Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2473/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Přibáně a soudců Martina Smolka a Pavla Šámala ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Heleny Maximovičové, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. června 2026, č. j. -59, a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. května 2025, č. j. -97, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Hradci Králové jako účastníků řízení a Ministerstva práce a sociálních věcí jako vedlejšího účastníka řízení o vyloučení soudkyně Daniely Zemanové ve věci vedené pod

sp. zn.

, takto:

Soudkyně Daniela Zemanová není vyloučena z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou .

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle písm. d)y (dále jen "") a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "") se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označeného přípisu Obvodního soudu pro Prahu 1, usnesení Městského soudu v Praze a jiných zásahů orgánů veřejné moci.

2. V přípisu ze dne 22. 9. 2026 soudkyně zpravodajka Daniela Zemanová předložila věc k rozhodnutí o svém vyloučení z projednání a rozhodování, a to z důvodu, že podle stěžovatelky byla v předcházejících letech soudkyní Nejvyššího správního soudu a podílela se též na rozhodování ve věcech stěžovatelky i syna v nižší instanci u Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího. Stěžovatelka se tak na základě těchto skutečností domnívá, že soudkyní Danielou Zemanovou byl za téměř 10 let vleklých soudních řízení vytvořen velmi osobní vztah ke stěžovatelce. V agendě Nejvyššího správního soudu jde o zásahové žaloby proti městskému úřadu Jilemnice nebo Poděbrady, Ministerstvu vnitra. Ministerstvu zdravotnictví. Ministerstvu financí nebo žaloba na ochranu proti nečinnosti podaná proti Ministerstvu dopravy. U obecných soudů jde o žaloby proti silným společnostem, například UPC direkt, a.s., Telefónika 02, a.s., nebo pojišťovny MetLife, AVIVA, Kooperativa, a.s. Podle stěžovatelky si Daniela Zemanová vytvořila zaujatý vztah založený na protiřečení. Poměr k věci údajně vyplývá především z jejího přímého právního zájmu k dotyčným soudním řízením a podle stěžovatelky může jít o nátlak na soudkyni rozhodující v jejich věcech, aby se rozhodovaly v zájmu cizích subjektů nebo mocností.

3. Podle je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle téhož zákona je soudce taktéž vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Podle věty druhé téhož zákona rozhoduje o vyloučení soudce jiný senát určený rozvrhem práce.

4. Podmínka zakládá vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nikoli pouze pro jeho skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže "lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti". Nejde tudíž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo hodnocení osobního vztahu k věci a k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda - s ohledem na okolnosti věci - lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být [viz nález ze dne 27. 11. 1996

sp. zn.

(N 127/6 SbNU 429)]. Předpokladem pro vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci je určitá intenzita jeho poměru k věci, účastníkům a vedlejším účastníkům či jejich zástupcům, tedy je-li tento poměr s ohledem na svou povahu skutečně způsobilý (z objektivního pohledu) zpochybnit schopnost soudce nestranně a nezávisle v konkrétní věci rozhodnout. Jestliže soudkyně zpravodajka, jak uvádí, ke stěžovatelce ani k jejímu synovi nemá žádný osobní poměr, popírá, že by k nim měla předsudečný či jinak negativní vztah, a na rozhodování nyní napadené věci se nijak nepodílela a nemá o ní žádné poznatky, které by získala mimo nyní předkládanou dokumentaci, lze vyloučit, že bude mít zájem na výsledku projednávání a rozhodování ústavní stížnosti. Její poměr k věci tak nedosahuje stupně intenzity, který by mohl vyvolat pochybnosti o její nepodjatosti.

5. Vzhledem k tomu dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci není dán důvod podle pro vyloučení soudkyně Daniely Zemanové z projednání a rozhodování věci

sp. zn.

.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. září 2026

Jiří Přibáň v. r.

předseda senátu