Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 144/2026-41
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 34 000,17 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 34 000,17 Kč s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 28 960,17 Kč od 6. 3. 2026 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 28 960,17 Kč od 6. 3. 2026 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 3 968,81 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 667,97 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 265 Kč k rukám Jméno advokáta, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 34 000,17 Kč s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 28 960,17 Kč od 6. 3. 2026 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 28 960,17 Kč od 6. 3. 2026 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 3 968,81 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 667,97 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 265 Kč k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, , do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10. 3. 2026 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 34 000,17 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 11. 9. 2012 uzavřena smlouva o osobní kreditní kartě k účtu č. účtu, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr až do výše 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobce, úroková sazba byla sjednána na 11,50 % ročně. Vyčerpanou jistinu úvěru se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena z bankovních i nebankovních registrů a dalších veřejně dostupných registrů a databází, přičemž dospěl k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a žalobce proto s účinností k 9. 1. 2026 prohlásil úvěr za splatný. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalovaného na jistině 28 960,17 Kč, na kapitalizovaném obchodním úroku 3 968,81 Kč a na kapitalizovaném úroku z prodlení 667,97 Kč. V tomto rozsahu dosud žalovaný svoje závazky vyplývající z předmětné smlouvy nesplnil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. jednání ve věci nenařídil a projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti účastníků.
3. Soud provedl dokazování smlouvou o osobní kreditní kartě k účtu č. č. účtu včetně její přílohy, všeobecnými obchodními podmínkami žalobce a jeho podmínkami k osobním a kreditním kartám a sazebníkem, oznámením žalobce o úrokových sazbách platným od 7. 9. 2012, výpisem z účtu žalovaného u žalobce, upomínkou žalobce z 29. 8. 2022 včetně dodejky, oznámením o odstoupení od smlouvy z 22. 12. 2025 včetně dodejky a výzvou žalobce z 19. 1. 2026 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v průběhu řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 11. 9. 2012 uzavřena smlouva o osobní kreditní kartě k účtu č. účtu, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr až do výše 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobce, úroková sazba byla sjednána na 11,50 % ročně. Vyčerpanou jistinu úvěru se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena z bankovních i nebankovních registrů a dalších veřejně dostupných registrů a databází, přičemž dospěl k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Tento způsob ověření úvěruschopnosti považuje soud vzhledem k výši úvěru za dostačující. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a žalobce proto s účinností k 9. 1. 2026 prohlásil úvěr za splatný. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalovaného na jistině 28 960,17 Kč, na kapitalizovaném obchodním úroku 3 968,81 Kč a na kapitalizovaném úroku z prodlení 667,97 Kč. V tomto rozsahu dosud žalovaný svoje závazky vyplývající z předmětné smlouvy nesplnil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. Uplatněný nárok vychází z obchodních knih žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. I po prohlášení úvěru za splatný až do jeho splacení rovněž dále žalobci přísluší právo na zaplacení sjednaného smluvního úroku ve výši 11,50 % ročně. Žalovaný se rovněž vůči žalobci ocitl ohledně jistiny dluhu ode dne následujícího po prohlášení úvěru za splatný v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušnému kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé vyhověl včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k výjimečnému umožnění delší lhůty k plnění nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 361 Kč, odměny advokáta za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání žaloby) po 700 Kč dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14 b/ odst. 6 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 315 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.