Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
30 A 19/2026 - 28.pdf
PDF · 0 B
No categories available
30 A 19/2026 - 28
7
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Slavomírem Novákem ve věci
žalobce
proti
žalovanému
F. R. T., narozený dne X,
státní příslušník X,
hlášeného pobytu Y,
zastoupen JUDr. Matějem Šedivým, advokátem,
sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1,
Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců,
sídlem nám. Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4,
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 4. 2026, č. j. MV-37824-4/SO-2026,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
Základ sporu
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 27. 4. 2026, č.j. MV-37824-4/SO, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky č. j. OAM-3333-14/ZR-2025 ze dne 29. 1. 2026, jímž byla podle výroku I. podle § 46e odst. 1 ve spojení s § 46 odst. 6 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb. zrušena platnost zaměstnanecké karty, neboť se účastník řízení dopustil výkonu nelegální práce, a podle výroku II. byla podle § 46e odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb. účastníkovi řízení stanovena lhůta k vycestování z území České republiky 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaná uvedla, že žalobce vykonával nelegální práci, když v období od prosince 2024 do 4. 3. 2025 pracoval jako řidič taxislužby pro společnost Luxury driver s.r.o., ačkoli jeho zaměstnanecká karta nebyla pro tuto společnost vydána. Žalobce pracoval na základě dohody o provedení práce, používal vozidlo společnosti Luxury driver s.r.o., pracoval v určeném čase a vystavoval vyúčtování jejím jménem; jeho činnost tak měla znaky závislé práce.
3. Samotné živnostenské oprávnění podle Komise neprokazuje samostatné podnikání. Žalobce by musel jednat vlastním jménem jako dopravce a samostatně plnit zakázky; to podle zjištění Komise nenastalo.
4. Zaměstnanecká karta je vázána na konkrétního zaměstnavatele, pracovní pozici a místo výkonu práce. Žalobce nebyl oprávněn pracovat pro Luxury driver s.r.o.; práce pro jiného zaměstnavatele je v rozporu se zaměstnaneckou kartou. Dohoda o provedení práce nemohla založit oprávnění k této práci. Komise dovodila, že pro cizince bez volného přístupu na trh práce představoval výkon práce na základě této dohody výkon nelegální práce. Skutkový stav byl podle Komise dostatečně prokázán, Komise vycházela zejména z podkladů Policie ČR, dohody o provedení práce a dalších dokumentů ve spise. Výslech žalobce nepovažovala za nezbytný. Po zjištění výkonu nelegální práce Komise nepovažovala za možné zohledňovat míru závažnosti jednání ani připustit výjimku ze zrušení zaměstnanecké karty, současně Komise se ztotožnila se závěrem správního orgánu prvního stupně, že zrušení karty nepředstavuje nepřiměřený zásah.
5. Komise proto uzavřela, že rozhodnutí prvního stupně bylo vydáno v souladu s právními předpisy, na podkladě dostatečně zjištěného skutkového stavu a bez porušení zásad správního řízení.
II.
Obsah žaloby a vyjádření žalované
6. V žalobě žalobce především uvedl, že správní orgány založily svůj závěr na nedostatečných a procesně problematických důkazech, jmenovitě především na úředních záznamech z kontroly a údajném vyjádření žalobce. Tyto podklady samy o sobě neprokazují, že žalobce skutečně vykonával závislou práci pro společnost Luxury driver s.r.o.
7. Ve věci rovněž nebyl úplně zjištěn skutkový stav, protože nebyl vyslechnut žalobce, jeho skutečný zaměstnavatel ani domnělý zaměstnavatel. Správní orgán proto neopatřil dostatek důkazů, které by vyvrátily tvrzení žalobce, že pro Luxury driver s.r.o. závislou práci nevykonával.
8. Dále žalobce namítl, že dohoda o provedení práce neprokazuje skutečný výkon práce. Samotná existence dohody o provedení práce neznamená, že podle ní žalobce skutečně pracoval.
9. Správní orgán se řádně nevypořádal s tvrzeními žalobce ani s možností, že vedle zaměstnání vykonával činnost jako OSVČ.
