Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 112/2026-27

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D. ve věci

žalobkyně: B2 Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 15 383,90 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 154,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 229 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 354,90 Kč od 16. 2. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 866 Kč k rukám jejího právního zástupce Jméno advokáta, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 154,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 229 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 354,90 Kč od 16. 2. 2025 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 866 Kč k rukám jejího právního zástupce , Jméno advokáta, , advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 15 383,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 9. 12. 2024 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba., a žalovaným. Žalovaný celkem za dobu trvání sjednané smlouvy vyčerpal celkem částku 15 354,90 Kč a na poplatcích dluží částku 29 Kč. Žalovaný uhradil na vyúčtování celkem částku 3 200 Kč, která byla započtena na poplatky. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného, když vycházela vedle informací podaných přímo žalovaným, tak získaných z interní databáze právního předchůdce žalobkyně, dále z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a rejstříku SOLUS a scoringových modelů.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen z důvodu jeho nedoručení žalovanému do vlastních rukou.

3. V souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření ( ) – žalovaný.

4. K výzvě soudu ze dne 11. srpna 2026 žalobkyně sdělila, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě informací poskytnutých žalovaným a na základě informací získaných z externích zdrojů. Žalobkyně posoudila zejména schopnost žalovaného splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění jeho dosavadních závazků. Žalovaný uvedl, že jeho příjem je 26 000 Kč, výdaje činí 13 000 Kč, splátky mimo právního předchůdce žalobce činí 3 000 Kč, dále žalovaný uvedl, že je zaměstnaný, bezdětný a svobodný.

5. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 9. 12. 2024, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému neúčelový spotřebitelský úvěr v celkové výši 20 000 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána na dobu neurčitou, zápůjční úroková sazba byla sjednána jako úroková sazba roční a její výše činila 30,9 % měsíčně, roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN) činila 35,8 % p.a. Smlouva byla žalovaným podepsána prostřednictvím SMS kódu z telefonního čísla tel. číslo.

6. Z detailu pohybu na účtu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku celkem 15 354,90 Kč, když částku 8 954,90 Kč čerpal prostřednictvím karty, částku 3 200 Kč prostřednictvím účtu a částku 3 200 Kč prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu.

7. Předžalobní výzva ze dne 3. 3. 2026 byla žalovanému zaslána dne 5. 3. 2026 na adresu jeho trvalého bydliště.

8. Totožnost žalovaného ověřila žalobkyně z kopie jeho občanského průkazu.

9. Podle § 1810 o.z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru v jeho platném znění, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. V posuzované věci nebylo prokázáno, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně a dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve vztahu k poskytnutému úvěru. V rámci tvrzeného prověření úvěruschopnosti byly poskytnuty informace od žalovaného. Pokud se jedná o výše příjmů, výdajů, závazků atd., které jsou zde uvedeny, pak tyto nebyly žádným způsobem doloženy. Soud v této souvislosti žalobkyni vyzval, aby soudu předložila všechny důkazy k prokázání, jakým způsobem a jaké získala konkrétní informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr. Není tedy zřejmé, jak žalobkyně mohla vyhodnotit úvěruschopnost žalovaného bez jakéhokoliv ověření jeho příjmů a výdajů.

17. Vzhledem k tomu, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného řádně neprověřila, je na úvěrovou smlouvu třeba hledět jako na neplatnou (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru, k tomu srovnej, pokud jde o absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 OPR-Finance proti GK a pokud jde o povinnost věřitele řádně ověřit úvěruschopnost spotřebitele, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 sp. zn. ). Na tomto závěru nemění ničeho ani skutečnost, že žalobkyně nahlédla před uzavřením úvěrové smlouvy ohledně žalovaného do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí nebo registru SOLUS.

18. Dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je tudíž žalovaný povinen vrátit poskytnutou a nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši 15 354,90 Kč a na splátkách úvěru uhradil částku 3 200 Kč, zbývá tedy uhradit na poskytnuté jistině částka 12 154,90 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit ve lhůtě odpovídají možnostem spotřebitele, která bude dohodnuta účastníky řízení nebo soudem určena. Mezi účastníky řízení k takové dohodě nedošlo. S ohledem nezjištěnou finanční situaci žalovaného byla stanovena lhůta 3 dnů dle . Nárok na případný úrok z prodlení by žalobkyni vznikl až v případě prodlení žalovaného s úhradou v takto stanovené lhůtě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. , bod 17. odůvodnění).

19. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 12 154,90 Kč (výrok I.), ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.).

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu právo. Úspěch žalobkyně je v tomto případě představován částkou 12 154,90 Kč, ohledně které bylo žalobkyni vyhověno. Naopak úspěch žalovaného je představován částkou 6 111,51 Kč, neboť ohledně této částky byla žaloba zamítnuta. Posledně uvedená částka zahrnuje též zákonné úroky z prodlení. Za této situace má nárok na náhradu nákladů řízení žalobkyně, a to v rozsahu 33,1 %. Náklady žalobkyně soud stanovil podle bodu 1 , advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení zahájeném žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, a stávající se z částky náhrady nákladů vynaložených na zastupování advokátem spočívající v odměně advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění před podáním žalobního návrhu, podání soudu s návrhem ve věci samé, když jeho součástí měly být i skutečnosti o způsobu prověření úvěruschopnosti žalovaného) ve výši 1 200 Kč (tedy 400 Kč za každý z těchto úkonů), dále pak paušální náhradu hotových výdajů právního zástupce, a to ve výši celkem 300 Kč v souvislosti s každým úkonem právní služby ( ). Podle přísluší žalobkyni náhrada za daň z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobkyně plátcem, a to ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad, tedy 315 Kč. Náklady právního zastoupení žalobkyně tak činí 1 815 Kč a náklady řízení (s připočtením zaplaceného soudního poplatku 800 Kč) celkově 2 615 Kč. Poměrná část ve výši 33,1 % z uvedené částky činí 866 Kč a tuto částku je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.