Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 Ad 30/2025 - 54

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci

žalobkyně: V. F.

bytem X

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

Křížová 1292/25, Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 8. 2025, č. j. X,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 29. 4. 2025, o zamítnutí žádosti žalobkyně o invalidní důchod z důvodu nesplnění potřebné doby pojištění. V řízení o námitkách IPZS stanovil dřívější datum vzniku invalidního důchodu žalobkyně na 5. 6. 2024, zároveň byla uznána další doba pojištění se zřetelem k nově předloženému dokladu o studiu žalobkyně, avšak nadále žalobkyně nesplnila potřebnou dobu pojištění. K době pojištění žalovaná v napadeném rozhodnutí uvedla: Žalobkyně ke dni vzniku invalidity, tj. ke dni 5. 6. 2024, byla starší 28 let, proto činí potřebná doba pojištění pro vznik nároku na invalidní důchod podle § 40 odst. 1 písm. f) zákona o důchodovém pojištění 5 let. Podle § 40 odst. 2 zákona se tato doba zjišťuje za období posledních 10 let před vznikem invalidity, tj. v případě žalobkyně v období od 5. 6. 2014 do 4. 6. 2024. V rozhodném období od 5. 6. 2014 do 4. 6. 2024 získala pouze 2 roky a 102 dny pojištění. Podle § 40 odst. 2 věta druhá zákona se u pojištěnce staršího 38 let podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků, tj. v případě žalobkyně v období od 5. 6. 2004 do 4. 6. 2024. V rozhodném období od 5. 6. 2004 do 4. 6. 2024 získala žalobkyně pouze 8 roků a 57 dnů pojištění. Podle § 40 odst. 2 věta třetí zákona, se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity. Ani v takto vymezeném období však žalobkyně potřebnou dobu pojištění nezískala.

2. Žalobkyně v námitkách uvedla, že potřebné pojištění doplatí, avšak žalovaná v napadeném rozhodnutí takový výpočet neuvedla. Žalovaná v napadeném rozhodnutí poskytla žalobkyni poučení o právní úpravě ohledně možnosti doplacení dobrovolného důchodového pojištění i s pravidlem dle , o důchodovém pojištění, dle kterého bude invalidní důchod přiznán teprve ode dne zaplacení dobrovolného pojištění. Žalobkyně byla odkázána na okresní správu sociálního zabezpečení, která žalobkyni poskytne potřebné informace. Žalobkyně však v žalobě namítá, že tento odkázaný postup nebyl úspěšný.

3. Žalovaná má za to, že nebyla povinna žalobkyni sdělit potřebnou dobu a výši dobrovolného pojištění, neboť žalobkyně podala námitky proti rozhodnutí o invalidním důchodu, proto okresní správa sociálního zabezpečení neměla k dispozici nově vypracované stanovisko IPZ, a tak OSSZ nebyla schopna provést výpočet chybějící doby a výše dobrovolného pojištění.

4. Soud má za to, že organizační schéma žalované není důvodem pro případné porušení zákona. OSSZ je organizační složkou žalované, je tak zcela na žalované, zda poskytne nově vypracované stanovisko IPZS, aby OSSZ mohla během správního řízení informovat žadatele o potřebné době pojištění, a tedy i výši dobrovolného pojištění. Ostatně soud neshledává důvod, proč by žadatel v případě aktivního přístupu k doplacení pojistného byl povinen znovu absolvovat další správní řízení, jestliže otázku doby pojištění lze vyřešit již v prvotním řízení o invalidním důchodu. V řízení o invalidním důchodu žalovaná posuzuje dobu pojištění, má tak k dispozici údaje pro určení chybějící doby pojištění, a tedy i výše doplatku pojistného, přičemž doplacení pojistného by mělo vliv na rozhodnutí o žádosti o přiznání invalidního důchodu. Případné poskytnutí takového údaje v napadeném rozhodnutí by však nijak neovlivnilo postavení žalobkyně v daném řízení, neboť rozhodnutím se již řízení končí. Výsledek rozhodnutí o invalidním důchodu by mohlo ovlivnit pouze předchozí sdělení výše pojistného plnění za odpovídající dobu pojištění a zaplacení daného pojištění.