10. Závěr o nelegální práci podle žalobce vychází pouze z indicií, nikoli z uceleného řetězce použitelných důkazů. Správní orgán tedy nezjistil skutečný stav věci a své rozhodnutí nedostatečně odůvodnil; rozhodnutí je tak nezákonné a věcná nesprávné.
11. Žalobce navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k novému projednání.
12. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobní námitky jsou shodné s námitkami uplatněnými již v odvolacím řízení.
13. Poukázala na to, že žalobce byl zastižen při práci řidiče taxislužby. Při kontrole osobně vykonával činnost řidiče taxi. Tuto činnost vykonával pro společnost Luxury driver s.r.o. Používal vozidlo této společnosti, plnil její zakázky zprostředkované aplikací UBER a vyúčtování jízd vystavoval jejím jménem. Žalobce předložil dohodu o provedení práce se společností Luxury driver s.r.o. Tím podle Komise doložil vazbu na tuto společnost.
14. Úřední záznam Policie ČR je použitelným a dostatečným důkazem. Zachycuje skutečnosti, které policisté sami zjistili při kontrole, a podle Komise prokazuje rozhodné okolnosti. Důkazy tvoří ucelený řetězec. Komise z nich dovozuje, že žalobce vykonával pro Luxury driver s.r.o. závislou práci.
15. Živnostenské oprávnění samo o sobě neprokazuje výkon samostatné činnosti. Komise uvádí, že při činnosti žalobce chyběly znaky samostatnosti a žalobce nepředložil důkazy podporující tvrzení, že pracoval jako OSVČ.
16. Komise proto uzavřela s tím, že skutkový stav byl dostatečně zjištěn, rozhodnutí jsou řádně odůvodněna a podmínky pro zrušení platnosti zaměstnanecké karty byly splněny.
III.
Posouzení žaloby
17. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 soudního řádu správního ), přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí. Jiné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, soud neshledal.
18. O podané žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 soudního řádu správního bez nařízení jednání, když účastníci s takovým rozhodnutím věci souhlasili.
19. Žaloba není důvodná.
20. Podle § 46e odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. „Ministerstvo zruší platnost zaměstnanecké karty z důvodů uvedených v § 37 , z důvodu uvedeného v § 46 odst. 6 písm. b) , d) nebo e) a dále, jestliže cizinci nebyla uznána odborná kvalifikace příslušným uznávacím orgánem.“
21. Podle § 46 odst. 6 písm. e) zákona č. 326/1999 Sb. „Pro zaměstnaneckou kartu platí obdobně odstavec 1 věta druhá a § 55 odst. 1 , § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum. Ministerstvo zaměstnaneckou kartu nevydá, pokud cizinec vykonával nelegální práci.“
22. Podle § 5 písm. e) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 435/2004 Sb. “). „Nelegální prací se rozumí: 1. závislá práce vykonávaná fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, 2. práce vykonávaná cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo bez některé z těchto karet; to neplatí v případě výkonu jiné práce podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce , nebo 3. práce vykonávaná cizincem pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky, je-li podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky vyžadováno. Pro posouzení toho, zda se jedná o nelegální práci, není podstatná délka výkonu této práce.“
23. Z obsahu správního spisu je zřejmé, že žalobce byl oprávněn pobývat na území České republiky na základě zaměstnanecké karty vydané s platností od 6. 3. 2025 do 5. 3. 2027, s místem výkonu zaměstnání společnost Esistere s.r.o., se sídlem Pod Harfou 995/23, Praha 9, a to na pracovní pozici Uklízeči ve stravovacích zařízeních, potravinářských a farmaceutických výrobních prostorech. Oznámením ze dne 29. 5. 2025 byla žalobci povolena změna zaměstnavatele ke společnosti SABINA plus s.r.o., na pracovní pozici Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři s místem výkonu práce v Praze.
