Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2649/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudce Milana Hulmáka a soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatelky PhDr. et Mgr. Ivy Moravcové, zastoupené JUDr. Bc. Norbertem Naxerou, advokátem, sídlem Politických vězňů 1531/9, Praha 1 - Nové Město, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. -59 ze dne 29. července 2026 a usnesení Městského soudu v Praze č. j. -30 ze dne 26. února 2026, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí; tvrdí, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v d a v y základních práv Evropské unie.

2. Vedlejší účastník zahájil proti stěžovatelce jako soudní znalkyni 31. března 2025 z moci úřední přestupkové řízení podle , o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

3. Stěžovatelka v průběhu řízení požádala o nařízení ústního jednání, čemuž vedlejší účastník usnesením z 28. dubna 2025 s odkazem na , o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, nevyhověl. Zamítavý výrok poté vedlejší účastník potvrdil rozhodnutím o rozkladu z 26. listopadu 2025.

4. Žalobu stěžovatelky podanou proti rozhodnutí o rozkladu Městský soud v Praze usnesením č. j. -15 ze dne 7. ledna 2026 odmítl s odůvodněním, že jde o rozhodnutí, kterým se upravuje vedení řízení před správním orgánem, které podle podléhá kompetenční výluce.

5. Stěžovatelka poté napadla postup vedlejšího účastníka spočívající v nenařízení ústního jednání žalobou na ochranu před nezákonným zásahem. Uvedla, že jí správní orgán neumožnil předložit důkazy a zároveň jí bylo odepřeno doplnit dokazování účastnickým výslechem při nařízeném jednání. Navrhla, aby soud vyslovil, že rozhodnutí vedlejšího účastníka z 26. listopadu 2025 je nezákonné, a aby vedlejšímu účastníkovi zakázal pokračovat v porušování procesních práv stěžovatelky a přikázal mu, aby vyhověl její žádosti o nařízení ústního jednání a provedl jí navrhované důkazy.

6. Městský soud napadeným usnesením žalobu podle jako opožděnou odmítl, protože byla podána po uplynutí zákonné subjektivní lhůty ( téhož zákona). Nadto dodal, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem je také nepřípustná ( ), protože stěžovatelka se může proti konečnému pravomocnému rozhodnutí vydanému vedlejším účastníkem v přestupkovém řízení bránit žalobou proti rozhodnutí správního orgánu.

7. Rozsudek městského soudu napadla stěžovatelka kasační stížností, kterou Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem zamítl. Ztotožnil se s městským soudem v tom, že směřuje-li zásahová žaloba fakticky proti správnímu rozhodnutí, nelze než odmítnout ji jako nepřípustnou. Na rozdíl od městského soudu však spatřoval primární důvod pro odmítnutí žaloby nikoli v její nepřípustnosti podle , nýbrž proto, že stěžovatelka ve své podstatě napadá dílčí procesní rozhodnutí, které je vyloučeno ze soudního přezkumu [ ].

8. Stěžovatelka nesouhlasí s tím, že si vedlejší účastník přisvojil pravomoc hodnotit odborné závěry jí vypracovaného znaleckého posudku, čímž zasáhl do výkonu moci soudní. Znalecký posudek byl již podroben přezkumu v opatrovnickém řízení i v navazujícím řízení před Ústavním soudem. Namítá dále, že se Nejvyšší správní soud pouze povrchně vypořádal s jejím návrhem na položení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie. Závěry správních soudů o opožděnosti žaloby má za rozporné s povahou trvajícího nezákonného zásahu do procesních práv v probíhajícím řízení. Tvrdí-li správní soudy, že se stěžovatelka může bránit žalobou až v meritorním řízení, vytvářejí začarovaný kruh, který stěžovatelce odepírá soudní ochranu.

9. Ústavní stížnost je přípustná a jsou splněny i ostatní procesní předpoklady pro řízení před Ústavním soudem.

10. Ústavní soud zdůrazňuje, že do výkladu podústavního práva v oblasti veřejné správy zasahuje jen tehdy, byla-li aplikace práva v konkrétním případě neústavní. Tak tomu v nyní posuzované věci nebylo.

11. Správní soudy dostatečně vysvětlily, že ačkoli stěžovatelka podala formálně žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, fakticky šlo o žalobu podanou proti správnímu rozhodnutí vedlejšího účastníka, kterým nevyhověl její žádosti o nařízení ústního jednání. V napadeném rozsudku Nejvyšší správní soud správně vycházel z toho, že žaloba proti takovému rozhodnutí je ze zákona vyloučena [ ], a v postupu vedlejšího účastníka nelze spatřovat ani nezákonný zásah, neboť jde o rozhodnutí ( téhož zákona). Dostatečně se také vypořádal (s ohledem na možnost procesní obrany proti usnesení o odmítnutí žaloby) s návrhem stěžovatelky na položení předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie (bod 19 rozsudku Nejvyššího správního soudu).

12. Vzhledem k tomu, že důvodem odmítnutí zásahové žaloby byla skutečnost, že rozhodnutí vedlejšího účastníka, které stěžovatelka označila v žalobě jako nezákonné, nelze tímto typem žaloby napadnout, není pro věc podstatný závěr městského soudu, že žaloba byla podána opožděně (viz bod 7 rozsudku Nejvyššího správního soudu). Není tedy relevantní argumentace stěžovatelky, že žaloba nemohla být opožděná, protože nenařízení ústního jednání je zásahem trvajícím.

13. To, že rozhodnutí o nevyhovění žádosti o nařízení ústního jednání je vyloučeno ze soudního přezkumu, a nelze se proti němu bránit ani žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, nezpůsobuje porušení práva stěžovatelky na soudní ochranu. Jak konstatoval městský soud, k přímému dotčení práv stěžovatelky může dojít až v důsledku pro ni nepříznivého pravomocného rozhodnutí vydaného v přestupkovém řízení. Teprve poté se bude moci domáhat žalobou podanou proti tomuto rozhodnutí ochrany svých práv v řízení před správními soudy (které přezkoumají jak konečné rozhodnutí správního orgánu, tak i jemu předcházející procesní postup, včetně rozhodnutí upravujících vedení řízení), potažmo pak případně v řízení před Ústavním soudem.

14. Z ústavního hlediska proto obstojí postup správních soudů, které se z procesních důvodů nezabývaly meritem věci, a tedy ani námitkami týkajícími se samotného stěžovatelkou vypracovaného znaleckého posudku. S ohledem na zásadu subsidiarity se těmito námitkami v této fázi přestupkového řízení nemůže zabývat ani Ústavní soud.

15. Ústavní soud z výše uvedených důvodů ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 30. září 2026

Daniela Zemanová v. r.

předsedkyně senátu