Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2530/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně, soudce Milana Hulmáka, a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatelky K. H. W., zastoupené JUDr. Michaelou Dobrovičovou, advokátkou, se sídlem Uruguayská 416/11, Praha 2, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. června 2026, sp. zn. , za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení a N. F. a nezletilého D. W., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Dosavadní průběh řízení

1. Stěžovatelka je matkou nezletilého, narozeného XXXX. S vedlejší účastnicí žila v partnerském vztahu do roku 2023, kdy došlo k jeho rozpadu. Vedlejší účastnice se považuje za sociální matku nezletilého. Po určitou dobu po rozpadu soužití umožňovala stěžovatelka vedlejší účastnici kontakt s nezletilým, postupně přestala styk umožňovat z důvodů narůstajících konfliktů mezi ní a vedlejší účastnicí a z obavy o manipulaci nezletilého. Stěžovatelka v mezidobí navázala jiný vztah a svojí partnerce udělila souhlas s osvojením nezletilého.

2. První soudní úprava styku mezi vedlejší účastnicí a nezletilým vycházela z předběžného opatření vydaného Obvodním soudem pro Prahu 10 (dále jen "obvodní soud") ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze (dále jen jako "městský soud" nebo "odvolací soud") na jaře 2024. Styk byl těmito rozhodnutími stanoven na každou třetí sobotu v kalendářním měsíci od 9 do 18 hodin. Matka proti usnesení městského soudu podala ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl (usnesení ze dne 26. 8. 2025,

sp. zn.

). V řízení ve věci samé byl následně vydán rozsudek, kterým byl (s předběžnou vykonatelností) určen styk nezletilého s vedlejší účastnicí, a to každý třetí týden v měsíci od čtvrtka 15.00 hod do neděle 18.00 hod a o letních prázdninách v rozsahu 15 dnů. Rozsudek byl napaden odvoláním, o němž dosud běží řízení před odvolacím soudem. Byl zadán znalecký posudek ke zjištění vazby nezletilého k vedlejší účastnici. Výrok určující předběžnou vykonatelnost byl zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 5. 2. 2026, sp, zn.

. Tím se znovu obnovila úprava styku nezletilého s vedlejší účastnicí podle původního předběžného opatření.

3. Vedlejší účastnice následně usilovala o rozšíření styku s nezletilým, jeden den v měsíci považovala za zcela nedostatečný. Nejprve podala návrh na stanovení předběžné vykonatelnosti, který obvodní soud jako nedůvodný zamítl. Poté podala návrh na vydání prozatímního rozhodnutí podle § 465a zákona o zvláštních řízeních soudních. Obvodní soud jej zamítl, kontakt vedlejší účastnice s nezletilým měl za dostatečně zajištěn existující předběžnou úpravou. Vedlejší účastnice tedy podala návrh na změnu předběžného opatření, kterou mělo být rozšíření styku s nezletilým. Rovněž tento návrh obvodní soud zamítl. Vedlejší účastnice napadla usnesení odvoláním, kterému městský soud vyhověl, neboť zhodnotil, že nezletilý si přeje s vedlejší účastnicí trávit více času, a rozšířil původně stanovený styk o jeden další den v měsíci. Vedlejší účastnice je nyní oprávněna stýkat se s nezletilým každý první čtvrtek v kalendářním měsíci od 9:00 hod do 18:00 hod a každou třetí sobotu v kalendářním měsíci od 9:00 hod do 18:00 hod. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podává stěžovatelka ústavní stížnost, s níž spojila návrh na odklad vykonatelnosti.

II. Argumentace stěžovatelky

4. Napadeným rozhodnutím došlo podle stěžovatelky k porušení jejích základních práv a svobod zaručených , a d a Úmluvy o právech dítěte.

5. Stěžovatelka tvrdí, že vedlejší účastnice nezletilého manipuluje, "korumpuje jej dárky", trávit více času s ní není v zájmu nezletilého. Nositelkou rodičovské odpovědnosti a rodičovských práv je stěžovatelka, rozšíření styku představuje zásah do jejích práv. Městský soud měl nejprve vyčkat výsledků znaleckého dokazování a postavit najisto, jaká je kvalita vztahu mezi vedlejší účastnicí a nezletilým.

