Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Afs 205/2025 - 51

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Ondřeje Mrákoty a Vojtěcha Šimíčka ve věci žalobkyně: VKS Pohledští Dvořáci, a. s., Hamry 1584, Havlíčkův Brod, zastoupené advokátkou JUDr. Helenou Novákovou, třída Míru 146, Český Krumlov, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, Masarykova 31, Brno, proti rozhodnutí ze dne 16. 9. 2021, čj. 33506/21/5300-21441-712599, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 9. 2025, čj. ,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Finanční úřad pro Kraj Vysočina provedl daňovou kontrolu u společnosti VKS Pohledští Dvořáci a poté jí doměřil daň z přidané hodnoty za prosinec 2014, protože společnost neprokázala, že oprávněně uplatnila osvobození při dodání zboží – vysokozdvižných vozíků – do jiného členského státu. Společnost se proti dodatečnému platebnímu výměru odvolala, žalovaný však odvolání zamítl. Společnost neuspěla ani u krajského soudu a poté ani u NSS.

[2] V průběhu těchto soudních řízení vyzval finanční úřad společnost k podání dodatečného daňového přiznání k dani z přidané hodnoty za prosinec 2014 (období už prošlé daňovou kontrolou, ale jen ve vztahu k přeshraniční dodávce vysokozdvižných vozíků). Při daňové kontrole jiných zdaňovacích období totiž zjistil, že se společnost i v prosinci 2014 zapojila do podvodného řetězce obchodujícího s řepkovým olejem, a odpočet daně z tohoto plnění si tak uplatnila neoprávněně. Protože společnost na výzvu nereagovala, finanční úřad jí znovu doměřil daň za prosinec 2014. Společnost se proti tomu bránila odvoláním, které ale žalovaný zamítl.

[3] Společnost podala proti tomuto rozhodnutí žalobu ke Krajskému soudu v Brně a uspěla s ní. Krajský soud dospěl k závěru, že k jednotlivým procesně vyčleněným plněním plynou různé (samostatné) lhůty ke stanovení daně a že úkony v dřívější linii nestaví ani neprodlužují lhůtu ve vztahu k linii pozdější. Daňové orgány proto stanovily daň z obchodů s řepkovým olejem až po uplynutí prekluzivní lhůty.

[4] Žalovaný podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. NSS ji rozsudkem ze dne 22. 11. 2024 (čj. -35) shledal důvodnou, napadený rozsudek zrušil a vrátil věc krajskému soudu k dalšímu řízení. Podle NSS ke stanovení daně za jedno zdaňovací období běží jen jedna lhůta. Tato lhůta se přerušuje, prodlužuje a staví všemi úkony předvídanými v § 148 odst. 2 až 4 daňového řádu, bez ohledu na to, zda směřují ke zkoumání všech obchodních případů uskutečněných v daném zdaňovacím období, nebo jen některých z nich. Daň se tedy stanoví jako celek za konkrétní období, byť se tak může stát postupně několika výměry.

[5] Krajský soud věc znovu přezkoumal a otázku prekluze vypořádal podle závazného právního názoru NSS. Dále se vyjádřil k námitkám o nepřezkoumatelnosti odvolacího rozhodnutí, důvodech pořízení řepkového oleje, neprovedení výslechu svědků a podvodu na dani. Žádnou z námitek neshledal důvodnou a žalobu zamítl.

[6] Protože společnost napodruhé u krajského soudu neuspěla, podává tentokrát kasační stížnost ona. Závazný právní názor vyjádřený v rozsudku považuje za nesprávné právní posouzení věci, odporující dosavadní ustálené judikatuře (zejména rozsudkům NSS ze dne 18. 10. 2007, čj. -106, č. 2358/2011 Sb. NSS; ze dne 16. 11. 2016, čj. -59; a ze dne 7. 2. 2018, čj. -29, č. 3703/2018 Sb. NSS). Odchýlit se od této judikatury mohl jen rozšířený senát. Samotný právní závěr navíc odporuje smyslu a účelu § 148 daňového řádu, právní jistotě, zásadě proporcionality a zásadě in dubio mitius. Další pochybení vidí společnost v tom, že krajský soud podrobně nevypořádal její reakci na tento závazný právní názor.

