Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 156/2026-52

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Děčíně rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Divišem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., Anonymizováno IČO žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Adresa žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokáta Anonymizováno Anonymizováno Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, Anonymizováno Datum narození žalovaného Anonymizováno Adresa žalovaného Anonymizováno

o 13 582,05 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu nároku na zaplacení částky 10 982,05 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 922,08 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 5 187,76 Kč od 22.10.2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 768 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 187,76 Kč od 22.10.2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v rozsahu nároku na zaplacení částky 10 982,05 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 922,08 Kč, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 5 187,76 Kč od 22.10.2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 768 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 187,76 Kč od 22.10.2025 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně (dále též žalobce) se žalobou doručenou soudu dne 4.3.2026 ve spojení s jejím doplněním v podání zástupce žalobkyně ze dne 20.6.2026 domáhala na žalované zaplacení částky 13 582,05 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky a úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu pohledávek plynoucích ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 31.8.2023 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba, IČ: IČO) a žalovaným, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 6 379 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 480 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně sjednanou na straně Anonymizováno smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 399 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 295 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29.8.2024. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 6.12.2023. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 29.8.2024. Marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni 13.5.2024 činila dlužná jistina částku 5 187,76 Kč a dlužný poplatek částku 4 894,29 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 5 187,76 Kč dále úrokem ve výši 12,75 % ročně sjednaným na straně Anonymizováno Smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to od 30.8.2024, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. Anonymizováno.Anonymizováno. Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 4 400 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2025 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 21.10.2025. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 16 058,84 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 16 058,84 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 13 582,05 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 5 187,76 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 4 894,29 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč; kapitalizovaných úroků ve výši 922,08 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 768 Kč, úroků ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 187,76 Kč od 22.10.2025 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 187,76 Kč od 22.10.2025 do zaplacení.

2. Stanovisko žalovaného se soudu nepodařilo získat. K jednání soudu dne datum se žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal dle , (dále jen ) v nepřítomnosti žalovaného. Na základě listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

3. Ze smlouvy č. hodnota ze dne 31.8.2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet částkou 295 Kč v 52 splátkách splatných týdně.

4. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný čerpala úvěr ve výši 7 000 Kč, přičemž žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr částku ve výši 4 400 Kč.

5. Ze zákaznické karty úvěrové karty ke smlouvě č. hodnota soud zjistil, že při poskytování úvěru právní předchůdkyně žalobkyně vyšla z toho, že žalovaný spolubydlí s jinými osobami než s Anonymizováno, měsíční příjem činí částka, další příjem domácnosti činí částka, měsíční výdaje činí částka. Příjem žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z výplatních pásek za Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, z její přílohy, kterou tvoří seznam postoupených pohledávek, a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se dohodla na postoupení pohledávky z úvěrové smlouvy za žalovaným. Oznámení bylo žalovanému zasláno dne 21.11.2025, jak soud zjistil z podacího lístku, přičemž oznámení obsahovalo i výzvu k úhradě dlužné částky.

7. Výzvou ze dne 16.1.2026 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek pod pohrůžkou podání žaloby, jak soud zjistil z příslušné výzvy, přičemž výzva byla odeslána dne 16.1.2026, jak soud zjistil z příslušného podacího archu.

8. Zbylé důkazy soud pro nadbytečnost důkazně nehodnotí.

9. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci:

10. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet částkou 295 Kč týdně v 52 splátkách do 29.8.2024, přičemž žalovaný čerpala úvěr v plné výši. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného shora uvedeným způsobem. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se dohodla na postoupení pohledávky za žalovaným. Žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného se splácením dluhů vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky a následně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky pod pohrůžkou podání žaloby. Žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr částku ve výši 4 400 Kč

11. Po právní stránce posoudil soud věc takto:

12. Uzavřená smlouva jeví znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., neboť smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Jelikož shora uvedenou smlouvu žalovaný neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti, uzavřel ji jakožto spotřebitel dle o. z., proto se na věc vztahuje i , o spotřebitelském úvěru (dále jen "z. s. ú"). Dle z. s. ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Poruší-li tuto povinnost, je smlouva o spotřebitelském úvěru dle z. s. ú., ve znění ke dni uzavření smlouvy, neplatná, přičemž spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

14. Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. uvedl, že obecný soud, který nezkoumá, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet, zasáhne do základního práva spotřebitele na soudní ochranu dle d. Dovodil totiž, že důsledky porušení této povinnosti se netýkají jen dlužníka spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů, proto musí poskytovatel úvěru řádně prověřit možnost spotřebitele úvěr splácet. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet, přičemž pokud tuto povinnost poruší, je úvěrová smlouva neplatná. Soudní dvůr Evropské unie pak ve věci sp. zn. C - 679/18 rozhodl ve věci předběžné otázky tak, že české soudy jsou povinni zkoumat, zda poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, nikoli jen na návrh dlužníka.