5. Řízení ve věcech důchodového pojištění obsahuje ve srovnání s obecnou úpravou správního řízení určité odchylky. Podle , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, se v řízení ve věcech důchodového pojištění nepoužije ustanovení o vyjádření účastníků k podkladům rozhodnutí (tj. , podle něhož musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí). Toto omezení procesních práv účastníka řízení ve věcech důchodového pojištění je vyvažováno zárukami vyplývajícími z zákona o důchodovém pojištění, dle kterého rozhodnutí o důchodu může být i po nabytí právní moci změněno v návaznosti na nově prokázané skutečnosti. Zároveň však zákonodárce stanovil limit pro doplacení důchodu za dobu nejvýše 5 let ( zákona o důchodovém pojištění). Z právní úpravy relevantní pro řízení ve věcech důchodového pojištění správním orgánům nevyplývá explicitní povinnost seznamovat účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí.

6. Jakkoli by sdělení požadované výše doplatku pojistného před vydáním rozhodnutí mohlo ovlivnit právní postavení žalobkyně v dalším řízení, nelze ohlédnout od možnosti žalobkyně se domáhat řádné součinnosti ve věci určení potřebné výše doplatku pojištění mimo řízení o invalidní důchod, která není vyčerpána pouhým odmítnutím jedné pracovnice OSSZ, jestliže lze proti takovému postupu podat stížnost a případně i žalobu na ochranu proti nezákonnému zásahu. Orgány sociálního zabezpečení jsou povinny v souladu s , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, poskytovat občanům odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení. Právní postavení žalobkyně v řízení o invalidním důchodu by mohlo být změněno pouze v případě takového poučení před vydáním rozhodnutí o námitkách a zaplacením pojistného před vydáním rozhodnutí o námitkách.

7. Bude vždy na konkrétních okolnostech, zda odepření informace o výši potřebného doplatku dobrovolného pojištění bude v rozporu s obecnou poučovací zásadou ve spojení se zásadou dobré správy podle .

8. Podle , o důchodovém pojištění, vzniká nárok na invalidní důchod jen tomu, kdo se stal invalidním a současně získal potřebnou dobu pojištění. U pojištěnce staršího 28 let činí potřebná doba pět roků. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka považuje za splněnou rovněž tehdy, byla-li v posledních dvaceti letech před vznikem invalidity získána doba pojištění v rozsahu deseti let. Potřebnou dobu lze za zákonem stanovených podmínek získat též v desetiletém období dokončeném po vzniku invalidity.

9. Žalobkyně v soudním řízení nesporovala žalovanou stanovenou dobu pojištění. Potřebná doba pojištění 5 roků se zjišťovala z desetiletého období od 5. 6. 2014 do 4. 6. 2024. Z předloženého osobního listu důchodového pojištění žalobkyně vyplývá jeden den pojištění v listopadu 2021, 310 dnů v roce 2022, 365 dnů v roce 2023 a 156 dnů od 1. 1. do 4. 6. 2024. Celkem jde o 832 dnů. Podmínka 5 roků pojištění splněna nebyla. Žalobkyně byla ke dni vzniku invalidity dne 5. 6. 2024 starší než 38 let, proto lze zákonem požadovanou dobu pojištění 10 let získat ve dvacetiletém období od 5. 6. 2004 do 4. 6. 2024. Žalovaná v tomto období zohlednila 8 roků a 57 dnů, tedy 2 977 dnů. Do zákonem požadovaných 10 let jí chybělo 673 dnů, tj. 1 rok a 308 dnů. Tento údaj odpovídá dobám uvedeným v novém osobním listu, včetně studia v letech 2004 a 2005.

