Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 66/2026-71

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Žemlou ve věci

žalobkyně:

Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:

Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 25 032,87 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 750 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 1 208 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 28 526,72 Kč od 8. 3. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 568,72 Kč, částky 74,87 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1 000 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 1 541,12 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 68 Kč na účet České republiky – Okresního soudu ve Svitavách, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 750 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 1 208 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 28 526,72 Kč od 8. 3. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 568,72 Kč, částky 74,87 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1 000 Kč, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 1 541,12 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 68 Kč na účet České republiky – Okresního soudu ve Svitavách, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobou) ze dne 11. 3. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 032,87 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota, uzavřené mezi účastníky dne 23. 9. 2025. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč, které žalovaný vyčerpal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal, že poskytnutý úvěr bude splácet v měsíčních splátkách v minimální výši 1 250 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím společností modelů právnická osoba. a právnická osoba. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 11. 2025, proto byl vyzván upomínkami ze dne 20. 10. 2025 a 5. 11. 2025 k úhradě dlužné splátky. Jelikož žalovaný splátky neuhradil, žalobkyně úvěr ke dni 21. 2. 2026 zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Dlužná částka sestává z nesplacené části jistiny ve výši 24 958 Kč a nákladů na upomínkování ve výši 1 000 Kč. Kromě dlužné částky žalobkyně dále požaduje i zákonný úrok z prodlení z částky 28 526,72 Kč od 8. 3. 2026 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 3 568,72 Kč od 16. 11. 2025 do 13. 2. 2026 a smluvní pokutu ve výši 74,87 Kč.

2. Soud v projednávané věci elektronický platební rozkaz nevydal.

3. Usnesením ze dne 25. 3. 2026, č. j. -10, soud vyzval žalobkyni, aby svá tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doplnila tím způsobem, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru tuto posoudila, a zda žalovaný úvěr splácel.

4. Podáním ze dne 8. 4. 2026 žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a dle plnění jeho dosavadních závazků. Dále postupovala dle analýzy společností právnická osoba. a právnická osoba., nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, opatřením výpisu z registru SOLUS, výpisu z centrální evidence exekucí a výpisem databáze neplatných dokladů. Žalobkyně takto zjistila, že příjem žalovaného činí 32 193 Kč, náklady na bydlení 4 000 Kč, další náklady 20 484 Kč a náklady na další finanční závazky 2 244 Kč. Finanční zůstatek žalovaného tak činil 5 012 Kč. K podání žalobkyně připojila fotokopie dokladů totožnosti žalovaného a výpis z jeho bankovního účtu za období od 27. 3. 2025 do 23. 9. 2025.

5. Podání ze dne 16. 6. 2026 pak žalobkyně doplnila, že žalovaný uhradil na úvěr částku 1 250 Kč.

6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

7. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, neboť k takovému postupu byly splněny podmínky dle Ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný se k takto navrhovanému postupu nevyjádřil, čímž soud předpokládal, že proti takovému postupu nemá námitky ( ).

8. Na základě předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.

9. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota uzavřené dne 23. 9. 2025 mezi žalobkyní coby poskytovatelem a žalovaným coby spotřebitelem, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému neúčelový revolvingový úvěr ve výši 25 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu, úvěr byl sjednán na dobu neurčitou, úroková sazba byla sjednána na 57,99 % ročně. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté finanční prostředky vrátí do 72 měsíců po vyplacení poslední tranše úvěru, a to ve splátkách ve výši nejméně 5 % z dosud nesplacené výše jistiny měsíčně.

10. Z přílohy č. hodnota smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru soud zjistil, že průměrný příjem žalovaného za poslední 3 měsíce činil 32 193 Kč, náklady na bydlení činily 4 000 Kč, splátky na další úvěry 2 244 Kč a sázky na 291 Kč. Finanční zůstatek žalovaného byl spočítán na 5 012 Kč.

11. Z upomínek ze dne 20. 10. 2025 a 5. 11. 2025 soud zjistil, že těmito byl žalovaný vyzván k zaplacení splátky úvěru splatné dne 15. 10. 2025.

