Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 135/2026-27

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Žemlou ve věci

žalobkyně:

Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému:

Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 28 625 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 3 125 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 23 125 Kč od 31. 8. 2025 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částky 5 500 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 1 298,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 507 Kč na účet České republiky – Okresního soudu ve Svitavách, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 3 125 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 23 125 Kč od 31. 8. 2025 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částky 5 500 Kč, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 1 298,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 507 Kč na účet České republiky – Okresního soudu ve Svitavách, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobou) ze dne 10. 6. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 625 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne 7. 8. 2025. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky nejprve ve výši 5 000 Kč, po navýšení zápůjčky ze dne 25. 8. 2025 dále 15 000 Kč, a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši 23 125 Kč sestávající ze zapůjčené částky a poplatku ve výši 3 125 Kč do 30. 8. 2025. Smluvní strany si dále ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení žalovaného se splacením zápůjčky. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet zápůjčku tím, že si vyžádala informace o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech žalovaného a tyto ověřila dle předložených dokumentů. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplatil včas. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny a sjednaného poplatku v celkové výši 23 125 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 2 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 500 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 23 125 Kč od 31. 8. 2025 do zaplacení.

2. Soud v projednávané věci elektronický platební rozkaz nevydal.

3. Usnesením ze dne 1. 7. 2026, č. j. -10, soud vyzval žalobkyni, aby svá tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doplnila tím způsobem, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru tuto posoudila.

4. Žalobkyně na tuto výzvu reagovala podáním ze dne 20. 7. 2026, v němž uvedla, že příjmy žalovaného byly zjišťovány sdělením, že žalovaný je zaměstnán u společnosti právnická osoba. jako řidič s čistým měsíčním příjmem 40 000 Kč. Z předložených výplatních pásek dále bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného činila v květnu 2025 částku 48 455 Kč a v červnu 2025 částku 48 607 Kč (kopie výplatních pásek žalobkyně soudu spolu s tímto podáním i předložila). Své výdaje žalovaný vyčíslil na 7 500 Kč a dále uvedl, že je rozvedený a má 1 nezletilé dítě a bydlí u rodičů. Žalobkyně rovněž nahlédla do Centrální evidence exekucí a do Insolvenčního rejstříku.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

6. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, neboť k takovému postupu byly splněny podmínky dle Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný se k takto navrhovanému postupu nevyjádřil, čímž soud předpokládal, že proti takovému postupu nemá námitky ( ).

7. Na základě předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.

8. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 7. 8. 2025 mezi žalobkyní coby věřitelem a žalovaným coby klientem, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku do 30. 8. 2025 vrátit spolu se zaplacením poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 625 Kč. V čl. 2.3 si strany ujednaly, že v případě prodlení se splacením zápůjčky či její části žalovaný zaplatí žalobkyni i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a ceník za úkony žalobkyně v případě prodlení žalovaného.

9. Z dodatku ke smlouvě o úvěru č. O401214669 ze dne 25. 8. 2025 soud zjistil, že se jedná o dodatek k výše uvedené smlouvě o zápůjčce, dle kterého došlo ke změně původní smlouvy tak, že žalobkyně poskytla žalovanému dalších 15 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru byl navýšen na částku 3 125 Kč.

10. Z výpisu běžného účtu žalobkyně soud zjistil, že dne 7. 8. 2025 byla z tohoto bankovního účtu na bankovní účet žalovaného zaslána částka 5 000 Kč a dne 25. 8. 2025 částka 15 000 Kč.

11. Z výplatních pásek žalovaného soudu zjistil, že v květnu 2025 mu byla vyplacena mzda ve výši 48 455 Kč a v červnu 2025 mzda ve výši 48 607 Kč. Z výpisu insolvenčního rejstříku a exekučního rejstříku pak vyplývá, že proti žalovanému nebylo ke dni uzavření smlouvy a jejího dodatku vedeno exekuční ani insolvenční řízení.

12. Z upomínek ze dne 6. 9. 2025, ze dne 13. 9. 2025, ze dne 20. 9. 2025, ze dne 29. 9. 2025 a ze dne 14. 10. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení částky dlužných splátek.

13. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. č. účtu za období srpna 2025 soud zjistil, že dne 8. 8. 2025 byla na tento bankovní účet připsána částka 5 000 Kč a dne 25. 8. 2025 částka 15 000 Kč. Z téhož výpisu soud rovněž zjistil, že z daného bankovního účtu byla v téže době stržena částka v celkové výši 14 580 Kč na základě exekučního příkazu č. j. 137 EX 13642/25-16.

14. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 5. 2026 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného ve smyslu prostřednictvím své právní zástupkyně k zaplacení dluhu ve výši 30 172 Kč. Z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána následujícího dne.

15. Z dalších listin soud nezjistil pro věc rozhodné skutečnosti.

16. Po skutkové stránce soud hodnotil věc tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 7. 8. 2025 ve znění dodatku ze dne 25. 8. 2025 uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byly žalovanému zapůjčeny finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zapůjčené prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátí do 30. 8. 2025 a současně jí zaplatí částku 3 125 Kč představující poplatek ze zápůjčky. Žalovaný však nesplatil zápůjčku ve stanovené lhůtě ani později.

17. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle a násl. , , ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ).

18. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

20. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Obecně platí, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 25. 7. 2018). Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální, přičemž zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, což však nezbavuje věřitele povinnosti zjišťovat úvěruschopnost z jiných zdrojů. Jinými slovy věřitel se nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti, je povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Cílem posouzení je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné bez dalšího dovodit, že bude schopen splácet smluvně stanovené splátky, pakliže nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje.