10. Dobrovolná účast na důchodovém pojištění nevzniká pouhým sdělením, že pojištěnec hodlá pojistné doplatit. Vyžaduje podání přihlášky a zaplacení pojistného. Doba dobrovolné účasti se hodnotí nejdříve ode dne zaplacení pojistného. Žalobkyně sice byla formálně vedena jako OSVČ, skutečný výkon samostatné výdělečné činnosti však netvrdila ani neprokázala. Naopak uvedla, že byla ženou v domácnosti. Nelze proto bez dalšího použít zvláštní úpravu dobrovolné účasti vztahující se k výkonu OSVČ po marném uplynutí lhůty pro placení pojistného dle § 6 odst. 1 písm. i) zákona o důchodovém pojištění za dobu podnikání. Obecná dobrovolná účast podle § 6 odst. 2 zákona umožňuje zpětně doplatit nejvýše 1 rok doby pojištění před podáním přihlášky. Nejvýše přípustné dobrovolně doplacené pojistné za 1 rok by nedosáhlo požadované absentující době pojištění 673 dnů. Zároveň by takové dobrovolné přihlášení k pojištění nevedlo ke sledovanému účinku – získání další doby pojištění, pokud by po dané období 1 roku před podáním přihlášky byla žalobkyně účastna pojištění. Soud má za to, že dobrovolné přihlášení k pojištění před vydáním žalobou napadeného rozhodnutí by nijak nevedlo k získání potřebné doby pojištění, ledaže by žalobkyně prokázala, že v období 2011-2021 skutečně podnikala a za takové prokázané období se přihlásila dobrovolně k důchodovému pojištění a pojistné zaplatila. Pro žalobkyni, nikoli však pro posouzení zákonnosti žalobou napadeného rozhodnutí, je relevantnější § 40 odst. 2 věta třetí zákona, dle které podmínka základní 5leté doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v kterémkoliv období deseti roků dokončeném po vzniku invalidity.

11. Z dosud předložených podkladů je tak patrné, že případná vada řízení spočívající v odepření údaje o výši pojistného z titulu případné dobrovolné účasti na pojištění by neměla vliv na rozhodnutí žalované. Vzhledem ke struktuře doby (ne)pojištění žalobkyně lze získat požadovanou dobu pojištění prostřednictvím získání další doby pojištění pouze po vzniku invalidity, tedy po 5. 6. 2024, dobrovolnou účastí na pojištění (nyní minimum dobrovolného pojistného 3 428 Kč měsíčně) nebo registrací na Úřadu práce v evidenci uchazečů o zaměstnání či výkonem pracovní činnosti. Konkrétní způsoby řešení však musí žalobkyně řešit s OSSZ (viz bod 6 odůvodnění rozsudku).

12. Žalobní námitka o nesdělení potřebné doby pojištění a tomu odpovídající výše doplatku pojistného není důvodná. Územní správa sociálního zabezpečení poskytuje občanům odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení, žalobkyni proto měla být poskytnout informaci o minimálním pojistném a o podmínkách dobrovolné účasti před vydáním rozhodnutí o invalidním důchodu. Neposkytnutí takové informace však v dané věci nemělo vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí o invalidním důchodu. Žalobkyně v době rozhodování potřebnou dobu pojištění nezískala a z ní uvedených skutečností nevyplývala zákonná možnost, jak by mohla zpětně účinně splnit zákonem požadovanou dobu pojištění.

13. Nedodržení zákonem stanovené lhůty k vydání rozhodnutí nemělo vliv na zákonnost rozhodnutí žalované, neboť se jedná toliko o lhůtu pořádkovou. Dříve vydaným rozhodnutím by se nijak nezměnilo právní postavení žalobkyně v řízení o invalidním důchodu. Soud neposuzoval závěry ohledně zdravotního stavu, resp. z toho plynoucího poklesu pracovní schopnosti, neboť bez splnění potřebné doby pojištění je nerozhodné určení výše stupně invalidity žalobkyně. Případná změna stupně invalidity žalobkyně by neměla vliv na zákonnost rozhodnutí žalované z důvodu nesplnění podmínky předchozí doby pojištění.

14. Na základě výše uvedeného soud neshledal důvody pro vyhovění žaloby a žalobu zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle Žalobkyni, která byla ve věci úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly. Žalovaná ve věci úspěch neměla, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokud svým významem kasační stížnost podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost ( ).

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Praze dne 29. 9. 2026

Mgr. Kamil Tojner, v. r.

soudce

Shodu s prvopisem potvrzuje K. T.