III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

6. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost byla podána včas a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je zastoupena v souladu s až 31 . Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva ( téhož zákona a contrario).

IV. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

7. Ústavní soud na základě obsahu ústavní stížností, jejích příloh a vyžádaného opatrovnického spisu zhodnotil napadená rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

8. K přezkumu rodinněprávních věcí přistupuje Ústavní soud zdrženlivě a do rozhodnutí obecných soudů zasahuje pouze v extrémních případech. Přezkum Ústavního soudu se soustředí především na to, zda obecné soudy zvážily a vyvážily dotčené oprávněné zájmy, zejména zda byl náležitě zjišťován nejlepší zájem dítěte a za tím účelem shromážděny veškeré potřebné důkazy, a zda byla rozhodnutí vydaná v průběhu řízení v tomto smyslu řádně a dostatečně odůvodněna (srov. nález

sp. zn.

, body 17 a 18). Ústavní soud je tedy povinen zasáhnout pouze tehdy, vybočí-li obecné soudy ve svých rozhodnutích z rámce ústavnosti a poruší ústavně zaručená práva rodičů, dětí či jiných osob, zejména práva spojená s jejich rodinným životem či práva procesní povahy. Zdrženlivost Ústavního soudu je dále zvýšena tím, pokud je napadeno rozhodnutí o předběžném opatření, tj. rozhodnutí dočasného charakteru nezasahující do práv a povinností účastníků řízení konečným způsobem (srov. například nález

sp. zn.

, bod 13). Rozhodnutí o předběžných opatřeních Ústavní soud podrobuje pouze tzv. omezenému testu ústavnosti, v jehož rámci zkoumá, zda předběžné opatření (či rozhodnutí o něm) mělo zákonný podklad (y), bylo vydáno příslušným orgánem (y) a zda není projevem svévole či libovůle (y a a 3y).

9. Žádný z uvedených excesů, jež by vyžadovaly jeho kasační zásah, však Ústavní soud neshledal.

10. V posuzované věci napadá stěžovatelka rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení o předběžném opatření tak, že vedlejší účastnice je oprávněna stýkat se s nezletilým další jeden den v měsíci. Celkem je tedy nyní styk určen na dva dny v měsíci, které však na sebe nenavazují, nezletilý u vedlejší účastnice nepřespává a mezi styky je časové období dvou týdnů, kdy je nezletilý v péči stěžovatelky. Tím je výrazně omezen prostor pro případnou manipulaci nezletilého ze strany vedlejší účastnice, které se stěžovatelka obává.

11. Ústavní soud popsanou předběžnou úpravu poměrů neshledává protiústavní. Jak konstatoval v již odkazovaném nálezu

sp. zn.

: "závěry tohoto nálezu nijak nezpochybňují jakoukoliv možnost rozšíření takto stanoveného styku, vymezují se pouze proti zvolené excesivní úpravě (zejména pro nepřetržitost styku) bez řádného odůvodnění a dostatečně zjištěného skutkového stavu" (viz bod 39 nálezu). Rozsah styku (dva dny v měsíci, které na sebe nenavazují) není excesivní. Městský soud přesvědčivě zdůvodnil, jaké úvahy jej k rozšíření styku vedly (body 17 až 19). Stávající úprava může sloužit k zachování citové vazby mezi vedlejší účastnicí a nezletilým do doby, než bude postaveno najisto, zda je určení styku určené opatrovnickým soudem skutečně namístě či nikoliv a zároveň nelze hovořit o tom, že by nepřiměřeně zasahovala do práva na rodinný život stěžovatelky.

12. Ústavní soud rozhodl (i s ohledem na předmět řízení) o ústavní stížnosti bezodkladně, tudíž již samostatně nerozhodoval o návrhu na odklad vykonatelnosti. Ten tak sdílí osud ústavní stížnosti samotné.

V. Závěr

13. Ústavní soud shrnuje, že napadené rozhodnutí neporušilo stěžovatelčina ústavně zaručená práva a svobody. Ústavní soud proto její ústavní stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. září 2026

Jan Svatoň v. r.

předseda senátu