[7] Podle žalovaného nenastala od vyslovení závazného právního názoru žádná změna ve výkladu práva či skutkových okolnostech a NSS spornou otázku zcela vyřešil. Námitky proti právnímu názoru jsou proto nepřípustné. Krajský soud správně právní názor respektoval; nepochybil ani při reakci na vyjádření společnosti k právnímu názoru – v něm se jen opakují překonané argumenty krajského soudu, a proto stačilo odkázat na rozsudek .

[8] Kasační stížnost je zčásti nepřípustná a zčásti nedůvodná.

[9] Nepřípustná je kasační stížnost napadající rozhodnutí, kterým krajský soud rozhodl znovu poté, kdy jeho původní rozhodnutí NSS zrušil; to neplatí, jen je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se krajský soud neřídil závazným právním názorem NSS [ ].

[10] NSS se tedy nemůže zabývat otázkami, ve kterých už jednou vyslovil svůj právní názor; tím je totiž – až na výjimečné situace spočívající ve změně skutkových zjištění, právních poměrů či rozhodné judikatury – sám vázán (usnesení rozšířeného senátu ze dne 8. 7. 2008, čj. -56, č. 1723/2008 Sb. NSS). Toto omezení se uplatní i tehdy, podal-li první kasační stížnost žalovaný a nyní ji podává společnost jako druhá strana. Pokud tedy byla určitá právní otázka plně vyřešena v předcházejícím kasačním řízení, může i osoba odlišná od původního stěžovatele k této otázce v další kasační stížnosti přípustně namítat jen to, že se krajský soud neřídil závazným právním názorem. Toto omezení neplatí, pokud se NSS určitou právní otázkou k předchozí kasační stížnosti nezabýval nebo zabývat nemohl (nález ÚS ze dne 2. 7. 2019, sp. zn. , bod 23; rozsudek NSS ze dne 17. 4. 2026, čj. , bod 13).

[11] Společnost zpochybňuje právní názor, který NSS vyslovil v rozsudku , a trvá na tom, že k jednotlivým procesně vyčleněným plněním plynou samostatné lhůty ke stanovení daně. K tomu odkazuje na judikaturu NSS, smysl a účel prekluzivní lhůty a různé právní zásady. Tyto námitky však přípustně uplatnit nemůže. NSS totiž spornou otázku zcela vyřešil v rozsudku ; ve věci od té doby nebyla učiněna nová skutková zjištění, nezměnily se právní poměry ani nenastal judikaturní posun. Společnost netvrdí, že krajský soud nedodržel závazný právní názor vyslovený v rušícím rozsudku (což by jedině mohlo zakládat přípustnost kasační námitky k otázce jednou už vyřešené): naopak jí vadí právě to, že krajský soud jej dodržel, protože ona se závazným právním názorem nesouhlasí. Tyto námitky jsou proto nepřípustné.

[12] NSS se naopak věcně zabýval námitkou vytýkající napadenému rozsudku nedostatečné odůvodnění. Ta je i v tomto druhém kole kasačního přezkumu přípustná, protože se týká jen nově vyvstalé procesní otázky (zde konkrétní podoby rozsudku), na kterou nepřípustnost ve smyslu nedopadá. Podle NSS se však krajský soud vypořádal s vyjádřením společnosti k závaznému právnímu názoru dostatečně. Stačilo odkázat na rozsudek , neboť vyjádření jen opakovalo překonané závěry krajského soudu. Tato námitka je proto nedůvodná.

[13] Společnost se svými námitkami neuspěla. NSS proto její kasační stížnost zamítl. Neúspěšná společnost nemá právo na náhradu nákladů řízení; žalovanému pak nevznikly žádné náklady, které by se vymykaly z běžné úřední činnosti.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. října 2026

Michaela Bejčková

předsedkyně senátu