Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 163/2026-52
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Suchánkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 17 092,18 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 410 Kč s 12,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 11 410 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení částky 5 682,18 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 966 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 410 Kč s 12,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 11 410 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části o zaplacení částky 5 682,18 Kč zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 966 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne datum částku 11 410 Kč převodem na účet žalovaného. Podle smlouvy se žalovaný zavázal poskytnutý úvěr splácet měsíčně, 14. den v měsíci nebo následující pracovní den s tím, že úrok z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou. Současně byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení s úhradou dlužné částky. Žalovaný věřiteli poskytnuté prostředky nevrátil, a to ani v náhradní lhůtě, která mu byla poskytnuta, na jistině mu tedy zbývá doplatit 11 410 Kč. Žalovaný byl marně upomínán o vrácení této částky a smluvního úroku ve výši 6 020,20 Kč. Žalobkyně požadovala také zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení, když datum vyzvala žalovaného o splacení celého úvěru.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovaný žádal o revolvingový úvěr s úvěrovým limitem 11 410 Kč na dobu neurčitou, smlouva je namísto podpisu žalovaného označena IP adresou. Z čestného prohlášení žalovaného má soud za prokázané, že prohlásil, že má příjem 23 700 Kč, je svobodný, má výdaje 4 000 Kč měsíčně, je majitelem na uvedené adrese, je na něm závislá jedna osoba, nemá splátky jiných úvěrů, prohlášení není podepsáno. Z všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že smlouva je uzavírána prostřednictví klientského profilu, žalovaný je povinen platit minimální splátku 10 % jistiny, v případě prodlení delším než 60 dnů má věřitel právo zesplatnění úvěru. Ze standardních informací a vysvětlení k posouzení má soud za prokázané, že žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace a podmínky uzavření smlouvy. Z potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že na účet vedený na jméno žalovaného byla dne datum poukázána částka 11 410 Kč. Z pohybů na úvěrovém účtu má soud za prokázané, že žalovaný nesplatil žádnou částku. Z elektronické upomínky ze dne datum má soud za prokázané, že věřitelka žalovaného upomínala o zaplacení, vyzvala k vrácení celé poskytnuté částky se smluvním úrokem. Z výzvy ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení, potvrzenky dokládají odeslání zásilek.
4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že žalobkyně poukázala žalovanému v žalobě tvrzenou částku, a to na účet, který byl žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé poskytnuté částky dne datum a následně jej ještě upomenula.
5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně byla podnikatelem ve smyslu § 420 o. z., a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 a Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. 30 Co 379/2018 ze dne 13. 2. 2019, je soud povinen zjišťovat, jakým způsobem prověřil věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet. Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalovaného, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V tomto případě z navržených důkazů nevyplynulo, jakým způsobem věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně tvrdila splnění této povinnosti pouze obecně s tím, že vycházela z čestného prohlášení žalovaného. Povinností věřitele je nejen získat údaje od klienta, ale rovněž samostatně aktivně prověřit jeho úvěruschopnost a to ověřením jím uvedených příjmů a výdajů, zjistit celkovou majetkovou situaci, zabývat se jeho závazky a vlastní aktivitou si obstarat dostatek podkladů a ty následně odpovědně vyhodnotit. Protože se žalobkyně nezúčastnila jednání soudu, nemohl soud v tomto smyslu žalobkyni poučit podle § 118a o.s.ř. , ač nutnost takového poučení v předvolání avizoval. Žalobkyně tedy neprokázala, že splnila svou povinnost podle § 86 , § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky a smlouvu o úvěru soud hodnotí z tohoto důvodu jako absolutně neplatnou ve smyslu § 588 občanského zákoníku .
6. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 o.z. právo na vrácení peněžité částky, která žalovanému byla poskytnuta jako jistina úvěru. Proto soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 11 410 Kč, kterou žalobkyně žalovanému poskytla. Žalobkyně požadovala emailovou výzvou ze dne datum po žalovaném zaplacení mimo jiné i žalované částky, proto soud přiznal žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení z žalované částky podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. od datum do zaplacení, když v této době již byl žalovaný prokazatelně v prodlení po vyzvání žalobkyní a marném uplynutí poskytnuté lhůty, v řízení zůstal pasivní, na svou obranu nic netvrdil ani ohledně vrácení poskytnuté částky, ani ke své případné neschopnosti vrátit ji v přiměřené době.
7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla při započtení příslušenství úspěšná z 71 % a neúspěšná z 29 %. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni část nákladů řízení v částce 966 Kč, což odpovídá 42 % jejích účelně vynaložených nákladů, které tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 800 Kč, odměna za právní zastoupení za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva) dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu po 400 Kč a paušální náhrada podle § 14b odst. 5 písm. a) za 3 úkony po 100 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně coby advokáta.
8. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. , když k jinému postupu soud neshledal důvod.
Poučení:
P o u č e n í :
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost ve stanovené lhůtě, může oprávněný navrhnout soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuci.