Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 182/2026-15
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 25 090 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 000 Kč od 30. 8. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 12 090 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 090 Kč od 30. 8. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 000 Kč od 30. 8. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci další částku 12 090 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 090 Kč od 30. 8. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 5. 2026 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 25 090 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalovanou byla dne 27. 5. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované ve dvou splátkách spotřebitelský úvěr v celkové výši 13 000 Kč převodem na bankovní účet žalované. Splatnost úvěru byla sjednána na dobu neurčitou, měsíční úroková sazba činila 40 % a RPSN úvěru činila 5 496 %. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru a právní předchůdce žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 29. 8. 2024. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 byla předmětná pohledávka vůči žalované postoupena společnosti právnická osoba. a tato společnost následně smlouvou o postoupení pohledávek ze stejného dne postoupila předmětnou pohledávku žalobci. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dosud na splnění svých závazků z předmětné smlouvy nic nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.
2. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.
3. Soud provedl dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 27. 5. 2024, všeobecnými obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce, potvrzeními o provedených platbách ze stejného dne, smlouvami o postoupení pohledávek z 23. 1. 2026 včetně jejich příloh, oznámením o prohlášení úvěru za splatný z 29. 8. 2024 a výzvou žalobce zaslanou žalované z 6. 2. 2026 včetně doručenky. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, a žalovanou byla dne 27. 5. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, která je posouzena podle obsahu spotřebitelskou smlouvou dle § 1810 a následujících občanského zákoníku, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované ve dvou splátkách spotřebitelský úvěr v celkové výši 13 000 Kč převodem na bankovní účet žalované. Splatnost úvěru byla sjednána na dobu neurčitou, měsíční úroková sazba činila 40 % a RPSN úvěru činila 5 496 %. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru a právní předchůdce žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za splatný ke dni 29. 8. 2024. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 byla předmětná pohledávka vůči žalované postoupena společnosti právnická osoba. a tato společnost následně smlouvou o postoupení pohledávek ze stejného dne postoupila předmětnou pohledávku žalobci. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dosud na splnění svých závazků z předmětné smlouvy nic nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.
4. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobce se soud musel zabývat v první řadě obsahem samotné smlouvy o úvěru, přičemž dospěl k závěru, že tuto smlouvu jako její celek je třeba shledat absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy v souladu s ustanovením § 580 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. K neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, soud přihlédne dle § 588 občanského zákoníku i bez návrhu. Následkem jednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto právního jednání.
5. V projednávané věci je zřejmé, že žalovaná při uzavření smlouvy s právním předchůdcem žalobce vystupovala v pozici spotřebitele podle § 419 občanského zákoníku. Ze smlouvy o úvěru přitom vyplývá, že úvěrová sazba činila 40 % měsíčně a RPSN úvěru činila 5 496 %. Tyto náklady úvěru mnohonásobně převyšují úrokové sazby a poplatky požadované bankami v době uzavření předmětné smlouvy. Smlouva tak byla koncipována jednoznačně nevyváženě v neprospěch spotřebitele a soud je toho názoru, že při zohlednění celkové koncepce smlouvy nemůže takové právní jednání požívat právní ochranu s odkazem na autonomii vůle účastníků závazkového vztahu, která nemůže být bezbřehá a usměrňují ji korektivy předvídané právním řádem. V důsledku absolutní neplatnosti předmětné smlouvy se tak právní vztah mezi účastníky řídí ustanoveními o bezdůvodném obohacení.
6. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 věta první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
7. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovanému na úkor žalobce vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši jistiny úvěru představující 13 000 Kč. Bezdůvodné obohacení je dluhem splatným na výzvu dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Výzva k plnění byla žalované odeslána dne 6. 2. 2026, lze předpokládat, že se následujícího dne ocitla v dispoziční sféře žalované, a sám žalobce vyzval žalovanou k plnění do tří dnů od doručení výzvy. Poslední den lhůty k plnění tak byl 10. 2. 2026. Dnem následujícím po splatnosti jistiny, tedy dnem 11. 2. 2026, se žalovaná vůči žalobci ohledně jistiny dluhu ocitla v prodlení se splněním peněžitého dluhu. Tímto dnem tak dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž k tomuto dni činila zákonná výše úroků z prodlení odpovídající ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí 11,50 % ročně. Ohledně částky 13 000 Kč a zákonných úroků z prodlení od 11. 2. 2026 do zaplacení proto soud žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách. Ve zbývající části pak žalobu jako nedůvodnou zamítl.
8. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť každý z účastníků byl ve věci úspěšný pouze částečně, přičemž mezi částkou přiznanou žalobci, a částkou ohledně které byla žaloba zamítnuta, není podstatnější rozdíl. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.