12. Z fotokopií občanského a řidičského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy ověřovala jeho totožnost.

13. Z y označené jako detail pohybu soud zjistil, že žalobkyně zaslal dne 24. 9. 2025 na bankovní účet žalovaného částku 25 000 Kč.

14. Z výpisu bankovního z účtu žalovaného č. č. účtu za období od března 2025 až do září 2025, přičemž soud se v daném případě zabýval především příjmy a výdaji žalovaného za období měsíce, kdy byla úvěrová smlouva uzavřena a dále tří měsíců předcházejících uzavření smlouvy o úvěru, bylo zjištěno, že v září 2025 žalovaný obdržel mzdu ve výši 23 150 Kč a další 15 083,58 Kč bylo připsáno na jeho účet z blíže nespecifikovaných zdrojů, jeho výdaje v daném měsíci pak činily 30 238,19 Kč. V srpnu 2025 činily příjmy žalovaného částku 118 273,53 Kč, z nichž částku 25 214 Kč činila mzda, částka 30 000 Kč tvořila platba přes platební bránu ThePay a zbývající částka byla připsána na jeho účet z blíže nespecifikovaných zdrojů. Výdaje za daný měsíc pak činily 118 318,78 Kč. V červenci 2025 činily příjmy žalovaného částku 56 163,41 Kč, z nichž částku 22 141 Kč činila mzda, částka 10 000 Kč tvořila platba přes platební bránu ThePay a zbývající částka byla připsána na jeho účet z blíže nespecifikovaných zdrojů. Výdaje za daný měsíc pak činily 56 548,21 Kč. V červnu 2025 činily příjmy žalovaného částku 120 605,89 Kč, z nichž částku 27 399 Kč činila mzda a zbývající částka byla připsána na jeho účet z blíže nespecifikovaných zdrojů. Výdaje za daný měsíc pak činily 123 240,58 Kč.

15. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 2. 2026 bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila úvěr a vyzvala žalovaného ve smyslu prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dluhu ve výši 35 026,72 Kč.

16. Po skutkové stránce soud hodnotil věc tak, že mezi účastníky byla dne 23. 9. 2025 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně umožnila žalovanému čerpat spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že vyčerpané prostředky žalobkyni vrátí a současně jí zaplatí úrok ve výši 57,99 % ročně, a to v pravidelných splátkách sjednaných ve smlouvě. Předžalobní výzvou ze dne 21. 2. 2026 žalobkyně jednorázově zesplatnila poskytnutý úvěr a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 35 026,72 Kč. Žalovaný na úvěr splatil 1 250 Kč.

17. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle a násl. , , ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSÚ).

18. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

20. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Obecně platí, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 25. 7. 2018). Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální, přičemž zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, což však nezbavuje věřitele povinnosti zjišťovat úvěruschopnost z jiných zdrojů. Jinými slovy věřitel se nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti, je povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Cílem posouzení je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné bez dalšího dovodit, že bude schopen splácet smluvně stanovené splátky, pakliže nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje.

25. V nyní projednávané věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 23. 9. 2025 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, která se řídí režimem daným , o spotřebitelském úvěru. Z toho vyplývá i povinnost žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy podle ZSÚ posoudit úvěruschopnost žalovaného, tj. jeho schopnost řádně a včas splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru. Žalobkyně přitom, jak ostatně vyplývá i z poslední věty odkazovaného ustanovení, byla oprávněna poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení jeho úvěruschopnosti nevyplynou žádné důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Této povinnosti však žalobkyně nedostála. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného sice vycházela z tvrzení žalovaného, z lustrace ve veřejně dostupných databázích a výpisu z bankovního účtu žalovaného, skutečnosti z nich zjištěné však nemohou sloužit ve prospěch závěru, že žalovaný byl schopen poskytnutý úvěr splácet. Z předložených listin totiž nevyplývá závěr žalobkyně, že by finanční zůstatek žalovaného každý měsíc činil 5 012 Kč, z něhož by byl schopen hradit splátky úvěru. Z bankovního výpisu žalovaného pro období od června 2025 do uzavření smlouvy soud zjistil, že žalovaný sice v daném období pobíral mzdu v průměru cca 25 000 Kč, tento závěr je však v rozporu se zjištěními žalobkyně, že příjem žalovaného činil 32 193 Kč. Soud nerozporuje, že žalovaný mimo příjmu ze zaměstnání získával i jiné finanční prostředky, jejich původ však předmětným výpisem z bankovního účtu nebyl objasněn, přičemž v červenci a srpnu byla žalovanému zaslána celkem částka 40 000 Kč prostřednictvím platební brány ThePay, což svědčí pro pravděpodobné další výplaty úvěrů od jiných poskytovatelů. Předmětným výpisem rovněž bylo prokázáno, že v této době žalovaný hospodařil se svými finančními prostředky takovým způsobem, že jeho výdaje mírně přesahovaly jeho celkové příjmy za posuzované měsíce. Soud z tohoto výpisu rovněž zjistil, že příjmy a výdaje žalovaného násobně přesáhly jeho příjmy ze zaměstnání. Lze proto jen stěží přijmout závěr, že v době uzavření smlouvy zde nebyly dány důvodné pochybnosti o tom, že žalovaný bude schopen poskytnutý úvěr splatit. Soud proto uzavírá, že v projednávané věci žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného správně.

