Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 184/2026-35

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Sokolově rozhodl soudkyní Mgr. Janou Zálišovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 6 057,90 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ohledně částky 3 057,90 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 057,90 Kč od 21. 9. 2024 do 27. 10. 2025, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 057,90 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Sokolově doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet soudu č. 3703-126391/0710 pod variabilním symbolem 2311018426.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Ohledně částky 3 057,90 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 057,90 Kč od 21. 9. 2024 do 27. 10. 2025, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 057,90 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Sokolově doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet soudu č. 3703-126391/0710 pod variabilním symbolem 2311018426.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 6 057,90 Kč s příslušenstvím z titulu postoupené pohledávky od společnosti právnická osoba., IČ IČO. Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum poskytla právní předchůdkyně žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč se splatností do 20. 9. 2024, za úvěr se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 3 057,90 Kč. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalobkyně nabyla pohledávku na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2025. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu, naposledy předžalobní upomínkou zástupkyně žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že v případě, že by soud neměl její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle písmeno a) , (dále jen „“) ve spojení s a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu , bez nařízení jednání.

3. Žalovaný netvrdil ve smyslu ani neprokázal ve smyslu existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

4. Z předložených listin bylo zjištěno následující. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč. Splatnost byla sjednána do 20. 9. 2024, poplatek za poskytnutí úvěru činil 3 057,90 Kč. Úroková sazba měla činit 40 %, roční procentní sazba nákladů 9 685,10 %. Žalovaný čerpal úvěr ve výši 3 000 Kč dne 26. 8. 2024. Z potvrzení právnická osoba bylo zjištěno, že žalovanému byla dne 26. 8. 2024 zaslána společností právnická osoba částka 3 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2025 včetně seznamu pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Oznámením ze dne 16. 10. 2025 byl žalovaný informován o postoupení pohledávky. Výzvou k úhradě ze dne 16. 10. 2025, kterou dle podacího lístku právní zástupkyně žalobkyně dne 20. 10. 2025 prokazatelně odeslala žalovanému, bylo doloženo, že žalovaný byl vyzván k vrácení poskytnutých prostředků ve lhůtě tří dnů.

5. Podle ustanovení , (dále jen „“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle , postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

6. V řízení žalobkyně listinnými důkazy prokázala, že je ve sporu aktivně legitimována.

7. Dle ustanovení , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle ustanovení , (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

9. Podle je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Podle a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění , účinného od 7. 5. 2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle ustanovení , právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

12. Dle ustanovení , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Dle ustanovení , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. Soud se tedy nejprve zabýval obsahem smlouvy označené jako smlouva o úvěru a posoudil, zda nebyla uzavřena v rozporu s ustanovením , a to právě s ohledem na jednání právní předchůdkyně žalobkyně a zásadu dobrých mravů. Bylo zjištěno, že právní předchůdkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, za který se zavázal žalovaný hradit poplatek ve výši 3 057,90 Kč. Měsíční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činila 40 % a RPSN činila 9685,10 %. Soud proto posuzoval, zda poskytnuté plnění a sjednané náklady za úvěr a úroky neodporují dobrým mravům, a dospěl k závěru, že tomu tak je, neboť výše sjednaných úroků a poplatků je zcela nepřiměřená. Je zřejmé, že úrok ve výši 40 % ročně a jednorázový poplatek ve výši 3 057,90 Kč se splatností do 25 dnů od poskytnutí úvěru, defacto obě uvedené položky jsou příjmem žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalovanému a jedná se tedy fakticky v jejich souhrnu o smluvní úrok. Po přepočtu tak sjednaný úrok činí cca 1 490 % ročně. Soud má za to, že tato úroková sazba vysoce přesahuje přijatelnou hranici úrokových sazeb, které lze považovat za běžné a akceptovatelné. Soud proto již jenom z těchto skutečností považuje předloženou smlouvu o spotřebitelském úvěru za rozpornou s dobrými mravy, a tudíž i absolutně neplatnou podle o. z. Poukazuje rovněž na databázi České národní banky, z níž vyplývá, že v roce 2024 činila obvyklá úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných v bankovním sektoru domácnostem na spotřebu kolem 8 % ročně. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 27. 2. 2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. V posuzovaném případě cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru v podobě úroku a sjednaného poplatku výrazně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření smlouvy, přičemž jednotlivá ujednání smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit. Je zřejmé, že bez sjednání neúměrně vysokého úroku by předchůdce žalobkyně peněžní prostředky žalovanému neposkytl. Soud proto uzavřel, že smlouva je absolutně neplatná s odkazem na ustanovení , neboť se příčí dobrým mravům.

15. Vzhledem k tomu, že soud učinil závěr, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, nezabýval se podrobněji tvrzením žalobkyně o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost zkoumána byla, nicméně nedisponuje žádnými doklady.

16. Jelikož nelze aplikovat ustanovení o úvěru pro absolutní neplatnost smlouvy a bylo prokázáno, že původní věřitel, společnost právnická osoba poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 3 000 Kč, jedná se o plnění bez právního důvodu, které je ten, kdo jej přijal povinen vydat ( ).

17. Soud z tvrzení žalobkyně zjistil, že z částky 3 000 Kč nebylo uhrazeno ničeho. Tato částka byla proto žalobkyni přiznána. Pokud jde o úrok z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení, vychází soud z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne 16. 10. 2025, která mu byla odeslána doporučeně dne 20. 10. 2025. V následujících třech dnech se písemnost mohla dostat do dispozice žalovaného, tedy do 23. 10. 2025 (čtvrtek), lhůta k úhradě byla žalobkyní stanovena tři dny, tedy do 26. 10. 2025 (neděle), resp. 27. 10. 2025. Ode dne následujícího, tj. 28. 10. 2025, má žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu o. z. a ve výši dle Ve zbytku soud žalobu zamítl.

18. O nákladech řízení rozhodl soud podle Poměr úspěchu ve věci byl u obou účastníků téměř shodný (žalobkyně uspěla v částce 3 000 Kč z požadovaných 6 057,90 Kč), soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný žádné náklady řízení neuplatňoval a ani mu žádné náklady v řízení nevznikly, kdy po celou dobu řízení zůstal pasivní.

19. Vzhledem k tomu, že nebyl vydán elektronický platební rozkaz, jelikož byly pochybnosti o nárocích žalobkyně, a v řízení bylo pokračováno, postupoval soud dle sazebníku poplatků k , o soudních poplatcích, položka 2 odst. 2, a žalobkyni uložil povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč. Soudní poplatek činí dle položky 1 částku 1 000 Kč (z žalované částky) a dosud bylo zaplaceno 400 Kč.

Poučení:

Proti výroku I., II. a III. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Proti výroku IV. tohoto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě patnácti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí, nebo exekuce.