebo 1 000 Kč podle toho, co je vyšší, denní úroková sazba 0,4026 %, roční úroková sazba 146,949 %, RPSN 299,98 %, celková splatná částka 53 879,21 Kč. Dále je ve smlouvě uvedeno, že poplatek z prodlení činí 250 Kč a bude účtován jako náhrada účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením s jakoukoli minimální měsíční splátkou do data skutečného splacení. Smlouva není opatřena vlastnoručním ani elektronickým podpisem.
8. Listinou nazvanou „Proof of payment“ bylo prokázáno, že z účtu právní předchůdkyně byla dne datum na účet žalovaného IBAN IBAN odeslána platba s variabilním symbolem var. symbol ve výši 30 000 Kč.
9. Listinou nazvanou „Data of Ledger“ bylo prokázáno, že žalovaný dne datum čerpal částku 30 000 Kč, kdy po vyplacení docházelo k průběžnému navyšování příslušenství pohledávky, tvořené poplatky a úroky, a to z částky 5 072,76 Kč ke dni datum na 9 066,94 Kč ke dni datum, na 12 940,34 Kč ke dni datum a na 16 934,52 Kč ke dni datum.
10. Fakturou č. hodnota bylo prokázáno, že žalovanému bylo vystaveno vyúčtování, kdy celková dlužná částka po splatnosti činila 46 934,52 Kč (z toho jistina 30 000 Kč, úroky za období čerpání 16 184,52 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů 750 Kč), nehrazené částky z minulého období 15 220,40 Kč, aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti 6 101,49 Kč. Minimální částka k zaplacení do 15. 8. 2025 byla 21 321,89 Kč, kterou měl žalovaný uhradit na účet právní předchůdkyně pod variabilním symbolem var. symbol.
11. Smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne datum, dodatkem č. hodnota ze dne datum a přílohou postupovaných pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly smlouvu o postoupení pohledávek a dodatek k této smlouvě, v níž se právní předchůdkyně zavázala postupně prodávat žalobkyni nesplacené spotřebitelské úvěrové pohledávky za podmínek stanovených ve smlouvě a žalobkyně se zavázala uhradit cenu těchto pohledávek, v seznamu postupovaných pohledávek je uvedena žalovaná pohledávka za žalovaným. Smlouva byla uzavřena na dobu do 20. 1. 2024 s tím, že ve smlouvě bylo sjednáno automatické prodlužování její platnosti o 24 měsíců.
12. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum, výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum a potvrzením o podání zásilky bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému oznámila postoupení pohledávek a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 54 629,96 Kč do 3 dnů, přičemž toto oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne datum.
13. Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, č. j. insolvenční spisová značka ze dne datum, bylo prokázáno, že soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaného jako dlužníka a osvobodil dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a věřitelů, kteří své pohledávky nepřihlásili, ač tak měli učinit.
14. Zprávou právnická osoba., bylo prokázáno, že majitelem účtu č. č. účtu je žalovaný, dne datum byla připsána na tento účet platba ve výši 30 000 Kč z účtu č. č. účtu.
15. Z ostatních listinných důkazů, a to ze Standardních podmínek Úvěrové smlouvy soud nečinil žádná skutková zjištění.
16. Soud dospěl po provedeném dokazování k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne datum žalovaný žádostí s číslem hodnota odeslanou z IP adresy Anonymizováno požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč. Ve formuláři žalovaný vypsal údaje o svém bankovním účtu, bydlišti, telefonním čísle, e-mailové adrese a občanském průkazu, a dále že je zaměstnán na plný pracovní úvazek od datum na pozici profese, jeho měsíční příjem činí částka Kč a měsíční výdaje 20 000 Kč, je svobodný, žije sám v nájemním bydlení, jeho domácnost tvoří jeden dospělý člen bez dětí a je jediným výdělečně činným členem domácnosti. Dne datum byla žádost schválena. Právní předchůdkyně vyhotovila listinu „Úvěrová smlouva vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice uzavřená s klientem dne datum“, v níž byla označena jako úvěrující a žalovaný jako klient identifikovaný svým jménem a příjmením, rodným číslem, e-mailovou adresou a číslem telefonu. V textu smlouvy je uvedeno, že právní předchůdkyně se zavazuje poskytnout žalovanému úvěr ve formě revolvingového úvěru s těmito parametry: maximální úvěrový limit 30 000 Kč, splácení ve splátkách, termín splatnosti do 15 dnů od data výpisu, minimální částka platby 13 % z celkové splatné částky nebo 1 000 Kč podle toho, co je vyšší, denní úroková sazba 0,4026 %, roční úroková sazba 146,949 %, RPSN 299,98 %, celková splatná částka 53 879,21 Kč. Dále je ve smlouvě stanoven poplatek z prodlení ve výši 250 Kč jako náhrada účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením s jakoukoli minimální měsíční splátkou ze strany žalovaného. Smlouva není opatřena vlastnoručním ani elektronickým podpisem. Dne datum byla na účet žalovaného vedený u právnická osoba., vyplacena částka 30 000 Kč. Žalovaný neuhradil žádnou splátku. Právní předchůdkyně vystavila žalovanému vyúčtování dluhu a vyzvala jej k úhradě. Ke dni datum činil dluh částku 46 934,52 Kč a sestával z jistiny ve výši 30 000 Kč, úroků za období čerpání ve výši 16 184,52 Kč a náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč. Právní předchůdkyně následně na základě Smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne datum a jejího dodatku postoupila pohledávku na žalobkyni. Dne datum bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky a současně byl vyzván k úhradě částky 54 629,96 Kč do 3 dnů, na dluh ale ničeho neuhradil. Žalovaný byl v minulosti v insolvenčním řízení, které bylo ukončeno právní mocí usnesení ze dne datum, jímž insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení a osvobodil žalovaného od placení pohledávek specifikovaných ve výroku.