26. S odkazem na vše výše uvedené tak soud konstatuje, že předmětná úvěrová smlouva ze dne 23. 9. 2025 je dle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ absolutně neplatná. Žalobkyně má proto vůči žalovanému právo pouze na vrácení jistiny spotřebitelského úvěru a bez nároku na smluvní či zákonné úroky z prodlení a bez nároku na smluvní pokuty a další poplatky, tj. na částku 23 750 Kč, neboť právě tato částka je rozdílem mezi částkou poskytnutou žalovanému (25 000 Kč) a částkou, kterou již žalovaný zaplatil (1 250 Kč). Pokud žalovaný svůj dluh žalobkyni ve větší části nebo zcela splatil, bylo na něm, aby takovou skutečnost v řízení nejen tvrdil, ale rovněž prokázal. Žalovaný však zůstal v řízení zcela pasivní.

27. Z uvedeného důvodu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

28. Ve zbývající části, tj. co do částky 1 208 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 28 526,72 Kč od 8. 3. 2026 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 568,72 Kč, částky 74,87 Kč představující smluvní pokutu a nákladů spojených s uplatněním pohledávky 1 000 Kč, žalobu výrokem II. zamítl.

29. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ze 78 %, žalovaný byl úspěšný z 22 % (při započtení k žalované částce i uplatněné nároky na příslušenství ve výši ke dni vydání tohoto rozhodnutí). Z toho vyplývá, že žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v poměrné výši odpovídající 56 % ( ). Žalobkyni vznikly v řízení náklady ve výši 2 752 Kč, které představují odměnu advokáta za 3 úkony právní služby podle 8 odst. 1 a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif) spočívající v převzetí věci ( advokátního tarifu), v zaslání předžalobní výzvy ( advokátního tarifu) a podání žaloby ( advokátního tarifu) á 400 Kč. Ke každému z takto přiznaných úkonů žalobkyni náleží i náhrada hotových výdajů dle á 100 Kč. Celkově tedy byla žalobkyni přiznána odměna za právní zastoupení ve výši 1 500 Kč. Dále žalobkyni přísluší i náklady spojené se zaplacením soudního poplatku ve výši 1 184 Kč a jeho doplatku ve výši 68 Kč. To vše při úspěchu žalobkyně ve sporu v poměrné výši 56 % činí celkovou částku 1 541,12 Kč (výrok III.).

30. Jelikož ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, doměřil soud žalobkyni soudní poplatek dle Položky 2 odst. 2 a 3 Sazebníku poplatků , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 1 184 Kč, soud však platební rozkaz nevydal, a proto uložil žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 68 Kč (výrok IV.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.

Nedoplatek soudního poplatku je třeba zaplatit na účet Okresního osudu ve Svitavách č. 3703-424591/0710 pod variabilním symbolem: 1111006626.

V případě, že doplatek soudního poplatku či náklady řízení uložené k zaplacení na účet Okresního osudu ve Svitavách nebudou ve stanovené lhůtě zaplaceny, bude přistoupeno k vymáhání prostřednictvím příslušného celního úřadu.