15. S ohledem na tuto judikaturu je pak dle názoru soudu smlouvu o úvěru, před jejímž uzavřením poskytovatel řádně nezkoumal úvěruschopnost dlužníka považovat za neplatnou nejen dle § 87 odst. 1 z. s ú., ale i dle § 580 odst. 1 o. z. Protože sankce neplatnosti smlouvy je stanovena nejen na ochranu dlužníka, ale i na ochranu společnosti, je tato neplatnost neplatností absolutní, tedy není nutné, aby se jí před soudem dlužník musel dovolat. Na uvedenou judikaturu ostatně reagoval i zákonodárce novelizací ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., kdy s účinností od 29. 5. 2022 je soud povinen k neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti přihlédnout i bez návrhu.

16. V dané věci soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že při poskytování úvěru právní předchůdkyně žalobkyně vyšla z toho, že žalovaný spolubydlí s jinými Anonymizováno než s Anonymizováno, měsíční příjem činí částka, další příjem domácnosti činí částka, měsíční výdaje činí částka. Příjem žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z výplatních pásek za Anonymizováno a Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizováno

17. Soudní praxe je ustálena v závěru, že při zkoumání úvěruschopnosti úvěrující nepostupuje s potřebnou odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti, pokud se spolehne jen na spotřebitelem tvrzené údaje, které nikterak neověří, srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , usnesení Vrchního soudu v Olomouci sen. zn. -80, č.j. , rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č.j. -22, rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. - 39 či rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. - 167, v podrobnostech, zejména s ohledem na formulaci požadavku ověření skutečností uvedených spotřebitelem, pak soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění uvedených rozhodnutí.

18. Právní předchůdkyně žalobkyně sice z výplatních pásek ověřila, že žalovaný dosahuje uváděného příjmu, právní předchůdkyně žalobkyně ale již rezignovala na bližší zkoumání toho, co znamenají další příjmy domácnosti, když právní předchůdkyně žalobkyně nikterak nezjišťovala, kdo s žalovaným ve společné domácnosti žije a kdo dosahuje takových příjmů. Bez tohoto zhodnocení nebyla právní předchůdkyně žalobkyně schopna kvalifikovaně posoudit, zda tyto příjmy lze zahrnout v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně také naprosto rezignovala na elementární ověření výše výdajů žalovaného, zejména v situaci, kdy se na výplatním lístku za měsíc Anonymizováno Anonymizováno objevila položka srážky ze mzdy Anonymizováno na Anonymizováno. Právní předchůdkyně žalobkyně měla věnovat zvýšenou pozornost a ověřit, zdali žalovaným uváděné životní měsíční výdaje v částce částka odpovídají skutečnosti. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně v této situaci ani nezkoumala úvěruschopnost žalovaného z databází umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované nedostatečným způsobem, čímž porušila § 86 z. s. ú., proto je shora uvedená smlouva neplatná. S ohledem na neplatnost smlouvy je tak namístě uzavřít, že předmětnou částku vyplatila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bez právního důvodu, čímž se žalovaný bezdůvodně obohatil, je proto povinen částku, o kterou se bezdůvodně obohatil, dle § 2991 o. z. vrátit. Předmětná pohledávka pak byla dle § 1879 o. z. převedena na žalobkyni v důsledku uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky. Ohledně vydání bezdůvodného obohacení pak ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. obsahuje zvláštní úpravu, když stanoví, že v případě neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, přičemž dle odst. 2 citovaného ustanovení platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

19. Ze shora uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že žalobkyni lze přiznat pouze nezaplacenou část jistiny dluhu, žalovaný není povinen hradit žádné sjednané příslušenství. Žalobkyni nenáleží ani úrok z prodlení, neboť žalovaný se dosud v prodlení neocitl. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti v době přiměřené možnostem spotřebitele, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ). Jelikož lhůta k plnění závazku z neplatného právního jednání je stanovena soudem a uplyne až po právní moci rozsudku, není tak žalovaný s plněním závazku dosud v prodlení a z tohoto důvodu tak dosud není povinen hradit úrok z prodlení.

20. Proto soud uložil žalovanému k zaplacení pouze částku 2 600 Kč představující nezaplacenou jistinu (tj. 7 000 Kč mínus zaplacených 4 400 Kč) a pokud jde o zbývající část žaloby, tu byl nucen zamítnout.

21. Jelikož žalovaný byl v řízení nečinný, soud žalovaného nemohl poučit dle k doplnění tvrzení ohledně jeho majetkových poměrů, proto soud neučinil k možnostem žalovaného vrátit žalobkyni dluh žádné skutkové zjištění, tedy soud stanovil lhůtu k plnění žalovanému ihned a povinnost uhradit dluh žalovanému uložil zaplatit v obecné třídenní pariční lhůtě.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že v situaci, kdy procesně více úspěšnému žalovanému za řízení žádné náklady nevznikly, soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

23. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.