Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 124/2026-79
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Jakubem Žemlou ve věci
žalobkyně:
Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:
Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 310 119,19 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 310 119,19 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 770,60 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 310 119,19 Kč od 2. 2. 2026 do zaplacení, úrokem ve výši 5,9 % ročně z částky 306 178,59 Kč od 2. 2. 2026 do zaplacení a úrokem ve výši 5,9 % ročně z částky 3 010,60 Kč od 2. 2. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 64 051,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 3 101 Kč na účet České republiky – Okresního soudu ve Svitavách, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 310 119,19 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 770,60 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 310 119,19 Kč od 2. 2. 2026 do zaplacení, úrokem ve výši 5,9 % ročně z částky 306 178,59 Kč od 2. 2. 2026 do zaplacení a úrokem ve výši 5,9 % ročně z částky 3 010,60 Kč od 2. 2. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 64 051,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 3 101 Kč na účet České republiky – Okresního soudu ve Svitavách, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobou) ze dne 29. 5. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 310 119,19 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 600 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit spolu se sjednaným úrokem ve výši 5,9 % ročně a souvisejícími poplatky. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a porušil tak sjednaná smluvní ujednání, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 3. 12. 2025 zesplatnila a téhož dně o této skutečnosti vyrozuměla žalovaného. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 1. 2026 původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 309 189,19 Kč a poplatků ve výši 930 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 770,60 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 310 119,19 Kč od 2. 2. 2026 do zaplacení, úroku ve výši 5,9 % ročně z částky 306 178,59 Kč od 2. 2. 2026 do zaplacení a úroku ve výši 5,9 % ročně z částky 3 010,60 Kč od 2. 2. 2026 do zaplacení.
2. Soud v projednávané věci elektronický platební rozkaz nevydal.
3. Usnesením ze dne 22. 6. 2026, č. j. 11 C 124/2026-14 soud vyzval žalobkyni, aby svá tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného její právní předchůdkyní doplnila tím způsobem, aby bylo zřejmé, zda a případně jakým způsobem a na základě jakých podkladů před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru tuto posoudila.
4. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 13. 7. 2026 sdělila, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného. Soudu rovněž předložila listinu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a výpis jeho bankovního účtu.
5. Žalovaný se k žalobě vyjádřil při soudním jednání dne 22. 9. 2026, kdy uvedl, že si je svého dluhu vědom. Je proti němu vedena exekuce a sám žalovaný hodlá svou majetkovou situaci řešit v insolvenčním řízení.
6. K projednání věci soud nařídil na den 22. 9. 2026 jednání a na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.
7. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 11. 7. 2019 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně coby bankou a žalovaným coby klientem soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 600 000 Kč s úrokovou sazbou 5,9 % ročně, kterým bude co do částky 344 876 Kč konsolidován předchozí úvěr. Žalovaný se oproti tomu zavázala splácet úvěr v měsíčních splátkách ve výši 6 680 Kč a s poslední splátkou 3 898 Kč.
8. Z listiny označené jako „Posouzení úvěruschopnosti klienta“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zjistila příjmy žalovaného ve výši 19 350 Kč. Dále zkoumala úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, systému CBCB a v interní evidenci. Takto bylo zjištěno, že žalovaná splácí u společnosti právnická osoba. jeden úvěr, který byl předmětnou smlouvou zkonsolidován. Žalovaný rovněž neuvedl své výdaje, které byly vypočteny dle ekonomických modelů na částku 8 111 Kč.
9. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od ledna 2019 do července 2019 soud zjistil, že za tuto dobu se měsíční příjmy žalovaného ze zaměstnání odpovídaly posouzení úvěruschopnosti vystavené právní předchůdkyní žalobkyně a příjmy a výdaje žalovaného byly vyrovnané.
10. Z listiny označené jako „podklady pre súdne konanie“ soud zjistil, že se jedná o výpis plateb, poplatků a úroků, které byly provedeny a připsány po dobu trvání úvěrové smlouvy, a ze kterého vyplývá výpočet žalované částky.
11. Z listiny označené jako „poslední výzva k úhradě dlužné splátky“ ze dne 1. 11. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl k tomuto dni v prodlení s úhradami splátek v celkové výši 24 297 Kč, proto ho k jejich doplacení společnost právnická osoba. vyzvala. Žalovaný byl zároveň poučen o možnosti zesplatnění celého úvěru, nebude-li dluh uhrazen.
12. Z výzvy ke splacení celého dluhu ze dne 3. 12. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila k tomuto dni předmětnou smlouvu o úvěru a žalovaného vyzvala k zaplacení částky 307 109 Kč.
13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 1. 2026 soud zjistil, že touto smlouvou společnost právnická osoba. postoupila na současnou žalobkyni pohledávky za svými dlužníky, kdy z přílohy č. hodnota této smlouvy je patrné, že mezi postupovanými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným.
14. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 2. 2026 soud zjistil, že právnická osoba. vyrozuměla žalovaného o postoupení její pohledávky na žalobkyni.
15. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 3. 2026 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného ve smyslu § 142a o. s. ř. prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení dluhu ve výši 323 825,93 Kč. Dle přiloženého potvrzení o podání byla předžalobní výzva žalovanému odeslána téhož dne.
16. Z dalších provedených důkazů nezjistil soud pro věc rozhodné skutečnosti.
17. Po skutkové stránce soud hodnotil věc tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 11. 7. 2019 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 600 000 Kč, z nichž částka 344 876 Kč byla použita na konsolidaci přechozí úvěrové smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že zapůjčené prostředky žalobkyni bude splácet společně s úroky a poplatky v měsíčních splátkách po 6 680 Kč. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně, právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 3. 12. 2025 celý úvěr zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 1. 2026 byla pohledávka za žalovaným z předmětného úvěru postoupena na současnou žalobkyni.
18. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů (dále jen o. z.), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 29. 5. 2022 (dále jen ZSÚ).
19. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Podle § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.
21. Podle § 122 odst. 4 ZSÚ u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
22. V nyní projednávané věci soud předně konstatuje, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována k podání žaloby, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 1. 2026 na ni byla předmětná pohledávka za žalovaným řádně postoupena. Soud rovněž konstatuje, že v nyní projednávané věci bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru. Této povinnosti společnost právnická osoba. dostála v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 ZSÚ, když řádně zkoumala a posuzovala příjmovou i výdajovou stránku žalovaného, když především nahlédnutím do historie transakcí na bankovním účtu žalované zjistila, že žalovaný je způsobilý poskytnutý úvěr splácet. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši úvěrového limitu 600 000 Kč. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky nejprve řádně splácel až do roku 2025, v tomto roce se však dostal se splácením úvěru do prodlení, čímž porušil svoji smluvní povinnost. Právní předchůdkyně žalobkyně proto zesplatnila úvěr v souladu se smluvními ujednáními a současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dle § 2395 o. z. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Žalovaný byl vyzýván k zaplacení dlužné pohledávky, nicméně na tyto výzvy nereagoval. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný dluží na předmětném úvěru žalovanou částku. Bylo věcí žalovaného, aby tvrdil a následně pak prokázal, že dlužnou částku zcela nebo z části zaplatil, případně že žalovanou částku není povinen platit. Žalovaný však žádnou takovou skutečnost v řízení netvrdil, když při vyjádření k žalobě pouze popsal své majetkové poměry.
23. Soud tudíž považuje nárok žalobkyně uplatněný žalobou za důvodný, a proto žalobě vyhověl, a to v plném rozsahu, tedy i včetně přiznání příslušenství představující úrok z úvěru, jehož výše byla sjednána ve smlouvě o úvěru a je v souladu s ust. § 122 odst. 4 ZSÚ, a nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. a jehož výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
24. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, proto soud rozhodl o náhradě účelně vynaložených nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni vznikly v řízení náklady ve výši 64 051,20 Kč, představující odměnu advokáta za 4 úkony právní služby podle § 8 odst. 1 a § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif) spočívající v převzetí věci (§ 11 odst. 1 písm. a/ advokátního tarifu), zaslání předžalobní výzvy (§ 11 odst. 1 písm. h/ advokátního tarifu), podání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu) a v účasti u soudního jednání (§ 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu) á 9 580 Kč. Za každý z takto přiznaných úkonů žalobkyni náleží i náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 450 Kč. Celkově tedy byla žalobkyni přiznána odměna za právní zastoupení ve výši 40 120 Kč, to vše navýšeno o 21 % DPH ve výši 8 425,20 Kč. Dále žalobkyni přísluší i náklady spojené se zaplacením soudního poplatku ve výši 12 405 Kč a jeho doplatku ve výši 3 101 Kč (výrok II.).
25. Jelikož ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, doměřil soud žalobkyni soudní poplatek dle Položky 2 odst. 2 a 3 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 12 405 Kč, soud však platební rozkaz nevydal, a proto uložil žalobkyni zaplatit jednak doplatek soudního poplatku ve výši 3 101 Kč (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.
Nedoplatek soudního poplatku je třeba zaplatit na účet Okresního osudu ve Svitavách č. 3703-424591/0710 pod variabilním symbolem: 1111012426.
V případě, že doplatek soudního poplatku či náklady řízení uložené k zaplacení na účet Okresního osudu ve Svitavách nebudou ve stanovené lhůtě zaplaceny, bude přistoupeno k vymáhání prostřednictvím příslušného celního úřadu.