Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 143/2026 - 38

- 39

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: Ing. J. K., zastoupený Mgr. Radimem Tomečkou, advokátem se sídlem Jana Babáka 2733/11, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 5. 2026, č. j. JMK 70725/2026, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) EG.D, s.r.o., IČO: 21055050, se sídlem Lidická 1873/36, Brno, II) CETIN a.s., IČO: 04084063, se sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9, III) M. O., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 9. 2026, č. j. , o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení o kasační stížnosti se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 9. 2026, č. j. , a rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 5. 2026, č. j. JMK 70725/2026.

II. Žalobce je povinen zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Osoba zúčastněná na řízení I) podala u Městského úřadu Vyškov (dále jen „prvostupňový správní orgán“) žádost o povolení záměru č. Z/2025/182227 pro stavbu „Rous., Čechyně, rozšíření DS NN, Orosz“ (dále jen „záměr“). Předmětem záměru je realizace páteřního kabelového vedení NN pro připojení nového odběrného místa na pozemku parc. č. XA o výměře 2 197 m2 (orná půda), nacházející se v k. ú. Č, obec R. Záměr však zasáhne taktéž mimo jiné pozemek parc. č. XB o výměře 1 777 m2 (zahrada), nacházející se v témže katastrálním území (dále jen „dotčený pozemek“), který je ve vlastnictví žalobce (dále jen „stěžovatel“).

[2] Rozhodnutím prvostupňového správního orgánu ze dne 23. 2. 2026, č. j. MV 13559/2026 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) byl záměr povolen. Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl odvolání stěžovatele proti prvostupňovému rozhodnutí. Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) usnesením ze dne 20. 7. 2026, č. j. , na návrh stěžovatele přiznal odkladný účinek jeho žalobě proti rozhodnutí žalovaného. Napadeným rozsudkem následně žalobu jako nedůvodnou zamítl.

II. Návrh na přiznání odkladného účinku

[3] Stěžovatel proti rozsudku krajského soudu brojí kasační stížností, s níž spojil návrh, aby jí byl přiznán odkladný účinek. Tvrdí, že mu v případě nepřiznání odkladného účinku hrozí realizací záměru konkrétní újma, spočívající zejména ve vzniku ochranného pásma podzemního vedení ve smyslu , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a s tím spojené omezení vlastnického práva k dotčenému pozemku. Jde o újmu podstatně závažnější než pouhý časový odklad realizace záměru. Případný pozdější úspěch stěžovatele ve věci samé by tak mohl být fakticky vyprázdněn, neboť uložením kabelového vedení na dotčený pozemek se vytvoří stav, jehož odstranění bude značně obtížné, nákladné a nejisté. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti může stavebníkovi [osobě zúčastněné na řízení I)] vzniknout nejvýše újma spočívající v dočasném odložení realizace záměru, která je ve srovnání s újmou hrozící stěžovateli nejen méně intenzivní, ale především vratná.

[4] Nadto stěžovatel zdůraznil, že je nezbytné rozlišovat mezi obecným veřejným zájmem na existenci a rozvoji distribuční soustavy a konkrétním veřejným zájmem na okamžité realizaci právě tohoto záměru před skončením soudního přezkumu. V posuzované věci správní orgány neprokázaly, že by bez okamžité realizace záměru hrozil jakýkoliv naléhavý nepříznivý následek. Tomu odpovídá také deklarovaný účel záměru, tj. připojení nového odběrného místa na pozemku parc. č. XA. Právě z těchto důvodů má za to, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a povede pouze k dočasnému zachování stávajícího faktického a právního stavu.

[5] Žalovaný ani žádná z osob zúčastněných na řízení se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřili.

III. Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku

[6] Podle (dále jen „ “) kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení až 5 se užije přiměřeně. Soud podle na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jsouli splněny tři podmínky: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, jehož se návrh týká, musí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[7] Nad rámec shora uvedeného Nejvyšší správní soud konstatuje, že podmínka podle , o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), je splněna, neboť stěžovatel svůj návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podal současně s kasační stížností.

[8] Návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je důvodný.

[9] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje mimořádnou povahu odkladného účinku v řízení o kasační stížnosti. Jeho přiznáním odnímá před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Odkladný účinek lze přiznat pouze vůči kasační stížností napadenému soudnímu rozhodnutí, případně vůči správnímu rozhodnutí, které bylo napadeno žalobou.

[10] Stěžovatel učinil dostatečně konkrétní tvrzení, že by v důsledku vykonatelnosti napadeného rozsudku (v něm vysloveného právního názoru) musel strpět vznik ochranného pásma podzemního vedení ve smyslu § 46 energetického zákona, a s tím související omezení vlastnického práva k dotčenému pozemku, čímž by mohly být poškozeny jeho zájmy. Případné odčinění takového zásahu by bylo značně obtížné a finančně nákladné. Stěžovatel tak osvědčil, že výkon napadeného rozsudku pro něho může znamenat újmu. Jiným osobám naopak srovnatelná, natožpak nepoměrně větší, újma nehrozí. Realizace stavby má aktuálně umožnit připojení jedné nemovitosti. V situaci, kdy správní orgány použily , a tedy Nejvyšší správní soud bude ve věci samé rozhodovat ve lhůtě uvedené v uvedeného zákona, nemůže dočasná sistace účinků napadeného rozhodnutí vést k natolik významnému oddálení připojení odběrného místa k distribuční soustavě, v němž by bylo možno spatřovat újmu srovnatelnou s okamžitou újmou především na vlastnickém právu stěžovatele. Nejde tedy o nepřiměřené narušení veřejného zájmu (srov. usnesení NSS ze dne 6. 8. 2008, č. j. , č. 1698/2008 Sb. NSS). Okamžitý zásah do vlastnického práva stěžovatele představuje újmu nepoměrně větší, než jaká v právě shrnutých skutkových souvislostech může vzniknout stavebníkovi či té osobě, která o připojení požádala a v jejímž zájmu má být záměr realizován.

[11] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud podle ve spojení s přiznal kasační stížnosti odkladný účinek a pozastavil účinky rozsudku krajského soudu i rozhodnutí žalovaného (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, č. j. , č. 4039/2020 Sb. NSS). Tím nijak nepředjímá rozhodnutí ve věci samé.

[12] Nejvyšší správní soud uložil stěžovateli povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku. Tato povinnost vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit podle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 4. 6. 2024, č. j. , č. 4616/2024 Sb. NSS). Poplatek je splatný do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k citovanému zákonu, činí výše soudního poplatku 1 000 Kč.

[13] [OBRÁZEK]Soudní poplatek lze zaplatit:

- v hotovosti na pokladně soudu,

- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 370346127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol, který byl přidělen pro identifikaci platby, je: 1090414326.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. října 2026

JUDr. Radan Malík

předseda senátu