24. Ve spise je založen materiál vypracovaný dne 6. 3. 2025 Krajským ředitelstvím policie hlavního města Prahy, odbor cizinecké policie, oddělení pobytové agendy, pátrání a eskort, pod č.j. KRPA-57369-17/ČJ-2025-000022, ze kterého vyplývá, že žalobce byl dne 27. 2. 2025 kontrolován cizineckou policií při akci zaměřené na kontrolku řidičů taxislužby, kteří vykonávají tuto činnost cestou přepravní platformy BOLT a UBER. Žalobce byl zjištěn jako řidič vozidla taxislužby společnosti Luxury driver s.r.o., se sídlem Chotěšovská 980/1, Praha 9, přičemž uvedl, že vykonává pravidelně pracovní činnost jako řidič vozidla taxi pro tuto společnost; k tomu předložil zčásti vyplněnou a podepsanou Dohodu o provedení práce s takto označeným zaměstnavatelem na pozici řidiče taxislužby, na dobu určitou, s datem podpisu 3. 12. 2024. Při kontrole předložené aplikace UBER policie zjistila, že žalobce používá tuto aplikaci pro společnost Luxury driver s.r.o.
25. Dále je ve spise materiál označený jako Oznámení o podezření z výkonu nelegální práce, vypracovaný Magistrátem hlavního města Prahy, odbor dopravy, oddělení silniční dopravy, ze dne 2. 4. 2025, č.j. MHMP 289296/2025, který vzešel z výkonu státního odborného dozoru v taxislužbě podle zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě. V tomto podkladu je konstatováno, že žalobce byl dne 4. 3. 2025 kontrolován v Praze 6, v ulici Evropská při výkonu práce na Dohodu o provedení práce pro dopravce Luxury driver s.r.o.
26. Správní orgán si dále vyžádal zprávu Pražské správy sociálního zabezpečení (ze dne 30. 5. 2025, zn. 42013/852783/25/013/111/Háj), ze které vyplývá, že žalobce je veden jako zaměstnanec u společnosti Esistere s.r.o. v období od 16. 12. 2024 na hlavní pracovní poměr, k platbám pojistného je přihlášen od 1. 9. 2007 a není veden v evidenci osob samostatně výdělečně činných, ani jako poživatel důchodu.
27. Dalším podkladem ve spise zpráva Úřadu práce ČR, krajské pobočky pro hlavní město Prahu, ze dne 3. 11. 2025, č.j. UPCR-AA-2025/361828, ze které plyne, že tento úřad práce nevydal povolení zaměstnavateli Luxury driver s.r.o., vydal povolení k zaměstnání u společnosti SABINA plus s.r.o. od 3. 3. 2025.
28. Na základě těchto podkladů, s nimiž se žalobce seznámil prostřednictvím své zástupkyně dne 24. 11. 2025, pak správní orgán I. stupně vydal rozhodnutí, kterým žalobci zrušil platnost zaměstnanecké karty a stanovil mu lhůta k vycestování z území České republiky 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
29. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím.
30. Městský soud v Praze posoudil věc takto:
31. Žalobní argumentace je založena na tezi, že správní orgán neměly pro své závěry dostatek relevantních informací, když vyšly z úředních záznamů o provedené kontrole řidiče taxislužby, resp. z údajné výpovědi žalobce při kontrole, tudíž těžiště „usvědčujících důkazů“ je procesně nepoužitelné, kdy správní orgán nezajistil dostatek jiných důkazů vyvracejících jeho tvrzení o tom, že fakticky nevykonával závislou práci pro Luxury driver s.r.o., a to tím spíše, že je majitelem živnostenského oprávnění. Samotná existence dohody o provedení práce není důkazem o tom, že podle této dohody bylo skutečně postupováno, kdy v řízení nebyl vytěžen žalobce, ani jeho skutečný zaměstnavatel, ani domnělý zaměstnavatel. Správní orgán porušil ustanovení § 3 a § 68 odst. 3 správního řádu , kdy nezjistil skutečný stav věci a nevypořádal se s tvrzeními žalobce, resp. s jeho legitimní obhajobou, kdy zajištění „indicie“ stran nelegální práce nebyly zhmotněny v procesně použitelné důkazy, které by ve svém souhrnu utvořily ucelený řetězec důkazů vedoucí k prokázání nelegální práce. Nadto je přípustné, aby si žalobce vedle závislé práce přivydělával jako OSVČ, pročež má za to, že je napadané rozhodnutí věcně nesprávné, a v důsledku toho nezákonné.
