Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 79/2026-35
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Hermannem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, 751 21 Grymov
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to v pravidelných splátkách ve výši částka měsíčně, splatných vždy do 25. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši částka a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to v pravidelných splátkách ve výši , částka, měsíčně, splatných vždy do 25. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši , částka, a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, .III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhá proti žalovanému zaplacení částky částka (nová jistina úvěru částka, smluvní pokuta částka, náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného částka, smluvní pokuta částka) s úrokem ve výši částka (ve výši 69,15 % z částky částka od datum do datum), s úrokem z prodlení v zákonné výši vyčísleným (po zohlednění částečných úhrad žalovaného) na částku částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka. Žalobu odůvodňuje tím, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (konkrétně prostřednictvím osobní zabezpečené stránky žalovaného v klientské zóně a prostřednictvím emailové komunikace), na základě níž téhož dne poskytla na bankovní účet žalovaného úvěr ve výši částka, který se žalovaný spolu se sjednaným úrokem ve výši 69,15 % ročně zavázal splatit ve 48 měsíčních splátkách po částka, splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje červnem 2023. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází i jiných zdrojů, z nichž bylo zjištěno, že volné zdroje žalovaného ke splácení úvěru jsou dostatečné. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když do data zesplatnění úvěru (k němuž došlo dne datum, neboť žalovaný se dostal do prodlení delšího 65 dnů s úhradou splátky č. hodnota splatné dne datum) uhradil částka a po zesplatnění uhradil částka, celkem tedy částka.
2. Žalovaný navrhuje částečné zamítnutí žaloby, neboť uvěrová smlouva je absolutně neplatná pro rozpor jejích ujednání s dobrými mravy (zejm. úrok, RPSN a smluvní pokuty) jakož i z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Vzhledem k nepříznivým majetkovým poměrům navrhuje žalovaný zbývající částku jistiny částka uhradit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po částka.
3. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za svá následující skutková zjištění. Na základě písemné dohody uzavřené mezi účastníky dne datum žalobkyně poskytla žalovanému téhož dne částku částka a žalovaný dosud uhradil žalobkyni v souvislosti s touto dohodou částku částka.
4. Z listin y označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru, datované dne datum, soud zjistil, že obsahem dohody mezi účastníky (viz předchozí odstavec) byla mj. povinnost žalobkyně poskytnout žalovanému částku částka a naproti tomu povinnost žalovaného poskytnutou částku vč. úroku ve výši 69,15 % ročně (RPSN 95,86 %, celková částka splatná spotřebitelem částka) splatit ve 48 měsíčních splátkách po částka, splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červen 2023.
5. Z listin y označené jako seznam přihlášených pohledávek soud zjistil, že do insolvenčního řízení žalovaného (dlužníka) vedeného u Krajského soudu v adresa – pobočka v Olomouci pod sp. zn. KSOL spisová značka přihlásili své pohledávky mj. následující věřitelé: právnická osoba., (celkem přihlášeno částka) z důvodu poskytnutí úvěru žalovanému ve výši částka ze dne datum, sjednání odkladu splátek ze dne datum a poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum spojeného s možností přečerpání běžného účtu s limitem čerpání do výše částka, právnická osoba, (celkem přihlášeno částka) z důvodu smlouvy o úvěru ze dne datum, právnická osoba, (celkem přihlášeno částka), z důvodu smlouvy o zápůjčce ze dne datum.
6. Z výpisů z účtu žalovaného za období od 1/2023 do 4/2023, výpisu z nebankovního registru klientských informací (z toho bylo zjištěno, že žalovaný měl před poskytnutím peněžních prostředků aktivní úvěrové produktu u třech institucí) a výpisu záznamů z registru SOLUS, soud zjistil, že žalobkyně se před poskytnutím peněžních prostředků žalovanému zabývala jeho majetkovými poměry.
7. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že žalovaný pracuje u spol. Lantaron, má smlouvu na dobu určitou a prozatím je ve zkušební době, jeho čistý příjem činí částka měsíčně, jiné příjmy nemá. Za telefon platí částka měsíčně, bydlí u rodičů, těm hradí částka měsíčně. Za jídlo utratí částka měsíčně a za dojíždění do práce částka měsíčně. Na dluhy, které jsou uvedeny v seznamu přihlášených pohledávek, nehradí prozatím nic, protože donedávna bydlel v adresa, kde platil nájem částka měsíčně, nic mu tedy nezůstalo. Nemá žádné vyživovací povinnosti.
8. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla žalovanému dle předchozí písemné dohody peněžní prostředky ve výši částka, přičemž před poskytnutím těchto prostředků zjišťovala majetkové poměry žalovaného, vycházela ovšem z chybného zjištění, že žalovaný bude schopen poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas splácet navzdory již existujícímu zatížení v podobě čtyř aktivních úvěrových produktů u třech různých finančních institucí. Žalovaný v souvislosti s dohodou uhradil žalobkyni částku částka.
9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ “), ve znění účinném do datum, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění pozdějších předpisů, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle ustanovení § 87 odst. 2 ZoSÚ ve znění pozdějších předpisů, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., na základě níž poskytla žalovanému úvěr částka. Soud se zprvu zabýval tím, zda žalobkyně neposkytla žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v rozporu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ . Soud předesílá, že zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C-679/18, OPR-právnická osoba., v. GK). V rozsudku ze dne datum ve věci C-449/13, CA Consumer Finance SA v. jméno FO a další, Soudní dvůr Evropské unie vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.
15. Jelikož žalobkyně chybně vyhodnotila, ať již úmyslně, či z nedbalosti, schopnost žalovaného splácet řádně a včas poskytnutý úvěr s ohledem na existenci závazků z jiných, dříve uzavřených úvěrových smluv, lze bez dalšího uzavřít, že postupovala v rozporu s § 86 odst. 1 větou prvou ZoSÚ . Na nedůsledný postup žalobkyně poukazuje rovněž množství závazků žalovaného z úvěrových smluv uzavřených po datum, což sice nelze klást žalobkyni k tíží, nicméně pokud by žalobkyně správně vyhodnotila majetkovou situaci žalovaného a např. by s uzavřením předmětné úvěrové smlouvy posečkala, úvěrové zatížení žalovaného by vyšlo najevo a předmětný úvěr by žalovanému velmi pravděpodobně poskytnut nebyl. Indicie nepříznivých majetkových poměrů žalovaného v podobě sjednaných úvěrových produktů nejdříve u bankovních a následně i nebankovních poskytovatelů tu přitom před poskytnutím nyní projednávaného úvěru byly. Za tohoto stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ , což má dle § 87 odst. 1 ZoSÚ za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. S ohledem na shora uvedené se soud ani nezabýval konkrétními osobními a majetkovými poměry žalovaného, které žalobkyně v rámci posuzování jeho úvěruschopnosti zjistila, jelikož vzhledem k výše popsanému zásadnímu deficitu tohoto procesu ze strany žalobkyně by veškerá další zjištění byla nadbytečná.
16. Vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru vznikla žalovanému dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši částka, a to v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 ZoSÚ je speciální ve vztahu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a spočívá v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZoSÚ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Břemeno tvrzení a důkazní o možnostech spotřebitele jistinu spotřebitelského úvěru vrátit nese přitom spotřebitel, který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a případně doložil. Jelikož žalovaný prokázal, že okamžité (jednorázové) vracení peněžních prostředků není přiměřené jeho možnostem, určil soud novou (hmotněprávní) dobu splatnosti ve smyslu výše cit. judikatury Nejvyššího soudu tak, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni zbývající část jistiny spotřebitelského úvěru v pravidelných splátkách ve výši částka měsíčně, neboť účastnici si novou dobu splatnosti nedohodli a současně žalovaný prokázal, že není v jeho možnostech hradit vyšší částku. Ačkoliv žalovanému po odečtení nezbytných výdajů zbude každý měsíc částka cca částka, soud zohlednil rovněž existenci dalších dluhů žalovaného, na které žalovaný dosud ničeho nehradí. Změní-li se poté možnosti spotřebitele (žalovaného), může soud na návrh některé ze smluvních stran dobu určenou rozhodnutím změnit (§ 87 odst. 3 ZoSÚ ).
17. Ve zbylé části soud zamítl žalobu v rozsahu všech nároků žalobkyně, které nepředstavují žalovaným nevrácenou jistinu spotřebitelského úvěru, neboť právním titulem pro vznik těchto nároků je absolutně (od počátku) neplatná smlouva o úvěru, z níž žalovanému nemohla vzniknout povinnost zaplatit žalobkyni uvedené nároky. Soud rovněž zamítl nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, jelikož se žalovaný s vrácením zbylé části poskytnuté jistiny dosud do prodlení nedostal (viz odůvodnění výše).
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , neboť rozdíl mezi procesním úspěchem obou účastníků je zcela nepatrný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.