Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
57 A 54/2026 - 46.pdf
PDF · 0 B
No categories available
57 A 54/2026 - 46
USNESENÍ
Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce, soudce Mgr. Aleše Smetanky a soudkyně JUDr. Veroniky Burianové ve věci
žalobkyně:
D. K.
bytem X
zastoupená Mgr. Petrem Machem, advokátem
sídlem Slezská 1297/3, 120 00 Praha 2
proti
žalovanému:
Policejní prezidium České republiky
sídlem Strojnická 935/27, 170 00 Praha 7
o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném žalovaným pod
sp. zn. PPR-36571/ČJ-2026-990810,
takto:
Žaloba se postupuje k vyřízení Městskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
1. Žalobkyně se podanou žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s. “), došlou soudu dne 5. 8. 2026, domáhá, aby soud uložil žalovanému vyřídit bod 2 žádosti žalobkyně o poskytnutí informace ze dne 29. 6. 2026, neboť má za to, že jí byla odpovědí ze dne 10. 7. 2026, č. j. PPR-36571-3/ČJ-2026-990810, požadovaná informace poskytnuta pouze částečně, aniž by ve zbývajícím rozsahu bylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí části žádosti.
2. Žalobkyně v záhlaví žaloby označila jako žalovaného Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje, v označení předmětu řízení však uvedla sp. zn. Policejního prezidia České republiky. Rovněž odpověď na žádost žalobkyně o informace byla dne 10. 7. 2026 pod č. j. PPR-36571-3/ČJ-2026-990810 vydána Policejním prezidiem České republiky. Soud proto vyzval žalobkyni dne 6. 8. 2026, pod č. j. 57 A 54/2026 -14, aby sdělila, zda jako žalovaný správní orgán označuje Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje, nebo Policejní prezidium České republiky. Současně soud žalobkyni poučil, že v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je podle § 79 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. žalovaným ten správní orgán, který má podle žalobního tvrzení povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení. Na uvedenou výzvu žalobkyně dne 21. 8. 2026 soudu sdělila, že za žalovaného označuje Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje. Následně, po vyjádření Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje k podané žalobě, žalobkyně v replice ze dne 12. 9. 2026 upřesnila označení žalovaného tak, že žalovaným je Policejní prezidium České republiky.
3. Podle § 103 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 64 s. ř. s. s. ř. s. , soud kdykoliv za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Mezi podmínky řízení patří mimo jiné místní příslušnost soudu.
4. Podle § 7 odst. 2 věta první s. ř. s. s. ř. s. „[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany“.
5. V řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je podle § 79 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. žalovaným správní orgán, který podle žalobního tvrzení má povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení. Žalobkyně za žalovaného označila Policejní prezidium České republiky, které podle žalobních tvrzení nevyřídilo žádost žalobkyně o informace v celém rozsahu.
6. Jelikož zákon č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, neupravuje místní příslušnost soudu k řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu odlišně od obecné úpravy v § 7 odst. 2 věta první s. ř. s. s. ř. s. , uplatní se tato obecná právní úprava, podle níž je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který dle žalobních tvrzení zasáhl do práv žalobkyně.
7. Sídlo nově označeného žalovaného, který podle žalobních tvrzení nevyřídil žádost žalobkyně o informace v celém rozsahu, je v Praze. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, v obvodu hlavního města Prahy vykonává působnost krajského soudu Městský soud v Praze, který je tak příslušný k řízení o podané žalobě.
8. Soud současně považuje za potřebné uvést, že skutečnost, že otázku místní příslušnosti řeší až v nynějším stadiu řízení, nebrání postoupení věci místně příslušnému soudu. Žalobkyně byla usnesením ze dne 6. 8. 2026 vyzvána k upřesnění označení žalovaného správního orgánu a v podání ze dne 21. 8. 2026 výslovně uvedla, že žalovaným označuje Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje. Teprve v replice ze dne 12. 9. 2026 upřesnila, že žalovaným je Policejní prezidium České republiky.
9. V řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti je přitom podle § 79 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. žalovaným správní orgán, který má podle žalobního tvrzení povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení. Nejvyšší správní soud opakovaně upozorňuje, že z výslovného znění zákona jasně plyne, že pasivní legitimaci zakládá žalobce v tomto typu řízení žalobním tvrzením, kterým označuje správní orgán, který má podle něj povinnost požadované rozhodnutí nebo osvědčení vydat. Určení žalovaného je tak zásadně v dispozici žalobce, přičemž podstatná jsou tvrzení obsažená v žalobě (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2022, č. j. 8 As 348/2021 -63, odst. [14]). Teprve poté, co žalobkyně jednoznačně označila jako žalovaného Policejní prezidium České republiky, vyvstal důvod k závěru o místní nepříslušnosti zdejšího soudu a místní příslušnosti Městského soudu v Praze.
10. Podle § 7 odst. 6 věta první s. ř. s. s. ř. s. platí, že není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému.
11. Dle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2018, č. j. Nad 99/2018-75, „[k]rajský soud může podle § 105 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. s. ř. s. z vlastní iniciativy zkoumat nedostatek místní příslušnosti jen do doby, než začne jednat ve věci samé, tj. do doby, než při ústním jednání vyzve účastníky k přednesům ve věci. Rozhoduje-li soud bez jednání, může místní příslušnost zkoumat do vydání rozhodnutí ve věci samé. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že místně nepříslušný krajský soud již učinil procesní úkony týkající se vedení řízení či vydal rozhodnutí procesního charakteru, ani doba, která mezitím uplynula od podání žaloby.“ [podtržení doplněno soudem].
12. Zdejší soud proto podle § 7 odst. 6 s. ř. s. s. ř. s. postoupil žalobu tímto usnesením Městskému soudu v Praze jako soudu příslušnému k jejímu vyřízení. O postoupení věci místně příslušnému soudu podle § 7 odst. 6 s. ř. s. s. ř. s. soud rozhodl usnesením, proti kterému je přípustná kasační stížnost
(srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2005, č. j. 6 Ads 31/2004 -35).
Poučení:
Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení usnesení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.
Plzeň 29. září 2026
Mgr. Lukáš Pišvejc v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.