32. Soud konstatuje, že s obsahově shodnými námitkami se žalovaný vypořádal v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Není sporu o tom, že žalobce byl při kontrole přistižen při výkonu taxislužby pro společnost Luxury driver s.r.o., tedy pro jiný subjekt, než původní společnost Esistere s.r.o. či společnost SABINA plus s.r.o. Činnost řidiče taxislužby vykonával na základě dohody o pracovní činnosti, kterou při kontrole předložil.
33. Skutečnost, že tyto informace vyplývají z písemností, jež mohou mít povahu úředních záznamů, není v této věci nijak relevantní. Jak v případě zprávy od cizinecké policie ze dne 6. 3. 2025, tak zprávy od Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 2. 4. 2025 je dostatečně zřejmé, od jakého správního orgánu pocházejí a z jaké jeho činnosti vzešly. Soud neshledává nic, co by snižovalo jejich relevanci jakožto legitimního důkazního prostředku ve smyslu ust. § 51 správního řádu .
34. Pokud v této souvislosti žalobce poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 17/2007 -66, musel soud konstatovat, že toto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se otázkou procesní přípustnosti či legálnosti tzv. úředních záznamů při dokazování nezabývá.
35. Důvodnou nebyla hledána ani námitka žalobce ohledně toho, že činnost řidiče mohl žalobce vykonávat jako osoba samostatně výdělečně činná, což by nebylo v rozporu se zákonem. Žalovaný k tomu konstatoval, že žalobce v předmětné době sice živnostenským oprávněním disponoval, ale sám při kontrole předložil dohodu o provedení práce. Nadto tuto činnost vykonával ve vozidle vlastněném společností Luxury driver s.r.o. a jejím jménem také vystavoval faktury za přepravu.
36. Městský soud se s těmito závěry správního orgánu I. stupně, resp. žalovaného ztotožnil, maje za to, že jsou dostatečně odůvodněny zjištěnými skutečnostmi, které soud citoval ze správního spisu. Tvrzení žalobce, že činnost řidiče taxislužby vykonával jako osoba samostatně výdělečně činná, pak je v rozporu se zprávou Pražské správy sociálního zabezpečení.
37. Pokud jde o žalobní námitku, že správní orgány neprovedly výslech žalobce, ani jeho skutečného, resp. domnělého zaměstnavatele, není ze žaloby zřejmé, jaké pro věc podstatné skutečnosti by měly být takto zjištěny. I kdyby skutečný žalobcův zaměstnavatel potvrdil, že žalobce u něj vykonává práce, k jejichž výkonu mu byla vystavena zaměstnanecká karta, nijak by to nemohlo anulovat zjištění cizinecké policie, resp. Magistrátu hlavního města Prahy, o tom, že žalobce (také) vykonával činnost řidiče taxislužby, k níž oprávnění neměl.
38. Co se týká případného výslechu domnělého zaměstnavatele (tedy pravděpodobně společnosti Luxury driver s.r.o.), i tam by stěží mohla být vyvrácena zjištění, která učinila cizinecká policie, resp. Magistrát hlavního města Prahy, tedy že žalobce při kontrole předložil Dohodu o provedení práce uzavřenou se společností Luxury driver s.r.o., resp. že faktury za přepravu vystavoval jménem této společnosti. Podstatné tu je to, že žalobce tato zjištění ani nezpochybňoval, pouze předkládal jejich odlišné hodnocení.
39. Městský soud v Praze tedy shodně se žalovaným dospěl k závěru, že skutkový stav věci byl zjištěn s dostatečnou mírou určitosti a průkaznosti, a že poskytoval správním orgánům obou stupňů dostatečný podklad pro rozhodnutí o zrušení platnosti žalobcovy zaměstnanecké karty.
IV.
Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
40. Městský soud v Praze tedy po přezkoumání věci dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, a proto ji podle ust. § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl.
41. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle ust. § 60 odst. 1 soudního řádu správního , když žalobce úspěch ve věci neměl, a žalované žádné náklady řízení nad rámec její úřední činnosti nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 26. srpna 2026
JUDr. Slavomír Novák v.r.
soudce
Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.