Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 111/2026-25
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro 24.591,89 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24.591,89 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.636,59 Kč, s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 22.835,89 Kč od 24. 2. 2026 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 629,40 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 24.591,89 Kč od 24. 2. 2026 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2.799 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24.591,89 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.636,59 Kč, s úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky 22.835,89 Kč od 24. 2. 2026 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 629,40 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 24.591,89 Kč od 24. 2. 2026 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2.799 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 24. 2. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 24.591,89 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4.636,59 Kč za období od 19. 11. 2025 do 23. 2. 2026, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 22.835,89 Kč od 24. 2. 2026 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 629,40 Kč za období od 3. 12. 2025 do 23. 2. 2026 a se zákonným úrokem z prodlení z celé žalované částky za období od 24. 2. 2026 do zaplacení s tím, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, na základě které po ověření úvěruschopnosti byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr do výše sjednaného úrokového rámce v částce 28.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Součástí splátek byly také pravidelné poplatky. Splátky byly splatné vždy k 20. dni v měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal 47.969,66 Kč, na úvěr pak zaplatil 51.838 Kč, přičemž tato částka byla započítána na úroky, poplatky a jistinu dle splátkového kalendáře. Protože žalovaný porušil svůj závazek hradit úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v odstavci 7.1 úvěrových podmínek a úvěr zesplatnila z důvodu prodlení, a to ke dni 18. 11. 2025, když dopisem ze stejného dne vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru. Zesplatněný úvěr, na který následně žalovaný nezaplatil ničeho, se tak skládá z neuhrazené jistiny ve výši 22.835,89 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1.000 Kč. Poplatky ve výši 156 Kč jsou pak tvořeny čtyřmi nezaplacenými poplatky za vedení účtu po 39 Kč za období od srpna do listopadu 2025 včetně, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč vychází ze sazebníku účinného od 1. 5. 2022, dle kterého činí výše poplatku 300 Kč měsíčně a v případě smluvní pokuty tato byla sjednána z důvodu prodlení s úhradou splátek ve výši 500 Kč, u každé jednotlivé splátky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
3. K výzvě soudu žalobkyně upřesnila, že v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo vycházeno z výpočtového modelu MLS a dále byla provedena lustrace žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, kde nebyly nalezeny žádné negativní záznamy. Žalobkyně dále doplnila, že původně sjednaná výše úvěrového rámce činila původně 23.000 Kč, poté dne 19. 5. 2023 došlo k navýšení na 33.000 Kč a následně dne 15. 6. 2025 došlo ke snížení na 28.000 Kč. V rámci zkoumání úvěruschopnosti pak byly zohledněny příjmy žalovaného ve výši 25.000 Kč, zohledněny byly také minimální životní výdaje ve výši 4.860 Kč, další splátky ve výši 2.620 Kč měsíčně, také výše splátky v této věci, když žalovaný doložil výši příjmu v květnu 2023 od zaměstnavatele právnická osoba. Ke snížení úvěrového rámce došlo z důvodu snížení úvěrových rizik, s nimž žalovaný konkludentně souhlasil. Žalobkyně dále upřesnila, že v případě poplatků ve výši 600 Kč jsou tyto požadovány za prodlení s úhradou splátky splatné v srpnu 2025 a v září a v říjnu 2025, přičemž další náklady se rozhodla neuplatňovat.
4. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 20. 7. 2026. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek.
5. Z karty klienta, z úvěrových zpráv, z ověření bonity, z dokladu o příjmu, z úvěrové smlouvy včetně dodatku, z pojistných podmínek, z výpisu čerpání splátek a útrat, z výzvy ke splacení celého úvěru včetně dokladu o doručení, z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: žalovaný požádal o úvěr žalobkyni, kdy žádal o úvěr ve výši 28.000 Kč a kdy ke své osobě uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, je bezdětný, výše jeho příjmu činí 24.500 Kč a ostatních členů domácnosti 50.000 Kč a jeho výdaje činí 5.000 Kč. Jeho osoba pak byla ověřena v registrech SOLUS, NRKI, ISIR a CEE. V okamžiku žádosti o úvěr měl jeden existující úvěrový vztah, a to v rozsahu úvěrového rámce v částce 1.000 Kč. Dne datum došlo k uzavření úvěrové smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, a to prostřednictvím zprostředkovatele firmy Datart, když v úvěrové smlouvě jsou uvedeny údaje obdobné jako v kartě klienta. Smlouvou pak byl sjednán účelový, revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 23.000 Kč a měsíčními splátkami ve výši 4 % z dlužné částky, kdy úroková sazba činila 26,28 % ročně a tomu odpovídalo RPSN 26,69 %. Celkem tak žalovaný měl zaplatit 26.274 Kč. Úvěr nebyl pojištěný. Původní úvěr byl použit na nákup mobilního telefonu iPhone 13. Smlouvou byly sjednány účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč a smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Současně byl žalovaný poučen, že při prodlení s úhradou dvou a více splátek, je věřitel oprávněn úvěr zesplatnit. Součástí smlouvy byl také přehled služeb, poplatků a odměn, z něhož vyplynul poplatek za vedení účtu ve výši 39 Kč měsíčně. Žalovaný dne 26. 