25. V nyní projednávané věci soud dospěl k závěru, mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 7. 8. 2025 uzavřena smlouva o zápůjčce ve znění dodatku ze dne 25. 8. 2025, která se řídí režimem daným , o spotřebitelském úvěru. Z toho vyplývá i povinnost poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy podle ZSÚ posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. jeho schopnost řádně a včas splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom, jak ostatně vyplývá z poslední věty odkazovaného ustanovení, byla oprávněna poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení jeho úvěruschopnosti nevyplynou žádné důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Této povinnosti však žalobkyně nedostála.

26. Žalobkyně soudu sdělila, ke zkoumání úvěruschopnosti nahlédla do insolvenčního a exekučního rejstříku a příjem žalovaného ověřila pomocí jeho výplatních listů a dále úvěruschopnost posuzovala na základě tvrzení žalovaného, přičemž k těmto tvrzením doložila i y. Soud však na tomto místě konstatuje, že z předložených listin není zřejmé, z jakého zdroje žalobkyně čerpala, že proti žalovanému není vedeno žádné exekuční řízení, nicméně z výpisu z bankovního účtu žalovaného je zřejmé, že proti žalovanému byla v době uzavření smlouvy a jejího dodatku vedena přinejmenším jedna exekuce pod sp. zn. 137 EX 13642/25, o jejíž existenci měla žalobkyně vědět, kdyby tuto skutečnost zkoumala řádně. Žalobkyně však tuto skutečnost v rámci zkoumání úvěruschopnosti nezjistila a smlouvu o úvěru se žalovaným uzavřela. I bez ohledu na výše uvedené závěry však soud konstatuje, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného dostatečně, vycházela-li pouze z dvou jeho výplatnic a dále z jeho tvrzení. Takovým způsobem sice žalobkyně zjistila příjem žalovaného, ale v otázce jeho výdajů se zcela spolehla na jeho tvrzení, čímž rezignovala na skutečné zjištění, zda žalovaný bude schopen úvěr ke sjednanému datu splatit. Ve vztahu ke zkoumání výdajové stránky tak soudu uzavírá, že postup žalobkyně spoléhající pouze na tvrzení žalovaného je nedostatečný, neboť žalobkyně je povinna si sama obstarat dostatečné podklady k tomu, aby mohla skutečně relevantně posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet. Pakliže žalobkyně, ač k tomu soudem vyzvána, nepředložila soudu žádné další podklady o zkoumání úvěruschopnosti, a to především ve vztahu k reálnému zkoumání příjmů a výdajů žalovaného, je nezbytné uzavřít, že v projednávané věci nebyla úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumána. Jelikož žalobkyně fakticky nedoložila žádný další důkaz pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, považuje soud zkoumání úvěruschopnosti za nedostatečné, neboť žalobkyně si neobstarala dostatečné podklady k tomu, aby mohla skutečně relevantně posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet.

27. S odkazem na vše výše uvedené tak soud konstatuje, že předmětná smlouva o zápůjčce ze dne 7. 8. 2025 ve znění dodatku ze dne 25. 8. 2025 je dle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ absolutně neplatná. Žalobkyně má proto vůči žalovanému právo pouze na vrácení jistiny bez nároku na smluvní či zákonné úroky z prodlení a bez nároku na smluvní pokuty a další poplatky, tj. na částku 20 000 Kč. Pokud žalovaný svůj dluh z předmětné smlouvy žalobkyni ve z části nebo zcela splatil, bylo na něm, aby takovou skutečnost v řízení nejen tvrdil, ale rovněž prokázal. Žalovaný však zůstal v řízení zcela pasivní.

28. Z uvedeného důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

29. Ve zbývající části, tj. co do částky 3 125 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 23 125 Kč od 31. 8. 2025 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částky 5 500 Kč představující smluvní pokutu, žalobu výrokem II. zamítl.

30. Žalobkyně byla v řízení (při započtení k žalované částce i uplatněný nárok na příslušenství ve výši ke dni vydání tohoto rozhodnutí) úspěšná ze 70 %, žalovaný byl úspěšný ze 30 %. Z toho vyplývá, že žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v poměrné výši odpovídající 40 % ( ). Náklady žalobkyně v projednávané věci činí 3 247 Kč a představují odměnu advokátky za 3 úkony právní služby podle a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif) spočívající v převzetí věci ( advokátního tarifu), zaslání předžalobní výzvy ( advokátního tarifu) a podání žaloby ( advokátního tarifu) á 400 Kč, ke každému z takto přiznaných úkonů žalobkyni náleží i náhrada hotových výdajů dle á 100 Kč. Celkově tedy byla žalobkyni přiznána odměna za právní zastoupení ve výši 1 500 Kč, to vše navýšeno o 21 % DPH ve výši 315 Kč. Dále žalobkyni přísluší i náklady spojené se zaplacením soudního poplatku ve výši 925 Kč a jeho doplatku ve výši 507 Kč. To vše při úspěchu žalobkyně ve sporu v poměrné výši 40 % činí celkovou částku 1 298,80 Kč (výrok III.).

31. Jelikož ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, doměřil soud žalobkyni soudní poplatek dle Položky 2 odst. 2 a 3 Sazebníku poplatků , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 925 Kč, soud však platební rozkaz nevydal, a proto uložil žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 507 Kč (výrok IV.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.

Nedoplatek soudního poplatku je třeba zaplatit na účet Okresního osudu ve Svitavách č. 3703-424591/0710 pod variabilním symbolem: 1111013526.

V případě, že doplatek soudního poplatku či náklady řízení uložené k zaplacení na účet Okresního osudu ve Svitavách nebudou ve stanovené lhůtě zaplaceny, bude přistoupeno k vymáhání prostřednictvím příslušného celního úřadu.