Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 C 202/2026-32

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou, ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro doručování Bukovany 100, 357 55 Sokolov

o 19 316 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 500 Kč od 18. 8. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 9 816 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 19 316 Kč od 19. 4. 2025 do 17. 8. 2026 a z částky 9 816 Kč od 18. 8. 2026 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 500 Kč od 18. 8. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 9 816 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 19 316 Kč od 19. 4. 2025 do 17. 8. 2026 a z částky 9 816 Kč od 18. 8. 2026 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, kterou se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 316 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru č. hodnota dne datum, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 12 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni poskytnutou částku a souhrnný poplatek ve výši 9 816 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr v týdenních splátkách po 364 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná částka ve výši 19 316 Kč se tak skládá z nesplacené půjčené jistiny a z nesplacené části poplatku. Žalobkyně prověřovala žalovaného zejména kontrolou v databázi neplatných dokladů, kontrolou rodného čísla, náhledem na záznamu insolvenčního rejstříku, kontrolou zaměstnání, kontrolou platební historie žalovaného u žalobkyně, vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta. Pokud jde o příjmy vycházela z prohlášení klienta o zaměstnání a mzdových lístků. Poskytnutý úvěr byl žalovanému vyplacen v hotovosti na adrese trvalého bydliště.

2. Soud věc projednal dle ustanovení bez přítomnosti účastníků, když žalobkyně svoji neúčast při jednání řádně omluvila a žalovaný se k jednání nedostavil a nijak svoji neúčast neomluvil, ač mu předvolání k jednání bylo doručeno uložením na adrese uvedené v evidenci obyvatel dne 17. 8. 2026. Soud proto ve věci postupoval dle ust. a věc projednal v nepřítomnosti účastníků a ve věci rozhodl na základě listinných důkazů tvořících obsah spisu.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota dne datum, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, evidenční karty klienta, splátkového kalendáře – informace o smlouvě, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jako spotřebiteli úvěr ve výši 12 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 2 376 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 860 Kč při úrokové sazbě 77,89 % p.a. Pohledávky se zavázal zaplatit v 60týdenních splátkách po 363,60 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí jistiny. Dle evidenční karty klienta podepsané žalovaným tento uvedl, že je svobodný, bezdětný, bydlí v nájemním bytě. Své příjmy vyčíslil částkou hodnota Kč a své výdaje částkou hodnota Kč. Současně uvedl, že nemá nebankovní ani bankovní závazek. V kartě je dále uvedeno, že byl viděn občanský průkaz, výplatní pásky a pracovní smlouva. Dopisem ze dne 6. 8. 2025 byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení do 7 dnů s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Z obsahu písemnosti dále vyplývá, že žalovaný ve prospěch pohledávek žalobkyně uhradil 2 500 Kč. Dle poštovního podacího archu byla výzva podána stejného dne k poštovní přepravě.

4. V posuzovaném případě byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v ustanovení a též v zákoně č. o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “). Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Důkazní břemeno k prověřování úvěruschopnosti leží na žalobkyni. Žalobkyně, která se k jednání nedostavila, nemohla být v souladu s ustanovením soudem poučena o povinnosti označit důkazy k prověřování úvěruschopnosti žalované. Žalobkyní dosud označené důkazy a předložené důkazy, a to smlouva o spotřebitelském úvěru, karta zákazníka, čestné prohlášení žalované a mzdové lístky za měsíce prosinec 2023 a leden 2024 splnění této povinnosti neprokazují, když nebyly předloženy výpisy z účtu žalovaného a ani jiným způsobem nebylo doloženo zkoumání skutečných výdajů žalovaného. Výpisy z účtu mohla být prokázána reálnost výdajů žalovaného ve výši životního minima ve výši hodnota Kč měsíčně a výdajů na bydlení hodnota Kč. Žalobkyně pak neprověřovala žalovaného v dlužnických registrech. Žalobkyně byla upozorněna na nutnost předložit doklady k posouzení úvěruschopnosti výzvou ze dne 7. 7. 2026. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 tento soud uvedl, že údaje o životním minimu musí poskytovatel porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalobkyně nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje absolutně neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu ( .) Soud vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18 a navazující judikatury Nejvyššího soudu. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný ve smlouvě uvedenou finanční hotovost čerpal. Převzal-li žalovaný plnění na základě neplatné smlouvy, byl povinen tuto částku vrátit podle jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že žalovanému byla poskytnuta částka 12 000 Kč a žalovaný zaplatil celkem částku 2 500 Kč, na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 9 500 Kč. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , které je aplikovatelné i v poměrech nového , který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích i finanční arbitr. V řízení nebyl prokázán spor o možnosti žalované vrátit jistinu. Soud přiznal žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky, který má oporu v ustanovení v rozsahu uvedeném ve výroku I. Při stanovení počátku prodlení žalované soud vycházel z doručení žaloby soudem, když žádná dřívější výzva k vydání bezdůvodného obohacení nebyla prokázána. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.

5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením , dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství (viz např. nález Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08. Ve věci byl převážně úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

6. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí (exekuce).