Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 96/2026-23
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Solařem ve věci
žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalované:Jméno žalované, narozená Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení 24 653 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení o zaplacení částky 11 314 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 314 Kč od 11. 8. 2023 do zaplacení se zastavuje.
II. Žaloba o zaplacení částky 13 339 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 12 143 Kč od 11. 8. 2023 do zaplacení se zamítá.
III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Řízení o zaplacení částky 11 314 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 314 Kč od 11. 8. 2023 do zaplacení se zastavuje.II. Žaloba o zaplacení částky 13 339 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 12 143 Kč od 11. 8. 2023 do zaplacení se zamítá.III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni nepřiznává.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 10. března 2026 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 24 653 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 23 457 Kč od 11. 8. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností právnická osoba se adresa, IČO IČO, dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru číslo hodnota, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v původní výši 6 000 Kč, kdy žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a načerpala úvěr v celkové výši 19 500 Kč, a to převodem na bankovní účet číslo č. účtu, a který se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úvěrovým úrokem přirostlým k jistině úvěru nejpozději do 3. 3. 2024. Žalovaná však právní předchůdkyně žalobkyně dle původního tvrzení žalobkyně ničeho neuhradila a pro prodlení žalované právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila celý úvěr ke dni 10. 8. 2023 a žalobkyně se proto domáhá podanou žalobu po žalované zaplacení předmětného dluhu, který sestává z nesplacené jistiny v částce 19 500 Kč, smluvního úroku v částce 3 957 Kč a smluvní pokuty v částce 1 096 Kč s tím, že tato pohledávka za žalovanou jí byla původní věřitelkou postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalovaná však žalobkyni neuhradila ničeho, ač k tomu byla ještě vyzvána předžalobní upomínkou odeslanou dne 21. 7. 2025.
2. Podáním ze dne 6. 7. 2026 žalobkyně vzala podanou žalobu s částečně zpět o částku 11 314 Kč včetně příslušného úroku z prodlení a nadále požadovala částku 13 339 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 143 Kč od 11. 8. 2023 do zaplacení s tím, že žalovaná před podáním žaloby uhradila na prodloužení splatnosti úvěru celkem částku 36 247 Kč a na jistinu úvěru celkem 11 314 Kč, přičemž uvedené částky nebyly z důvodu administrativní chyby zohledněny v žalobním návrhu. Soud proto v souladu s tímto dispozitivním úkonem žalobkyně řízení o zaplacení částky 11 314 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 11. 8. 2023 do zaplacení podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. o. s. ř. zastavil, přičemž souhlasu žalované s tímto zpětvzetím, které žalobkyně učinila dříve, než soud začal jednat o věci samé, není podle § 96 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. třeba.
3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.
4. Za souhlasu obou účastnic soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.
5. Ze žalobkyní předložených listin, to je ze smlouvy o úvěru číslo hodnota ze dne datum a dodatků k této smlouvě, dokladů o převodu peněžních prostředků v celkové částce 19 500 Kč na účet číslo č. účtu pod variabilním symbolem platby číslo hodnota, dále ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právnická osoba a žalobkyní dne datum, soud vzal za prokázán skutkový stav, jak byl žalobkyní tvrzen v podané žalobě a v podání ze dne 6. 7. 2026, na nějž proto v dalším pro stručnost odkazuje.
6. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, a žalovaná ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), mezi sebou uzavřely smlouvu o úvěru, když právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované a poskytla peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru. Přitom se jedná o úvěr spotřebitelský dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni datum. Soud se proto předně zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy náležitého posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ve smyslu ustanovení § 86 tohoto zákona ze strany předchůdkyně žalobkyně.
7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle ustanovení § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. V daném případě žalobkyně k otázce posouzení úvěruschopnosti žalované ani na výzvu soudu neuvedla nic konkrétního, tj. jaké byly její příjmy a jaké byly její výdaje. Uvedla pouze, že žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované ověřovala lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI a úvěrové historie a že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužnice o příjmech a výdajích a lustrací v uvedených databázích. Žalobkyně přitom nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích ani ohledně tvrzených příjmů a výdajů.
11. Za té situace proto žalobkyně ani netvrdila, natož prokazovala, že její právní předchůdkyně řádně přezkoumala příjmy a výdaje žalované, když neuvedla žádná konkrétní fakta, ze kterých bylo při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházeno (konkrétní výše příjmů, konkrétní výše výdajů). Žalobkyně tedy netvrdila žádná ani základní fakta o finanční situaci žalované, ze kterých poskytovatelka úvěru vycházela při jejím poskytnutí žalované.
12. Smlouva uzavřená se žalovanou proto jako platná neobstojí, k této neplatnosti soud přihlédne z úřední povinnosti a plnění poskytnutá na základě této smlouvy je tedy nutno mezi účastnicemi vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, resp. podle této speciální skutkové podstaty bezdůvodného obohacení obsažené právě v zákoně o spotřebitelském úvěru, tj. žalovaná je povinna vrátit žalobkyni to, co z neplatné smlouvy obdržela. Jestliže žalobkyně tvrdila, že na základě smlouvy ze dne datum byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši celkem 19 500 Kč, současně však žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila na prodloužení splatnosti úvěru celkem 36 247 Kč a na jistinu úvěru 11 314 Kč, tedy žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem 47 561 Kč, pak tímto plněním ze strany žalované pohledávka vzniklá z titulu bezdůvodného obohacení již zcela zanikla a tudíž zde neexistuje žádný dluh, který by jako důvodný nárok vzniklý ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené se žalovanou mohl být právní předchůdkyní žalobkyně, tj. společností právnická osoba žalobkyni postoupen a posléze žalobkyni soudem přiznán. Pak ovšem nezbylo, než podanou žalobu zcela zamítnout, přičemž za tohoto stavu věci je pak také již zcela bezpředmětné se zabývat čímkoliv dalším, co bylo v řízení případně dále žalobkyní tvrzeno a prokazováno.
13. O náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi soud rozhodl podle § 146 odst. 2 věty první ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , a to i s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět. Žalobkyně zavinila zastavení řízení v části, v níž vzala žalobu zpět z důvodu plateb uskutečněných již před podáním žaloby, a ve zbývající části nebyla ve věci úspěšná. Žalované, které by tak vůči ní příslušelo právo na náhradu nákladů řízení, však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně ve trojím vyhotovení.