8. 2022 čerpal úvěr ve výši 22.780 Kč a tento postupně splácel. K dalšímu čerpání pak došlo až v květnu 2023. Dodatkem ze dne 19. 5. 2023 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 33.000 Kč. Současně žalovaný doložil svůj příjem ve výši 25.000 Kč. Od května 2023 pak žalovaný úvěr používal jako revolvingový s opakovanou možností čerpání, který také relativně pravidelně splácel až do července 2025, kdy byla provedena poslední úhrada z jeho strany ve výši 2.929 Kč, a kdy tato částka byla použita na úhradu nároků splatných ke dni 20. 6. 2025 a ke dni 20. 7. 2025. Od té doby již nezaplatil ničeho. Dopisem ze dne 18. 11. 2025, odeslaným následujícího dne, byl žalovaný vyzván k zaplacení celého zesplatněného úvěru ve výši 27.733,48 Kč, do 14 dnů od sepsání výzvy. Předžalobní upomínkou ze dne 7. 1. 2026, odeslanou dne 8. 1. 2026, byl žalovaný naposled vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 28.813,02 Kč, do 14. 1. 2026 s upozorněním na soudní řešení věci. Ke dni 23. 2. 2026 činila dlužná jistina 22.835,89 Kč (21.368,41 Kč + 1.467,48 Kč), dlužné poplatky za vedení účtu 156 Kč, kdy zůstaly nezaplaceny za měsíce srpen-listopad 2025 po 39 Kč, náklady za vymáhání 600 Kč, které byly účtovány dne 20. 7. 2025 a dne 20. 9. 2025 po 300 Kč, smluvní pokuta ve výši 1.000 Kč, která byla účtována dne 20. 10. 2025 a dne 20. 8. 2025, úroky ve výši 4.636,59 Kč (29,52 Kč + 238,93 Kč + 2.873,14 Kč + 1.495 Kč) a úroky z prodlení ve výši 629,40 Kč.
6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li si strany pro případ porušené smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, kterou je nutné právně kvalifikovat ve smyslu ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou, podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěrů povinnost zkoumat schopnost dlužníka úvěr řádně splácet, a to k ochraně samotného dlužníka před zadlužováním, tak také k ochraně věřitele a také k ochraně společnosti. V tomto konkrétním případě se pak žalobkyni podařilo prokázat, že zkoumala jak příjmovou, tak výdajovou stránku žalovaného, především pak ověřila příjem žalovaného i jeho další splátkové zatížení, které bylo v okamžiku poskytnutí prvotního úvěru v zásadě zanedbatelné a s ohledem na skutečnost, že žalovaný prezentoval, že bydlí u rodičů, bylo možné předpokládat i jeho snížené výdaje spojené s bydlením. Také skutečnost, že žalovaný byl schopen po určitou dobu úvěr řádně splácet vypovídá o tom, že poměry žalovaného byly řádně zjištěny a že k jejich změně došlo teprve následně s odstupem téměř tří let. Soud tak má povinnost věřitele ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, za splněnou.
12. Na základě úvěrové smlouvy bylo žalovanému umožněno úvěr čerpat až do výše sjednaného úvěrového rámce, nejprve ve výši 23.000 Kč, následně ve výši 33.000 Kč a poté ve výši 28.000 Kč, kdy v důsledku rozhodnutí věřitele došlo ke snížení tohoto úvěrového rámce. Žalovaný se naopak zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami, vycházejícími z aktuální výše dlužné částky. Žalovaný tuto povinnost po určitou dobu plnil, relativně řádně až do července 2025, od srpna 2025 však nezaplatil ničeho a žalobkyně využila svého oprávnění daného smlouvou a obchodními podmínkami a úvěr z důvodu dlouhodobého prodlení s úhradou více jak tří splátek, zesplatnila. Výše jednotlivých nároků vyplynula z předložených listin, právo na zaplacení jistiny úvěru, stejně jako úroků sjednaných smlouvou, vyplývá z ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smluvní pokuta byla sjednána pro případ porušení právní povinnosti ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku, tedy pro případ prodlení, a to ve výši 500 Kč za každý případ prodlení s úhradou splátky a sjednány byly také poplatky za vedení účtu, a to přímo ve smlouvě a také náklady spojené s vymáháním, které žalobkyně požadovala ve dvou případech. Soud shledal nárok žalobkyně v celém rozsahu důvodným a žalovaného zavázal proto k úhradě dlužné částky tak, jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku.
13. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako zcela úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše odměny vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 984 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, předžalobní upomínka a sepis žaloby) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 315 Kč. Náklady řízení celkem činí 2.799 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.
14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).