17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
19. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení: Ačkoliv žalobkyně nedoložila podepsanou (ať už vlastnoručně, nebo elektronickým podpisem) smlouvu o úvěru, všechna zjištění z provedených listin (zejména úvěrové smlouvy, listiny nazvanou „Proof of payment“, faktury č. hodnota), které obsahují osobní údaje žalovaného, jakož i scan občanského průkazu a fotografie žalovaného, které měla právní předchůdkyně k dispozici, tvoří okruh nepřímých důkazů svědčících o tom, že právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 z. s. ú.. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. Jaká byla další ujednání účastníků je sporné, nicméně s ohledem na právní závěr soudu v této věci nepodstatné. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel ve smyslu § 419 o. z. a právní předchůdkyně vystupovala jako podnikatelka ve smyslu § 420 o. z. Pohledávka za žalovaným byla dle § 1879 a násl. o. z. postoupena smlouvou o postoupení na žalobkyni. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř., tento však ničeho neuhradil.
25. Námitka žalovaného, že pohledávka zanikla v důsledku nepřihlášení věřitele do insolvenčního řízení, není důvodná. Insolvenční řízení skončilo v roce 2024 a žalobou uplatněná pohledávka vznikla až v roce 2025, nemohla být tedy v insolvenčním řízení uplatněna ani se na ni nevztahuje osvobození žalovaného od placení pohledávek. To, že smlouva o postoupení pohledávek byla mezi právní předchůdkyní a žalobkyní uzavřena již datum, tedy ještě před vznikem žalované pohledávky, na tomto závěru ničeho nemění. Tato smlouva má charakter rámcové smlouvy, výslovně předpokládá průběžné postupování pohledávek vzniklých později.
26. Soud se z moci úřední zabýval otázkou, zda byla splněna kogentní pravidla pro ověřování úvěruschopnosti spotřebitele. V projednávaném případě žalobkyně sice tvrdila, že její právní předchůdkyně žalovaného prověřovala ve veřejně dostupných databázích, tuto skutečnost ale ničím nedoložila. Pokud jde o výdaje a příjmy žalovaného, žalobkyně neprokázala ani netvrdila, že je právní předchůdkyně jakýmkoliv způsobem ověřovala. Pro účely řádného posouzení je nutné zejména podrobně analyzovat domácí rozpočet spotřebitele, kdy zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, nicméně věřitel se nemůže s takto získanými informacemi bez dalšího spokojit a je povinen je s odbornou péčí vyhodnotit, důkladně prověřit a v případě pochybností o jejich správnosti požadovat objasnění, popřípadě předložení listin dokazujících jejich správnost. Právní předchůdkyně však při posuzování úvěruschopnosti vycházela pouze z informací sdělených spotřebitelem a rezignovala na jejich ověření, čímž v rozporu se zákonem nedostála své povinnosti jednat s odbornou péčí. Žalobkyně podle soudu neunesla důkazní břemeno stran toho, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavírá, že právní předchůdkyně řádně neověřila úvěruschopnost žalovaného (vizte nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelských úvěrů došlo ve smyslu § 588 o. z. ke zjevnému porušení zákonných ustanovení chránících spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo k narušení veřejného pořádku a dobrých mravů. Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení žalovaných částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i její vedlejší ujednání.
27. Nároky z této neplatné smlouvy je třeba vypořádat. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Právní předchůdkyně vyplatila žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho, žalovaný se tak bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka platně postoupena, o částku 30 000 Kč. K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého je § 87 z. s. ú. speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení představuje určitý typ sankce určené poskytovatelům úvěrů s nepřiměřenou výší úroků nebo zanedbávajících povinnost posoudit řádně úvěruschopnost spotřebitele spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti. Až do rozhodnutí soudu o povinnosti plnit žalovaný nebyl v prodlení, žalobkyni proto nemůže náležet právo na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. Vzhledem k výše uvedenému soud přiznal žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 30 000 Kč (výrok I.) a ve zbytku žalobu zamítl (výrok II.).
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 711 Kč (výrok III.). Z porovnání přiznané částky 30 000 Kč a žalované částky 52 224,47 Kč (včetně úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 46 692,96 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení vyčísleného ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 5 531,51 Kč) je zřejmé, že dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci má žalobkyně právo na náhradu nákladů ve výši 14,89 % z celkových nákladů ve výši 4 772 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 868 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále „a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši 46 692,96 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) po 700 Kč, tj. celkem 2 100 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle § 14b a.t. po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 504 Kč. Soud aplikoval § 14b a.t., neboť návrh ve věci samé představuje tzv. formulářovou žalobu, kterou žalobkyně podala opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.
29. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro stanovení delší lhůty k plnění či pro povolení splátek nebyly shledány žádné důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř., či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.